Kdy byl konec středověku?

[Katerina]

Tohle je věc názoru. Já bych na základě změny myšlení lidí viděl konec středověku. Renesance, víra podpořená rozumem, nikoli slepá, dokázala vytvořit převratné změny v technice, vědě, průmyslou a obchodu i filosofii. Svým způsobem i společenské zřízení ovlivnila...

Napadlo mě možná ten předěl (nikoliv pevné datum) hledat v okamžiku , kdy věda začíná vítezit nad vírou (náboženstvím), i když ta se urputně brání, ne nadarmo právě v té době vrcholí šílenství inkvizice.

Věda a její uplatnění v hospodářství , jak píše Ježek výše - at už v jiné technice boje, zapojení mechaniky, rozvoj lékařství apod. mělo podstatný vliv na přeměnu myšlení a životních podmínek, feudální pánové a rytířští králové se pomalu začali stávat anachronismem - a tady někde (pro mě dost nostalgicky začíná konec středověku).
Takže ano, nástup renesance - kdy měštantvo přebírá vládu.

[Przemysl de Nyestieyky]

...ten předěl (nikoliv pevné datum) hledat v okamžiku , kdy věda začíná vítezit nad vírou (náboženstvím)

Já bych naopak hledal pevné datum, přestože sám vnímám "konec středověku" jako oblast několika desetiletí (samozřejmě s tím, že náběh a doznívání jaderného charakteru se rozlévá do několika staletí okolo). Ale jako symbolické datum bych se vůbec nezdráhal hledat, takový významný impuls s tím, že desetiletí kolem data měly svojí úlohu.
Ale krásně jsi vystihla tu podstatnou změnu >> vítězství vědy nad vírou! (i když naštěstí ne konečné vítězství).

feudální pánové a rytířští králové se pomalu začali stávat anachronismem - a tady někde (pro mě dost nostalgicky začíná konec středověku)

Tak to by bylo asi až nástupem "republik" ale je fakt, že přelomem 15/16.stol. klasická šlechta ztrácela vliv (zřejmě díky husitskému zlomu dosavadního mocenského vlivu).

Takže ano, nástup renesance - kdy měštantvo přebírá vládu.

Tam je opravdu vidět, jak patriciát a nízká šlechta prudce stoupá ke svým výšinám - do té doby nebylo tak myslitelné, aby si m칝an koupil hrad! Tehdy začala doba dělat z neurozených (za to majetných) urozené > důsledek můžeme názorně pozorovat zvláště v naší době na politické scéně. U moci jsou tací, jimž už není potřeba páteř, morální kodex, úroveň vystupování, nepotřebují být už ani v širších souvislostech inteligentní - stačí vytěžit s okamžitým prospěchem / to jsou plebejské sklony stádového smýšlení...

[Ježek]

at už v jiné technice boje, zapojení mechaniky, rozvoj lékařství apod. mělo podstatný vliv na přeměnu myšlení

Naopak změna myšlení podnítila technický rozvoj. Vymanění z dogmat církve. Pokud člověk věřil, že od ukřižování Krista se celosvětová situace zhoršuje až spěje k zániku, nemělo smysl něco vynalézat. Z tohoto zajetí se musel dostat, uvěřit, že má smysl pracovat na pokroku (knihtisk) a bude líp - méně se nadře, méně nachodí ...
Středověk byl temný pouze uzákoněným myšlením ...

[Katerina]

at už v jiné technice boje, zapojení mechaniky, rozvoj lékařství apod. mělo podstatný vliv na přeměnu myšlení

Naopak změna myšlení podnítila technický rozvoj. Vymanění z dogmat církve. Pokud člověk věřil, že od ukřižování Krista se celosvětová situace zhoršuje až spěje k zániku, nemělo smysl něco vynalézat. Z tohoto zajetí se musel dostat, uvěřit, že má smysl pracovat na pokroku

Ono možná platilo obojí. Individuálně jistě - jedinec se nejdříve musel sám vymanit ze svých vlastních pout církevních dogmat a zákazů , aby se před ním otevřelo širé moře nových možností a objevů ... Leonardo uchváceně pitvá živočichy i lidi (bez ohledu na zákaz ) , pozoruje let ptáků ('a zatím nevzlétne) , vynalézá užitečné i neužitečné a nebyl sám.
Cesta jednotlivců vedla přes změnu myšlení k rozvoji.
Ale teprve soubor různých objevů, vynálezů, kvalitativních změn ovlivnil společnost jako takovou, tedy alespon tak usuzuji.

Viz. Přemek o příspěvek výš :
Když Jindřich z Lipé, po obsazení královské mincovny Korutanci dal dohromady "mincovní" bratrstvo co pro Jana Lucemburského razilo nové mince, byl v tom spolku jediný šlechtic. Sice vydělal, ale ostatní pánové se na něj dívali dost divně. Byl to na svou dobu ojedinělý a velmi netradiční krok.

A pár století později, rod Medici, původně bankéři - kromě toho , že vládnou ve Florenstké signorii "rozesílají" své slečny na královské dvory Evropy. Co bylo dříve nemyslitelné je náhle skutečností.

[elizabeth]

...
A pár století později, rod Medici, původně bankéři - kromě toho , že vládnou ve Florenstké signorii "rozesílají" své slečny na královské dvory Evropy. Co bylo dříve nemyslitelné je náhle skutečností.

Jenže i takovou političku a Machiavelliho v sukních Kateřinu di Medici královnička Marie Stuartovna nazvala kupeckou ( nebo dokonce kramářskou) dcerou. Zažité pořádky se měnily dost problematicky a to, že šlechtic, nebo dokonce panovník nemůže jakkoliv pracovat se drželo dosti dlouho.

[Viola]

Já osobně bych konec středověku hledala v každé zemi trochu jinde, a to tam, kde se mění feudální stát ve stát stavovský, ruku v ruce s tím odeznívá gotika jako umělecký sloh a přichází nová, vzdušná a světštější renesance s novým myšlením - viz už zmíněný Leonardo. Naopak objevení Ameriky možná mohlo mít určitý význam pro pozdější koloniální mocnosti, ale na chod kontinentálního evropského státu přílišný vliv nemělo.

Přelom středověku a novověku také charakterizuje boj šlechty a měst o moc, než začnou získávat navrch města; u nás tato doba představuje konec vlády Jagellonců a nástup Habsburků, v Itálii samozřejmě nastává tato proměna možná o 150 let dříve. Problémem ovšem je, že v některých zemích by ke konci takto charakterizovaného středověku nikdy nedošlo nebo došlo později (viz třeba již zmíněné islámské země), stavovský stát vlastně neexistoval třeba v Rusku. A tak se ptám - je možné, aby v dějinách některého státu byla přeskočena určitá etapa, aby středověk skončil třeba až v 19. století?

[elizabeth]

... Problémem ovšem je, že v některých zemích by ke konci takto charakterizovaného středověku nikdy nedošlo nebo došlo později (viz třeba již zmíněné islámské země), stavovský stát vlastně neexistoval třeba v Rusku. A tak se ptám - je možné, aby v dějinách některého státu byla přeskočena určitá etapa, aby středověk skončil třeba až v 19. století?

No, nás kdysi na gymplu v dějepise učili, že to možné je, že Rusko z feudálního ( zřejme církevně-feudálního) státu přešlo rovnou do sovětského Ruska takže do socialismu. Co to způsobilo a jaké navíc toto přeskočení vývojové etapy ( teda vlastně vlezení do slepého ramene vývojové etapy překročením jiné) mělo následky, jsme zde mnozí poznali na vlastní kůži. Podle mě z toho vyplývá, že na dějinný vývoj se vyzrát nedá...

[Viola]

No, nás kdysi na gymplu v dějepise učili, že to možné je, že Rusko z feudálního ( zřejme církevně-feudálního) státu přešlo rovnou do sovětského Ruska takže do socialismu.

Tak to je zajímavá myšlenka... mě to totiž napadlo v souvislosti s tím, že např. u nás nebyl vlatsně starověk.
Nás učili tak těch 1492 a měli jsme to pak i v písemce

[Georg]

Mnohé tu bylo napsáno,ale já vidím trochu jinou souvislost.Středověk se jako určité spol. zřízení vyznačoval především vládou dvou propojených hegemonů šlechty a církve.Toto uskupení vývojem po řadu staletí dosáhlo značné stability.Tento řád však přestal vyhovovat a překážel volnému pohybu kapitálu.Starý řád bylo potřeba odsranit a nastolit řád nový.Jákladukonec středověku do okamžiku,kdy si s.zednáři uvědomili,že toto lze provést tzv. národnostní ideou nových států.Tento proces pod jejich taktovkou začal americkou revolucí a končil výsledky 1. sv. války.Měli bychom domyslet,kdo byli osvícenci-ilumináti,že červená barva zástav revolucí byla odvozena od jejich největšího sponzora Rothschilda/sám se tak nazval,dle svého štítu rot Schild/.Sami zednáři uvádí mezi svými největšími představiteli Atatyrka,Dantona Bakunina Volteira Franklina,Diderota Woschingtona,Kutuzova,Mazzaniniho, Cabballera,Garibaldiho La Fayetteho a Děkabristy.Přiznávají tž rozdělení střední a jižní ameriky Martinem,Bolivarem,Higginsem a Juaresem.
Zastavím se u francouzské revoluce.Všimněme si Národní sněm,národní konvent,národní komisař,národní kult ,národní rada,národní svátek.Existovalo to někdy předtím?
Jaké byly ale skutečné myšlenky.Mirabeau se
stal vůdcem Francie. V pravém demokratickém duchu řekl: "Musíme zalichotit lidu poskytnutím spravedlnosti, slíbit mu velké snížení daní a spravedlivější rozdělování majetku a odstranění ponižování. Tyto fantazie lidi zfanatizují a zlomí každý odpor."
A ještě k úloze Rothschildů-jeho známý výrok Dovolte mi vydávat a kontrolovat peníze národa a nebudu se muset starat o to, kdo tvoří jeho zákony.").Podařilo se mu ovládnout bankovnictví jak Vel. Británie i Francie.Ale to by bylo na delší řeč.

[Georg]

Dlouhá i zajímavá úvaha. Ale nějak jsem nepostřeh', kam teda vlastně kladeš konec středověku (třeba na základě této úvahy) konkrétně ty...

Možná by se dalo napsat svátek Jana Křtitele r.1717.Ale nemyslím.Sv.zednáři odvozují původ od stavitelů pyramid,nebo dokonce Adama a Evy zednářská zástěra symbolizuje fík. list/mnohé obrazy G.Woschingtna/Byl to PROCES nahrazení křesanské filosofie humanismem a dědičných držav státy na národostním principu.Zmiňovali jste mnohé -zámořské a vědecké objevy,knihtisk.Já bych ještě dodal vznik tradičního kapitálu sse všemi prvky -burzou ,akciemi,dluhopisy,bankovními domy.Možná právě znalost bankéřů řešení dluhů šlechty,viz Filip Sličný a Templáři,vyvolala potřebu najít stabilnější prostředí pro své pohledávky.Zvláště když se panovnické rody čím dál tím více zadlužovali.Přeci jen přidám postup Domu Rotschildů při ovládnutí financí Anglie.Začal využitím výsledku bitvy u Waterloo, která byla vybojována u La-Belle-Alliance, sedm mil jižně od Waterloo, předměstí Bruselu. Na začátku bitvy se zdálo, že Napoleon vyhraje a první tajná vojenská zpráva do Londýna tento fakt oznámila. Avšak po příchodu posil od Prusů, pod velením Gebharda Bluchera, se štěstěna přiklonila k Wellingtonovi. V neděli 18. června 1815 Rothworth, kurýr Nathana Rothschilda, hlavy londýnské větve rodiny, byl na bojišti, a když viděl, že Napoleon byl poražen, odjel na koni do Bruselu, potom do Ostende a za 2000 franků najal námořníka, aby ho zavezl přes rozbouřené moře do Anglie. Když Rothschild 20. června tuto zprávu obdržel, informoval vládu, ale nikdo mu nevěřil. Všichni si mysleli, že Wellington byl poražen. Rothschild okamžitě začal prodávat své akcie na anglické burze. Všichni ostatní se řídili jeho příkladem a také začali své akcie prodávat, což způsobilo, že hodnota akcií prudce poklesla téměř k nule. Na poslední chvíli jeho agenti začali tajně nakupovat akcie za nejnižší možné ceny. 21. června v jedenáct hodin večer Wellingtonův posel, major Henry Percy, přinesl do Úřadu pro válku zprávu, že Napoleon byl po těžkém jedenáctihodinovém boji poražen, přičemž ztratil třetinu svých mužů. To rodině Rothschildů dalo plnou kontrolu britské ekonomiky a donutilo Anglii založit novou Bank of England, kterou měl Nathan Rothschild pod svou vládou.
Nemyslím,že je přesné tvrzení -stojí za tím zednáři.Tato organizace pouze spojovala vzdělané lidi s organ. schopnostmi,navíc pracovala v utajení.Jistě by se toho úkolu mohlo zhostit jiná organizace.V počátcích bylo v organizaci významné množství šlechticů,po poznání cílů jejich počet významně klesl.I na řádění Jakobínů byla reakce.95% členů od zednářů vystoupilo.Pokud bych přeci jen hledal pevné datum asi bych se ztotožnil s francouzi-americká revoluce,listina práv a svobod.Není nezajímavé,že franc.zednáři darovali Americe Sochu svobody.A ještě zajímavost-význ. fr.zednář Mitterand byl iniciátorem symbolu na nádvoří Luevru.

[Jiří Motyčka]

Tak, jestli dovolíš, pokusil bych se to nějak shrnout, Georgi.
Jestli jsem tomu dobře rozuměl, tak ty bys místo 1492 (řekněme 1526 u nás) položil konec středověku zhruba o 2 až 3 století později. Pochopil jsem to správně?
Nebyl by pak ale ten středověk počínající r. 476 sakra moc dlouhej?...

[Georg]

Otázka zněla,kdy byl konec středověku a zda tímto termínem lze označit objevení Ameriky..Protože jednoznačná definice středověku neexistuje,vybral jsem dva charakteristické prvky-ideologii a hegem. post. šlechty.Můj závěr je,že konec je tam kde tytoto prvky byly nahrazeny novými.
Jinak ta diskuze je dost zavádějící.Skončila už doba prvob.posp. společnosti?V Austrálii,Amazoní a Stř.Africe ne.Proč se uvádí,že království zemí českých skončilo r.1918?Mnozí autoři hovoří o konci ery států zal. na Národnostní idei v souvislosti s globalizací.Žijeme již v éře globalizace či ne?Je 14.letý vietnamec,narozený v čechách a neznající ani pořádně vietnamsky vietnamec či čech?
Přesto ještě si dovolím zopakovat myšlenku pro mne asi nejdůležitější poznatek.Myšlenka z Vel.Franc rev.-parafrázuji:Předhoďte lidem ideály a stane se z nich masa,kterou nikdo nezastaví.

[floriš]

Otázka zněla,kdy byl konec středověku a zda tímto termínem lze označit objevení Ameriky...

Otočím to - skutečnost, že byla 1492 "objevena" Amerika by nebyla až tak zásadní - to už tady párkrát bylo a nic se nedělo - jenže teprve tentokrát se to stalo v době jiné. V době, kdy už se před církevními strašáky přestali všichni tetelit a snažili se vystrčit nos za Gibraltar, v době technicky dokonalejších dopravních prostředků, v době mnohem průchodnějších informačních toků - v novověku. Proto vůbec KK napadlo někam lozit a přistání Santa Marie na Kubě mohlo mít nějaký ohlas. Ergo - to, čím nás české podučitelstvo dlouhá desetiletí krmilo ve snaze/touze po striktním předělu - tedy konec středověku ve chvíli, kdy plavčík Felipe zahulákal ze strážního koše - je blbost blboucí. To se odehrálo už v době nějakým způsobem přerodilé, společnosti uvažující renesančně-humanisticky, a to na základě briskné výměny informací, což m.j. způsobil "vynález" knihtisku, což ale bylo umožněno i určitou ztrátou respektu z církevních dogmat, což zapříčinila vlna reformačních tlaků... Konec středověku tedy pro mne nadchází s koncem první třetiny 15. století a zlomovým je vydání Gutenbergovy 42řádkové bible. V tu chvíli končí církevní monopol na informace a dál už je všechno jinak, než v předcházejících 10 stoletích.

[Georg]

Máš pravdu-byl to začátek konce monopolu jedné ideologie.Ale druhý monopol měli feudálové,pžedevším ve vlastnických vztazích a výkonných pravomocech.To v tom období nekončilo.Mnohde tu říkáme- musíme se dívat očima lidí té doby.A humanisté,osvíécenci ani obrozenci zde konec neviděli.Konec viděli v novém státoprávním uspořádání.Nahrazení feudálních zemí demokratickými státy na národostním principu.

[Jiří Motyčka]

...skutečnost, že byla 1492 "objevena" Amerika by nebyla až tak zásadní - to už tady párkrát bylo a nic se nedělo - ...

Je to ale milník v dějinách lidstva, kdy bylo nezvratně potvrzeno, že Země není lívanec ale koule.

...To se odehrálo už v době nějakým způsobem přerodilé, společnosti uvažující renesančně-humanisticky, a to na základě briskné výměny informací, což m.j. způsobil "vynález" knihtisku, ...

Druhý nezpochybnitelný milník. Ve srovnání s tím prvním tento jasně vede na body...

...Konec středověku tedy pro mne nadchází s koncem první třetiny 15. století ...

Ale tohle je zajímavé, floriš. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Tím jsi mně nahrál, i když jsi to asi takhle nemyslel, ale pro (nejenom) mne to bude od tohoto momentu nadále tento 3. milník.

Ano. Ve čtvrtek 5. července 1436 byla na jihlavském náměstí vyhlášena Jihlavská kompaktáta a potvrzeno tak vítězství české reformace, která o 100 let předběhla reformaci lutherskou. Taky velevýznamný milník nejen evropského, ale svými širšími konsekvencemi i světového dosahu...
Od této chvíle oním čtvrtkem končí pro mne středověk.

[Georg]

Trochu vážně.To výše uvedené mohou být tak první vlaštovky,nikoliv definitivní konec.Jinak kdyby písemně neodvolal mohla církev upálit r.1633 Galilea,nefungovala by do r.1843 inkvizice a 1590 až 1630 by neskončilo tolik kacířů a čarodejnic na hranici,kam je posílala církev tradiční i reformní.Nebo to byly znaky novověku?
Já se díval ,kam klade církev konec středověku.Jako datum počátku konce kladou V.Fr.revoluci,kdy se církev poprvé vzdala svých feudálních práv,a byla provedena odluka státu od církve.

[Georg]

Možná měl být nadpis jednoznačný,spíš se to tu točí kolem toho co způsobilo jeho zánik.
Ale k tomu knihtisku.U baroka jsem si uvědomil,že knihtisk se stal i významným prvkem rekatolizace v českých zemích.Myslím tím množení kázání katolických kněžích,která se rozdávala věřícím.Často měla i politický podtext.

[Ingolf]

Já mám dělení epoch svoje specifické. Pořád a znova narážím na jednu věc, sice na rok tisíc a vývoj po něm. Do roku tisíc probíhaly války v rámci dozvuků boje o západořímské dědictví, v rámci válek barbarských států o místo na slunci, doznívalo stěhování národů. K roku tisíc ustaly i války s Maďary, snad poslední ozvěna stěhování národů, zklidnili se i Vikingové. V západní Evropě začíná doba prosperity.
Základem je pokrytí obyvatelstva potravinami. Používá se pluh, vynalézá chomout – zvíře táhne plecí, ne krkem jako dosud. Užívá se hnojení. Obilí se začíná víc a víc zpracovávat ve mlýnech. Pěstují se boby (hrách, čočka…), potraviny bohaté na bílkoviny. Západ zažívá demografický rozmach, člověku ustupují dosud neobdělané krajiny. Jakmile se dosáhne jejich hranic, lidé se stěhují za hranice, na východ k Labi i za něj. Využívají znalostí s mýcením lesů (francouzsko-německá hranice) nebo vysoušení bažin (holandské země).
Jiné „přebytky“ lidí absorbují města, která nabízí i jiné možnosti obživy než zemědělství, nejvíce řemesla a obchod. Z obojího pak nese užitek i ves, společnost roste dál a dál, ten růst je extenzivní. Prosperita umožňuje vzniknout novým vrstvám, finančníkům nebo učencům (právníkům hlídajícím chod společnosti, umělcům, literátům…). Demografická vlna a všeobecný vývoj překračují hranice, v 13. století zasahují Čechy, ženou se stále dál…, až není kam postupovat. Příroda není schopna poskytnout dost zdrojů, není kde už ukrajovat půdu, někde příroda podléhá devastaci. Na oslabenou populaci doléhá epidemie moru v polovině 14. století. Extenzivní růst narazil na své meze.
Vrcholný středověk je pro mě osobně doba mezi rokem tisíc a epidemií, doba všeobecného rozmachu a rozkvětu. Raný středověk se zmítal v chaotických válkách mezi barbarskými královstvími o území a římské dědictví, pozdní středověk je o překonávání krize a hledání nových cest růstu.
Počátek novověku mám nezávisle na předešlém zažitý v renesanci. Tam nastoupil totálně jiný styl myšlení než ten středověký. Středověký styl spočíval u uznání zavedené pravdy, kterou bylo třeba pochopit v její podstatě, jedinec ji mohl pouze okomentovat, více nebylo třeba. Jakožto pravdu pak myšlenku bylo vhodné či nutné vnutit ostatním, i proti jejich vůli, resp. pravda byla taková, že stálo za to za ní zemřít (v bitvě, na hranici…). Renesanční myšlení začíná brát za bernou minci mnohost názorů, každý má právo na zveřejnění, pravda se nalézá v bádání a diskusi s ostatními, není nijak zjevená… Namísto náboženství nastupuje filosofie, včetně filosofie řecké, židovské, arabské, pravda překračuje hranice náboženství, resp. v každém náboženství se hledá stejná podstata… Mimo diskuse o obsahu se rozebírá i forma, konkrétně u Bible je nutno zkoumat i jazyk, protože překlad do nepůvodních jazyků se může mýlit.
***
Dělítko u vrcholného středověku je hodně subjektivní, to plně přiznávám, vychází z vnitřních pohnutek. Na dějinách jsem hledal mj. předkřesťanské duchovno, to s nástupem středověku mizí, a pro náboženství církve se mi podobného zápalu nedostává. Zato sledovat komplexní rozmach, kterým si lidé dobývali nová místo na slunci, leckde na pokraji přežití, nové myšlenky a touhu být lepší, to všechno světské hemžení mě naplňuje sympatiemi a nutí mě to držet jim palce. Nelze ale přehlížet negativa. Přepjaté nároky na zdroje odnesla jak příroda, tak člověk. Devastace lesů (těžbou, žďářením, pastvou) vedla k nedostatku dřeva nebo k erozím a následným záplavám. U Plzně byla objevena necelých tisíc let stará obec zničená právě takovými záplavami. Je to memento, dnešní plundrování přírody (i záplavy) jsou mnohem intenzivnější. Nedostatečná výživa, hladomory a epidemie s následnými hladovými vzpourami, to ukazuje na nutnost sociální solidarity s těmi nejzranitelnějšími.

[Ingolf]

Města přinesla nový druh ekonomiky, ne už jen pěstování plodin a jejich vzájemná směna, ale řemesla, obchod a finančnictví přinášejí bohatství. Vzdělanci se učí správě, vymýšlí se inovace.
Měřítkem společenské prestiže přestává být příslušnost ke stavu, ale začíná jím být bohatství. I cechy vznikají ani na jako vyjádření příslušenství ke stavu, ale jako monopol proti konkurenci. Ekonomické měřítko zahlazuje jiná, jako je např. urozený původ.
V moderní době zahlazuje jiné nerovnosti, např. v pohlaví nebo sexuální. Dělítko mezi mužem a ženou, mezi homosexuály a jinými, se zahlazuje, hlavní je, jestli jsou schopni něčím přispět do ekonomiky, obstát na trhu (zpětně vzato vlastní výdělečná činnost pomáhá ženám vydobýt si rovnocenné místo ve společnosti).
Společenské hranice ve městech začínají být propustné. Do stavu se člověk rodí a umírá v něm (většinou), dostat se do šlechtického stavu je dílem velkého umu a štěstí. Církev znala své tři řády – ti co pracují, modlí se a chrání. Ostatně celý společenský řád indoevropských národů byl založen na tomto principu, v Indii se uzákonil do kastovního systému. Naproti tomu měřítka bohatství nevyžadují žádné jiné podmínky, člověk je bohatý, a tím stoupá společensky výš.

***
Extenzivní růst až na hranice možností má svou paralelu v Číně. Každý kopec pokryt terasovitými políčky rýže, vesnice o pravidelném počtu lidí, město s trhem v pravidelné vzdálenosti do čtyř kilometrů… Všechno zracionalizované, všechno mělo své místo. Čína se svou prosperitou ve své samolibosti se uzavírá velkou zdí, uzavírá se i vůči okolnímu vývoji.
Společnost řídí konfuciánská filosofie. Každý má své místo, úctu si zaslouží stát a rodina, každý má nějak pracovat, aby zajistil chod společnosti. Rolník vyrábí jídlo, řemeslník výrobky, voják je chrání – jedno povolání je ala tabu, je „nemravné“ – obchod. Obchodník vyrábí pouze zisk, nevyrábí hodnoty, jen s nimi spekuluje. Systém zaručoval každému jisté místo na světě, to bylo to hlavní.
Neměnnost zaručovala jistoty, ale bránila vývoji. Evropa díky průmyslové revoluci učinila pokroky ve výrobě, Čína nic. Když se v Číně objevila železnice, lidé ji ničili, protože brala rikšům práci. V nastalém soupeření zvítězily evropské, průmyslově vyráběné zbraně (které měly za hlavní úkol přimět Čínu k mezinárodnímu obchodu, který tak odmítala).
***
Kritiku obchodu a finančnictví jako nepoctivého zbohatnutí nepropagovalo pouze konfuciánství, v Evropě ji postejnými hesly provozovala církev. Město jako centrum hříchu žije převážně penězi, padají staré hranice, které jinak přežívají na vsi (dodnes má církev větší slovo na vsi, na vsi fungují ve větší míře stará dělítka rolí, např. muž a žena). Probleskuje to ještě v jejích vánočních poselstvích, že si mají lidi chvíli sednout a nehrabat peníze.
Nebo jinak, nejenom z náboženského hlediska - je etické finančnictví v podobě spekulací na burze, kde se nevyrábí hodnoty, ale jenom zisk? Když pak padnou akcie v důsledku nadhodnocení, ekonomika na celém světě padne do krize, nezašli jsme příliš daleko?

[Robert]

Pekná analýza, Ingolfe. Len...problém konca stredoveku a novoveku je zložitejší. V prvom rade, súhlasím s Tvojím opisom dejov do r.1000. Myslím ale, že vývoj bol značne zrýchlený krížovými výpravami. Spomeňme si, čo všetko priniesli. V prvom rade, Kráľovstvo Jeruzalemské už ani nevzniklo ako kópia feudálneho kráľovstva. Naopak bolo pomerne úspešným mixom zákonov a usporiadania najrozvinutejších oblasí Európy ako Langedok, na jeho formovanie mali veľmi silný vplyv i talianske kupecké republiky, Byzanc a samozrejme, miestne zvyky.
V outremeri sa zmenil aj životný štýl ľudí. Kým v Európe, vo feudalizme trebárs šľachta žila v hradoch, tá nižšia v menších sídlach, križiacky svetský pán bol až na pár výnimiek, mešťan. Kým v Európe sa zbroj nosila aj na pri civilných udalostiach, v outremeri dominoval civilný odev. Veľmi sa zmenilo myslenie. V Európe naozaj stačila zjavená pravda. V outremeri sa kresťania stretli s dávno zabudnutými kultmi a herézami a evidentne si vytvorili akýsi synkretický myšlienkový svet. Najviac to vidno práve na najstarších rytierskych rádoch - templároch, johanitoch (a možno aj lazariánoch), ktorí zo svojich teritórii "svetskú" cirkev systematicky vytláčali. Je otázkou, či to bolo z ekonomických, či ideových príčin, ale k ustálenej predstave o feudalizme sa to veľmi nehodí.
Obrovské zmeny nastali v ekonomike. Palestína patrila aj predtým k najrozvinutejším oblastiam, relatíva vláda zákona a poriadku tomu ale napomohla. Je evidentné, že sa veľmi rozmohli hlavne služby, v ktorých podnikali opäť rády:finančné prevody a služby, kompletný servis pre pútnikov (templári),obmedzené finančné služby, servis a zdravotníctvo (johaniti).
Rády vo veľkom aj podnikali, držali v rukách napr. obchod s vlnou (templári), cukrom (johaniti) a bavlnou (templári, po nich johaniti, kým boli na Malte do konca 18st.). Ekonomický pretek (aj s vojnami, samozrejme) spôsobil, že v druhej polovičke 13. st svetský feudál v outremeri - nevlastnil ani jediný !!!! hrad( mameluci ich dobýjali od rádov)....
V konečnom dôsledku vzniklo čosi, ako "renesančné myslenie" a naozaj sú aj historici, ktorí hovoria o "renesancii 12.st".
Vývoj bol opäť spomalený porážkou Langedoku, stratou outremeru, likvidáciu templárov a vytlačením križiackych rádov a veľkej časti križiackej elity na perifériu Európy .
A potom...niektoré javy, typické pre stredovek naozaj pretrvávali až po nejaký začiatok 19.st.... Holt s pevnými hranicami časových období vždy bol a vždy bude problém. Možno rovnaký, ako so spoločenskými vrstvami.