Židé ve středověku

[Dagmar]

Odlišnost příkazem!
4. lateránský koncil z 11.11 1215, stanovil mj.povinné oddělení židů do ghett a povinné odlišení oděvem tak, aby byli na dálku k rozpoznání./ viz Maršálek a Jiří Motyčka/

Další století :

počátek 14. století nařizuje klobouk s vysokou , špičatou hlavou,

15. století nedovoluje oděv bez límce,

16.století přikazuje na pravém rukávu žluté kolečko/ kdo by přistihl žida bez kolečka a udal ho, dostal odměnou polovinu peněz, které měl žid při sobě/,

v 18. století nosil každý židovský muž povinně bradku a všichni pak žlutý pruh na levém rameni,

ve 20. století pět let /1940-1945/ všichni židé žlutou šesticípou hvězdu vlevo na prsou.

[Bohuslav]

Ještě k tomu 16. století s tím kolečkem , není tam zmíněno ,něco ve stylu "jak tomu bylo už za knížete Vratislava"? Teď si nemůžu vzpomenout ,kde jsem to četl ,tak se ptám jestli tam opravdu taká zmínka je a jestli to není jen takový obrat.

[Dagmar]

Ještě k tomu 16. století s tím kolečkem , není tam zmíněno ,něco ve stylu "jak tomu bylo už za knížete Vratislava"? Teď si nemůžu vzpomenout ,kde jsem to četl ,tak se ptám jestli tam opravdu taká zmínka je a jestli to není jen takový obrat.

Je to tohle?

Dějiny kroje v zemích českých - Zikmund Winter

Winter píše: "V zemích koruny české v 15.stol. měli Židé též nařízeno používání žlutých klobouků a žlutého soukenného kolečka či žlutou obrubu na plášti a sukni. Král Vratislav sice přikázal přišívání kolečka na pl᚝, ale ve 14. a 15.stol. po něm není stop. Až v 16. stol. se příkaz znovu obnovuje...."

[Bohuslav]

Aha tak jsem to mírně zvrtal.Díky za poukázaní na zdroj.

"Dle zprávy Veleslavínovy prý král Vratislav jim kázal ña pláště připínati hanlivé kolečko ,ale v 14. ani v 15. věku není o tom stopy ,že byžid u nás nosil kolečko.

Z.Winter - Dějiny krojě v zemích Českých str 295.

[Kateřina_z_Landštejna]

Jen k té povinné bradce - kdekoli, v jakékoli době byli zobrazováni muži židovského vyznání, vždy jsou vousatí. Napadá mne, jestli to, co jim přikazuje vlastní náboženství, nebylo mylně vykládáno jako nově uložená povinost.
I když je samozřejmě možné, že to bylo legislativně použito stylem "když to nosí většina, tak jim to stanovíme jako povinnost".

Ono je vůbec otázkou, zda označování jinověrců bylo myšleno hanlivě, nebo spíše jako označení privilegovaných osob. Židé, kteří se na rozdíl od arabských a asijských obchodníků a finančníků usazovali v kulturně zcela odlišném prostředí, byli často pod přímou ochranou panovníka. Ačkoli to ze strany panovníka bylo asi účelové, byli spíše osobami privilegovanými, než poníženými.

Vybavuji si např. pozdvižení v Českých Budějovicích někdy v 16. století, kdy hlavně místní soukeníci si stěžovali na to, že židovští obchodníci nemusí platit daně a jsou tak výrazně zvýhodněni před ostatními.

[Jiří Motyčka]

...Co myslíte? Nevycházelo středověké pronásledování židů právě ze znalosti Starého zákona?...

...Proč křesané po celý (nejen) středověk pronásledovali Židy?...

Na to jsem se snažil, seč mi síly stačily, dát uspokojivou odpověď už TADY, a proto se k tomu nechci více vracet.

Přesto si neodpustím jednu poznámku, která však nesouvisí úplně se středověkem. Nedávno jsem v LN četl zajímavou úvahu na toto téma. Nenávist (antisemitizmus), někdy "jen" podvědomá nežidovské majority k židovské minoritě, která mj. zapříčinila holocaust i židovskou diasporu, je dána intelektuálními schopnostmi, jimiž mnoho Židů disponuje. Teď nemám na mysli zdaleka jen jejich pradávný talent k finančnictví, ale především advokáty, lékaře, vědce, fyziky (Einstein), matematiky, biology, spisovatele, atd. Uvedený článek to vysvětluje, zjednodušeně řečeno, jejich genetickou výbavou. Dále se tam uvádí, jaké nepatrné procento tvoří Židi z celkové světové poulace, ale celých 25% z celkového počtu držitelů Nobelovy ceny jsou Židé.

Nejsou tedy (náhodou) proto oním vyvoleným božím lidem?...

[Jiří Motyčka]

V únoru 1453 se ve slezské Vratislavi objevil fanatický kazatel, italský františkán Jan Kapistrán (Giovanni da Capestrano), známý ze svého neblahého působení i v českých zemích.
Ve Vratislavi nalezl velice příhodné, militantně naladěné katolické klima. Italský minorita kázal proti nemravnému způsobu života, pochopitelně proti husitům a stál také na pozadí protižidovské agitace, jež vyústila likvidací této komunity v druhém největším městě Koruny.

Ta velká hrůza vypukla o Velikonocích. Záminkou k tomu bylo údajné znesvěcení hostie někým z židů. Bylo jich mnoho zatčeno ve Vratislavském ghetu a museli volit mezi konverzí ke křesťanství a smrtí v plamenech, pro niž se nakonec rozhodlo 41 nešťastníků. Ti, kteří měli údajně nějakou spojitost se zhanobením hostie, byli krutě zmučeni a nakonec popraveni. Popravených bylo 14. Rabi Pinchas proto raději ukončil svůj život sebevraždou, neboť jeho by čekalo exemplární potrestání.

A pravý důvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Městská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativně velké částky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti města. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láďa Pohrobků? No, Vratislavi vyhnání židů potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem oháněla po celá, dlouhá dvě století. Peníze už zřejmě nepotřebovala. ...

[rakpav]

A pravý důvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Městská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativně velké částky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti města. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láďa Pohrobků? No, Vratislavi vyhnání židů potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem oháněla po celá, dlouhá dvě století. Peníze už zřejmě nepotřebovala. ...

Bohužel toto není jediný příklad, kdy pogrom vyřešil problém narůstajících dluhů anebo touhy po majetku židů ve středověku. Náboženský důvod byl vytažen jako záminka, davy byly obratně se zfanatizovány a poslaly se udělat "černou práci"... Teprve posléze se vždy ukázalo,kdo vlastně z toho měl prospěch...

[Bernard Gui]

V únoru 1453 se ve slezské Vratislavi objevil fanatický kazatel, italský františkán Jan Kapistrán (Giovanni da Capestrano), známý ze svého neblahého působení i v českých zemích.
Ve Vratislavi nalezl velice příhodné, militantně naladěné katolické klima. Italský minorita kázal proti nemravnému způsobu života, pochopitelně proti husitům a stál také na pozadí protižidovké agitace, jež vyústila likvidací této komunity v druhém největším městě Koruny.

Ta velká hrůza vypukla o Velikonocích. Záminkou k tomu bylo údajné znesvěcení hostie někým z židů. Bylo jich mnoho zatčeno ve Vratislavském ghetu a museli volit mezi konverzí ke křesanství a smrtí v plamenech, pro niž se nakonec rozhodlo 41 nešastníků. Ti, kteří měli údajně nějakou spojitost se zhanobením hostie, byli krutě zmučeni a nakonec popraveni. Popravených bylo 14. Rabi Pinchas proto raději ukončil svůj život sebevraždou, nebo jeho by čekalo exemplární potrestání.

A pravý důvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Městská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativně velké částky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti města. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láďa Pohrobků? No, Vratislavi vyhnání židů potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem oháněla po celá, dlouhá dvě století. Peníze už zřejmě nepotřebovala. ...

Jan Kapistran byl jeden z nejlepsich.

[Jiří Motyčka]

Bernarde, abys nám tohle sdělil, nebylo snad potřeba mě celého citovat ...

...Jan Kapistran byl jeden z nejlepsich.

Nic jiného jsme ani od tebe nečekali.
Poněkud jiný názor na to měli nepochybně čeští utrakvisti, kteří se s jeho působením v Čechách a na Moravě setkali při jeho teatrálních projevech a kazatelské činnosti, kterou přesvědčil hodně odpadlíků od kalicha. A už úplně jiný názor na něj měli židé z Vratislavi, za jejichž pogromem v pozadí stál ...

[Ingolf]

Jeden ze specifických důvodů pronásledování Židů představovalo obvinění, že stáli za šířením epidemií. Prostředkem mělo být trávení studní, následovaly pogromy a vyhánění. Židé byli samozřejmě jako všichni ostatní postiženi stejnými nemocemi, včetně těch nakažlivých,a v tom byl jeden veliký háček. Vypukla epodemie, nastalo vyhnání Židů, mezi nimi už byli nakažení jedinci, Židé přešli na jiné území, nakažení jedinci rozšířili chorobu, společnost si všimla, že choroba nastala po příchodu Židů, nastal další pogrom a vyhánění...
Nebýt náboženské nesnášenlivosti, tak epidemie nemusely ničit tolik lidí...

[Kateřina_z_Landštejna]

No, ono to šíření epidemií mohlo mít poměrně racionální podklad (na rozdíl dětské krve v macesech a podobných záležitostí). Židé jakožto naprostí cizinci logicky iklinovali k vytváření vlastních enkláv uvnitř zejména měst, kde si žili a množili se po svém. Přelidnění jejich čtvrtí na sebe nedalo dlouho čekat, zejména, byla-li jeho příčinou např. administrativní překážka šíření sídelních čtvrtí cizinců. Samozřejmě pak šla do háje už tak špatná hygiena a sanita a takové místo se stalo doslova inkubátorem nemocí.
A reakce okolí byla opět logická a opodstatněná - jedinou obranou proti šíření nemocí bylo tehdy vypalování zamořených domů, čtvrtí, obcí a někdy i celých měst. Že to postihlo i židy, je pochopitelné - ale nebyli výjimkou, těmito sanačními opatřeními bývali postiženi všichni, kdo se octli v ohnisku epidemie, bez ohledu na náboženství.

[Ingolf]

No, ono to šíření epidemií mohlo mít poměrně racionální podklad.

Právě že tady na základě iracionálních bludů začal fungovat už rozumem pochopitelný proces...
Vlastní enklávy měli i Nežidi, v Čechách i Němci a další, dá se najít podobně vedený "pogrom" (to slovo je z 19. stol. z Ruska a týká se přímo Židů) nebo protiepidemický zásah i u nich?
Špatné podmínky ghett všude napomáhají k šíření epidemií, tady bych dal do kontrastu pogromy z důvodů získání majetku, Židé žijící v typických ghettech náleželi k chudším vrstvám, jejich majetek nemusel stát za to.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ve středověku těžko můžeme hovořit o "typických ghettech", to je záležitost až mnohem mladší doby. A i potom lze těžko najít něco, co by se dalo nazvat "typickým ghettem". Židovské čtvrti či ulice se lišily město od města, stát od státu a rozhodně nebyly enklávou "především chudých lidí".
Bydleli v nich lidé, kteří se lišili od ostatní populace způsobem života, náboženstvím, společenským uspořádáním natolik, že se vzájemně oddělovali; bez ohledu na míru vlastněného majetku. Vědomě a oboustranně - jedni proto, že na svém způsobu života trvali a nechtěli se přizpůsobit většině a druzí proto, že se nehodlali přizpůsobovat menšině. Dělají to tak ostatně dodnes a zdaleka ne jen židé. Chová se tak každá komunita, která ve větším počtu přijde do prostředí, jež je jí cizí a v němž je ona cizorodým prvkem pro starousedlíky - právě proto, že si chce zachovat svůj způsob života.
Většinová populace se bránila tím, že se snažila a snaží rozrůstání čtvrtí a eventuální přistěhovávání dalších "těch jiných" omezit. Dnes se tak děje zejména administrativní cestou, kladením různých překážek přistěhovalectví. Středověk byl přímočařejší a častěji sahal k násilí...

[Georg]

Je zajímavé,že se dle F.Palackého se na území Čech za krále Václava IV vy skytovala něm. enkláva pouze v oblasti Liberec,část Jablonné,Cvikov a Rumburk.Veškeré oblasti s něm. obyvatelstvem z kolonizace Otakarem II.již byly české.

[Ingolf]

jedinou obranou proti šíření nemocí bylo tehdy vypalování zamořených domů, čtvrtí, obcí a někdy i celých měst. Že to postihlo i židy, je pochopitelné - ale nebyli výjimkou, těmito sanačními opatřeními bývali postiženi všichni, kdo se octli v ohnisku epidemie, bez ohledu na náboženství.

To ale zabíháme jinam, takhle to může vyznívat, že epidemie z nějakého důvodu začínaly u Židů, a proto je okolí vyhánělo. Pokud ale lidé neznali epicentrum epidemie, které by mohli vypálit, začali podezřívat Židy, že tráví ty studny. Při asi největší ráně moru přibližně v letech 1346-48 vznikla teorie, že Židé získávají jed z muslimského Španělska, že nepřátelské síly se spojily, aby zničily křesanstvo (proto jsem vinu za pogromy kladl náboženské nesnášenlivosti). Po uklidnění situace se židé usazovali zpět ve městech, ale ve vyčleněných místech, snad takhle a v této době vznikla jejich ghetta.

[Jiří Motyčka]

...To ale zabíháme jinam, takhle to může vyznívat, že epidemie z nějakého důvodu začínaly u Židů, a proto je okolí vyhánělo. Pokud ale lidé neznali epicentrum epidemie, které by mohli vypálit, začali podezřívat Židy, že tráví ty studny. Při asi největší ráně moru přibližně v letech 1346-48 vznikla teorie, že Židé získávají jed z muslimského Španělska, že nepřátelské síly se spojily, aby zničily křesanstvo (proto jsem vinu za pogromy kladl náboženské nesnášenlivosti). Po uklidnění situace se židé usazovali zpět ve městech, ale ve vyčleněných místech, snad takhle a v této době vznikla jejich ghetta.

Ano.
Zahnali je do ghett, označili je, přidělili jim činnost, kterou křesané pohrdali a jiní jim ji záviděli - lichvu, označovali je za vrahy jejich Spasitele a to je pak už pouhý krůček k tomu, ukázat na ně prstem a říci: "To oni za všechno můžou!" ...
Ale o tom už jsme se tady taky zmiňovali.

[Bernard Gui]

Ano, nebot lichva je tezky hrich a byla take tak trestana, a tak by to melo byt i dnes. Ja bych daval velmi prisne tresty za lichvu.

[Jiří Motyčka]

Ano, nebot lichva je tezky hrich a byla take tak trestana, a tak by to melo byt i dnes. Ja bych daval velmi prisne tresty za lichvu.

Pokud jde o židy, tak oni si tu lichvu ale nevybrali jaksi z plezíru, byla jim "určena", takže "hřešili" na něčí příkaz. A kdo jim to určil, možná víš, ale nechceš nám to prozradit, neb se jedná o "důvěrnou" informaci. A protože jsme na fóru o historii, tak se to všichni i ty mohou dovědět tady a v následujícím příspěvku ...

[Bernard Gui]

Ano, vim o tom co bylo usneseno na IV. lateranskem koncilu- usneseni tohoto koncilu platilo po staleti.