Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohů

[hibou]

ctěl bych sem napsat něco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o něm dozvěděl. Budu rád, když mé případné omyly opravíte, či ještě doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na něj dám odkaz

http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif

Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadně od Brna.
Prvními doloženými členy rodu byli bratři(?) Častolov, uváděn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Častolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravděpodobně i významnou. O tom kdo byli jejich rodiče a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uváděn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hraničním hradě Děvičky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidět podle úřadů, které zastával, nebyl to člověk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké důvěry krále Přemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té době k častému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé straně. Při jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanů. Ti si byli vědomi, že je to dobrá šance získat hrad Děvičky.Přitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby přikázal otevřít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní statečnost a věrnost a ani přes mučení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicméně je jasné, že projev takovéto věrnosti nemohl zůstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této době získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovině a sídlo rodu bylo teď na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistě i výnosný úřad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Přemysl Otakar II. přenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Třetí syn Petr byl řeholníkem v Brně.
Bohuš se v roce 1251 zůčastnil Přemyslovy jízdy při přebírání dědictví babenberského. Byl rovněž přítomen na svatbě Přemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravděpodobně získal takovou důvěru panovníka, že mu tento svěřil v letech 1252 až 1254 úřad purkrabího na důležitém rakouském pohraničním hradě a městě Láva.
Někdy v této době získal druhý Crhův syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravděpodobně bratr Buhuš. Oba bratři pak přivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru německy mluvící kolonisty.Tito přistěhovalci založili asi 16 vesnic, které se později staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Čeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech těšil přízni Přemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úřad kastalána v Přerově. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Někdy kolem roku 1266 se Bohuš přesouvá z Jedovnice na přerovsko. Zřejmě to bylo díky výnosnému místu přerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánů z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zůstává Hartman a tvrz mu přestává stačit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká před 5. březnem 1268. Na listině s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovněž Hartman, stejně jako jeho bratr, zastával důležité úřady. V letech 1278 až 1286 je uváděn jako brněnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listině z roku 1302, ve které svědčíl pro Bluda a Jindřicha z Příbora. Hartmanův syn Crha se připomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindřichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburků. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského města Podivína na jižní Moravě. Rudolf Habsburský vládl v Čechách v letech 1306 – 1307. Po změně poměrů v zemi se Crha jako exponent Habsburků stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po něm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dědiců.
Ještě jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to měl být Crhův otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné důkazy. Byly vysloveny i doměnky o tom, že Crha z Holštejna byl příslušníkem řádu johanitů, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravděpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteří před rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patřili do rozrodu Hrutoviců.

[Katerina]

Tohle napsal před časem Ježek :
Je znám Ronovec Cerro, bratr Častolova, v roce 1228 dapifer? Jak se jmenuje novočesky ?

Tak mě to uhodilo do očí a vzpomněla jsem si, že dva bratry těchto jmen sháněl Ježek před nějakou dobou mezi Ronovci -( a trochu nás tím vyděsil - Častolovů bylo u Ronovců dost - ale Crha - Cerro , taková kombinace se nevyskytovala).


Musí tedy jít o tyto dva bratry - jména sedí, čas i funkce též.

V jaké souvislosti jsi se sháněl, Ježku ?

[Ježek]

V jaké souvislosti jsi se sháněl, Ježku ?

Já jsem to jen našel, když jsem prohlížel CDB II.

Zřejmě jsem tedy nic nového neobjevil

[Katerina]

Tak při hledání něčeho jiného v Palacké - hle zmínka o pánech z Drahotouš -dle zámku Drahotouš na Přerovsku - původně starší název rodu z Ceblovic dle sídla nyní neznámého a Jedovnic na Brněnsku.

Palackýuvádí bratry Častolova a Crhu - pukrabího Olomouckého 1250 .
Crha měl mít syny : Bohuš z Drahotuš (rodiče ai veršovali) a Harmana z Holenšteina. (zajímavé jeden syn ryze české (slovanské jméno, druhý zase německé.
Bohuš byl maršálkem 1269 - 88.

Maršálek měl syny 4 : Častolov, Smil, Cerha, Kuna.
(
Ta Ronovská jména jsou zajímavá).
Palacký též uvádí, že Boček do tohoto rodu patří ještě : Černín z Popovic, jeho brat Hartlieb/Artleb- moravský komorník, a Bolibor.

[hibou]

také mě zaujala ta Ronovská jména, Třeba byli páni z tohoto rodu nějak sňatkově propojeni právě s Ronovci a matka některým synům prosadila jména svých slavných předků.Ale to už by se asi týkalo i nejstaršího známého známého muže rodu Crhy, který měl také bratra Častolova.
Snad i jejich matka byla z Ronovců. Jinak zřícenina hradu Drahotuš leží asi 6 km od Lipníka nad Bečvou a je pokládán za jeden z nejstarších Moravských hradů.

[Josef Plch]

Z Ronovců byl ve stejné době taky Častolov (myslím, že je občas uváděn s predikátem ze Žitavy). Ale ten není totožný s Častolovem z Ceblovic (leda by to ovšem naznačovalo nějaké příbuzenské vztahy). Rod (z Ceblovic) měl ve znaku beraní (kamzičí) rohy. Na Moravě se objevuje počátkem 13. století ve dvou větvích - jedna se píše po (Vysokých) Popovicích, Příbrami (u Brna), Veteřově, Višňovém, tuším nakonec koupili i Drahotuše. Z této větve je prvním známým Věcen, jeho syny patrně byli Hartleb a Černín z Popovic, tuším oba moravští podkomoří druhé poloviny 13. století. Druhá větev se psala po Ceblovicích (zaniklé někde u Tetčic), první známý je patrně vrchní lovčí Radoslav, pak jeho synové Crh a Častolov. Potomky Častolova neznám. Crh (podstolí a stolník na jižní Moravě, purkrabí na Děvičkách a nakonec v Olomouci) měl syny Bohuše (moravský maršálek, zakladatel rodu pánů z Drahotuš), Petra (lektor v Brně tuším u dominikánů?), Hartmana (psal se po Holštejně) a (snad) Častolova. Podle jmen dětí soudě, měl Bohuš manželku z rodu pánů erbu tří vrchních pruhů ("Kunštátů"). Hartman s manželkou (asi z Dolních Rakous) měl jediného známého syna Crha, toho patrně přežil. Asi jako odúmr získal holštejnské panství Čeněk z Lipé (1315?).

[Laurentius]

Ocenil bych více informací o té části rodu z Višňového, jak tu píšete. To myslíte Višňové okr. Znojmo? Znáte nějaké členy?

[Ježek]

K pánům z Višňového tady máme tohle téma: viewtopic.php?f=9&t=1453 Nemyslím si ale, že by tady byl společný předek, možná spíš sešvagření - u pánů z Čeblovic neznáme žádné manželky. Maximálně takhle, ale žádné důkazy pro to nejsou.

Wikipedie uvádí otce Crha a Častolova, Radoslava, který byl lovčím na konci 20. let 13. století. Tento člověk skutečně existoval, ale nenašel jsem nikde souvislost a nepovažoval bych ho za předka pánů z Ceblovic.

[Laurentius]

Wikipedie uvádí otce Crha a Častolova, Radoslava, který byl lovčím na konci 20. let 13. století. Tento člověk skutečně existoval, ale nenašel jsem nikde souvislost a nepovažoval bych ho za předka pánů z Ceblovic.

Jedním z důkazů je zakládací listina kounického kláštera. Je to sice falzum ze 14. století a nemůžeme ho brát moc vážně, ale mezi svědky jsou skutečně doložitelné osoby. Autor listiny musel z něčeho vycházet a šlechtice určuje velice přesně. Vezmu to postupně: Ratibor z Deblína, Gerhard ze Zbraslavi, Berosimer z Koválova, Ranožíř z Rančířova, Radoslav z Ceblovic, Hrut z Bukoviny, Štěpán z Medlova, Všeslav a jeho bratr Jakub z Bořitova, Lev z Klobouk...

Dalším důkazem by mělo být to, že se 1233 uvádí na listině markraběte Přemysla nějaký Crh Radošův (tj. Crh, syn Radoslava). Listinu jsem zatím nenašel.

[Ježek]

Jedním z důkazů je zakládací listina kounického kláštera. Je to sice falzum ze 14. století a nemůžeme ho brát moc vážně, ale mezi svědky jsou skutečně doložitelné osoby. Autor listiny musel z něčeho vycházet a šlechtice určuje velice přesně. Vezmu to postupně: Ratibor z Deblína, Gerhard ze Zbraslavi, Berosimer z Koválova, Ranožíř z Rančířova, Radoslav z Ceblovic, Hrut z Bukoviny, Štěpán z Medlova, Všeslav a jeho bratr Jakub z Bořitova, Lev z Klobouk...

http://is.muni.cz/th/322424/ff_b?info=1 ... 6start%3D1 Údajně z 70. let 13. století. (s. 16 - 18, tu práci Duškové ovšem nemám )

Zaměřím se na šlechtice tam obsažené a jejich životní data: Ratibor z Deblína (1234 - 1245, Ratibor ovšem v poslední čtvrtině 12. století, a od r. 1222), Gerhard z Zbraslavi (1222 - 1240), Berosimer z Koválova (nevím, až 1252 Bohuš z Koválova, ale ten je bratr Jana z Višňové), Ranožír (po 1234), Hrut z Bukoviny (Hrutů je více, tu Kopalovu studii u sebe nemám ), Štěpán z Medlova (1208 - 1235?), Svéslav (1220 - 1249), Jakub (to je problém, v roce 1201 existuje Jakub z Vyškova, který je doložen snad ještě 1207 a 1208, ten to podle mne nebude). Lev z Klobouků (1213 - 1234).
Kromě těch neznámých lidí, jinde nedoložených - Berosimer a Jakub z Bořitova jde o existující postavy moravské historie, které se mohly sejít někdy ve 2O. nebo 30. letech 13. století. Zřejmě ta listina vycházela z nějakého záznamu (jiné listiny) z této doby. V tom případě uznávám, že existoval Radoslav z Čeblovic v této době.

Dalším důkazem by mělo být to, že se 1233 uvádí na listině markraběte Přemysla nějaký Crh Radošův (tj. Crh, syn Radoslava). Listinu jsem zatím nenašel.

Našel jsem to. Addidamenta CDB III, č. 278, s. 396 - Cyrh Radossouic (všeichni šlechtici jsou napsáni tímhle způsobem). Takže máš Ty a wikipedia pravdu.

[Ježek]

A ještě jeden problém k pánům z Čeblovic. Smrt Hartmana z Holštejna, zakladatele tohoto hradu.

Kontinuálně je doložen do roku 1302. Tehdy mu mohlo být kolem 65 let, prvně je doložen v roce 1252, s prominutím stařec nad hrobem.

V listině z 1.1. 1315 zábrdovického kláštera je mezi svědky na prvním místě Hartman z Holštejna. D. Papajík to řeší tím, že to mohl být vnuk Hartmanna (syn Crha) nebo on sám s tím, že po r. 1302 vstoupil do zábrdovického kláštera a 13 let poté svědčil. To se mi nezdá pravděpodobné.

Jak ostatní?

[Laurentius]

Nemůže být ta listina špatně datovaná? Je někde ta listina? Originál se snad nedochoval. To už můžeme jen spekulovat. Žádný syn Crhy z Holštejna není doložen. Teoreticky mohl ještě 1315 Hartman žít. To by mu bylo už skoro 80 let a mohl přežít i syna. Sice už od 1302 nesvědčil, ale třeba opravdu potřeboval klášter urozeného svědka a stařičký Hartman byl po ruce.

[Ježek]

Nemůže být ta listina špatně datovaná? Je někde ta listina?

Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu, Brno, 1991. Ale nemám to.

[Ježek]

Dostal jsem se k ní. Hartman je označen jako dominus, ale taktéž jsou označeni i další šlechtici. Nenašel jsem tam přesvědčivý argument pro nebo proti, tak si i nadále nemyslím, že ho vytáhli z důchodu po letech jen pro svědectví na listině.

Crh z Čeblovic: https://www.e-stredovek.cz/post/crh-z-ceblovic/

[Ježek]

A co je ještě zajímavější, na moravském území byl Hartmannem, synem Crhy z Ceblovic, založen hrad Holštejn - já jsem si doteď myslel, že tito první Holštejnové jsou tedy původem z Holštýnska (brzy vymírají, pozdější páni z Holštejna, ti známější, hrad získali později tedy..), ale tenhle rod z Ceblovic nevypadá jako čistě německý (bratrem Hartmanna byl Častolov, to je časté ronovské jméno) - nevíte o tom něco víc?

Hartman je až 3. generace rodu a první německé jméno za tu dobu. Ten německý původ bych zrovna tady vyloučil. http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=9&t=859

[Ingolf]

Tam už jsem právě koukal taky.., ono je samozřejmě možné, že ten Holštejn by byl původně "Holzstein", tedy "hrad v lese", nebo něco podobnýho, kde by šlo o shodu jmen..

[Ježek]

Tam už jsem právě koukal taky.., ono je samozřejmě možné, že ten Holštejn by byl původně "Holzstein", tedy "hrad v lese", nebo něco podobnýho, kde by šlo o shodu jmen..

Richter píše, že Holenstein - hrad na duté skále

[Ingolf]

Díky, to je taky pravděpodobný vysvětlení.. kouknu se ještě, jestli to spojení Holštejnů s Holštýnskem není v nějaké knize, jinak jsem asi jen přesvědčil sám sebe

[Ježek]

Díky, to je taky pravděpodobný vysvětlení.. kouknu se ještě, jestli to spojení Holštejnů s Holštýnskem není v nějaké knize, jinak jsem asi jen přesvědčil sám sebe

Myslim, že ne. Shoda jmen - jako třeba u toho Falkenštejnu, kterých máme několik na světě.

[Laurentius]

Podle listin ze 13. století se hrad psal "Holenstein". Vzhledem k tomu na jakém místě se hrad nachází, bude název odvozen podle jeskyně nebo dutiny (Höhle). Ta byla využita i jako část hradu. Rod můžeme označit původem za moravský, protože ho dokážeme identifikovat na přelomu 12.-13. století v okolí Brna. Rod měl kontakty na Dolní Rakousko a je možné, že odtud se k rodu dostává k rodu i německé jméno. Manželka Hartmanna by také měla být z Rakouska.
Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.