Páni z Ústí a ze Stráže

[Marek]

Tento zdroj by mel byt dost duveryhodny.

http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/rosenbg1.html#JH

[elizabeth]

Tento zdroj by mel byt dost duveryhodny.

http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/rosenbg1.html#JH

Marku, na ty stránky jsem odkaz dávala při pátráni po dceři Závišově a při hledání původu jeho jména. Našli jsme tam určité nesrovnalosti. Např. v úmrtí Ješka syna Kunhuty a Záviše ( rok 1296) je chyba určitě, protože v tak časném věku by se Ješek těžko stal komturem řádu červených křížovníků. Nebo ta Závišova druhá dcera, co ji dle tohoto rozrodu měl mít s Alžbětou Arpádovnou. Pokud neměla Alžběta dvojčata, tak to není ani technicky možné, protože na to neměli dostatek času. Mohou tam ty chyby být i v synech Vítka z Prčice. V té době zase nemám takové znalosti, abych mohla web opravovat. Rozrod je ale třeba podpořit listinami a prameny nebo alespoň literaturou s odkazem na ně. To je v této vzdálené době, kdy nebyly matriky apod. nutné.

[F.Krampl]

Ahoj.Vítek I.z Prčice měl pouze čtyři syny.Tři Vítky a jednoho Jindřicha.Nemanželský syn sezema je fiktivní postava.Rod pánů z Ústí a ze Stráže jsou odnoží pánů z hradce.

[elizabeth]

Ahoj.Vítek I.z Prčice měl pouze čtyři syny.Tři Vítky a jednoho Jindřicha.Nemanželský syn sezema je fiktivní postava.Rod pánů z Ústí a ze Stráže jsou odnoží pánů z hradce.

I já tě zde vítám. O několik příspěvků výš tady Viola tento problém řešila s tím, že listinně doloženi jsou jen tři, ale většinou uváděni čtyři( z nichž 3 jsou Vítek). A odkazovala tam i na problém počtu růží, nebo spíš jeho řešení.

[Maršálek]

k rozlišení jednotlivých větví jednoho rodu v tomto případě sáhla česká heraldika po tradičním řešení a to jasné a nezaměnitelné dělení barvami. Heraldika neznala a nezná odstíny barev, pracuje jenom se základní škálou barev + se základními kožešinami - popřelo by to první požadavek a to nezaměnitelnost Heraldika vrcholného středověku je navíc velmi dobře čitelná, narozdíl od úpadkového období, které začíná někdy v baroku a vrcholí dnes .
V Dalimilově kronice je velká část českých erbů a to v barevném provedení, jiným pramenem jsou dobová vyobrazení, diplomatický materiál, atd. Co já vím, tak doloženou máme černou Pokud někdo hledá důkazy existence vladařů jednotlivých domů, pak doporučuji sledovat jejich právní počiny, které jimi byly koroborovány (a již v rámci udělování či přijímání privilegií, přísah, donací či svědectví).

[Kateřina_z_Landštejna]

Sezema vůbec nemusel být levobočkem Vítkovým, protože Palacký jej zmiňuje k r. 1189 (zatím nevím, o jaký akt se jednalo, ale zřejmě jako svědky) jako synovce Vítkova ("...Vitko et Sezema nepos ejus...") a dále v té samé souvislosti uvádí ("...Groznata filius Sezeme et frater ejus Ernestus etc...").

Nelze tedy vyloučit, že Vítek "z Prčice" mohl mít bratra Ernesta (Arnošta). To by ostatně odpovídalo i možnému bavorskému původu Vítkovců (Existuje teorie, že Vítkovci jsou spolu s Kuenringy pokračovateli rodu Schöneringe/Schönheringe, který vymřel na konci 12. stol. Což je teorie pěkná, protože pak by to znamenalo, že Vítkovci spolu s Kuenringy ovládali daleko větší území, než to na první pohled vypadá )

[Kateřina_z_Landštejna]

Navíc - jak německé, tak i některé české prameny uvádějí, že jméno Sezema (Sezima, Sazyma, Sazym, Sazema, Sazma, Zezema atd.) je dost ojedinělé a výrazné jméno, nalézající se jen u pár jihočeských rodů (Vítkovci a Bavoři). A německé prameny pak i to, že německé jméno Sassmann/Sasmann atd. je velmi pravděpodobně poněmčené jméno Sezema.

[Ježek]

a dále v té samé souvislosti uvádí ("...Groznata filius Sezeme et frater ejus Ernestus etc...").

Nelze tedy vyloučit, že Vítek "z Prčice" mohl mít bratra Ernesta (Arnošta).

Lze. Hroznata je blahoslavený Hroznata, Ernestus je jeho bratr Arnošt, měl ještě bratra Sezemu. Jejich otec Sezema je uváděn v roce 1174 jako kastelán v Plzni. Tady bych viděl možnost setkání s Vítkovci a nějaký sňatek, který by přenesl jméno Sezema k Vítkovcům. A druhé v Kladsku, tam byl kastelánem bratr Sezemy Hroznata, později Vítek.

Vitko et Zezema nepos eius... tady bych hledal toho Sezemu.
Je to listina 323 z roku 1189, kdy kníže v Sadské potvrzuje pozůstalost po Hroznatovy Kadeřavém - byl to syn Hroznaty, který byl kastelánem v Kladsku (viz výše)

[Kateřina_z_Landštejna]

a dále v té samé souvislosti uvádí ("...Groznata filius Sezeme et frater ejus Ernestus etc...").

Nelze tedy vyloučit, že Vítek "z Prčice" mohl mít bratra Ernesta (Arnošta).

Tak jsi na tu mou chybu přišel dřív, než jsem ji stačila opravit

Já jsem špatně přeložila "frater" a udělala jsem z bratra otce. To by se Vítek asi divil.
A máš samozřejmě pravdu - je třeba hledat Sezemu a Arnošta. Jen nevím - Arnošt je bratr Sezemův, nebo Hroznatův?

[Kateřina_z_Landštejna]

Kastelánem - v jakém smyslu? Purkrabím? Nebo správcem kláštera?

Takže ta listina nemá nic společného se Sadskou?

[Ježek]

Jen nevím - Arnošt je bratr Sezemův, nebo Hroznatův?

V týhle souvislosti Hroznatův, ale měl i bratra Sezemu (jmenoval se po otci)

[Marek]

Ahoj,
na tomto webu
http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/rosenbg1.html#JH

se take pise ze ten nepravy syn [illegitimate] Sezema z Ústí, +ca 1220, nemel zadne potomky tzn. zadni pani z Usti asi nebyli.

Ale myslim si ze pani z Usti vznikly z panu z Hradce, tak jako pani ze Straze.
Je tam napsano:
B2. Sezema z Kosové Hory, *after 1218, +ca 1259
C1. [parentage uncertain] Sezema z Kosové Hory, +ca 1284
tento Sezema mel dalsi 6 deti a to:
D1.Vilém ze Stráže,
D2.[parentage uncertain] Přibyslav "Přibík" ze Stráže
D3.[parentage uncertain] Sezema z Ústí, +1386
D4.[parentage uncertain] Jan Sezima z Ústí
D5.Oldřich Sezima z Ústí
D6.Jan "Jindřich" ze Stráže

A myslim si, ze D3 byl prvni pan z Usti.

Marek

[F.Krampl]

[oupin]

Ahojky všem. Páni ze Stráže, dnes Stráže nad nežárkou, jsou historicky přímá odnož pánů z Hradce a jejím zakladatelem je Sezema z Hradce a Stráže. Spravoval území mezi pány z Hradce a z Rožmberka, o které se nedokázali dohodnout. V erbu měl modrou růži na zlatém poli. Ústí, dnešní Sezimovo Ústí postavil a obhospodařoval. Za husitských válek bylo vojsky Jana žižky strženo a obyvatelstvo šlo na Tábor. Rod velmi rychle vyhynul, není známo, že by jeho členové měli nějaké významné postavení. Obraz Dělení růží je pouze vyobrazením lidové pověry a neodpovídá realitě ani historii Vítkovců.

[thovtt]

Páni ze Stráže a Ustí pochazí od syna Vítka z Hradce jménem Sezima II,který se poprvé připomíná se svým nejmenovaným synem.Bylo to dne 13.května 1267 v listině kterou vydal Sezimův bratr Oldřich I pro řád německých rytířů v Jindřichově Hradci. Listina je uvedena v CDB V-2 str.50,č.505.

[Simplex]

Dva rodokmeny z dějin města Tábora. Autorem obou je F. Šmahel a předpokládá, že otcem Dětřicha byl Sezema ze Stráže, ač do nich nebyl přímo zahrnut (1284).
Dějiny Tábora I., 1988
https://www.knihovny.cz/Record/svkhk.HK ... d=21689790

2024-09-07_171915.jpg

Tábor. I., Od počátku osídlení do roku 1452, 2020
https://www.knihovny.cz/Record/kkpc.PAK ... d=21689814

2024-09-07_172612.jpg

[boukaljan]

Páni z Ústí byli "nejvytrvalejší" ze všech Vítkovců, přežili všechny ostatní. Od pozdního středověku drželi severočeský Úštěk, který získal Jan Sezima z Ústí sňatkem s Markétou Cardovou, vnučkou husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic a dcerou jeho stejnojmenného syna, který se v mladém věku utopil během Poděbradova tažení do Rakous.

[boukaljan]

Jindřich ze Stráže je autorem cestopisu "Odpustky země Svaté", k tématu nejnověji V. Bažant - J. Svátek (edd.), Středověké cestopisy v Českých zemích, Praha 2024.

[Simplex]

Jindřich ze Stráže je autorem cestopisu "Odpustky země Svaté", k tématu nejnověji V. Bažant - J. Svátek (edd.), Středověké cestopisy v Českých zemích, Praha 2024.

O Jinřichovi napsal dvoudílnou studii Petr Šťastný, ale patrně je málo známá, protože vyšla v jednom z regionálních vlastivědných periodik.
Jindřich ze Stráže: Vzestup jihočeského feudála do r. 1450, Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 17,2005
Jindřich ze Stráže: Itinerář cesty na vrchol moci a slávy (1450-1460), Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 20,2008

[boukaljan]

Jindřich ze Stráže je autorem cestopisu "Odpustky země Svaté", k tématu nejnověji V. Bažant - J. Svátek (edd.), Středověké cestopisy v Českých zemích, Praha 2024.

O Jinřichovi napsal dvoudílnou studii Petr Šťastný, ale patrně je málo známá, protože vyšla v jednom z regionálních vlastivědných periodik.
Jindřich ze Stráže: Vzestup jihočeského feudála do r. 1450, Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 17,2005
Jindřich ze Stráže: Itinerář cesty na vrchol moci a slávy (1450-1460), Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 20,2008

Já to mám možná někde nafocené ... jinak ty články vznikly na základě téhle diplomky od téhož autora: https://is.muni.cz/th/loqls/Titulni_str ... kovani.pdf
https://is.muni.cz/th/loqls/Diplomova_p ... Straze.pdf

A tuším, že byli kdysi páni ze Stráže v edičním plánu NLN, ale z toho nejspíš nic nebude.