Židé ve středověku

Společenské uspořádání (obecné trendy), každodennost, kultura a umění, vojenství ...
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Židé ve středověku

Unread post by acoma »

Na základì velkého privilegia Pøemysla Otakara II. z r. 1255 Židé požívali panovníkovy ochrany. Žili v naprosté vìtšinì královských mìst (nejvíce v Praze) , v mnoha mìstech církevních i svìtských vrchností a v mnoha menších mìstech pøevážnì u obchodních tepen. Nemovitosti mohli vlastnit jen na základì panovníkova souhlasu a proto byl jejich majetek tvoøen pøevážnì penìzi, klenoty a zastavenými pøedmìty. Židé zde totiž zastávali roli severoitalských bankovních domù a zastaváren a za nìjaký ten úrok poskytovali pùjèky tìm, kteøí je zrovna potøebovali (dlužníkem býval i panovník). Stávalo se, že v pøípadì velké pùjèky se muselo sdružit i nìkolik židovských rodin, aby se dala potøebná suma dohromady. Právì lichva je odsuzovala k tomu, že se èasto stávali obìtí pogromù a jejich majetek se stával koøistí davu. Vždy se našel nìjaký ten dùvod, proè uspoøádat pogrom, povraždit pár lidí a napakovat se. ..
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Úvod k poznání židovské problematiky

Unread post by Jiří Motyčka »

Dlouholetá, nìkdy až neuvìøitelná nevraživost mezi køesanskými a židovskými komunitami mìla náboženské pozadí související se samotnou obìtní smrtí Ježíše Krista na køíži. Z této smrti totiž vìtšina køesanù obviòovala Židy s flagrantním ignorováním té skuteènosti, že jejich Spasitel byl také Žid. Z dnešního pohledu naprosto nesmyslné „obvinìní“ mající pro tehdejší køesany symbol jakéhosi „druhého“ dìdièného høíchu, jehož se dopustili (zase) Židé, kteøí na pøíchod svého spasitele stále èekají. Odtud byl již jen krùèek k primitivnímu zesmìšòování židovské konfese, které mnohdy vyvrcholilo pogromem, jehož podvìdomou pøíèinou byla závist související s majetkem Židù a jejich finanènì-podnikatelskými schopnostmi, které se již projevovaly v dobách, o nichž je øeè. Tyto animozity èasem pøerostly v neopodstatnìný antisemitizmus, jehož prapøíèinou je pøesnì to, o èem píši, totiž závist s akcentem na jejich schopnosti i majetky. Dùsledkem tìchto nìkdy až nesnesitelných nevraživostí se stala židovská diaspora, která zase zavdávala pøíèinu k nejapným pomluvám, že Židi mají prsty všude a ve všem. (Podobnì smìšných pomluv se doèkali napø. i zednáøi.) Nejhrùznìjším projevem antisemitizmu v minulém století byl holocaust, který má na svìdomí jeden z nejstrašnìjších totalitních režimù v lidských dìjinách. O nic menším zloèinem dnes, kdy stojíme na prahu 3. tisíciletí, je popírání holocaustu!

V dnešní ateistické dobì, kdy mnoho lidí nemá o vìrouèných aspektech života vìøícího kterékoli konfese ani potuchy, si však pøesto klade spekulativní otázku, proè se stal Bohem vyvoleným lidem (Starý zákon) právì ten židovský. Z výše uvedeného vyplývá, že odpovìï na tuto otázku se pøímo nabízí, že?

Tolik jsem považoval za nutné sdìlit na úvod, než se budeme, jak doufám, zabývat podrobnìji židovstvím ve støedovìku…
Last edited by Jiří Motyčka on 14 Dec 2007 11:27, edited 6 times in total.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Pogrom za Václava IV.

Unread post by Jiří Motyčka »

K jednomu z nejvìtších a známých pogromù na Židy došlo za vlády Václava IV., který byl oznaèován za velkého ochránce Židù. Tato „ochrana“ byla pochopitelnì zištná, protože i on obèas potøeboval jejich lichváøský groš. Navíc v 80. letech 14. st. nechal Václav IV. obehnat pražské židovské mìsto hradebním systémem se 6 branami. Byla to pøedevším ochrana židovských vìøitelù v této ètvrti pøed jejich dlužníky, kteøí v mnoha pøípadech peníze vracet nechtìli, jak je tomu dodnes a bez ohledu na národnostní pùvod vìøitele.

A nyní již k onìm krvavým událostem. 18. 4. 1389, právì na velikonoèní nedìli procházel židovským mìstem knìz se svátostí oltáøní zaopatøit svého farníka, který se louèil s životem. Pochopitelnì køesanský duchovní nemohl uniknout pozornosti nìkolika Židù, kteøí po nìm hodili kameny, které zasáhly nejen knìze ale i samotnou svátost. Pro køesana té doby neodpustitelná pohana jedné z nejhlavnìjších køesanských svátostí. Knìz zavolal pochopitelnì o pomoc a nìkolik Židù bylo uvìznìno. To ale rozvášnìnému davu lùzy nebylo dostateènou satisfakcí, a proto se vrhl na židovské ghetto vyzbrojen tím, co mìl po ruce a spustil bohapustou apokalypsu nièení ohnìm a vraždìním, pøi nìmž vzalo za své mnoho budov i staveb a lidských životù. Palacký s Bobkovou se shodují v tom, že jich bylo kolem 3000(!) vè. žen a dìtí. Mrtví museli být pak co nejdøíve spáleni, aby nedošlo k rozšíøení nákazy, která by mìla nedozírné následky pro celé mìsto. Naživu zùstali jen ti, kterým se podaøilo dobøe se schovat nebo utéci nebezpeèným a dobrodružným úprkem po støechách spojeným s pøelezením hradeb, nebo brány byly pochopitelnì hlídány rozvášnìnými zuøivci. Sirotci byli dáni na pøevýchovu(!) do køesanských rodin spojenou s konverzí k øímskému katolictví. Bezprostøednì po tìchto hrùzných událostech vydal královský podkomoøí Zikmund Huler pøíkaz, jehož souèástí byla ochrana Židù vè. tìch z pražského ghetta.
Protože oheò v židovské ètvrti strávil mnoho nejen dlužních úpisù, ale i penìz, bylo Staré Mìsto pražské stiženo pokutou uvalenou na toto mìsto samotným králem ve výši 20.000 kop pražských grošù. Jakou nelibost toto opatøení vyvolalo v celé Praze, netøeba myslím dodávat…
acoma wrote:...se èasto stávali obìtí pogromù a jejich majetek se stával koøistí davu. Vždy se našel nìjaký ten dùvod, proè uspoøádat pogrom, povraždit pár lidí a napakovat se...
Last edited by Jiří Motyčka on 27 Nov 2008 22:09, edited 1 time in total.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Židé, Kosmas a èeské knížectví

Unread post by Ježek »

K roku 1091 vkládá Kosmas manželce Konráda do úst: " Nikde se lépe neobohatíš ani se více nezvelebíš než v podhradí pražském a v ulici vyšehradské. Tam jsou Židé mající plno zlata a støíbra, tam ... jsou kupci, tam ... jsou penìžníci, tam je tržištì". Jde zøejmì o nejstarší písemný doklad trvalého pobytu Židù u nás.
K prvnímu doloženému pogromu v roce 1096 opìt manžel Božetìchy.
" nìkteøí z nich (vojáci I. køížové výpravy), táhnouce z naší zemí, z dopuštìní božského se oboøili na Židy a proti jejich vùli je køtili a ty, kteøí se protivili, zabíjeli. Evidentnì minimálnì za tiché podpory domácího obyvatelstva - biskup nemìl žádných služebníkù, kteøí by mu pomohli zamezit tomu.
Dotøetice otec Jindøichùv prozrazuje vztah duchovních elit k Židùm a jeho úloze ve státì slovy knížete Bøetislava (1098): "Zplozený z kurvích synù, ty národe izmahelitský, kníže vám porouèí øíci, proè prcháte z království jeho proè též poklady své teï menšíte, získané zdarma? Cokoli ve chvíli této je mé, jest úplnì moje... Bez groše pøišli jste k nám, nuž bez groše jdìte, kam chcete!"
Tolik k primitivní judeofobii, která za nìkolik století pøeroste v Hilsnerovu a Dreyfussovu aféru. Dá se pøedpokládat, že obyèejné obyvatelstvo, štváno církvi, mìlo na židy ještì horší názory
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Židé, Kosmas a èeské knížectví

Unread post by Jiří Motyčka »

Ježek wrote:...Tolik k primitivní judeofobii, která za nìkolik století pøeroste v Hilsnerovu ... aféru...
K tomu jenom malá poznámka v http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... light=#137 ...
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Lichva

Unread post by Jiří Motyčka »

Køesané nemohli provozovat lichvu, a proto si museli pùjèovat na lichváøský úrok od židovských "bankéøù", kteøí na tuto živnost vlastnì mìli monopol. Samostatnou kapitolou stojící za pozornost byly doby splatnosti tìchto úvìrù èi pùjèek. Když se však èlovìk dostal do velice tíživé situace, èasto se stávalo, že byl tento nešastník svojí vlastní životní situací snadno vydíratelný. To v praxi znamenalo, že tento nebožák pøistoupil nejen na "nekøesanský" úrok, ale i na šibenièní dobu splatnosti. A ïábelský kruh se uzavøel. Východiskem a pøetnutím tohoto kruhu byla mnohdy jen a pouze sebevražda.
Zmiòoval jsem se v èlánku o Janu Nepomuckém o tom, že tento svìtec taky pùjèoval prachy. Pomiòme v tuto chvíli, že to mìl jako vrcholný pøedstatavitel katolického kléru a doktor dekretù(!) pøísnì zapovìzeno, dokonce by mìl být v tomto punktu (svato)záøným, "pìtihvìzdièkovým" pøíkladem. Chci však mluvit o jiném možném aspektu tohoto jeho poèínání. Odpùrci Nepomukovi mu to pochopitelnì oprávnìnì nemohou odpustit z dùvodù popsaných výše a jeho pøíznivci naopak uvádìjí na jeho obranu to, že svým bratrùm v Kristu pùjèoval na nižší úrok než židovští lichváøi. Kde je pravda, ví Bùh...
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

lichva

Unread post by Ježek »

Ovšem køesané urèili Židùm vykonávat neèístá øemesla (na jakém koncilu se mi dohledat nepodaøilo - na III. lateránském?) jako je lichva. Lichva (ale i kupectví) je totiž obchod s èasem a èas patøí výhradnì Bohu. Proto køesan tuto èinnost vykonávat nemohl, muselo to být pøenecháno nekøesanùm. Židé byli zavržení, høích jim uškodit již nemohl. Tyto myšlenky determinovali mj. rozvoj obchodu a mìst. Židé byla také vyòati z lenního systému, stali se komunitou mimo spoleènost.
A výše úroku? 173% privilegium Pøemysla, pozdìji 87%, nejvyšší snad 260%. Žádný èlovìk, žádný dluh. Šlechta mìla bohatství v pùdì a hradech, prakticky jen Židé mìli po ruce vyšší èástky v mìnì.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: lichva

Unread post by Jiří Motyčka »

Ježek wrote:...na jakém koncilu se mi dohledat nepodaøilo - na III. lateránském?...
Jednalo se o III. (v r. 1179) a IV. lateránský koncil v r. 1215, které ustanovily jakási pravidla nebo chcete-li naøízení pro soužití køesanského spoleèenství s Židy ale také mohamedány (muslimy). Mezi tato naøízení patøilo mj. nošení zvláštního odìvu, aby byli dobøe rozeznatelní od køesanù, mìli zákaz vycházení bìhem velikonoèního týdne, mìli omezený kontakt s køesany, byl jim zakázán pohlavní styk mezi nimi a køesany, nemohli provozovat živnost (kromì lichvy), nemohli vlastnit pozemky a na nich hospodaøit a byli odkázání na pobývání v uzavøených komunitách, ghettech.
Otcové výše uvedených koncilù kanonizaci tìchto opatøení vnímali jako jakousi nutnou ochranu køesanského náboženství pøed judaizmem a mylnì se domnívali, že nastavili pøedpoklady pro toleranci židovského náboženství. Z dnešního pohledu a rigoróznì vzato se jednalo o poèátky antisemitizmu, rasovou i náboženskou diskriminaci a v neposlední øadì i segregaci
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

nepøízeò zeshora

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Že protižidovské pogromy sloužili pøedevším dlužníkùm, již bylo øeèeno. Podobný pogrom uvítal ve 14.stol. i œwidnicko-jaworský kníže Bolko II. Malý.
Ale pøíklad královského mìsta Jihlavy také dokazuje, že se Židé nedovolali spravedlnosti (zámìrnì neøíkám práva :D ) ani u zemìpána...
Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy a to se svolením markrabìte Albrechta! Ten jim dokonce vìnoval židovskou školu na pøemìnu ve špitál. Tehdejší papež jim navíc dovolil pøemìnit synagogu na katolický kostel...
Jak asi takovýto incident Židé vnímali? Mì by to pudilo k zapøísáhlému nepøátelství vùèi mìstu (to si takovou z᚝, v téže dobì, užilo již od hradu Rukštejna). Ale vyhlásit nepøátelství i markrabìti a papeži - to bylo jako si dobrovolnì vložit hlavu do oprátky (jestli by se kati spokojili s takto milostivou popravou pro nepøítele státu 8) ).
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: nepøízeò zeshora

Unread post by Jiří Motyčka »

Przemysl de Nyestieyky wrote:...Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy...
Malinko si dovolím to upøesnit. Bylo to v r. 1426. Byli obvinìni z toho, že jsou na stranì husitù a že jim pomáhají. Byl to evidentnì zástupný dùvod, nebo v pøevážnì katolickém mìstì by Židé byli asi tìmi posledními, kdo by podporoval husity. Židovská synagoga byla poté vysvìcena, promìnìna na špitál pak i na kapli, která pøibližnì o století pozdìji vyhoøela.
Je zajímavé, že katolíci nemìli problém sloužit bohoslužby ve svatostánku, který pùvodnì patøil Židùm. Tyto pøípady byly pomìrnì dosti èasté. Obrácenì to však bylo pro Židy nìco nepøedstavitelného.

Dnes, s odstupem èasu, když si o tìchto (støedovìkých) vztazích køesanù a Židù vypráví tøeba rabín s køesanem, tak se tomu oba usmívají. Toletrance mezi køesanstvím a judaizmem je pøíkladná a katolící se mylnì domnívají, že ji odstartoval expapež Jan Pavel II...
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Unread post by acoma »

Privilegium Pøemysla Otakara II. - http://www.psp.cz/eknih/snemy/privilegium.htm

Image
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Maršálek
Kníže
Posts: 380
Joined: 22 Jan 2007 10:38
Location: HK

Unread post by Maršálek »

k odìvním poøádkùm, kterými byli Židé omezováni:

Zvláštní postavení ve spoleènosti, spojené s povinností viditelnì oznaèit svùj odìv, mìli Židé. Jako opovrhovaný národ museli být na opakované pøíkazy panovníkù a duchovních knížat viditelnì rozlišeni od køesanù. Tak mìli již za krále Vratislava I. nosit na svém odìvu žluté koleèko. Roku 1267 naøídil papež Kliment III. aby byli Židé na veøejnosti viditelnì odlišeni od køesanù kloboukem s hrotem. Klobouk mìl mít žlutou nebo bílou barvu. Navíc mìl mít okraj židovského odìvu žlutý lem, aby byl již z dálky viditelný. Provinilci kteøí by tyto znaky nenosili mìli být pokutováni. Další naøízení pak pochází od arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který opìt naøizuje viditelné nošení „židovských“ kloboukù. Toto naøízení doprovází stanovené tresty za jeho porušení. To že byly tyto pøíkazy vydávány opakovanì i v ostatních zemích by svìdèilo o tom, že se Židé usazení ve mìstech oblékali podle stejné módy jako jejich køesanští sousedé. Tuto domnìnku potvrzují i dobová vyobrazeních, na nichž jsou Židé zpodobòováni nejèastìji v dlouhém volném šatu, který je doplnìn typicky špièatým kloboukem.
servo
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Husiti v. židé

Unread post by Jiří Motyčka »

O tom jaký byl vztah mezi husity a židy, jaké bylo postavení židù v pøevážnì katolických mìstech a jaké ve mìstech ovládaných husitskou radnicí v dobì husitské revoluce a co daleko horšího, než je uvedeno níže, má také na svìdomí Albrecht Habsburský, etc., viz "diskuse" na http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=500 .
Przemysl de Nyestieyky wrote:...Ale pøíklad královského mìsta Jihlavy také dokazuje, že se Židé nedovolali spravedlnosti (zámìrnì neøíkám práva) ani u zemìpána...
Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy a to se svolením markrabìte Albrechta! ...
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

kojné a spol.

Unread post by acoma »

Maršálek wrote: Další naøízení pak pochází od arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který opìt naøizuje viditelné nošení „židovských“ kloboukù.
A židovkám má pod loktuší vyènívat vrkoè vlasù. Dále je zakázáno Židùm zamìstnávat køesanské kojné (poté, co pøijaly tìlo Pánì, byly nuceny svými židovskými zamìstnavateli tøi dny vylévat své mléko do latríny), pomocnice pøi porodu a služebné.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: kojné a spol.

Unread post by Jiří Motyčka »

acoma wrote:...Dále je zakázáno Židùm zamìstnávat køesanské kojné (poté, co pøijaly tìlo Pánì, byly nuceny svými židovskými zamìstnavateli tøi dny vylévat své mléko do latríny), ...
Tady vidím jakýsi protimluv. Když je nesmìli zamìstnávat, tak jak je pak mohli k nìèemu nutit, že?

Ledaže by se to týkalo kojných-køesanek, které kojily na zapøenou, tj. pouze se vydávaly za židovky a potom, když na to jejich zamìstnavatel pøišel, tak...
Jinak si to opravdu nedovedu pøedstavit. Dále pak, když by Žid zamìstnal køesanku, tak je nepravdìpodobné, že by se její židovský zamìstnavatel naivnì domníval, že když se u nìj vìøící køesanka stane kojnou, tak že pøestane najednou pøijímat tìlo Pánì... :?
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2793
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Unread post by Viola »

Židé bývali pravidelnì vystavováni pogromùm a násilným køtùm. Ty se bohužel naplno rozvinuly bìhem køížových výprav. Již první køížová výprava pøinesla své "ovoce". Houfy ozbrojencù táhnoucích vìtšinou z Porýní se vrhly na židy v Nìmecku a pozdìji i u nás (tuto pøíhodu zná i Kosmas, Ježek už nìco naznaèoval, já doplním: Nìkteøí z nich [køižákù], táhnouce touto naší zemí, se z dopuštìní Božího oboøili na Židy a proti jejich vùli je køtili a ty, kteøí se protivili, zabíjeli. Biskup Kosmas vida, že se tak dìje proti ustanovení církevních zákonù, a veden jsa horlivostí pro spravedlnost, pokoušel se brániti tomu, aby je násilím nekøtili, ale marnì protože nemìl osob, které by ho v tom podporovaly.
Židé nuceni ke køtu mnohdy dobrovolnì volili smrt. I pokøtìní židé však nebyli plnoprávnými køesany (nebyli tak chápáni spoleèensky, v pozdnìstøedovìkém Španìlsku napø. ani právnì).

Obdobné situaci pøi druhé køízové výpravì do velké míry zabránil Bernard z Clairvaux.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

za husitství

Unread post by Jiří Motyčka »

Viola wrote:Židé bývali ... vystavováni ... násilným køtùm...
Židé nuceni ke køtu mnohdy dobrovolnì volili smrt...
Nepíše se mi to lehko, ale bohužel pøesnì k temto excesùm docházelo, by ojedinìle, i za husitské revoluce... :(
Last edited by Jiří Motyčka on 11 Nov 2007 10:23, edited 1 time in total.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Poèátky Židù u nás

Unread post by Ježek »

Kosma klade pøíchod Židù k nám do vlády císaøe Vespasiána, prvního Flaviovce, tj. do 1. století n. l. On ale podává první doklad jejich pøítomnosti, píšíc na poèátku 11. st.
Židé byli v Praze usídleni na nìkolika místech. Pod vyšehradským hradem "ulice vyšehradská" a na bøehu Vltavy pod hradem pražským. Obì sídlištì zmiòuje Kosma. Další sídlištì byla jižnì od Starého Mìsta v okolí dnešního kostela sv. Martina a v okolí "Staré školy", kde vznikl také první židovský høbitov.
Židé se zøejmì záhy stali majetkem knížecí komory, existují domnìnky, že mohli na svoji obranu nosit meè a snad být i souèástí mìstské obrany.
Nejdøíve se vìnovali výluènì obchodu, dováželi k nám sùl, víno, textil, koøení, vyváželi kožešiny, vosk, med a otroky. Od 11. století se zaèínali vìnovat úvìrùm a penežnictví, to u nich v prùbìhu 12. a 13. st. pøevládlo.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Dagmar
Knìžna
Posts: 220
Joined: 05 May 2007 13:32
Location: Praha

Unread post by Dagmar »

Pogrom 18.4.1389 pøežila jen hrstka Židù. Jeden z mála, kdo pøežil a vidìl jak muèí jeho otce rabína Karu, byl chlapec Avigor. Když dospìl, stal se z
nìj rabín, lékaø a básník. Svùj údìsný prožitek z dìtství popíše v elegii o pogromu, která se pøedèítá ve Staronové synagoze pøi oslavì Dne smíøení dodnes. "V jedno velké tratolištì krev se slévala v ten jarní èas..."

...Staronovou synagogu stavìla stejná hu jako klášter sv.Anežky na Františku...
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Pulkovský pogrom a øetìzová reakce

Unread post by acoma »

O velikonocích r. 1338 se prý pøed pulkovským židovským domem našla pod slámou hostie. Díky lidové slovesnosti se za nìjakou dobu øíkalo, že krvácela a nìjaké zázraky se dìly...
A zaèaly se tedy do Pulkova konat pouti a zaèali být napadáni a i jinak perzekuováni Židé. Výsledkem hostiového šílenství byl obrovský pogrom na obou stranách hranice, na Moravì i v Rakousích. V èervenci se do zázraèného Pulkova pøijel podívat i svatoušek Karel IV. jako moravský markarbì. Jeho rakouský protìjšek vévoda Albrecht II. Habsburský chtìl šílenou situaci poøešit a žádal o pomc papeže, který povìøil pasovského biskupa prošetøením. Výsledek šetøení znám není, ale náboženské pouti do Pulkova vzkvétaly dál.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!