Již přes rok se snažím najít odpověď na otázku proč byly Konstantín a Metoději pozvání, nebo povolány na Moravu, co tady chtěli, jaké měli cíle. Jde o to, že klasická odpověď přnesli nám víru, byly zvěrozvěsdci, vímě že v odraze jak písemních analů, tak archeologckých nálezů neobstojí. Oni nebyly první.
Pozorně jsem si přečetl jejich životopisy i názory různých interpretů. A přišel jsem k této hypotéze.
1. král velké Moravy Rostislav sledoval pravděpodobně dva cíle :
1.1. Aby jeho králoství mohlo být legalizováno a bráno jako existující ( né jako vzdálená provincie Franské říše, nebo babarikum - země barbarů), potřeboval mít vedle sebe, nebo pod sebou minimálně svého biskupa, který by řídil duchovní v jeho říši. Asi v podvědomí ranněstředověkého vůdce bylo zaktoveno, máš li vlastní církev tak tí ukazuješ svoji moc, nemáš-li ji jseš v poručí toho vladaře, který má duchovní na tvém území. Jako dočasný stav lze předpokládat, že vyskytují-li se zde duchovní s různých oblastí, tak ta moc není jednoznačná. Prot zde na Moravě byly jak duchovní řečtí, tak z Vlach a Němec.
1.2. Aby byl stát mocný, musí u něj platit právo. Jestli stát má být moderní, tak by mělo to být právo (zákony) nejdokonalejší a tím bylo římské právo. To byl asi i důvod proč jeden z prvnívch překladů Konstatína, který údajně přivezl na Moravu byl překlad zákoníku. Zákoník musel být sepsán i čten v řeči lidu který se ním měl řídit, aby mu rozuměl.
Možná málokdo z nás si uvědomuje, že jakékoliv náboženství dává lidem dvě složky :
a. duchovní - spiritualistickou = říká mu o smyslu a poslání života, utěcha od strastí, příprava na lepší život po smrti, nebo i v životě.
b. řad - jak lidé se mají vůči sobě navzájem chovat. Co je morální, zákonné (ve smyslu božského přání) a protozákonné.
2. Konstantín a Metoději měli naplnit tyto cíle takto :
2.1. Konstantín a Metoději pocházeli z "šlechtické" (tehdy to ještě nebyla oficiálně) vyšší vojenské vrstvy. Jejich otec byl vojenským velitelem pod stratégem (správcem), což byla velice důležitá funkce. Nebyly to žádní chudáci, ale patřili v byzantské říši společensky hodně vysoko a byly současně vzdělaní. Proto byly bezpochyby přijatelní pro moravskou i římskou vyšší společnost. Kdežto kdejaký kněz na území Moravy byť sebevzdělanejší takový původ pravděpodobně neměl. Ale byly postradatelní, protože žili v ústraní v klášteře.
2.1. Konstantín byl filozof, co znamená učenec, tedy měl sepsat zákony, kterými by se řídila společnost. Na to ale nespostačovala klasická řecká abeceda. Proto vymyslel pro slovanský jazyk vlastní písmo aby v něm byl schopen zapsat i fonény (zvukové jednotky) jako ja, je, ju, ji, jery ... V ohledu zákonnosti byly cirkevní a světské spisy práva ekvivalentní.
2.2 Druhou Konstantinovou rolí bylo vychovat žáky, kteří by dovedli spisy přečíst a interpretovat. Proto vychovával kněze.
2.3. Rolí Metoděje bylo prakticky provozovat kněžskou činnost a připravovat se na roly biskupa. Nikoliv ovšem biskupa byzantského, ale římského. Jejich cesta do Říma, ostaky sv. Klimenta do této hypotézy zapadají. Metoději byl v zákulisí vybrán přímo na roly budoucího biskupa. Mněl na to všechny předpoklady na rozdíl od kohokoliv jiného.
Co vy na to ? Těším se na reakce.
. Já myslím, že je chybou oslavovat tak okázale příchod obou věrozvěstů do našich krajů, jako se to každoročně děje. Ano, šířili vzdělanost, ano, pozvedli všeobecně místní kulturu a jistě přispěli k celkovému zušlechtění prostředí Velké Moravy.