Kumburk (Goldenburg)

[KOMOŃ]

Docela se zaji¨mam o ruzne nazvy a nekdy nazvy sou tak nad slunce jasne ze o nich nemuze bejt pochybnosti.Casto sou nazvy ale dosti kurizoni.
K tomu abychom se dostali dale poslozui kopie jednoho clanku ktery sem si velice rad precetl.
:Jeden rytíř na Hrubé Skále měl syna Kryštofa. Tenkrát všechno křesťanstvo v náboženském nadšení chtělo osvobodit Boží hrob z rukou pohanů. Kdo jen meč unesl, dával se k vojsku, aby ve znamení kříže táhl přes moře do Svaté země - Palestiny. Zvláště rytířské děti pokládaly za svoji povinnost i čest se takové výpravy zúčastnit

Není tedy divu, že mladý Kryštof také toužil táhnout s křižáky do světa a že ho nemohli doma udržet. Dali mu tedy rodiče svolení. Matka mu vyšila na červenou čabraku tři stříbrné kříže, otec mu dal zkušeného zbrojnoše Vavřince a mnoho peněz na cestu. Mladý rytíř, v novém stříbrném brnění, se rozloučil s rodiči a řekl jim, že pokud o sobě do roka nepodá zprávu, aby ho už nečekali.

Všechno rytířstvo se shromáždilo v Praze a táhlo za veliké slávy přes Vídeň do Terstu. Tam se nalodili, a cestou po moři šťastně uniknuvše lupičům, vystoupili s posvátnými pocity na půdě, po které kdysi chodil Pán Ježíš.

Když potom přitáhli před první turecký hrad, rozložili se vojskem kolem, aby se připravili na bitvu. Kryštof se zbrojnošem odpočívali pod velikým stromem: "Milý Kryštofe," povídá Vavřinec, "chceš-li být nepřemožitelným a vrátit se šťastně domů, dej to stříbro a čabraku pryč a já tě ustrojím do brnění po tvém pradědečkovi. Potom budeš černým rytířem, slavným, jako kdysi on býval."

Kryštof starého zbrojnoše poslechl, krásné nové brnění svlékl a oděl se do starého černého. A tu hned pocítil v sobě takovou sílu, že tím starým velkým mečem švihal, jako by to vrbový proutek byl.

Však se také se žlutými pohany Machomety hrdinně bil a potýkal. Jeho meč rubal turecké turbany jako makovice a řádil vždy v nejzuřivější bitevní vřavě, takže všude, kde se černý rytíř objevil, prchali Saracéni před jeho strašnou zbraní.

Uplynul rok, ale po mladém rytíři Kryštofovi nebylo ani památky. Výprava se z Palestiny vítězně navrátila do Prahy a král vystrojil jejím účastníkům na počest slavné hody a turnaje. Když se zpráva o tom rozhlásila, sjížděli se rytíři z čech i okolních zemí na rytířské zápasy a slavné hodování.

Na Skále, kde již Kryštofa dávno oplakali, se také dozvěděli o slavnostech. Dozvěděli se i o černém rytíři, který všechny protivníky na kolbišti hravě k zemi poráží. Tak se na ten poslední nejslavnější den vypravili také. Otec Hynek s matkou Annou, jeho bratr Jarek a dědeček Markvart. S celým průvodem se vydali do Prahy. Z tribuny potom sledovali průběh turnaje. Na vlastní oči viděli vyhlášeného rytíře, jak složil do písku soupeře, ohromného Němce, jehož nádherná zbroj připadla vítězi jako trofej. Všichni diváci byli ohromeni silou neznámého rytíře a mezi zápasníky se už nenašel nikdo, kdo by si troufl s ním poměřit síly.

To ovšem Hruboskalští nemohli jen tak nechat, a Hynek mu poslal rukavici. Avšak neznámý silák porazil i jej a potom i Jarka. Nato vjel na kolbiště i starý Markvart. Lidé vzrušením křičeli, sám král povstal, aby mohl lépe pozorovat tento nerovný zápas.

Jaké však zavládlo překvapení, když rytíř vyjel Markvartovi vstříc, odhodil dřevce, zvedl hledí a řekl: "S tebou, dědečku, se přece potýkat nemohu!"

Tu poznali Skalští, že ten udatný černý rytíř je jejich oplakávaný Kryštof, a radosti a slávy nebylo konce.
Sám král jej vyznamenal a vzal si ho do své družiny.

Radostný byl návrat Hruboskalských domů na Skály. K uctění šťastného shledání obdarovali Hynek a Anna turnovský klášter.

A Kryštof? Ten ještě dlouho bojoval v královské družině a svou udatností dělal čest svému stavu, až v jedné bitvě ve Francouzích padl na poli cti a slávy.

Predmetem je to kdo byl ten stary Markvart.On totiz kousek od nas stoji na svoji dobu monumentalni hrad. Zalozil ho jisty Markvart.Dal mu jmeno Goldemburk(zlaty hrad)-Dnes Kumburk.Uz jen pojmenovatz hrad zlatym hradem je do jiste miry silna provokace.Ani nevim jestli stoji hrad s podobnym honosnym nazvem vubec nekde v ceskem uzemi.A pokud ano urcite to sem napiste.
A ted abychom nechodily kolem bludneho korenu a vyhrabali zakopaneho psa docela by mi zajimalo jak se na to divate.
Musime predevsim prihlednout ze jeden z clenu(mozna i vice)Markvartickeho rodu sli do palestiny urcite ne pro pravdu bozi ale pro pravdu zlatejch penez.Legendy i vzdalene vypravuji o nejakem markvartovi ktery si za zlato postavil mohutny hrad a to zlato ziskal pri valecnem tazeni krizackych vyprav.
Budu velmi rad za vas nazor co vedlo stavitele toho krasneho hradu ze ho pojmenoval zlatym hradem?
A nezapominejte.Legendy sou mozna legendy ale diky legendam se podarilo spoustu veci osvetlit .

[Przemysl de Nyestieyky]

...kde se černý rytíř objevil...

(Takovou přihrávku musím využít. ) Každá pověst má samozřejmě reálný základ, ale ten je občas nadlidské odhalit. Ovšem ne vždy. Tato pověst na první pohled působí dojmem, že byla sepsána někdy v první polovině 20.stol., ale podle množství konkrétních dat (jmen, míst a detailních souvislostí) bych typoval spíše na umělou "pověst", záměrně složenou na základě konkrétních dat, případně modifikovanou z jiné pověsti, která stála předlohou.
Zde by bylo zásadním, zjistit kdy byla tato pověst sepsána a na základě čeho.
Jinak pověst o černém rytíři existuje na blízkém hradě Bradlci. Že by jen pouhá shoda okolností?

Výprava se z Palestiny vítězně navrátila do Prahy a král vystrojil jejím účastníkům na počest slavné hody a turnaje. Když se zpráva o tom rozhlásila, sjížděli se rytíři z čech i okolních zemí na rytířské zápasy a slavné hodování.

K dataci těchto výprav by se asi zodpovědněji vyjádřil admin-Ježek. Mě tyto turnaje, honosná zbroj apod. asociují spojitosti s markvarticem Janem z Michalovic.

Otec Hynek s matkou Annou, jeho bratr Jarek a dědeček Markvart....obdarovali Hynek a Anna turnovský klášter.

Podezřelá, až skoro usvědčující, je tato formulace(!). Obecně se totiž soudí, že Hrubou Skálu opravdu založil Hynek z Valdštejna (1338, v každém případě je prvním známým majitelem) a r. 1353 učinil s manželkou Annou z Vartemberka dobrodiní turnovskému klášteru. Navíc Hynkův bratr byl - jak jinak - Jarek (!)
Žádný ze synů však nebyl Kryštof. Vůbec, to je pro Valdštejny naprosto cizí jméno a do 16. stol. se mi jediný nebavuje. Vartemberkové později Kryštofa měli na (Hrubém) Rohozci, ale to je také 16. stol. Pro středověk naprosto cizí.
Posledním zmiňovaným je Markvart z Goldenburga (1325, první známý majitel Kumburku, pravděpodobně i stavitel). Pochází z markvartické větve Vartemberků. Rozhodně ani on nezapadá do nastíněné rodiny z pověsti.

...kousek od nas stoji na svoji dobu monumentalni hrad. Zalozil ho jisty Markvart.Dal mu jmeno Goldemburk(zlaty hrad)-Dnes Kumburk.Uz jen pojmenovatz hrad zlatym hradem je do jiste miry silna provokace.Ani nevim jestli stoji hrad s podobnym honosnym nazvem vubec nekde v ceskem uzemi...

Já jsem si původně myslel, že se jako "zlatý hrad" obrazně jmenoval pro svojí dominantní, skoro královskou polohu. Nevím o tom, že by se někde v jeho okolí těžilo zlato, což by bylo nejméně násilné vysvětlení původu toho jména. Jinak na mě také trochu působí provokativně.
Ale nemohu souhlasit s tím, že by na svojí dobu byl monumentální. Poloha umístění jistě, ale architektonicky byl zpočátku jen drobným, skoro skromným šlechtickým sídlem nevelkého rozsahu. Svoji obrannou bytelnost získal až přestavbami kolem přelomu 14.stol. (soudí se, že se Vartemberkové kvůli tomu zadlužili) a pak za husitských válek a ještě později.
Podobně znějící hrad v čechách (spíše na severní Moravě) existuje, dnešní zámek Branná nad stejnojmennou říčkou. Městečko i s hradem se od poč. 14.stol. do r. 1945 jmenovalo Goldenstein (Kolštejn). Před rokem 1401 jej vlastnil Heník (Hynek) z Valdštejna. V okolí tohoto hradu se kolem přelomu 13.stol. nacházelo množství těžebních prací, odkud také dostal svoje jméno.
Ale bych se vrátil zpátky k pověsti..., jsem spíš přesvědčen o uměle vytvořené pověsti, nikoliv mezi lidem tradované. A autor se nejspíše držel obecných historických souvislostí které trochu zakomponoval do sebe a vytvořil celkem poutavý příběh... Doufám ale, že toto mé hodnocení nebude ovlivňovat další možné přispěvatele.

[Ježek]

Výprava se z Palestiny vítězně navrátila do Prahy a král vystrojil jejím účastníkům na počest slavné hody a turnaje. Když se zpráva o tom rozhlásila, sjížděli se rytíři z čech i okolních zemí na rytířské zápasy a slavné hodování.

K dataci těchto výprav by se asi zodpovědněji vyjádřil admin-Ježek. Mě tyto turnaje, honosná zbroj apod. asociují spojitosti s markvarticem Janem z Michalovic.

To je asi tak jediné k čemu se mohu vyjádřit, nejdřív k Janu z MichalovicV Evropě se proslavil svým bojovým uměním, na konci 13. století vyhrával ve Francii rytířské turnaje. Náš nejlepší turnajový rytíř. To je ale čvrtstoletí po poslední křížové výpravě Ludvíka Svatého (1270).
V úvahu přichází 2 kruciáty:
II. křížová výprava1147, která nedosáhla v Palestině významných úspěchů (vedl ji francouzský král a římský král/císař Konrád III.). Zůčastnil se ji i početný český kontingent veden Vladislavem II. (měl situaci (relativně) doma pěvně v rukách (a schopného zástupce). Ten se dostal pouze do Konstantinopole, tam složil lenní hold císaři a vrátil se zpátky přes Kyjevskou Rus domů.
III. křížová výprava 1189-1192, nedobyla ztracený Jeruzalém, dílčích úspěchů dosáhla. Vůdci: Richard Lví srdce, anglický král; Filip August, francouzský král; Fridrich I. Barbarossa, císař. V německém vojsku existoval český kontingent, vedený Děpoltem II; po smrti Rudovouse v Turecku se narozdíl od Němců dostal do Palestiny.
Křížovou výpravu plánoval i Rudovousův syn Jindřich, ten ale zemřel vyplulo jen několik lodí. V 20. letech 13. století i Fridrich II; té se asi moc čechů nezůčastnilo...
Pak je tu možnost, vykonat cestu do Jeruzaléma sám (Jeruzalém, vedle říma a Santiaga), vykonal to biskup Zdík, vykonala to spousta Hroznatoviců)
Nevím, kdo přesně z Markvarticů se zůčastnil křížové výpravy, ale mám tušení, že jeden ano (a spíš té II.), Markvart nebo Heřman, nevím přesně.

[Przemysl de Nyestieyky]

Nevím, kdo přesně z Markvarticů se zůčastnil křížové výpravy, ale mám tušení, že jeden ano (a spíš té II.), Markvart nebo Heřman, nevím přesně.

Asi r. 1190 se křížové výpravy zúčastnil jakýsi Heřman, ale není jisté, jestli se jednalo o Markvartice nebo Hroznatovice. Navíc, když říkáš, že u Hroznatoviců to byl rodový "sport".

[Ježek]

u Hroznatoviců to byl rodový "sport".

Oni raději v mírových dobách jako poutníci. Bl. Hroznata sice 2x slíbil, že pojede, jednou to otočil v Itálii, podruhé ani nevyjel. Jako "náhradu" založil 2 kláštery. Jeho předci založili 1. soukromý klášter ve Vilémově.

[p(o)sel z budoucnosti]

[quote="Przemysl de Nyestieyky"][quote="Ježek"]
Tak zase tak daleko od pravdy nebudes.V okoli Kumburku se skutecne zlato tzilo a to predevsim okoli Stare a Nove Paky Levina atd.To vim z osobni zkusenosti a to ze to nebylo jen tak ojedinele naleziste svedci mimo jine o tom ze sou zachovany v relativnim dobre dochovanem stavu vchody do podzemi a v nekterich potocich(zlatnice)se da mimo jine i celkem snadno najit zlatej prach.
Prestoze vim kde tyto lokality sou presne a nekolikrat sem tam byl nevysvetluje naprostou absenci techto mist v ruznorodych povestech.Zkratka a dobre pokud by byla povest spojene s nalezistem zlata ktere se skoro nachazi "pod hradem"urcite by to v povesti bylo receno.Ale neni

[Przemysl de Nyestieyky]

...pokud by byla povest spojene s nalezistem zlata ktere se skoro nachazi "pod hradem"urcite by to v povesti bylo receno.Ale neni

Myslím, že by ani nemuselo být. Pokud by nějaká taková povědomost o nalezištích zlata byla, určitě by se nezapsala do pověsti, ale do místních a pomístných názvů (třeba jak říkáš potok "Zlatnice").
Pověst spíše zachovávala zvěsti o ukrytých pokladech nebo otevírající se zemi s výskytem nějakého bohatství apod. To mělo však zcela odlišný podtext. Ale málokdy zaznamenávala běžnou činnost, jakou byla třeba těžba jakéhokoli druhu.

[KOMOŃ]

Právě se mi podařilo zjistit u Kumburku zajímavou lokalitu.

CCa 300 metrů od hradu je lokalita "Na bahnách 530 m.n.m).
Mgr.Vaistauer tam předpokládá parní lázeň.Tu jedinou v nejbližším okolí máme doloženou pouze na hradě Kost.
Vzhledem ke stísněnosti hradního areálu, je tato hypotéza velmi pravděpodobná.

[KOMOŃ]

Právě se mi podařilo zjistit u Kumburku zajímavou lokalitu.

CCa 300 metrů od hradu je lokalita "Na bahnách 530 m.n.m).
Mgr.Vaistauer tam předpokládá parní lázeň.Tu jedinou v nejbližším okolí máme doloženou pouze na hradě Kost.
Vzhledem ke stísněnosti hradního areálu, je tato hypotéza velmi pravděpodobná.

Tak si tady budu psát sám.