Fórum zájemců o historii

Totožnost svědků na listině biskupa Pelhřima (CDB II., č. 252, s. 241-242) řešili Tomáš Klír + Josef Vojtěchovský: Sídelní kontext venkovské sakrální architektury: Vykleky číšníka Zbraslava a jeho ženy Domaslavy . Moc pěkně uděláno, tabulky + mapky, no prostě paráda a je dostupná z několika zdrojů:...

1/ RBM II, č. 1982, s. 852–854. Zde je uváděn Jan jako nevlastní syn Vítka (privignus noster) -Díval jsem se, jak to interpretuje J. Polách a ten vztahuje "nevlastní synovství" na vztah Perchty, jako nevlastní matky a Vítkova syna Jana. Páni z Krumlova s. 105 -Je to možný takhle přeložit,...

Ten sňatek myslím uvádí pouze Pulkavova kronika, takže bych v tomto byla trochu opatrná. Není to ale potom potvrzený listinami z počátku 14. století? Pokud vím, tak ne - spíš naopak, ty dochované listiny vzbuzují pochybnosti. -Vzhledem k tomu, že autoři obou nedávných monografií rodu považují sňate...

-Pár úvah k paní Perchtě, které jsou založeny především na tzv. jmenném kritériu, když téměř nic jiného nemáme. -Jako bratři paní Perchty se pro tohle období hypoteticky nabízí další dva nositelé jména Záviš. Prvním je Záviš z Polné a druhým a podle mě méně pravděpodobným je Ronovec Záviš ze Stružni...

-Faktem je, že nevíme jak Hroznatovci, Hrabišici atd. přišli ke svým erbům a už vůbec netušíme proč nosili určitou erbovní figuru. Možná záleželo na náladě panovníka, snad na tom, kolik měl upito a třeba to bylo úplně jinak ... Nevím z čeho pramení představa, že erby byly "udělovány" pano...

On hlavně už pět let probíhá výzkumný projekt „Proměna středověkého venkovského kostela jako symbolu duchovní tradice a lokální identity“ -Tak to je ještě lepší než jsem myslel a výstup bude určitě zajímavý. U Vroutku je nesporně jedinečné i prokazané spojení s hrabišickým sídlem. Teď jsem viděl čl...

Ježku, četl jsem na fóru, že budeš psát článek o Oldřichovi z Drnholce a tím vlastně navážeš na článek o Vilémovi z Pulína. Když jsem se zabýval rudíkovskými, tak jsem si uvědomil, že největší bordel je u nositelů jména Heřman, kterých se podle různých autorů cca ve 2/3 13. století objevuje hned něk...

To bude asi přeřek, na počátku 14. století je v regionu Hrabiše z Paběnic, který uzavírá smlouvu s Vilémovským klášterem. Ten byl ale zřejmě z jiného rodu, Voračických z Paběnic -Ježku, já vím, že tzv. rodová jména jsou obézlička, kterou pro starší dobu používáme, protože prostě většinou nic lepšíh...

-Nevím, jestli jsem tomu úplně dobře rozuměl, ale zdálo se mi, že M. Musílek označil rod z Paběnic novotvarem Hrabišici z Paběnic. A to by mohlo někoho zmást, ale jinak jsem si ničeho nevšiml, kromě úspěšného odhalení hladomorny. -V. Peksa v úvodu říkal, že se budou zaměřovat na okres Louny. To je l...

Amatérský zájemce. Jistým způsobem i výhoda, může mi být jedno, co si o mně odborná veřejnost myslí. Nehraju si na vědce, spíš na "mírně poučeného popularizátora". -Díky za vysvětlení, takže se omlouvám, mohl jsem se zeptat přímo Vás. Ale celé to vyplynulo díky naší komunikaci s Ježkem a ...

-Byl bych první, kdo by se nad tím objevem radoval, ale jejich příslušnost k Hrabišicům považuju za poslední možnost. -Faktem je, že cca od 50. let 14. století se ve středních/východních Čechách objevují drobné šlechtické rody, které mají v erbu hrábě, avšak nevíme o žádné spojitosti s Hrabišici. Ne...

Hrady Oheb i Vildštejn jsou parádní, avšak v souvislosti s Hrabišici mě daleko víc zaujalo nové video Histeráků o Vroutku a jeho kostele. Prý je to první díl nové série o sakrálních stavbách, tak se těším na další a doufám v Potvorov. https://www.youtube.com/watch?v=HFlvH4qbCNc Navíc se dá volně stá...

Erbovní galerie, které uvádíš jsou podle mě rozdílné, protože byly oficiální, ale tohle by měla být improvizace, kterou nikdo nezadal, přinejmenším ne obdobným způsobem. A myslím si, že právě díky těm hrabišickým erbům to předpokládané události odpovídá, protože další taková příležitost k vyniknutí ...

-Hypotézu Jaroslava Polácha o původu paní Bolemily nepřímo podporují i rytiny v pražské Juditině (mostecké) věži, které jsou logicky i stavebně historicky spojovány s koncem povstání kralevice Přemysla roku 1249. Naprostou většinu rytin tvoří erbovní galerie, ve které se pouze několik erbů opakuje d...

Před nedávnem jsem narazil na článek o chomutovském souputníkovi Vřesovců Janu Caltovi z Kamenné Hory (1426-1465) od německého historika, který nepřekvapivě vyšel v jednom z chomutovských sborníků. Tresp Uwe: Jan Calta z Kamenné Hory. (Pozdně středověký válečnický podnikatel jako pán Chomutova), Com...

-Knihy se mu sice Ježku nevydávají, ale stačí se kouknout za kolik se ty kdysi vydané prodávají, pokud je vůbec seženeš. A nějaké nové Počátky Přemyslovců asi hned tak někdo nenapíše, taky měl na (nejen) jejich promýšlení za komančů spoustu času, takový "luxus" už dnes nikdo nemá. Navíc je...

Hledal jsem články o archeologických výzkumech v Teplé a zjistil jsem, že na stránkách NPÚ jsou dostupné Památky západních Čech. Jen nelze stáhnout jednotlivé články, ale pouze celé číslo.

https://www.npu.cz/cs/e-shop/7630-pamat ... ech-1-2011

Lidovky nedodržely snad žádnej avizovanej termín vydání knihy a vzpomínám si, že Wihodovu knihu Morava v době knížecí vypotily cca o desetiletí později. Původně měla být dvoudílná, ale tam to patrně záviselo na autorovi. Podobně to vypadá v edici šlechtických rodů, tam taky spousta kdysi avizovaných...

Na nositele tohoto neobvyklého jména a zdejší diskuzi jsem si vzpomněl okamžitě, když jsem na jihozápadní Moravě narazil na lokalitu jménem Sumrakov. Obec s patrně jedinečným toponymem se od roku 1960 stala součástí okresu Jindřichův Hradec a tehdejšího Jihočeského kraje. Kdysi mě překvapilo, že se ...

Vyskočil na mě jakýsi článek o Velké Moravě umístěný na pro mě neznámých stránkách a mezi několika tam uvedenými odkazy neabsentoval ani ten na e-středověk.
https://www.memento-historia.cz/zajimave-odkazy