jur píše:
Tak kde ti zahadni Chorwaci, Bia³ochorwaci, Chrvati nebo Charvati zili? Nejak podel Karpat ?
tak jsem si dala trochu praci a vyhledala toto:
Třeštík – Vznik Velké Moravy…
…se zabývá tím, kdy a odkud Chorvaté (jižní) přišli do svého působiště:
(str. 100)V podstatě tu jde o to, jak máme chápat etnogenetickou pověst (zachovanou u Konstantina Porfyrogenneta), k níž se okolo poloviny 10. století hlásil již skutečný, historický chorvatský stát jako ke svému ideovému „zdůvodnění“. Byla to etnogenetická pověst kmene existujícího v Dalmácii někdy v 7. století nebo státu, a již v 9. nebo 10. století? Podle ní přišli Chorvaté do Dalmácie někdy ve dvacátých letech 7. století z Bílého Charvátska někde na severu, které Konstantin omylem umisuje do Čech. Jedna z verzí si představuje příchozí jako čeleď sedmi sourozenců v čele s eponymem Charvátem, zdůrazňuje tedy etnickou jednotu Chorvatů (…) tato chorvatská etnogonická pověst má přesnou, jen zrcadlově obrácenou obdobu v etnogonické pověsti české vyprávějící o stěhování Čechů pod vedením sedmi sourozenců v čele s eponymem Čechem z Dalmácie do Čech. Je vyloučeno, že by jedna byla přejata od druhé, muselo jít opravdu o velmi staré tradice, sice nezávislé, ale přeci jenom vzájemně svázané. To vše poukazuje přece jenom na starší etnogenezi Chorvatů, možná opravdu v důsledku zaujetí země na počátku 7. století.“
Třeštík – Počátky Přemyslovců…
Podle Palackého sídlili Bílí Charváti na sever od Tater:
(str. 19) „Palacký, spolu s P. J. Šafaříkem, spojoval příchod Slovanů do Čech s Huny. Rozhodující význam připisoval Palacký Attilovu tažení do Gallie roku 451, které prý muselo jít cestou tam i zpět přes Čechy. To prý znamenalo konec panování Markomanů v Čechách, takže je mohl dobýt „brannou mocí vojevoda Čech, který přišel z Bílého Charvátska na sever od Tater.“
Třeštík je vidí jako sousedy posálských Srbů:
(str. 66) „Alfréd Veliký uvádí kromě Bohemanů mimo jiné i Charváty, které také někteří autoři hledali v Čechách. To však odporuje znění pramene, který umísuje Charváty na sever či severovýchod od Čech, v každém případě mimo ně. V tom se shoduje s pozdějšími prameny, se zakládací listinou pražského biskupství i s Konstantinem Porfyrogenetem, který sice klade původní sídla dalmatských Chorvatů do Čech, hledá však zde stejně i původní sídla Srbů, což prozrazuje, že stejně jako si zmýlil posálské Srby s Čechy, zmýlil si s nimi i sousední Charváty“.
A přesněji lokalizuje jejich polohu:
(str. 67) „Zbývá tak hlavní pramen, na kterém je vystavěno učení o českých kmenech: je to tzv. zakládací listina pražského biskupství, která nepochybně (alespoň pro vlastní Čechy) reprodukuje jakýsi popis hranic pražské diecéze z doby jejího založení v letech 973-975. Tento popis postupuje od Tugostu na Domažlicku západním směrem až po Pšovany na Mělnicku, pak následují dvojí Charváti a slezské kmeny, jejichž výčet je však podán oproti dosavadnímu v obráceném pořadí, takže končí Milčany. Milčané však sousedí (přes neosídlený Zagost) s Pšovany, takže se zdá, že obojími Charváty začíná řada slezských kmenů, buď tedy v Horním Slezsku, nebo Malopolsku, může však také jít o území sousedící s historickým Slezskem na severu.“
K útěku Dragomiry toto:
(str. 377) „Po zavraždění Václava roku 935 se Drahomíra uchýlila „do Charvát“, ne ovšem do bájných „Charvát“ ve východních Čechách, ani do jihoslovanského Chorvatska, nýbrž k oněm Charvátům, kteří sídleli někde ve Slezsku nebo severně od něj a byli tedy sousedy Havolanů. Je tedy možné, že i první vyhnanství trávila u nich, pravděpodobně proto, že zde měla své havolanské příbuzné.“
(Stejně tak dobře tam mohla být proto, že tam měla provdanou některou ze svých dcer… Vratislav mohl toto území připojit a pojistit politickým sňatkem… podotýkám, že to je čistě má osobní teorie…)
Tekla. Z pekla? Kdepak! Z nebe. Trochu to tam zebe...