V raném středověku se skutečně nedá mluvit o národu tak, jak je chápeme dnes. Že ale existovaly jiné typy kolektivní identity, to bezpochyby. Podle mě byly dokonce ještě silnější než dnes, že pro jedince byl celek víc než on sám, svoji hypotézu jsem psal tady na té stránce
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 115#p38114
.Podle Třeštíka Mýty kmene Čechů, s. 66 a dál.
Antičtí autoři rozlišovali mezi gentes a populus. Gentes byly rody nebo kmeny se společným původem, název gentes je příbuzný se slovy gen, genetika, eugenika, genocida.., všechno nějak souvisí se společným původem skupiny lidí. Typické je odvození konkrétního jména nějakého gentu od společného bájného předka.
Antická společnost považovala sama sebe za populus, v překladu lid. To byla společnost civilizovaná, stojící na společné dohodě. Zatímco gens stál na společném původu, populus stál na společných zákonech. Rozdíl se dá ještě odvozeně vztáhnout na antický stát se svojí vzdělaností a vně stojící barbary, na antická města a lidi žijící mimo ně, ve vsích spjatých s přírodou.
V Čechách bych viděl přerod českého gens v populus od vlády Boleslava I., tedy od (brutálního) ničení rodové společnosti ve prospěch centralizovaného státu.
***
Jak píše Třeštík, středověk se držel biblického překladu Vulgáty od sv. Jeronýma, který důsledně rozlišuje mezi populem Izraelitů, kteří se řídili společnými zákony, které byly (na rozdíl od antických) dány od Boha, a mezi gentes pohanů, kteří se místo absolutně jednojediného/trojjediného Boha uctívali společného předka a plno bohů. České překlady Bible pak pro izraelský populus užívají pojmu "národ" a pro pohanské gentes pojmu "pronárod" (slovensky zní ty překlady jak?, taky podobně?).
Ono se to týká jako příspěvek k diskusi, nakolik je česká pověst o příchodu praotce Čecha opsaná ze Starého zákona. Když Čech přivede své lidi do "země zaslíbené", kterou jim ukazuje z vrcholu hory Řípu, to nápadně připomíná pouť Židů pod vedením Mojžíše do "země zaslíbené" a konec cesty na hoře Sion.
Dále návrat do země zaslíbené pod vedením Jákoba, který od Boha obdržel jméno Izrael (Genesis 35, 10) - před nástupem cesty Jákobova žena Ráchel "ukradla otcovy domácí bůžky" (Genesis 31, 19). Podobně u Kosmy lidé znaveni cestou u Řípu skládají z ramenou "dědky", tzn. sošky domácích bůžků, personifikujících předky a domácí bůžky (ono se to docela krylo..).
Jméno země Izraele podle člověka, který tam přivedl lidi, a pojmenování těch lidí podle oné země - to je jako pojmenování země Čechy podle toho praotce, a od té země pojmenování lidí..
A k tomu možnému opsaná pověsti z Bible - Mojžíš a Jákob vedli vždy populus, lid spravovaný Božímo zákony, kdežto Čech vedl obyčejný gens..., takže úplně opsaná se vším všudy z Bible ta pověst není. Kosmas totiž taky rozlišoval mezi gens a populus. Čech vedl lidi odnikud, bez společnýho původu, ten jim dal přece až on sám.., a stal se tím bájným předkem, od kterého každý gens odvozuje svůj původ. To by vysvětlovalo, proč se u jiných pramenů, konkrétně Dalimila a polského Chronicon imperatorum objevují oproti Kosmovi ještě informace o osudech Čechů před příchodem do Čech. Ty informace byly dostupné i Kosmovi, ale nezapadaly mu do vyprávění, podle něho Češi odnikud nepocházejí, že do doby příchodu do Čech to byl bezejmenný lid.
MartinLongaVilla píše:
Alebo inak: existovali Cesi - Bohemane, ktori s dnesnymi cechmi nic nemaju lebo je to geograficky nazov viacerych kmenov zijucich v ceskej kotline?
Su nase vedecke skumania korektne, ked napr. vyznamny uz zosnuly historik TRESTIK spomina priamo gens Cesi? Nie je to zavadzanie? Boli v skutocnosti vtedy Cesi?
K příchodu "Čechů" do Čech založím někdy vlastní téma, věnuju tomu zase jeden ze svých obšírných úvodů, hlavně z hlediska českých pověstí. Je tam několik zajímavých problémů - byli češi jeden z kmenů, který pod Přemyslovci ovládl ostatní kmeny, nebo to byl jeden velký kmen a názvy jiných "kmenů", jako Charváti, Lučané nebo Pšovani se odvozovaly podle daného místa nebo vladaře?, jak tvrdí Třeštík v Počátcích Přemyslovců.. Komu z nich možno přisoudit obsazení Řípu? Dál - archeologicky jsou doloženy dvě vlny Slovanů, první s kulturou pražské keramiky, součást rozsáhlé expanze z Východu (do Čech šla na sever od Tater myslím teď z hlavy), druhou vlnu tvořily různé útržky Slovanů z území pod nadvládou Avarů, někteří Slované před nimi mohli prchnout do Čech, mohlo jít o součást osidlovací politiky Avarů.., a zase - komu z těch slovanských skupin přisoudit praotce Čecha?