Husitská revoluce

[Jiří Motyčka]

... Kutnohoráci asi ani nechtěli aby je husité bránili. Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města - chovali se jako v dobitém městě. Pravdou je, že to bylo ještě před příchodem Jana Žižky.

Opět musím tyto informace vytržené z kontextu upřesnit. 2. křížová výprava vstupovala do druhého dějství a ze severovýchodu, jak bylo jejich zvykem, zaútočily nepřátelské oddíly ze Slezska a Dolní lužice. Praha na obranu východních Čech vyslala část své vojenské hotovosti v čele s Janem Hvězdou z Vícemilic. Tyto oddíly se na konci října 1421 objevily před Kutnou Horou. Přes výslovný zákaz velícího hejtmana část jeho neukázněných a nezodpovědných podřízených tajně vstoupila do města, kde obrazoborecky poničila kostel (sv. Jakuba?) a vyloupila některé židovské domy. O mrtvých prameny mlčí. Nejsem si jist, zda toto ničím neomluvitelné selhání vojenské disciplíny lze nazvat "zvěrstvy", zvláště v porovnání s výše uvedeným řáděním Kumánů. Dále je třeba si plně uvědomit to, že Kumáni svá skutečná zvěrstva páchali s tichým souhlasem Zikmundovým, který se pasoval do role ochránce svaté římské církve před heretickou nákazou z Čech.
Bzdinkovi vojáci byli za neuposlechnutí rozkazu přísně potrestáni (pokud nezběhli) a kdyby byl již v té době v platnosti Žižkův vojenský řád, byli by bez milosti popraveni oběšením...

[Georg]

...Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Toho se přesně Žižka obával.

Možná proto se dnes může Česká republika chlubit unikátem,zapsaným v knihách UNESCA.

[Stanislav]

Přes výslovný zákaz velícího hejtmana část jeho neukázněných a nezodpovědných podřízených tajně vstoupila do města, kde obrazoborecky poničila kostel (sv. Jakuba?) a vyloupila některé židovské domy.

Jiří jseš si jist, že po tom vyloupení židovských domů nenásledoval pokus o vypálení, celé židovské části? Tomu obyvatelé i s přispěním části rozumějších husitů naštěstí zabránili A že ten kostel byl jen jeden?

[Jiří Motyčka]

...Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Toho se přesně Žižka obával.

Možná proto se dnes může Česká republika chlubit unikátem,zapsaným v knihách UNESCA.

Z 12 českých zápisů do UNESCO mohli husité zdevastovat vzhledem k době jejich vzniku tak max. 5 a i ty všechny dodnes stojí, nemýlím-li se. Nespekulujme proto, prosím...

...Jiří jseš si jist, že po tom vyloupení židovských domů nenásledoval pokus o vypálení, celé židovské části? Tomu obyvatelé i s přispěním části rozumějších husitů naštěstí zabránili A že ten kostel byl jen jeden?

Stando, jsem si jist pouze tím, co jsem napsal. A ostatní už zaniká v mlze chybějících pramenů. Avšak má-li být tato diskuze vyvážená, postrádám např. porovnání řádění Kumánů a nedisciplinovaných husitů, dále to, že ještě před ústupem z K. Hory ji Zikmund zapálil (je jasné proč) a Žižkovi vojáci stříbrnou pokladnici země začali vlastně hned z chodu hasit (spíš právě naopak díky tomuto, Georgi, máme zachovaný onen unikát zapsaný do UNESCO). A nakonec ještě to, že Zikmund mincovní a důlní experty z K. Hory přikázal proti jejich vůli přivázat ke koním a vozům a odvléci je. Důvod tohoto průhledného činu je také celkem jasný...

[Stanislav]

J.M. napsal:

Avšak má-li být tato diskuze vyvážená, postrádám např. porovnání řádění Kumánů a nedisciplinovaných husitů, dále to, že ještě před ústupem z K. Hory ji Zikmund zapálil (je jasné proč) a Žižkovi vojáci stříbrnou pokladnici země začali vlastně hned z chodu hasit

Jiří, ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál v otevřeném poli, což se moc neví. Spíše je známo, že mnhá města či hrady se pokoušel dobít a nedokázal to. A sám musíš uznat, že zde husité z bojiště utekli (nebo ustoupili, probojovali se na svobodu, stáhli se do předem připravených pozic - dá se to říci všeljak). I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace.
Proto jsem nic nepsal o řádění císařských a jmenovitě Kumánů, z kterých šel oprávněný děs.
S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz. Spíš těch vojevůdců, kteří ve městě po Zikmundově útěku zůstali aby kryli jeho ústup.
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?

[Jiří Motyčka]

...ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál...

Jasně.
Ale byl taky o tomhle...

... Kutnohoráci ... Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města...

..., není-liž pravda! A na to jsem musel taky zareagovat.

...I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace...

Budiž. S příslovcem "asi", kterým sis ponechal zadní vrátka otevřena dokořán, však já souhlasit nemohu...

...S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz...
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?...

No, byl to jeho příkaz, nedělejme si iluze a nesnažme se jakkoli omlouvat jeho hanebné a bezbožné činy v Kutné Hoře. Bylo to z toho důvodu, který jsem již naznačil, totiž aby českým kacířům nezůstala v rukou stříbrná pokladnice země, jeden z největších zdrojů ekonomického potenciálu státu. Ze stejného důvodu ji husité hasili. Ale bez těch převážně německých důlních a mincovních expertů, které Zikmund odvlekl, jim stejně bohužel nebyla moc platná. Husiti nebyli "jen" profesionální vojáci, ale taky museli myslet i na zadní kolečka, tj. na věci národohospodářské, nebo z vojenského hlediska by pro ně bylo možná výhodnější spálené město, které bylo tak jako tak plné zrádných Němců a katolíků.
No, a na zimní kvartýr nebylo ani pomyšlení, nebo v podstatě okamžitě (hrozilo nebezpečí z prodlení) začali pronásledovat Zikmundovu v obrovské panice prchající armádu...

[Jiří Motyčka]

...Všechny ztezky jsou uváděny v kronikách - např. při tažení křižáků k Ústí nad Labem roku 1426...

K Ústí NEsměřovala křižácká výprava, ale jednalo se o samostanou vojenskou akci saského kurfiřta Bedřicha Bojovného a jeho energické manželky, vévodkyně Kateřiny. Této velké vojenské výpravy, s níž římská kurie neměla vůbec nic společného, se účastnily "pouze" oddíly ze Saska, Míšně, Horní Lužice a Durynska.

Tuto nepřesnost, týkající se výprav pod korouhvemi kříže, dlouho tradovanou, se konečně a s definitivní platností snaží napravit (i v souvislosti s ne vždy důsledně hodnocenou kruciátou na pomoc obleženému Karlštejnu) poslední badatelské závěry související mj. s formálně správným počítáním křížových výprav v době husitské revoluce. Podrobněji k tomu ZDE ...

[Kateřina_z_Landštejna]

Jiří, ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál v otevřeném poli, což se moc neví. Spíše je známo, že mnhá města či hrady se pokoušel dobít a nedokázal to. A sám musíš uznat, že zde husité z bojiště utekli (nebo ustoupili, probojovali se na svobodu, stáhli se do předem připravených pozic - dá se to říci všeljak). I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace.
Proto jsem nic nepsal o řádění císařských a jmenovitě Kumánů, z kterých šel oprávněný děs.
S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz. Spíš těch vojevůdců, kteří ve městě po Zikmundově útěku zůstali aby kryli jeho ústup.
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?

Žižku není třeba si nijak idealizovat, protože to byl bez jakéhokoli sporu geniální taktik a vojevůdce, což z něj činí hvězdu první velikosti bez čehokoli dalšího.

Stejně tak není namístě jej jakkoli démonizovat, protože úplně stejně jako husité, se chovali všichni ostatní. A mnozí byli dalelko důslednější a brutálnější. Čtu teď "Zrcadlo dávných časů" od jedné (kupodivu) americké historičky, která nádherně zpracovala 14. století z pohledu společnosti - a otevřeně říkám, že u nás byl i za husitských válek klídek a pohodička...

Zdrhnout, vylízat si rány a po jejich uzdravení hurá do pole, to je dobrá a moudrá taktika. Pro oslabovat své síly tím, že si nechám pobít lidi zbytečně. Něco jiného je zoufala poslední obrana, ale pokud mám za zády volno, tak mizím - to dělali v té době všichni úspěšní. Protože ti, co to nedělali, se velmi brzy stali mrtvými a tedy neúspěšnými...

Kutnou Horu zachraňovali z jednoho prostého důvodu - bylo to mincovní královské město se stříbrnými doly. Kdo ji získal, ten získal obrovskou moc. Což platí i o tom, kdo ji zachránil - tomu patřil vděk panovníka. A razila se zde měna česká, což pro vlastencce byl další důvod nenechat měto zničit. Proto se ji Zikmund (nebo cizáčtí a velmi málo poctiví mincmistři) pokusil vypálit a proto ji husité zachránili - částečně z pragmatických, částečně vlasteneckých důvodů.

[Georg]

Těch dva tisice husitů naházených do dolů měli nasvědomí kumáni?

[Jiří Motyčka]

Těch dva tisice husitů naházených do dolů měli nasvědomí kumáni?

Ne. Kumáni byli „vojáci“ a ti nelidsky řádili ve vojensky obsazené Kutné v době, o níž jsme psali v předchozích příspěvcích. Tady se jednalo o bohapusté zabíjení příznivců kalicha a nejsem si vědom toho, že by toto nelidské řádění Kumánů bylo také spojeno s házením do šachet, i když ani to nelze vyloučit.

Události, na které se ptáš, se však udály o 2 roky dříve, v listopadu r. 1419 a mají je na svědomí kutnohorští Němci, zavilí a nesmiřitelní nepřátelé kalicha. V souvislosti s těmito pogromy na kališníky píše Palacký v souladu s Vavřincem z Březové o tom, že dokonce za husitské zajatce Kutnohoráci platili. Za laika 1 kopu a za kněze 5 kop pražských grošů.
K první události došlo na počátku listopadu, kdy po bitvě u Živohoště byli zajatí husiti přivedeni Petrem ze Šternberka do Kutné Hory, kde byli někteří zaživa a jiní mrtví bez uaté hlavy naházeni do nejhlubších šachet. Jedna z nich byla nazvána posměšně a ironicky „Tábor“. Kronikář Vavřinec ve své Husitské kronice doslova píše: "...často katové umdlévali únavou z vraždění." Palacký opět v souladu s Vavřincem udává počet povražděných husitů na víc jak 1600. Moderní historiografie toto číslo ani neuvádí ani nekomentuje.
K druhé události došlo o několik dní později, kdy katolická města začínají svoji ofenzívu proti všemu, co mělo jen náznak čehosi husitského. V těchto dnech, kdy Praha byla už převážně husitská, nechápu proč, se vypravili kutnohorští Němci doprovázeni oddílem ozbrojenců právě do hlavního města. Daleko však nedošli. V Kouřimi se zastavili, aby vykonali svoje dílo zkázy. Nejprve násilím svrhli kališnickou městskou radu a dosadili katolické radní. Do Prahy Kutnohoráci, kteří si zchladili žáhu na Kouřimských, už nepokračovali a zajaté husity vč. faráře Chodka odvlekli do Hory, kde byli opět krutě zmučeni, pozabíjeni a naházeni do šachet...

Takže o dva roky později v prosinci 1421, ne Kutnohoráci, jak psal Standa, ale především husiti měli na paměti zvěrstva, která kutnohorští Němci páchali na husitech.

[Georg]

Sakramenští Němci.Jednou bojují s čechy proti Habsburkovi sloučeninami arsenu,pak si tam nechají sepsat dekret ,kvůli kterému odejde 80% akademické obce z Prahy.Do toho drží při králi a své víře a nechtěně tak dávají českým spoluobčanům návod,jak zacházet s husity.Však to také za to schytali,jak píše jiný historik ...a posléze roku 1424 sesílen Hory brannou mocí na dobro dobyl. Odplatou za krutost, se strany Horníků dříve na Husitech spáchané, bezohledně a nemilosrdně prý si počínal, dada prý několik tisíc Horníků do šachet vházeti, a co prý jen mohl, na Horách zničiti.
A to už před pár lety se čeští husité procvičili na mniších Sedleckého kláštera,spravujících v pietě hřbitov s mnoha desítkami tisíc pohřbených,převážně čechů.Tak tam bylo o 500 mrtvol rázem více.
Že jsou němci proradní věděli čeští šlechtici dobře.Aby se jim vyrovnali v podnikavosti,začali podnikat v chytání a prodeji českých husitů./Zadali tak příklad dalším českým konfidentům/.Vynikl především Jan Městecký z Opočna.Ten nechal upálit i na 1000 čechů v Chotěboři a jednoho veřejně v Chrudimi.Ještě lepší osud měl český šlechtic Bohuslav ze Švamberka.Ten prodej českých kališníků na házení do šachet rozjel ve velkém.To se Žižkovi nelíbilo a tak ho zajal.Nepopravil ho však,ale dal na převýchovu mezi revoluční třídu.Za to ho později ocenili mnozí čeští historici slovy o"velkomyslném morálním a politickém úspěchu".A rázem tu byl Žižkův nástupce.Tento metodologický postup pak byl v českých dějinách úspěšně opakován.
Tak jsem to napsal hezky národovedecky.Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd. tak jak se to dnes učíme.A nebo to objevil až Jirásek?

[Jiří Motyčka]

Než odpovím na zbytek, tak si zatím o tomhle

...Vynikl především Jan Městecký z Opočna.Ten nechal upálit i na 1000 čechů v Chotěboři a jednoho veřejně v Chrudimi...

...můžeš, budeš-li chtít (a nejenom ty), přečíst tady v tématu o Skutcích protivné strany. Abych si zbytečně netřepil brk ještě i tady na tomto fóru o středověku...

[Jiří Motyčka]

...Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd. tak jak se to dnes učíme.A nebo to objevil až Jirásek?

Jiráska, Palackého ani obrozence bych sem v této souvislosti vůbec neplet. Oni si husity "pouze vypůjčili ke svým záměrům".

Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd...

Možná bys byl velice překvapen.
Protože je to velice zajímavá a zároveň nejednoduchá problematika, na kterou už dříve a přede mnou ( ) poukázal světově proslulý český husitolog ve své rané publikaci, mně nezbývá, abych mu neupíral jeho prvenství, než na ni "pouze" odkázat ...

[Georg]

Tak jsem si vše přečetl a myslím,že je to v souladu s tím,co jsem trochu zlehčujíc psal výše.I šmahel píše ,že prioritní byla otázka víry.Jistě byl zde nacionalistický rozměr,ale ideologicky nepodložen.Navíc český nacionalismus dokládá mimo jiné :To však neznamená, že by národnostní princip nehrál žádnou roli. Otázka českých (a zejména pražských) Němců dokazuje, že situace nebyla nikdy jednoznačná, protože pražští Němci jsou diskriminováni jednak pro odpor a nepřátelství ke kalichu, ale také pro svou národnost (to zejména v politických právech; s. 118–124).
Já měl však na mysli především to,když zdůrazníš,že kutnohorští němci a jinde píšeš,jak je vede mincmistr Divůček...nebo když malé a pak velké B,tedy když někdo husity kupoval,musela být nabídka těch ,co je chytali.
Jestli někdo vymyslí pojetí dějin jako souboj němci a češi,tak to pak na to šroubuje,a to až komicky.
A jistě víš,že za Jiřího z Poděbrad byli ti kutnohorští staří havíři/jak se jim opravdu říkalo/znovu pozváni zpět a dostali i určitou restituci.A další spolužití až tak problematické nebylo.

[Jiří Motyčka]

„Sakramentští“ husiti...

...A to už před pár lety se čeští husité procvičili na mniších Sedleckého kláštera...

Marně si lámu hlavu, co si po likvidaci kláštera v dubnu 1421 na cisterciácích ze Sedleckého kláštera husiti procvičovali. Že by házení do šachet? To přece není třeba nějak zvl᚝ procvičovat, že.
Mniši, kteří včas neutekli a nechtěli přistoupit ke kalichu, byli většinou usmrceni, ale obávám se, že na házení do šachet nebyl čas. A však byli usmrceni jakkoli, je to v každém ohledu tristní...

...a posléze roku 1424 sesílen Hory brannou mocí na dobro dobyl. Odplatou za krutost, se strany Horníků dříve na Husitech spáchané, bezohledně a nemilosrdně prý si počínal, dada prý několik tisíc Horníků do šachet vházeti, a co prý jen mohl, na Horách zničiti...

Po vítězné bitvě u Malešova Žižkovo vojsko v podstatě z chodu 7. 6. dobylo Kutnou Horu nacházející se nedaleko bojiště, kde se odehrála ona krvavá bitva. Tato akce byla v prvém plánu motivována tím, že se Hory Kutny postavily na stranu opoziční první panské jednoty. Odplata za řádění horníků z r. 1419 a za jejich zradu z doby o 2 roky pozdější byla možná až v druhém plánu. Při obsazování Kutné Hory opět hořelo a mnozí horníci o život pochopitelně přišli. Taková byl válka pozdního středověku. Palacký píše také o uhořevších v zavřeném zapáleném kostele. Avšak o vhazování do šachet nemám povědomost. A i kdyby. Mohl by se snad někdo Žižkovi divit?...

[Jiří Motyčka]

...Já měl však na mysli především to,když zdůrazníš,že kutnohorští němci a jinde píšeš,jak je vede mincmistr Divůček...nebo když malé a pak velké B,tedy když někdo husity kupoval,musela být nabídka těch ,co je chytali.
Jestli někdo vymyslí pojetí dějin jako souboj němci a češi,tak to pak na to šroubuje,a to až komicky...

Budiž, dejme tomu.
Ale je třeba si v prvé řadě uvědomit, že celá tato naše diskuze začala mojí odpovědí na tento tvůj dotaz: "Těch dva tisíce husitů naházených do dolů měli na svědomí kumáni?..." Že to byli Kutnohoráci, je prameny doloženo. No, a jaké bylo národnostní a konfesní složení obyvatel Kutné Hory, s tím taky nic nenaděláme. Češi prostě stříbro v geologických podmínkách kolem K. Hory dolovat asi neuměli. Nic víc, nic míň.

...A jistě víš,že za Jiřího z Poděbrad byli ti kutnohorští staří havíři/jak se jim opravdu říkalo/znovu pozváni zpět a dostali i určitou restituci.A další spolužití až tak problematické nebylo.

A ty zase jistě víš, pokud čteš moje příspěvky pozorně, že v lednu 1422 Zikmund hodně důlních expertů z Kutné Hory násilím odvlekl, aby nemohli být k dispozici nenáviděným kacířům...

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem si vše přečetl a myslím,že je to v souladu s tím,co jsem trochu zlehčujíc psal výše.I šmahel píše ,že prioritní byla otázka víry.Jistě byl zde nacionalistický rozměr,ale ideologicky nepodložen.Navíc český nacionalismus...

Georgu, mně to připadá poněkud jednostranné. Oni ti čeští Němci nebyli žádné multikulti holubičky a chovali se tu značně arogantně, na což reflektují všechny tehdejší kroniky. V podstatě všechny stejně a v průběhu několika staletí. Takže já bych nepoukazovala na výhradně český nacionalismus - oni zde byli hosty a chovali se (což je jim vlastní dodnes), jakoby zde byli nevítanými hosty Češi. Těžko potom mohli očekávat ze strany "domorodců" nějakou vřelou náklonnost.

V Kutné Hoře tyhle problémy byly asi hodně markantní (Dačický je popisuje dost barvitě), protože to byli právě cizinci, kdo škodil české měně a kšeftoval s ní způsobem vysloveně zločinným. Kažení mince bylo vždy hrdelním zločinem, za nějž byly nejkrutější tresty. A pokud nad něčím takovým panovník přivíral oči, pak se nelze divit, že to za něj řešili jiní (způsobem odpovídajícím své době).

Ano, Pekař se o českých zločinech rozepisuje rád a obsáhle. Už hodně let přemýšlím nad tím, proč tenhle pán tak nenáviděl národ, z nějž pocházel a stejně tak nechápu, proč byl za 1. republiky do jisté míry preferován. Že se tak děje dnes, to naopak chápu velmi dobře - proto také to naše národní sebemrskačství a sebenenávist ve mně vzbuzuje takovou averzi.

Měli bychom si uvědomit, že čím více bude národní sebenenávist lidem vnucována, tím spíše budou získávat sympatie extrémistické skupiny, které se vlastenectvím buď jen zaštiují nebo jsou skutečně vlasteneckými a "jen" to prosazují politicky nekorektní formou.

[Jiří Motyčka]

...Ano, Pekař se o českých zločinech rozepisuje rád a obsáhle. Už hodně let přemýšlím nad tím, proč tenhle pán tak nenáviděl národ, z nějž pocházel...

To lze říci s velkou, ale opravdu velkou nadsázkou o jeho hodnocení husitské doby, období rekatolizace, temna a Habsburka. Hele, já se k Pekařovi vzhledem ke svému zaměření na historické období a konfesi stavím velice kriticky, ale že by "nenáviděl svůj národ", tak to je příliš silná káva i na mne. Ano, Pekaře neměli a nemají v oblibě komunisti. Ale už jenom to ve mně naopak vzbuzuje zvědavost a zájem o Pekaře. A nyní k věci.

Pekař je jeden z nejkontroverznějších představitelů české historiografie a zároveň jeden z historiků nejtalentovanějších. Profesor Pekař vycházel z Palackého, nenavázal však na něho a v pojetí českých dějin a jejich filosofii se právě s Palackým ale i Masarykem rozcházel. Lze říci, že s Masarykem byli nekompromisní rivalové, byli spolu stále „na kordy“ a neshodli se prakticky v ničem. S Pekařovým náhledem na husitství, pobělohorskou dobu a období baroka nemusíme souhlasit, je však třeba respektovat jeho erudici, rozsáhlou badatelskou činnost a profesionální zaujetí pro disciplínu, které obětoval celý život. Pekař svým zásadovým přístupem se nebál podobně jako Masaryk postavit proti převážné většině národa. A to nebylo vždy jednoduché, ale nelze z toho vyvozovat zcela mylný závěr, že by snad "tenhle pán svůj národ nenáviděl". Jeho krédem, kterému se snažil nezpronevěřit, bylo: “umělecky oživit vědecky probádanou minulost“. Pekař byl Gollovým žákem a mezi učitelem a žákem, později kolegou vzniklo velké přátelské pouto. Introvert Goll byl známý tím, že si své přátele velice pečlivě vybíral.
Pekař nekompromisně odsoudil husitské obrazoborectví, tábority nazýval „šklebem“ revoluce a s Palackým se diametrálně odlišil v názoru na Lipany, které se podle Pekaře staly dobrodiním pro české země a které měly přijít daleko dříve. Jeho známou tezí, kterou se řídil při velice kritickém hodnocení husitské revoluce, bylo "Hus ano, Žižka ne." Touto zktratkou vyjádřil pozitivní vztah k reformaci české, jejíž nadčasový význam i jako katolík pochopil, naopak husitské války odsoudil do propadliště dějin. Jedno z nejstěžejnějších Pekařových děl je „Žižka a jeho doba“, dílo tak rozsáhlé, že ani jeho autor se podle Šmahela nevyvaroval jisté kompoziční nevyváženosti.
Pochopitelně pobělohorská doba pro Pekaře nebyla žádným „temnem“ a do tohoto kontextu zapadá i jeho náhled na světce Jana Nepomuckého.

Dle mého skromného názoru je Pekařovo dílo, jeho pojetí a filosofie dějin hodně ovlivněno jeho konfesijním přístupem daným katolickým původem. Můžeme mu to však mít za zlé, když u Palackého a Masaryka, u nichž "převládá protestantismus", je tomu jaksi obráceně?...

[Georg]

...V Kutné Hoře tyhle problémy byly asi hodně markantní (Dačický je popisuje dost barvitě)...

Čerpám z díla doporučeným Jiřím,který to takto pojímá.Daleko větší kapacita ,než já.
Jinak k Kutné hoře je vynikajcí dílo profesora Akademie horní v Příbrami J.Hrabáka.Čerpal z díla kronikáře KH J.Kořínka 1675,K.Štemberka ,Palackého,Dačického a dokumentů z Víd.archivu.

...že Jan Žižka, vůdce Husitů demokratických, již roku 1422 se Zikmundem, do Kutné Hory opět se navrátivším, tamtéž krutě, ale bez výsledku bojoval a posléze roku 1424 sesílen Hory brannou mocí na dobro dobyl. Odplatou za krutost, se strany Horníků dříve na Husitech spáchané, bezohledně a nemilosrdně prý si počínal, dada prý několik tisíc Horníků do šachet vházeti, a co prý jen mohl, na Horách zničiti. Nestranný Palacký béře tu Žižku, odevšad pomlouvaného, poněkud v ochranu, že je zpráva tato, ajoo mnohé jiné, tendenčně přehnána.
Nár.otázka tam byla jistě i složitější,protože tam byli i vlachové.Nějak se ale domlouvat museli.Nicméně Dačický píše... tím, že se přibylé německé rodiny ve druhém neb třetím koleně na dobro počešovaly.
Ještě zajímavost.Král PO II po povýšení města dostal pro bitvu na Mor.poli od horníků 1000mužů a 500 koní.Hlavně ztráta koní pak omezila produkci.Že by se národostně orientovaní němci takto chovali?

[Ježek]

Takže já bych nepoukazovala na výhradně český nacionalismus - oni zde byli hosty a chovali se (což je jim vlastní dodnes), jakoby zde byli nevítanými hosty Češi.

Němci u nás nikdy, za celý středověk nebyly hosty, oni zde žili a měli zde svůj domov, podle jasných právních závazků našich panovníků. Česko-německé problémy, jak je chápeme my, a jak jsou presentovány výše, středověk nezná, to je záležitost 19. století. A nejenom Němci jsou jimi vinni - k dialogu jsou vždy potřeba dvě strany.
Dačický není husitská doba, to zaprvé, za druhé ty konflikty jsou náboženské a sociální. Příklad - dekolonisace. Pokud rebelové třeba v Čadu válčili za svoji svobodu, nemuseli Francouze nenávidět, Francouzi jim upírali práva a svobody - opět sociální, nikoli nacionální.
Pokud tedy patriciát předhusitských měst je převážně německý, tak se střední a nižší vrstvy, které jsou české, pochopitelně spojí a patriciát odstaví od moci.
Bylo by bláhové si myslet, že se měštané smíšených českých měst nedokázaly domluvit - pokud vedle sebe žili Němci a Češi několik generací - v husitství zcela nepochybně, tak se dokázali domluvit a co víc, byly i protkáni sítí příbuzenských vztahů.
A do toho ještě neumíme přesně rozeznat Čecha od Němce a nevíme, nakolik se vlivem vyspělejší kultury české m칝anstvo germanisovalo.

Tohle je argumentace militatního nacionalismu 19. století, kdy snad i šlo o to, kdo z koho.