Przemysl de Nyestieyky píše:K zaniklému hradu Košálu na Semilsku existovala pověst o hraběnce Markétě Slavatové-Smiřické, která na hradě hlídala ukrytý poklad, jež prý "..z lakoty zahubila svého bratra a sestru..." a proto nemá klid ani po smrti.
Na tom je pozoruhodné, že se pověst o její osobě dostala do lidové tradice. Neznám tedy přímo zdroj pověsti pro ověření, ale pokud se tato ústní pověst dostala do literatury, musela existovat jistou dobu rozšířena mezi lidem, což Saloméně (Markétě) nijak nepřispívá k vylepšení jejího renomé...
Pověst k hradu Košálov neznám,ale při hledání informací, které by měly s naším příběhem nějakou souvislost jsem narazila na pověst z Jičínska. Lidová tvořivost si "poplete" jména", ale děj se zakládá na téměř "skutečných" událostech. V každé pověsti a báji se dá najít zrnko pravdy . Existuje ještě jedna pověst o Meluzíně ve Velkých Losinách /r.1555/, ale ta má podobný obsah jako pověst lucemburská.
Pověst z Jičínska o Meluzíně, podle níž měl jistý rytíř dvě dcery:
Starší Meluzínu, hodnou a uctivou, a mladší Kateřinu, která byla jejím opakem. Zlá, panovačná,lakomá a žárlivá. Podařilo se jí přesvědčit otce, že Meluzína je hodná až moc a schází se s kovářovým synem, pročež rytíř zabránil případné mesalianci tím, že zavřel starší dceru do věže hradu Kumburka. A čas šel a šel, rytíř zemřel a Meluzína se domnívala, že se teď stane dědičkou a vyřídí si účty. Ale Kateřina sestru ve věži věznila dál, až ji zachránil náhodný kolemjedoucí rytíř. Slíbil, že pannu Meluzínu zachrání, sebral vojáky a Kumburk oblehl. Když se mu podařilo ztéci hradby a pobít hradní posádku, vyletěl náhle hrad do povětří, nebo poslední obránci zapálili prachárnu. A tak zahynul zachránce i jeho muži, i Meluzína, která od té doby poletuje po kraji, který definitivně ovládla Kateřina a kvílí o tom, že není spravedlnosti na tomto světě.
Událost na zámku v Jičíně vzbudila velkou pozornost:
Šimon Lomnický z Budče pohotově píše rozměrnou skladbu " O Jitčíně anebo o převelmi smutné a žalostivé příhodě, která se stala na lidech i statku od zapáleného prachu v témž městě Jitčíně nad Cidlinou v království českém, kdežto slavní a vznešení páni stavu panského a rytiřského zahynuli.. léta tohoto 1620, nazejtří den památný Hromnic ...
V Kutné hoře vyšla u tiskaře Jiřího Kyncla v roce 1747 kramářská píseň "Vím já jeden krásný zámek....
Barokní době byla určitě bližší postava tragicky zahynulé Elišky Kateřiny, manželky katolíka Oty z Vartenberka, než kacířky Markéty Salomény, která se jako nekatolička musela vystěhovat ze země a proto se také postava Elišky, dojímající i svým údělem několikaletého vězení, stává středem různých dílek.
Markéra Saloména ztratila své renomé, ale už v době, kdy se začalo dědické řízení po smrti bratra Albrechta Jana. Z dobových pramenů to jednoznačně vyplývá.
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
)
, ale velmi vážně zpracovaný materiál o postavení zejména žen v pozdně středověké společnosti. 
- je to napsáno svižně a přitom strašně obsáhlé. Myslím, že to je velmi dobrý pramen pro historiky i právníky 
