jestli mne oči neklamou, jako "Birke" je uváděn i Heinrich z Falkensteinu...Viola píše:To je zajímavé, ale podle rejstříku je jako "Birka" uváděn jen Otík, ostatní jsou jako "Berkové", možná jde jen o špatný přepis z originálu listiny. Setkal ses někdy s tvarem "Birka"?Georg píše:Proč rozlišují Birky a Berky?
Ronovci
Moderátor: elizabeth
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
Prokousával jsem se tím dílkem celý víkend.Jako chybu autora bych to neviděl,spíš napravoval nepřesnosti autorů zápisů.Jeden důležitý poznatek je,kolik různých jmen může mít jedna osoba u různých/i stejných kronikářů.U jednoho Vartenberka jsem jich napočítal 5,od jmen až po soccula a weise Sokola.Stejně i u některých Berků.Zikmund z V. je dokonce Solomonem...Mimochodem tak mohl vzniknout i Bohuslav Vartenberk./u Tolštejna/.A k Otíkovi.Zápisy místních badatelů píší o linii Berků,kteří neměli predikát,Viz. tema Tolštejn.Možná byl jeden z nich.Škoda ,že taková kniuha není o českolipsku.To bychom byli jinde..
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
zu Birkensteina
Tyhle rody jsou mi trochu vzdálené, ale nemůže být vysvětlením třeba níže uvedený predikát?Georg píše:..jako "Birka" uváděn jen Otík..
"...zu Birkenstein"
Tedy Pirkštejn nebo něco takového?
Ani Ota mi moc nesedí k Berkům...
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: zu Birkensteina
"Sloup - české jméno dle slovanské podoby Stlp (neboli sloup)- skála připomínala kamenný sloup.Przemysl de Nyestieyky píše: Tyhle rody jsou mi trochu vzdálené, ale nemůže být vysvětlením třeba níže uvedený predikát?
"...zu Birkenstein"
Tedy Pirkštejn nebo něco takového?
Německý název dle jednoho dohadu Berekenstein - se vykládalo jako Berkův hrad - tp je údajně dle Berků z Dubé.
Ovšem hrad byl založen od čeňka z Ojvína na poč. 14. století- Berkenstein = skalnatá hora.
Příjmení Berke bylo v němčině velmi záhy psáno Birke ..."
To jsem našla někde u Sloupu včwetně jazykového výkladu - tím máme v jednom jediném propletenci Berky - Birky - i Pirškštejn neboli Sloup s dvěma větvemi Ronovců pěkně promíchané.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Re: zu Birkenstein & spol.
škoda, že jsi neuvedla odkaz - na stránkách obce i hradu je +/- citováno ze Sovadinovy publikace o Sloupu v Č. toto:Katerina píše:"Sloup - české jméno dle slovanské podoby Stlp (neboli sloup)- skála připomínala kamenný sloup.
Německý název dle jednoho dohadu Berekenstein - se vykládalo jako Berkův hrad - tp je údajně dle Berků z Dubé.
Ovšem hrad byl založen od čeňka z Ojvína na poč. 14. století- Berkenstein = skalnatá hora.
Příjmení Berke bylo v němčině velmi záhy psáno Birke ..."
To jsem našla někde u Sloupu včwetně jazykového výkladu - tím máme v jednom jediném propletenci Berky - Birky - i Pirškštejn neboli Sloup s dvěma větvemi Ronovců pěkně promíchané.
První historická zmínka o Sloupu pochází až z první čtvrtiny 14. století. Zatím osídlilo území Čech slovanské obyvatelstvo, ovšem do zalesněných a málo úrodných podhorských oblastí, při hraničních horách proniklo soustavné a stálé osídlení až za kolonizační vlny ve 2. polovině 13. století. V této době, jak nás zpravuje žitavský kronikář 14. století Jan z Gubenu, patřilo území mezi Žitavou a Lužickými horami a od hraničních hor až k České Lípě Chvalovi ze Žitavy, příslušníkovi rodu Ronovců. Chval byl otcem jednak známého moravského zemského hejtmana a nejvyššího maršálka království českého Jindřicha z Lipé, jednak Čeňka, který se roku 1290 psal jako Čeněk z Ojvína.
Poprvé je hrad Sloup uváděn 29. 9. 1324, když byl Čeněk z Berkensteinu v Žitavě svědkem při urovnání sporu mezi pány z Donína a klášterem v Marienthalu. O několik let později, roku 1330, dal Čeněk ze Sloupu (de Slup) dominikánům v Litoměřicích plat 6 měřic ovsa ze svého dvora v Písečné. Naposledy je Čeněk z Pyrkensteinu uváděn roku 1346 v testamentu Pertolda z Lipé, syna Jindřicha z Lipé, který odkázal svému strýci statek a hrad Račice na Moravě.
V průběhu 1. poloviny 14. století vznikla pod hradem vesnice, poprvé výslovně doložená roku 1352 (ve formě Stolpa čili Stlup) jako ves farní.
Ve 14. století byl sloupský hrad nejen panským sídlem, ale také místem, kde se vybíralo clo na tzv. staré českolipské cestě, spojující české vnitrozemí přes Českou Lípu se Žitavou.
Od roku 1400 se ujal správy lipského a sloupského panství Hynek Hlaváč z Dubé. Roku 1412 prodal Sloup – hrad i ves, poplužní dvůr a dva mlýny a ves Radvanec s dvorci, s platy a vším příslušenstvím za 200 kop grošů hornolužickému šlechtici Hanušovi Welflovi z Varnsdorfu. Pod panstvím Hanuše Helfla vstoupil Sloup do rušného období husitských válek.
Roku 1455 se Sloupu ujali Jan a Fridman (synové Mikeše Pancíře), kteří tento statek prodali neznámo kdy Vilémovi z Ilburka. Ten však prodal Sloup Berkům z Dubé a z Lipého. Tak se Sloup zhruba po 60 letech opět vrátil do majetku Berků z Dubé.
Do roku 1502 drželi bratři své statky v nedílu, uvedeného roku se o berkovské majetky rozdělili. Sloup připadl dědicům Jana Berky z Dubé. V této rodové linii pak zůstal zachován až do počátku 17. století.
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2135
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Lichtemburkové
http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/lichtbg1.html
Oni Lichtemburkové jsou Ronovci, takže sem: Na výše uvedené adrese jsem orientačně procházela rozrod Lichtemburků Krušinů a jsem z toho zcela nemoudrá ohledně potomků paní z Lichtemburka ( původně slečny Falkenštejnové), kde jsou její potomci? Ta větev se odvíjí od Hynka z Lichtemburka a paní z Lichtemburka, původně slečny Falkenštejnové nebo od jeho bratra Václava? Je v tom poněkud chaos? Nebo ho mám jen já? Já předpokládám, že to jsou děti paní z Lichtemburka, původně slečny Falkenštejnové. Pokud se mnou někdo nesouhlasí, nech mi dá vědět.
Oni Lichtemburkové jsou Ronovci, takže sem: Na výše uvedené adrese jsem orientačně procházela rozrod Lichtemburků Krušinů a jsem z toho zcela nemoudrá ohledně potomků paní z Lichtemburka ( původně slečny Falkenštejnové), kde jsou její potomci? Ta větev se odvíjí od Hynka z Lichtemburka a paní z Lichtemburka, původně slečny Falkenštejnové nebo od jeho bratra Václava? Je v tom poněkud chaos? Nebo ho mám jen já? Já předpokládám, že to jsou děti paní z Lichtemburka, původně slečny Falkenštejnové. Pokud se mnou někdo nesouhlasí, nech mi dá vědět.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Lichtemburkové
Dívala jsem se do Lichtenburků od J. Urbana, on zcela jednoznačně za děti Hynka (lupiče) Krušiny a sl. Falkenštejnové označuje Jana I. Krušinu (manž. Eva) a Hynka II. Krušinu (manž. Budiše). Větev Hynka II. řádově přežila Janovu. Václav (Žlebský), zakladatel žlebské linie, byl bratr Hynka I. (lupiče) - snad nevlastním (z 2. manželky Jindřicha z L.).elizabeth píše:... jsem z toho zcela nemoudrá ohledně potomků paní z Lichtemburka ( původně slečny Falkenštejnové), kde jsou její potomci? Ta větev se odvíjí od Hynka z Lichtemburka a paní z Lichtemburka, původně slečny Falkenštejnové nebo od jeho bratra Václava?
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
re: Žitavští zajatci
A nejenom Otík Berka. Fakt zajímavé - ten Jaroslav Berke zum Molstein - to by mohl být Jaroslav Berka z Dubé z Milštejna. Vzhledem k tomu, že hrad Milštejn měl údajně založit Jindřich Berka z Dubé někdy ve 14. století , to by šlo , ne ?Georg píše:Zajímavý objev pro genealogy.R.1426 se v listině kde nabízí šestiměstí husitům výkupné za zajatce z bitvy u Čes.Lípy objevuje Otík Berka
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 3&page=339
Příště se podívám na toho Jindřicha Birku z Falkesteina - to je tedy také zajímavá věc.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re" zajatci
A vidím, že starý pan Hynek Berka, vlastník Honštejnského pantsví než ho předal synovci Albrechtovy se do toho zamotal taky.
Podle toho to vypadá, že je to opravdu jednoznačně nejednotný zápis jména Berka - jednou Birke, jednou Berke a zároveň se jim dává predikát hradu jejich panství v té oblasti.
Tohle už přesahuje mé znalosti - a je to spíš do diskuse, jak se tedy ty predikáty v této době psaly.
Každopádně u toho Hinke Berke zu Honsteyne se jedná prokazatelně o ronovské pány Berky z Dubé. Stejně tak ten Molstein- Milštein.
Takže opět zbývá neidentifikovaný Otík.
Podle toho to vypadá, že je to opravdu jednoznačně nejednotný zápis jména Berka - jednou Birke, jednou Berke a zároveň se jim dává predikát hradu jejich panství v té oblasti.
Tohle už přesahuje mé znalosti - a je to spíš do diskuse, jak se tedy ty predikáty v této době psaly.
Každopádně u toho Hinke Berke zu Honsteyne se jedná prokazatelně o ronovské pány Berky z Dubé. Stejně tak ten Molstein- Milštein.
Takže opět zbývá neidentifikovaný Otík.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
erby s ostrvemi
Zdravím všechny odborníky na středověk. Podle toho, co jsem četla, jsem tu správně. Mám na vás historiky takovou prosbu... Téma mé seminárky jsou erby s ostrvemi. Jsem zoufalá,Prošla jsem už tisíc stránek, ale snad ani na dvou z nich nebylo to samé. Začala jsem u Ronovců,ale nedostla jsem se ani přes hlavní větve... Někde píšou,že tam patří jen z Dubé a z Lipé,jinde ještě z Ronova a z Lichtenberka... Prosím, můžete mi někdo poradit,j akym směrem bych se měla ubírat???
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Ahojky,
erby s ostrvemi mají opravdu Ronovci - více se dozvíš zde. V zásadě lze říct, že nejvýznamnější větve byly tři - z Dubé, z Lipé a z Lichtemburka. Ty se potom dále dělí, někdy se k nim počítají další, méně významné větve. Jinak základní rodokmen má i Jan Urban v Lichtemburcích, vydaly NLN.
erby s ostrvemi mají opravdu Ronovci - více se dozvíš zde. V zásadě lze říct, že nejvýznamnější větve byly tři - z Dubé, z Lipé a z Lichtemburka. Ty se potom dále dělí, někdy se k nim počítají další, méně významné větve. Jinak základní rodokmen má i Jan Urban v Lichtemburcích, vydaly NLN.
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
erby s motivem ostrví
Nejvýznamnějším rodem honosícím se tímto erbovním znamením byli opravdu Ronovci a pozdější jednotlivé rodové větve těchto pánů:
páni z Lipé
páni z Dubé > Berkové z Dubé, Škopkové z Dubé, Adršpachové z Dubé
páni z Lichtemburka > Krušinové z Lichtemburka, Žlebští z Lichtemburka, Bítovští z Lichtemburka, Piknové z Lichtemburka
z Ronova, Křinečtí z Ronova, ze Žitavy, z Pirkenštejna
z Klinštejna > Škvorečtí z Klinštejna, Míčanové z Klinštejna
...a jiní členové rodu, píšící se někdy po svých "příležitostných" sídlech:
z Ronovce, z Frýdlantu, z Templštejna, z Housky, z Náchoda, z Honštejna, z Červené Hory...
Dále z Borové, z Rožínky, z Mitrova, jež se počítají mezi moravskou šlechtu, ale svůj původ údajně také spojují s Ronovci, jak i jejich erb připomíná.
Potom také "neronovští" z Šenfeldu, ze Stroužnice, z Bohouňovic, z Modřic, z Popůvek (z Pozořic), ze Strachnova, z Třebetic, Piwainer z Pivína...
U Ronovců se jednalo o černé ostrve na zlatém štítě, kde se pro odlišení jednotlivých větví měnil motiv jejich klenotu (symbol n. ozdoba na přilbě nad štítem).
Ronovci užívali 5-6 suků na ostrvi, u jiných rodů byli jen 4 (z Třebetic) nebo dokonce jen tři (z Popůvek, Piwainer z Dražejovic).
Některé rody užívaly sice osekané ostrve, ale z nich vyrůstající nové listy (Pluhové z Rabštejna, z Třebetic). Vladykové ze Strachnova užívaly také místo listů hvězdy. Vladykové z Želetavy měli dokonce růži mezi dvěmi ostrvemi.
Erby mohly být i polcené (z Popůvek), čtvrcené (Pluhové z Rabštejna, z Lipé) nebo se erb mohl objevit jako srdeční štítek uprostřed složitého erbu (v pozdější době).
Někdy se ostrve vyskytují jen v případě klenotu (z Rynárce, z Kraselova).
páni z Lipé
páni z Dubé > Berkové z Dubé, Škopkové z Dubé, Adršpachové z Dubé
páni z Lichtemburka > Krušinové z Lichtemburka, Žlebští z Lichtemburka, Bítovští z Lichtemburka, Piknové z Lichtemburka
z Ronova, Křinečtí z Ronova, ze Žitavy, z Pirkenštejna
z Klinštejna > Škvorečtí z Klinštejna, Míčanové z Klinštejna
...a jiní členové rodu, píšící se někdy po svých "příležitostných" sídlech:
z Ronovce, z Frýdlantu, z Templštejna, z Housky, z Náchoda, z Honštejna, z Červené Hory...
Dále z Borové, z Rožínky, z Mitrova, jež se počítají mezi moravskou šlechtu, ale svůj původ údajně také spojují s Ronovci, jak i jejich erb připomíná.
Potom také "neronovští" z Šenfeldu, ze Stroužnice, z Bohouňovic, z Modřic, z Popůvek (z Pozořic), ze Strachnova, z Třebetic, Piwainer z Pivína...
U Ronovců se jednalo o černé ostrve na zlatém štítě, kde se pro odlišení jednotlivých větví měnil motiv jejich klenotu (symbol n. ozdoba na přilbě nad štítem).
Ronovci užívali 5-6 suků na ostrvi, u jiných rodů byli jen 4 (z Třebetic) nebo dokonce jen tři (z Popůvek, Piwainer z Dražejovic).
Některé rody užívaly sice osekané ostrve, ale z nich vyrůstající nové listy (Pluhové z Rabštejna, z Třebetic). Vladykové ze Strachnova užívaly také místo listů hvězdy. Vladykové z Želetavy měli dokonce růži mezi dvěmi ostrvemi.
Erby mohly být i polcené (z Popůvek), čtvrcené (Pluhové z Rabštejna, z Lipé) nebo se erb mohl objevit jako srdeční štítek uprostřed složitého erbu (v pozdější době).
Někdy se ostrve vyskytují jen v případě klenotu (z Rynárce, z Kraselova).
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Erby
Pokud jde o erby zkus si půjčit August Sedláček Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, ten díl, kde se vyskytují ostrve.Kaminik píše:Přesně "erby s ostrvemi",ale navěděla jsem, kde začít, tak jsem zkusila Ronovce
Jinak jako zajímavost - v této kapitole Šlechta najdeš téma Hovora - bájný předek Ronovců, kde jsme diskutovali erbovní pověst o erbu ostrve.
Myslím, že klidně se můžeš na Ronovce zaměřit, protože ti měli tento znak víceméně "rezervován". Pravda je, že větví Ronovců bylo více, hlavní byly, jak psali kolegové přede mnou tři. Dosti jsme je také v této kapitole rozebírali, a jako další zajímavou literaturu o nich mohu doporučit pana Sovadinu a jeho články o Ronovcích.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
No v tuhle chvíli bych se zaměřila přímo na ty rody, jejich význam a nakonec třeba ty erby ukázala, ale na nich není nic moc zajímavého - tedy abys o tom mohla zasvěceně mluvit a třída poslouchala . Zkus erby.wz.cz nebo literaturu - Katkou zmíněný Sedláček nebo další.Kaminik píše:Na seminář dějepisu. Ptala jsem se profesora několirát, ale on že je to prý na mně ... Myslim,že to nebude tak přísný, abych musela mít vážně všechny. Porad mi,kde ty erby hledat,třeba i literaturu
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
Já myslím, že by bylo nejlepší uchopit příspěvek Přemysla z Nístějky, použít jej jako výhozí bod a podle něj jet po jednotlivých rodech.Kaminik píše:Na seminář dějepisu. Ptala jsem se profesora několirát, ale on že je to prý na mně ... Myslim,že to nebude tak přísný, abych musela mít vážně všechny. Porad mi,kde ty erby hledat,třeba i literaturu
Nějaké erby jsou zde: http://erby.wz.cz/
A zde pečeti: http://database.aipberoun.cz/pecete/
(i ty mohou být pramenem ke studiu erbů)
Literatura: např. Janáček, J.-Louda, J.: České erby, Praha 1988.
Volo, multum, statim!
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
erb ostrve jako téma
Aha - tak to bych se být tebou opravdu zaměřila na ty Ronovce, hlavně na ty tři hlavní větvě.Kaminik píše:To právě nechce... Chce to jako tématický okruh...Další témata jsou třeba erby s růží, vlajky s křížem atd.
Ostatní - viz Přemkův vyčerpavající příspěvek mu pak můžeš uvést jako příklad.
V českém středověku, kam šlápneš narazíš na pány Ostrve ( a na ty z Růže taky
Sedláček je moc dobrý proto, že také objasnuje, jak ten erb je členěn apod.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
Literatura k ostrvitým erbùm
Já si teda nemyslím, že by Tebou zvolený témat nebyl zajímavý nebo dokonce méně zajímavý, než erby s růží. I ten nejobyčejnější erb může být nadmíru zajímavým, ujme-li se jeho popisu schopný autor!
Taky bych se nijak nerozptyloval s popisem rodů tohoto erbu, ale zaměřil bych práci vymezeně jen na erb. Taková práce bude mít mnohem vyšší hodnotu než obecný popis šlechtického rodu, který stejně nebude v silách zpracovat na pokročilejší úrovni.
Než se Ti podaří toto zpracovat, nebudeš ani pomýšlet na dějiny rodu, které zbytečně zavádějí od tématu heraldiky.
Souhrn výšecitované literatury:
Až to pak dáš dohromady, tak úzce tématickou práci Ti jistě i admin rád uveřejní na jeho stránkách e-stredoveku.cz a kopii jistě s povděkem zaarchivují i v semilském okresním archivu pro další badatele!
Taky bych se nijak nerozptyloval s popisem rodů tohoto erbu, ale zaměřil bych práci vymezeně jen na erb. Taková práce bude mít mnohem vyšší hodnotu než obecný popis šlechtického rodu, který stejně nebude v silách zpracovat na pokročilejší úrovni.
- Cožpak není zajímavé na tomto erbu už jen to, proč mají tyto erby právě takovou kombinaci barev, jakou mají? A nebo které příbuzné erby se lišily ve svých barvách (kdo měl místo černých ostrví červené?), proč v erbovním klenotu je jednou kapr a jindy je pod kaprem ještě červený polštář? Co to vůbec ty ostrve jsou a proč byly znamením honosení-hodným? Víš kdo z pánů z Lipé pečetil dvěmi ostrvemi připomínajícími sněhovou vločku, nebo kdo z Ronovců mohl užívat čtvrcený erb (jejichž součet pak činil osm ostrví?) a čím si takto polepšený erb zasloužil? Které rodové větve používaly ostrve o šesti sucích a které o pěti? Znáš rodovou legendu o původu tohoto erbu a víš co je na ní pravdy?
Než se Ti podaří toto zpracovat, nebudeš ani pomýšlet na dějiny rodu, které zbytečně zavádějí od tématu heraldiky.
Souhrn výšecitované literatury:
- August Sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, sv. 1, rejstřík str. 417; sv. 2, str. 414-439, 2001
August Sedláček: Atlasy erb a pečetí české a moravské středověké šlechty, sv. 4, str. 113, 2003
August Sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, sv. 5, 2003
Josef Janáček, Jiří Louda: České erby, 1974
Milan Mysliveček: Velký erbovník sv. 1-2, 2005-2006
Josef Pilnáček: Staromoravští rodové I., čtvrté vydání 2004
Jan Halada: Lexikon české šlechty I-III., 1992-1994
Bartoloměj Paprocký: Diadochos, kn. II, O stavu panském, str. 134-169, 1602, fotoreprint 2005
Bartoloměj Paprocký: Zrcadlo slavného markrabství moravského, kn. I./2, O stavu panském, fol. LXVII.-LXXVII., 1593, fotoreprint 1993
Bartoloměj Paprocký: Zrcadlo Čech a Moravy, výbor z díla, str. 167-170, 1941
Jan Urban: Lichtenburkové, 2003
Až to pak dáš dohromady, tak úzce tématickou práci Ti jistě i admin rád uveřejní na jeho stránkách e-stredoveku.cz a kopii jistě s povděkem zaarchivují i v semilském okresním archivu pro další badatele!
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 0 Odpovědi
- 2098 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host