Richard Lví srdce

[Katerina]

Ja nuls om pres non dira sa razon(Re Riccardo Cuor di Leone)

a nuls hom pres non dira sa razon
Adrechament, si com hom dolens non;
Mas per conort deu hom faire canson.
Pro n'ay d'amis, mas paure son li don;
Ancta lur es si, per ma rezenson,
Soi sai dos ivers pres.

r sapchon ben miei hom e miei baron,
Angles, norman, peitavin e gascon,
Qu'ieu non ay ja si paure companhon
Qu'ieu laissasse, per aver, en preison.
Non ho dic mia per nulla retraison,
Mas anquar soi ie pres.


Je to delší - ale co my s tím - ani nevím, zda je to starofrancoužština nebo okcitánština

Ale mohli bychom si dát domácí úkol - Richardovy verše určitě byly přeloženy do angličtiny - ted je jen najít .


Tak jsem to našla - ted ještě ty verše přeložit z angličtiny. Ještě že je brzy víkend .

[acoma]

Ale to by ho nemělo překvapovat, po otcově rozvodu se Richard zůstal se svou matkou.

Rozvodu??? To se mi nějak nezdá.Velký nesoulad mezi Jindřichem a Eleonorou postupem času byl, ale rozvod

[Katerina]

Ale to by ho nemělo překvapovat, po otcově rozvodu se Richard zůstal se svou matkou.

Rozvodu??? To se mi nějak nezdá.Velký nesoulad mezi Jindřichem a Eleonorou postupem času byl, ale rozvod

Ano, ano - máš pravdu - napsala jsem to špatně - ne rozvodu, ale rozchodu - .

[Michal]

No já myslím, že tehdy bylo celkem pravidlo, že byla šlechta negramotná a to i vysoce postavená na úrovni krále, Richardovy verše mohl tedy zaznamenávat gramotný člověk v jeho blízkosti, nejspíš zpovědník, protože gramotnost byla dlouho spíš výsadou církevních představitelů.
Je sice možné, že Richard byl gramotný, ale osobně si myslím, že ne.
Sedělo mu něco úplně jiného.

To, že mohl Hoveden zveřejnit tu zprávu po smrti krále Richarda je docela možné, cenzura byla funkční vždy, ale kdyby existovala taky původní "vyškrtaná" verze, bylo by to asi něco jako důkaz.
Myslím si, že to zaznamenal už v Palestině, tedy pokud tam byl.

[acoma]

Údajně se Richard při cestě do Svaté země při zimování na Sicílii z něčeho velmi kál.

S obnaženou vrchní částí těla poklekl v Messině před chrámem a vykonal veřejnou zpověď. Prý se vyznal z "hříchů proti přírodě" a prosil Všemohoucího o laskavé odpuštění.

[Katerina]

NO MAN WHO'S JAILED ...
King Richard I (Lion Heart)
trans. James H.Donalson


TEN, KDO BYL NÉKDY UVÌZNÌN ..Král Richard I (Lví sdrce)
překlad : Katka

Ten kdo byl někdy uvězněn,
neumí správně vysvětlit své úmysly,
jako by mohl necítit bolest,
ale může napsat báseň, aby se utěšil.
Mám mnoho přátel,
leč všechny jejich dary jsou ubohé.
Hanbili by se, kdyby věděli,
že pro výkupné ted
jsou dva vítězové v žaláři.

Mí vojáci a baroni, vědí velmi dobře,
Angličané, Normané, Gaskoňci ,
muži z Poitenvins,
zůstal jsem sám- opuštěn,
ubohý nicméně byl by ten, koho bych opustil ,
zanechal v žaláři.
a to neříkám proto jen, abych vyčítal,
přece však, já jsem tam byl.

Už dobře vím a vidím s jistotou,
smrt nezadrží ani přátele ani příbuzné,
když budu svoboden za stříbro
a za zlato,
je to moc za mne a ještě vice pro mne,
když budu mrtvý, oni však
byli by strašně zahanbeni,
pokud bych zůstal nadlouho uvězněn.

Nikoho nepřekvapí,
že mně mé srdce bolí,
když můj otec mučí mou zem.
Pokud by ale odvolal, slib,
kterým jsme oba přísahali,
jeden jak druhý společně,
vím velmi dobře v tomto místě
nebyl bych tak dlouho uvězněn.

I když jsou dobří,
Angevin a Tourangeau,
ti vojáci, co jsou dnes mocní a bohatí,
jsem od nich vzdálený, v jiných rukách.
Velmi mě milovali,
už však mě v lásce nemají.
A pláň je ted pustá, bez jejich vojsk
a proto jsem nyní uvězněn.

Společnost, kterou jsem miloval,
a stále mám rád, všichni ti z Caen
a Percheraine, řekni mi, básni,
kdo z nich nemůže být ujištěn:
Že je mé srdce nikdy nezradí.
Kdyby za mne válku vedli,
pak žádný bídák, nebyl by
uvězněn tak dlouho jako já.

O hraběnko, sestro,
tvá vysoká cena pro tebe chrání toho,
na něhož žaluji,
a od koho byl jsem ted uvězněn.

A té z Chartres ,
já neřekl jsem slovo,
Ludvíkově matce.


No - škoda, že nemám básnické vlohy víc rozvinuté ,jako třeba Bernard , zkusila bych to dát do veršů.
Snad tam nejsou velké logické chyby a odpovídá to původnímu smyslu.
Bylo to ale docela silné kafe -vžít se na chvilku do Richarda.
K němu se ještě vrátím - z té básně čiší zklamání, obviňování druhých a také trochu sebestřednost. Ale chápu to a ho.
Ta báseň ale je myslím, jako Richard - žádné trubadurské kudrlinky, čeho je jeho duše plná - je natvrdo vyjádřeno.

[Robert]

Aj k Richardovi mám pár poznámok. Najprv k jeho homosexualite. Nuž v Aquitánii mal nemanželského syna. Meno už neviem. Je vcelku možné - aj keď pre sexuálne veľmi aktívnych Plantagenetov veľmi netypické, že žil s Berengariou v tzv. "čistom" manželstve. Sú na to príklady, ako napr. syn sv Štefana sv. Imrich, hoci to bolo o dobrých 100 rokov skôr. Mohli by to potvrdzovať dobré vzťahy Richarda s rytierskymi rádmi. Samozrejme je to iba nepodložená teória.
Plantageneti mali zvlášnu povesť - všetci uznávali ich kvality, zároveň ich však hlavne vo Francúzku nemali dvakrát v láske. Sv. Bernard trebárs o nich hovoril, že: " od diabla vzišli, diabol ich vezme zas". Ich rodová legenda hovorí, že pochádzajú od démona. Neboli Normani - ktorí sa ich naopak báli ! Boli Plantageneti Merovingovia ? Aj Merovingovia sa totiž odvádzali od mýtickej bytosti. "Démonickosť" ich povahy potvrdzovali ich tiež legendárnou zúrivosťou. Snáď tejto možno pripočítať aj rozkaz Richarda zmasakrovať muslimských zajatcov pri Akre. To, že by si dal odložiť "suveníry" je veľmi nepravdepodobné.
Dvor Eleanor Aquitánskej v Poitiers bol strediskom trubadúrskej kultúry. Úlohou muža v tomto prostredí bolo byť rytierom a bojovať za ženu. Zároveň musel byť aj básnikom. Nechce sa mi teda veriť, že syn vzdelaného Henryho II. a podobne vzdelanej Eleanor ( vnučky prvého známeho trubadúra) by nevedel písať a čítať. Okrem toho vzdelaných panovníkov bolo v tom období oveľa viac, hlavne u rodov, kde vzdelanie bolo tradíciou.)
Je veľmi tiež pravdepodobné, že "rodným" jazykom Richarda I. bola okcitánčina. Tento bol jazykom dvora v Poitiers, a trebárs aj iná rytierska legenda doby, Wiliam le Marechal, Angličan, nehovoril inak, ako okcitánsky !!!

[Robert]

Ešte by som k Platagenetom dodal, že ich ďalšou typickou vlastnosťou bola vlastnosť "tancovania na hrane". Vždy balansovali medzi totálnym úspechom a katastrofou. Záležalo od ich osobných kvalít, ako to (pre nich) napokon dopadlo. Dobrodružná povaha?
Anglickí historici oceňujú aj ich zmysel pre humor - občas dosť drsný... Toto všetko samozrejme, plne platí aj pre Richarda.

[Cartimmandua]

Nedávno vyšlo na novinových stáncích DVD o Richardovi, z produkce BBC. Moc pěkně udělaný dokument. Viděl jste ho někdo?

[acoma]

Nedávno vyšlo na novinových stáncích DVD o Richardovi...

Jo, mám ho doma. Ten samý chlapík teď hraje v Tudorovcích.

[Cartimmandua]

Jo, mám ho doma. Ten samý chlapík teď hraje v Tudorovcích.

Ano, taky jsem ho tam zahlédla, ačkoliv nejsem pravidelným sledovatelem tohoto pořadu.

[Michal]

Richard ovšem taky ne každý souboj vyhrál. Sám Marechal, aby mu dal lekci pod ním zabil koně, když Richard ve vzteku pronásledoval svého otce, kdyby chtěl, udělal by z Richarda dva. A Richard sám prohrál v klání na křižáckém tažení s francouzským rytířem Guillamem de Barres, který ho sestřelil z koně, což Richarda potom hrozně štvalo.

[cihlomorka]

Je to delší - ale co my s tím - ani nevím, zda je to starofrancoužština nebo okcitánština

Je to středověká provensálština. Vzhledem k obsahu tipuji na nějaké canzo složené Richardem v zajetí na Trifelsu, těch je několik. Překlad originálu zhruba:

Žádný vězeň nenalezne pravou příčinu
lehce, jakoby bez bolesti,
může si však k útěše složit píseň.
Neboť nemám přátele, leda chudáky,
hanbili by se vidouc mne, pro výkupné,
již druhou zimu v žaláři.

Dobře to vědí mí manové i baroni,
Anglové, Normani, ti z Poitou i Gaskoňci
sám nemám bližního, sebeubožejšího,
kterého bych v žaláři takto opustil.
Toto neříkám s nejmenší výčitkou (..opravdu, Richarde? )
A přesto jsem byl uvězněn.

Katko odkud máš ten zbytek překladu? najdu někde celý originál?

[cihlomorka]

No nejvíc by nám pomohl překlad té latiny - třeba fakt Hovedenovi křivdíme a Hoveden se zdá se soustředil na politický aspekt celé věci - a vše vzniklo to pouze překladem z latiny do angličtiny. Pak by to ovšem byl zlý úmysl.

Jde o typický příklad středověké amicitiae jako výrazu lenního vztahu. Prvky, které jsou tam zmíněny (společné lože, pokrm) jsou jen normativní, symbolickou komunikací, která nevypovídá nic o reálném (ani upřímném) vztahu. Odkazuje se k určitým topoi (zažitým figurám) starozákonního příběhu o Davidu a Jonatánovi, ve středověku takové téma najdeme již u Řehoře z Toursu (smíření mezi Sicharem a Chramezindem), totéž při ukončení sporů Fridricha Sličného a Ludvíka Bavora o říšský trůn, atd atd.
O tom, jak pomíjivé ostatně mohly takové vroucí city být, svědčí nejlépe chování obou vládců jen o chvíli později, při odjezdu na kruciátu. Oba se museli zajišťovat sliby, že skutečně odjedou a budou bránit své vlastnictví, kvůli vzájemné silné nedůvěře, že by ten druhý mohl zněužít soupeřovy absence k útoku na jeho země. miláčkové!

Co se týče přesného překladu toho latinského pramene...
et in noctibus non seperabat eos lectus = a v noci je neoddělovalo lůžko (nebo lůžka ten sg./pl. není bez makrónů úplně jednoznačný),tedy Boswell zde je přesnější, i když Katkou malinko pozměněný, zatímco Riley se snažil to celé elegantně obejít coby „neoddělené komnaty“. Asi to nepochopil symbolicky a bylo to na něj moc silné kafe.
Ty doplněné pasáže (After the peace was thus made… though much against the will of his father) v latinském souvětí nejsou a pravděpodobně pocházejí z okolního textu.
seperabat je zřejmý překlep ze separabat.
Závěr: anglický král se, jat nesmírným úžasem, podivoval, co to znamená.

Nu ovšem, že se podivoval. však to byla od jeho synka opět řádná kudla do zad. Po dvacetiletí synovských válek (které si král ovšem zapříčinil sám svou neochotou předat sebemenší podíl na moci a nutností lavírovat s územími v rámci sňatkové politiky), nešťastném vypálení jeho rodného Le Mans, které vlastně sám zavinil, ponižující přísaze v Colombiers a Bezzemkově zradě byla Jindřichova psychika totálně podlomena. Vždyť pokud znáte svědectví Rogera z Wendoveru z jeho posledních dní, král před smrtí odmítl duchovní útěchu, a mrtvý byl okraden i o šaty.

[cihlomorka]

Byl nepřímým (nebo možná spíš přímým) iniciátorem antisemitských násilností a pogromu po jeho korunaci, kam židům zakázal přístup. Později vystoupl aktivně proti nejaresivnějším účastníkům pogromu, ale zdá se spíš proto, aby mohl ryhle vyrazit na křížovou výpravu než že by toho nějak litoval.

Odkud čerpáš? Já znam celou historku trochu jinak – delegace Židů s dary měla dorazit po korunovaci v době, kdy probíhala v ulicích už lidová veselice, a když pak došlo v podnapilé náladě k pogromu, král vyslal na ochranu Židů ozbrojence ještě v jeho průběhu, druhý den pak usvědčené exemplárně potrestal. Psal to, tuším Needler v „Richard Coeur-de-Lion in Literature“, ale fakt je to už déle, co jsem to viděla, mohu se mýlit.

V roce 1192 za Richardovy přítomnosti ve svaté zemi umírá náhle - a za záhadných okolností Konrád z Montferratu, právě zvolený (a zdá se, že navzdory Richardovi a jeho plánům) králem Jeruzaléma. A umírá příhodně ještě před svou korunovací. Jeho vdovu Isabellu Richard okamžitě provdává za svého oblíbeného synovce Jindřicha ze Champagne. A údajně většina současníků si myslela, že v této nikdy neobjasněné vraždě byl Richard nějak zainteresován.

Spory o jeruzalémský trůn je nutno chápat jako projekci rivality obou západoevropských monarchů.
Přestože z Jeruzaléma vyhnaný Lusignan byl mizerný politik, navíc smrtí manželky, která byla původním poutem ke království, skálopevnost jeho nároků značně utrpěla, byl prostě z hrabat z Poitou a La Marche a Richard byl tudíž jeho lenním pánem, což od začátku podmiňovalo jeho nutnou podporu. Filip II. přišel s vlastním kandidátem Montferratem a Lusignana bezprávně sesadil - spory o obsazení jeruzalémského postu logicky oba krále dělily po celou dobu jejich pobytu v Levantě.
Přestože po dobytí Akkonu byl dojednán kompromis (králem znovu Lusignan, po něm Montferrat), po Filipově odjezdu se okamžitě vrací problémy, Konrád při plánované zteči Jeruzaléma odmítal pomoc (mimochodem šlo o dobrý moment, právě byla vybojována úspěšná bitva u Arsúfu, škoda, že nemohl být využit) a vedl separátní jednání se Saladinem. Byl bezesporu schopnějším kandidátem, než Lusignan, ale v celkovém kontextu se choval na pěst.
Když ale dorazily poplašné zprávy z Anglie a Richard obracel k domovu, na generálním sněmu v Aškalónu dal demokraticky hlasovat a Konrádovi jeruzalémský post přiznal, zatímco Lusignanovi dal Kypr. Nemůžeme myslím úplně říct, že navzdory jeho plánům, protože přes osobní antipatie si Richard asi uvědomoval, že silný Montferrat je zárukou uspořádání poměrů v Palestině. A on potřeboval pořádek v Palestině coby hmatatelný výsledek svého křížového tažení.
Pár dnů nato je ovšem Montferrat zavražděn v Týru. Z našeho pohledu geniální timing. Zajímavé ale je, že v Levantě panovalo přesvědčení, že k vraždě došlo na rozkaz “Starce z hory“, vůdce pověstné sekty asasínů Sinana, kterému Montferrat krátce předtím vyloupil obchodní loď, pak ji potopil a odmítl škody nahradit. Jeden z vrahů se totiž před popravou k tomuto objednavateli přiznal.

Právě Montferratova vražda byla také jedním z význačných bodů obžalobního spisu Jindřicha VI. proti Richardovi (vedle paktu s Tankredem sicilským, svévolných zásahů na Kypru, „zrady Svaté země“) po jeho zajetí – je třeba mít na paměti, že rytíř navracející se z křížové výpravy byl nedotknutelný a bylo zapotřebí náhradních motivů. Zajímavé je, že tehdy Leopoldovi Rakouskému poslal šejk Sinan prý osobní list, ve kterém se k vraždě sám hlásí, popisuje její motivy a z Richarda snímá vinu. trošku v duchu dnešní teroristické tradice přihlásit se k daným incidentům.
List je dochovaný jen v opise – nelze tedy bohužel vyloučit falzum.

A „vdovu Isabellu Richard okamžitě provdává za svého oblíbeného synovce Jindřicha ze Champagne“

No on Jindřich ze Champagne byl ve skutečnosti víc než Richardův oblíbený synovec, byl to především dobrý kompromis, protože byl synovcem obou králů, Richarda i Filipa. Jeho manželství s Isabelou Jeruzalémskou je ostatně soudobými prameny hodnoceno jako mimořádně šťastné.

[Katerina]

originál plus překlad do angličtiny - zde :
http://www.brindin.com/pfricjan.htm

Já to jen skoro doslova (otrocky) přeložila - mít jednou dostatek času ...

[maresch]

Pád křížových výprav v Levantě, způsobila právě vyhraná bitva u Arsúfu. Nebýt přehnaných požadavků Richarda, na které nemohl Saladin v žádném případě pozitivně reagovat mohl se vývoj v Levantě ubírat úplně jiným směrem.

[cuchulainn]

Richard lví srdce je můj oblíbený panovník.Nejvíce mě fascinuje to,že byl vynikající válečník a vojevůdce.Myslím si,že mu pověst kazí to,že se nestaral o svou zemi.Za deset let svého vládnutí,strávil v Anglii pouhých šest měsíců a to mi připadá velmi málo.Richard se zrodil pro bojiště a né pro politiku.Později se dokonce ožení s Berangarií Navarrskou,ale potomka s ní nemá.Z toho vyplývá,že byl nejspíš homosexuál. Slovy Richardova současníka: "Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství..."

[maresch]

Richard lví srdce je můj oblíbený panovník.Nejvíce mě fascinuje to,že byl vynikající válečník a vojevůdce.Myslím si,že mu pověst kazí to,že se nestaral o svou zemi.Za deset let svého vládnutí,strávil v Anglii pouhých šest měsíců a to mi připadá velmi málo.Richard se zrodil pro bojiště a né pro politiku.Později se dokonce ožení s Berangarií Navarrskou,ale potomka s ní nemá.Z toho vyplývá,že byl nejspíš homosexuál. Slovy Richardova současníka: "Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství..."

Pokud se podíváš na jeho působení v Levantě, tak zjistíš že moc dobrý válečník nebyl.

[KOMOŃ]

Richard lví srdce je můj oblíbený panovník.Nejvíce mě fascinuje to,že byl vynikající válečník a vojevůdce.Myslím si,že mu pověst kazí to,že se nestaral o svou zemi.Za deset let svého vládnutí,strávil v Anglii pouhých šest měsíců a to mi připadá velmi málo.Richard se zrodil pro bojiště a né pro politiku.Později se dokonce ožení s Berangarií Navarrskou,ale potomka s ní nemá.Z toho vyplývá,že byl nejspíš homosexuál. Slovy Richardova současníka: "Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství..."

Tak já tomuhle tématu vůbec nerozumím.Akorát jedna věc.Nezplodit potomka nemusí mít nic společného s jinou orientací.Ale klidně taky může