Karel IV.

[Viola]

Jak si ji máme vykládat?

No, někdo tvrdí, že je to důkaz Karlovy náklonnosti k Blance (když Isabela byla její sestrou), jiní poukazují snad na Karlovy vzpomínky na francouzské mládí a tak.

[acoma]

Aha. No mě přijde, že ten starý pán vzpomínal na všechno a taky na to, kdy ho nemusela nosit nosítka a schody do Saint-Chapelle mohl vyběhnout sám bez tahání ostatními... Taky bych na jeho místě plakala...

[Viola]

Aha. No mě přijde, že ten starý pán vzpomínal na všechno a taky na to, kdy ho nemusela nosit nosítka a schody do Saint-Chapelle mohl vyběhnout sám bez tahání ostatními... Taky bych na jeho místě plakala...

Mně to právě přijde taky tak nějak, zřejmě už věděl, že se s Isabelou nikdy nepotká a vzpomínali na staré dobré časy. Právě proto mi tam nesedí ona vyvozovaná náklonnost k Blance, i když tu bych samozřejmě nerada zpochybňovala.

[duli]

Ano jistě, v určitém věku při vzpomínání pláče kde kdo. Jen mě napadlo (čímž nechci urazit Blanku), jestli zrovna nebylo třeba zdůraznit příslušnost a loajalitu k francouzskému domu ?

[Zany]

Aha. No mě přijde, že ten starý pán vzpomínal na všechno a taky na to, kdy ho nemusela nosit nosítka a schody do Saint-Chapelle mohl vyběhnout sám bez tahání ostatními... Taky bych na jeho místě plakala...

Mně to právě přijde taky tak nějak, zřejmě už věděl, že se s Isabelou nikdy nepotká a vzpomínali na staré dobré časy. Právě proto mi tam nesedí ona vyvozovaná náklonnost k Blance, i když tu bych samozřejmě nerada zpochybňovala.

Náklonnost k Blance se se vzpomínkami na mládí vůbec nevylučují... A řekl bych, že v tu dobu byla Isabela jedna z mála lidí, kteří ještě tu dobu pamatovali

[Jiří Motyčka]

Jakým způsobem si vykládáte onu profláknutou žalostnou scénu z poslední Karlovy cesty do Francie (1378), v níž se po letech setkává s Isabelou Bourbonskou, sestrou Blanky z Valois? ...

Důvody dojetí až k slzám na tomto setkání nám přibližuje Lenka Bobková.

První byl již zmíněn. Jistě to byly vzpomínky na srdeční záležitost spojenou s velkou láskou mezi Karlem a jeho první ženou Blankou z Valois, jejíž starší sestrou byla právě Isabelle de Bourbon, rozená z Valois.
V Saint-Pol císař Karel IV. navštívil též dceru Izabely, královnu Janu Bourbonskou. Obě dámy, Izabela i její dcera Jana byly jistě zasvěceny do tajemství, které mohlo být dalším důvodem onoho silného emocionálního prožitku starého muže. Tím sladkým tajemstvím byl Karlův nemanželský syn, kterého dámy jeho otci pravděpodobně představily a zoficiálnily tak Guillelmusovu existenci. Tak se totiž chlapec jmenoval ...
Kdy mohlo dojít k početí tohoto syna? V r. 1362, kdy se Karel (po smrti manželky Anny Svidnické) zastavil u bratra Václava v Lucembursku, kde se matkou Karlova levobočka mohla stát dáma z okruhu jeho švagrové Jany Brabantské. Na poč. r. 1363 byl již u dvora dauphina Karla. Další potenciální matkou mohla být tedy žena právě z okruhu dauphina. No, a nebo matkou se mohla stát i žena, s níž se Karel setkal v r. 1365, kdy cestoval do Avignonu za papežem. Chlapci mohlo tedy být v době jeho setkání s otcem něco mezi 12 až 15 roky.
Spěváček ani Šmahel o této „profláknuté žalostné scéně“ neuvádějí žádné bližší podrobnosti.

[acoma]

Třeba ten nalezený levoboček mohl být slibnějším panovníkem než Karlovi vymodlení synové... Podle dat mohl být vrstevník Václava...

Froissart, stará drbna, píše - "Poté si císař velmi vroucně přál spatřit královninu matku, vévodkyni z Bourbonu, jež stála mimo tlačenici v jednom koutě řečené komnaty, i byla přivedena k císaři. Když stanuli jeden vedle druhého, počal císař tak silně plakat a řečená vévodkyně také, že to byla velmi žalostná podívaná. Příčinou toho byly vzpomínky na císařovu první ženu, která byla sestrou řečené vévodkyně, a také na vévodkyni z Normandie, která byla císařovou sestrou a královou matkou, s níž byla řečená vévodkyně jako družka vychovávána. na tomto místě nemohli spolu hovořit, a proto císař poprosil, aby ji mohl navštívit po obědě a mluvit s ní více o samotě, a tak se také stalo.

[Viola]

Třeba ten nalezený levoboček mohl být slibnějším panovníkem než Karlovi vymodlení synové... Podle dat mohl být vrstevník Václava...

Spěváček myslím klade jeho narození k roku 1365, L. Bobková vyslovuje hypotézu, že mohl být o něco starší a měl se snad narodit v souvislosti s Karlovými toulkami po Západní Evropě v důsledku smutku po smrti Anny Svídnické.

[Blanka z Valois]

Jelikož mám Blanku velice ráda, jak naznačuje můj pseudonym, tak nemohu být úplně objektivní ale v zásadě souhlasím se Zanym. Vzpomínky na mládí a lidi, kteří pro něj byli důležití, mohly udělat své.
Na wikipedii jsem narazila na nějakého Viléma 1377 doloženého blíže neurč. listinou.
Jinak František Kavka se kloní k narození syna Guillauma r.1365. Karel si pro něj měl u papeže vyžádat dispens včetně IV. stupně mezi únorem a červencem 78. Více info o něm nemá být.
Tak mě napadá není Vilém v překladu Guillaum? Já FJ nemám.
Jiříku, to máš od té Bobkové o přítomnosti syna už 1363 u dvora?

[Jiří Motyčka]

... Jiříku, to máš od té Bobkové o přítomnosti syna už 1363 u dvora?

Myslíš tohle:

... Na poč. r. 1363 byl (Karel IV.) již u dvora dauphina Karla...

Tak o tom se zmiňuje Bobková i Spěváček ...

[duli]

Při čtení knihy (dárek) - autor je židovský profesor Israel Shahak - jsem narazila na toto :
Karel IV.vztyčil (resp. nechal vztyčit) uprostřed Karlova mostu kříž. Bylo mu sděleno, že pražští židé na něj plivou, pokaždé, když jdou kolem něj. Ateď ! Jelikož byl známý ochránce židů ,nezačal je díky tomu perzekuovat, ale odsoudil židovskou komunitu k tomu, aby zaplatila za to, že na kříži bylo napsáno zlatými písmeny hebrejsky ADONAI (Pán). Plivání okamžitě ustalo. (Slovo Adonai je jedno ze sedmi nejsvětějších jmen Boha a znevážení je naprosto nepřípustné.)
Že se na začátku vlády dopustil excesu viz. viewtopic.php?f=3&t=221&start=80 vím, ale od kdy se stal ochráncem Židů nevím. Václav IV. byl tedy pokračovatelem otce, ale Zikmund už opět ne. Víte někdo něco bližšího ?

[Greywolf]

Sám Karel ovšem jako zasádní zlom udává svůj "věštecký sen" o dosti drastické smrti jeho vzdáleného příbuzného vévody Guida - "potvrzený" následně skutečnou vévodovou smrtí. Dle Karla měl být varováním nejen pro něj, ale i pro jeho otce za jejich ne zcela mravný život.
Bohužel z celé této historky trochu kouká jak sláma z bot Karlova lehce propagangistická didaktika, takže milého císaře podezírám - že si to spíš tak trochu vymyslel.

Sen nebo pěkná pohádka … ??? … kdo ví. Nejspíše to ale (i na papeže) zabralo. Jestli se nepletu, tak prvně se o tomto prorockém snu mluví ve spojitosti s návštěvou Karla u Benedikta XII. Jestli se znovu nepletu, tak to Karlovi „vyneslo“ zcela soukromé posezení s papežem (což při prvním setkání nebylo běžné). Následné jednání Jana s Benediktem XII. myslím zcela soukromé nebylo. To znamená, že by z něj měl být v papežském archivu záznam. O čem asi Jan s papežem jednal ??? To by mě moc zajímalo, protože …

… Benedikt XII. prý měl Karla i Jana v oblibě, ale (co já vím) nic pro ně neudělal. Ví někdo o co tam skutečně šlo ???

[slavicekvac]

Dnes Meteor pha 2 Jiří Ramba, obličejový chirurg. Přesný poipis Karlova zranění z turnaje, zřejmě v Italii inkognito. Léčen super doktory, zadrátovaná čelist, natahován za vlasy aby se srovnala páteř, protože za hlavu to nešlo. Uražené čelistní klouby, vyražená přední část dolní čelisti i se zubama. Tři měsíce nebyl na veřejnosti. Přežil ! Důsledky se jistě projevovaly i na francouzské diplomatické cestě.
Podcasty Meteoru k dipozici na netu. Vřele doporučuji. Ten dnešní i ten předchozí, kde Ramba vypráví o i Vlčkovi, který mu půjčil Karlovu lebku.

[eagara]

Dnes Meteor pha 2 Jiří Ramba, obličejový chirurg. Přesný poipis Karlova zranění z turnaje, zřejmě v Italii inkognito. Léčen super doktory, zadrátovaná čelist, natahován za vlasy aby se srovnala páteř, protože za hlavu to nešlo. Uražené čelistní klouby, vyražená přední část dolní čelisti i se zubama. Tři měsíce nebyl na veřejnosti. Přežil ! Důsledky se jistě projevovaly i na francouzské diplomatické cestě.
Podcasty Meteoru k dipozici na netu. Vřele doporučuji. Ten dnešní i ten předchozí, kde Ramba vypráví o i Vlčkovi, který mu půjčil Karlovu lebku.

To jsem taky četla ale v Knížce od Jana Bauera Záhady českých dějin. Bohužel to má pět dílu tak nevím v jakém díle se o tom píše. Měla jsem to půjčeny z knihovny

[cihlomorka]

Dnes Meteor pha 2 Jiří Ramba, obličejový chirurg. Přesný poipis Karlova zranění z turnaje, zřejmě v Italii inkognito.

Díky, zajímavý odkaz (nemusela jsem se ráno tak namáhat), i když podání moderátorů trochu připomíná Hříchy pro pátera Knoxe )
Myslím, že to vysvětlení s kbelcovou helmou velmi přesvědčivě objasňuje vztah mezi zraněním čelisti a páteře, a zároveň tak vážný úraz nelze asi situovat jinam než k záhadnému roku 1350, takže tím padají dřívější teorie historiografů a lékařů (Šusta, Fiala, Lesný).
Jen jednu věc .. pokud mi nic neuniklo, Ramba dedukuje Itálii jako místo Karlova zranění z církevního zákazu pěstování chirurgie mimo území Itálie a jižní Francie (je však reponace krční páteře a čelisti nouzovým zásahem nebo chirurgií?), a hlavně z ojedinělé zmínky v kronice florenťana Mattea Villaniho. Jenže Villani sám ve své kronice jako příčiny Karlovy nemoci uvádí otravu jedem, a to buď milánským signorem Luchinem de Viscontim nebo dvěma královskými komorníky, které se královna v jeho verzi potom snaží zachránit přiznáním, že použila nevhodný nápoj lásky (viz. I, 38, kap. XXXIV). Tak se spíše než o bezprostřední svědectví z místa činu jedná o ozvuk pověstí, které kolovaly celou Říší.
Nehledě na to, že si neumím představit, jak by ochrnutého panovníka se zadrátovanou čelistí, pro kterého při zranění páteře každý otřes musel být velmi bolestivý, kvapně dopravovali po hrbolatých cestách přes půl Evropy, aniž by si toho někdo všiml. Navíc jsme v říjnu 1350, na Karlově dvoře je právě Cola di Rienzo, cožpak by dlouhou panovníkovu nepřítomnost a takovýto návrat nezaznamenal? není možné, že spíš zprávy zpětně zprostředkoval do italského prostředí..?

Otevřený list Klimenta VI., kritizující Karlovu zálibu v turnajích a oblékání do úzkých nohavic naleznete tady, č. 975 (druhá půle)
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... on_button=!

[Zany]

P. Ramba byl i v televizi, myslím to bylo u Krause v Uvolněte se, tam tu verzi s hrncovou přilbou ukazoval i na obrázcích

[Viola]

P. Ramba byl i v televizi, myslím to bylo u Krause v Uvolněte se, tam tu verzi s hrncovou přilbou ukazoval i na obrázcích

http://www.ceskatelevize.cz/program/det ... 16180/0030

[Zany]

Jo, to bude ono... To povídání zajímavé, ale pro tenhle typ pořadu naprosto nevhodná volba hosta, p. Ramba měl jít raději do historie.cs nebo historického magazínu...
ale ukazuje tam přesně to, o čem tady mluvíme v souvislosti s Karlovým úrazem

[acoma]

Dnes Meteor pha 2 Jiří Ramba, obličejový chirurg. Přesný poipis Karlova zranění z turnaje, zřejmě v Italii inkognito. Léčen super doktory, zadrátovaná čelist, natahován za vlasy aby se srovnala páteř, protože za hlavu to nešlo. Uražené čelistní klouby, vyražená přední část dolní čelisti i se zubama. Tři měsíce nebyl na veřejnosti. Přežil ! Důsledky se jistě projevovaly i na francouzské diplomatické cestě.
Podcasty Meteoru k dipozici na netu. Vřele doporučuji. Ten dnešní i ten předchozí, kde Ramba vypráví o i Vlčkovi, který mu půjčil Karlovu lebku.

Přihřeju si polívčičku - článek je tady na stránkách - https://www.e-stredovek.cz/post/zahadna-nemoc-karla-iv/

[duli]

Acomo, ještě jsem vše nepřečetla a tak mi toto uniklo. Bravo !!