Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Moderátor: elizabeth
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Dost možná založím Kounicům vlastní téma, ale co víme o tomto Hroznatovi? Čí byl syn, kde a jak získal majetky?
Byl z kounické větve z Rudíkova?
Byl z kounické větve z Rudíkova?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2720
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 23 times
- Been thanked: 7 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
O Hroznatovi psal něco Vojtěch Vaněk v časopise Sázavsko: http://biblio.hiu.cas.cz/documents/81978" onclick="window.open(this.href);return false; a pak samozřejmě, hlavně co se majetků týče, Libor Jan v Procesu se Závišem, ČČH 1/2005.
Měl majetky okolo Sázavy, ještě se k nim dostanu.
Měl také několik synů - minimálně Heřmana (někde jsem četla i jméno Hroch, musím ještě ověřit), Arnošta, Jenče a Budivoje. Zřejmě v době procesu se Závišem, tj. v letech 1290 a 1291 sídlil se syny na Hradišti (není jasné, o jaké Hradiště šlo, zda u Vlašimi, nebo u Mrchojed), zatímco starší Heřman měl v držení Rataje.
Měl majetky okolo Sázavy, ještě se k nim dostanu.
Měl také několik synů - minimálně Heřmana (někde jsem četla i jméno Hroch, musím ještě ověřit), Arnošta, Jenče a Budivoje. Zřejmě v době procesu se Závišem, tj. v letech 1290 a 1291 sídlil se syny na Hradišti (není jasné, o jaké Hradiště šlo, zda u Vlašimi, nebo u Mrchojed), zatímco starší Heřman měl v držení Rataje.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Takhle jsem vyřešil rodokmen Kouniců.
Heřman z Rudíkova je jen tušený syn Oldřicha
Existence Vratislava je nejistá, je možné ztotožnění se Svatoslavem.
Posázavské Kounice tuším jako potomky Oldřicha, Heřmana z Rudíkova, případně neznámého člena rodu.
Heřman z Rudíkova je jen tušený syn Oldřicha
Existence Vratislava je nejistá, je možné ztotožnění se Svatoslavem.
Posázavské Kounice tuším jako potomky Oldřicha, Heřmana z Rudíkova, případně neznámého člena rodu.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2720
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 23 times
- Been thanked: 7 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Ještě jeden článek o Kounicích:
http://biblio.hiu.cas.cz/documents/7474" onclick="window.open(this.href);return false;
http://biblio.hiu.cas.cz/documents/7474" onclick="window.open(this.href);return false;
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Jméno syna Budivoj, typický pro krumlovskou větev a k tomu politicky na straně Záviše a Vítkovců.Viola píše:Z čeho vlastně vyplývá, že Hroznata byl Závišovým švagrem?
Ještě syn Vilém, nejstarší. Rodový jméno.
K tomu článku od Pokludy se dostanu, tak na to kouknu.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Co vím podle informací od Ježka, tak Otakar Štýrský v kronice uvádí dva švagry Záviše a to jmény „herren Roznat“ a „Dietrich Spazman“. To znamená Hroznatu z Úžic a Dětřicha Spatzmanna.Viola píše:Z čeho vlastně vyplývá, že Hroznata byl Závišovým švagrem?
Jinak jak se dostal k těm majetkům na Sázavě, fakt nevím.
Za dalšího je považován Vítek ze Švábenic podle své manželky Perchty (tzv. Perchta z Moravana uvedená v roce 1311 jako "soror olim domini Zauisii"), ale s tou mám problém. Používá na pečeti erb Šternberků. Také jméno Záviš se neobjevuje jen u Záviše z Falkenštejna. Napadá mě i Záviš z Újezdce, ale to už jsou takové komplikované teorie o manželkách. Tam jsou naprosto nedostatečné prameny. To už jsou takové spíš spekulace. Neznáme manželky Šternberků, koho si mohla vzít jako případná vdova Hroznaty z Úžic po jeho smrti apod.
Známe i z jiných období u spojeneckých skupin šlechticů, že jejich vztah je často stvrzen příbuzenskou vazbou. Vazby pánů z Krumlova na rod Kouniců považuji za podložené. Můžeme i případně spekulovat nad nějakou možnou vazbou na Šternberky a to zejména Jaroslava ze Šternberka.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2720
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 23 times
- Been thanked: 7 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Já o tom sešvagření nechtěla spekulovat. Spíš jde o to, že se o něm píše všude, ale nevím přesně, jestli je zachyceno v nějaké listině (myslím, že ne), nebo to vyplývá z kronik nebo jen ze souhrnu informací.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Za koho považujete Viléma (z Talmberka)? Zatím jsem nikde nenarazil, že by byl jmenován jako syn Hroznaty.
1285 jmenován s Hroznatou jen jako "Hroznata et Wilhelmus purcrauii Pragenses"
1290 jmenován s Hroznatou jako "Roznatha et Wilhelmus de Sychliz"
To je zajímavé, že na listině z 1290 jsou ostatní svědkové jasně rozlišeni termíny filius, frater, fratribus.
Jinak jasní synové Hroznaty jsou Arnošt, Jenec a Budivoj a to v tomto pořadí:
1290 (RBM – č. 2734) "Hroznatam dictum de Wzicz siue de Rataij et filios ejus Arnustonem, Jenczonem et Budiuogium"
Také nemám jasno v rodičích Heřmana z Ratají a Záviše z Újezdce.
Tak Heřmana z Ratají jsem už našel.
RBM II, č. 1692, s. 726-727 - Hermanni, filii Hroznate .... bla bla bla......... Ratay
1285 jmenován s Hroznatou jen jako "Hroznata et Wilhelmus purcrauii Pragenses"
1290 jmenován s Hroznatou jako "Roznatha et Wilhelmus de Sychliz"
To je zajímavé, že na listině z 1290 jsou ostatní svědkové jasně rozlišeni termíny filius, frater, fratribus.
Jinak jasní synové Hroznaty jsou Arnošt, Jenec a Budivoj a to v tomto pořadí:
1290 (RBM – č. 2734) "Hroznatam dictum de Wzicz siue de Rataij et filios ejus Arnustonem, Jenczonem et Budiuogium"
Také nemám jasno v rodičích Heřmana z Ratají a Záviše z Újezdce.
Tak Heřmana z Ratají jsem už našel.
RBM II, č. 1692, s. 726-727 - Hermanni, filii Hroznate .... bla bla bla......... Ratay
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2720
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 23 times
- Been thanked: 7 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
1285 - jde určitě o chybu, protože purkrabím v té době byl Hroznata, ale nevím, proč je u něj uveden VilémLaurentius píše:Za koho považujete Viléma (z Talmberka)? Zatím jsem nikde nenarazil, že by byl jmenován jako syn Hroznaty.
1285 jmenován s Hroznatou jen jako "Hroznata et Wilhelmus purcrauii Pragenses"
1290 jmenován s Hroznatou jako "Roznatha et Wilhelmus de Sychliz"
1290 - ta listina je zde na straně 36.
Sychlitz identifikuje Emler jako Žichlice (v listinách z doby Jana Lucemburského se objevuje tento název víckrát), které leží ovšem u Plzně.
Jinak Novotný píše, že Hroznatův syn Arnošt "platí za předka pánů z Talmberka", ovšem bez dokladu.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Purkrabí
Chyba to nebude. Purkrabích mohlo být i víc. Myslím, že jsou doložené případy ze Zvíkova (Konrád a Ivan) i z Prahy (1279 - uvedeni ovšem jako kasteláni Mstidruh z Chlumu, Slavek a Rapota).
Žichlice
Ano, taky jsem se setkal s tím, že jsou to Žichlice 11 km od Plzně. Trochu zvláštní, když jejich hlavní rodové majetky jsou okolo Kutné Hory (Rataje, Úžice, Talmberk).
z Talmberka
Vilém by se měl psát z Talmberka v roce 1291, ale není to přímo na listině. Je to ze zemského soudu.
Chyba to nebude. Purkrabích mohlo být i víc. Myslím, že jsou doložené případy ze Zvíkova (Konrád a Ivan) i z Prahy (1279 - uvedeni ovšem jako kasteláni Mstidruh z Chlumu, Slavek a Rapota).
Žichlice
Ano, taky jsem se setkal s tím, že jsou to Žichlice 11 km od Plzně. Trochu zvláštní, když jejich hlavní rodové majetky jsou okolo Kutné Hory (Rataje, Úžice, Talmberk).
z Talmberka
Vilém by se měl psát z Talmberka v roce 1291, ale není to přímo na listině. Je to ze zemského soudu.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2720
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 23 times
- Been thanked: 7 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.Laurentius píše:Purkrabí
Chyba to nebude. Purkrabích mohlo být i víc. Myslím, že jsou doložené případy ze Zvíkova (Konrád a Ivan) i z Prahy (1279 - uvedeni ovšem jako kasteláni Mstidruh z Chlumu, Slavek a Rapota).
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Znám jenom podobnou situaci na Zvíkově, kde to bylo celé 13. století běžné. Například dvojice Konrád + Ivan, Bavor + Konrád, Bavor + Hirzo, Dobeš + Albero.Viola píše:To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.
Nevím. Znám akorát tu trojici Mstidruh, Zdislav a Rapoto. Mstidruh se psal i jako pražský purkrabí. Kanovník František Pražský dokonce uvádí deset purkrabích (předpokládá se, že jeden byl hlavní): Řehoř z Dražic, Oneš, Oldřich z Křivsoudova, Domaslav ze Škvorce, Zdislav z Průhonic, jeho bratr Oldřich, Ondřej z Říčan, Mstidruh z Chlumu, Rudolf ze Zbraslavic a Rapota z Borčovic. Možná se ten termín používal i trochu jinak.
- Laurentius
- Kníže
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Je to pravděpodobné.Viola píše:Díky za info.
Myslíš tedy, že Vilém s Hroznatou ze Žichlic jsou totožní s Vilémem a Hroznatou, pražskými purkrabími?
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Tady podle falsa k roku 1213 dva purkrabí v Kladsku: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 7&page=409" onclick="window.open(this.href);return false;Laurentius píše:Viola píše:To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.
Situace ve Znojmu je celkem zvláštní k roku 1222, podle mých poznámek.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Kapitola z mojeho bádání o Vilémovi z Pulína (bez stylistický revise)
Na Moravě se na počátku 13. století v několika listinách objevuje další Vilém. Zásadní je listina Přemysla I. pro olomoucké biskupství z roku 1207. Zde je na předním místě svědečných řad v originálu Willalmus Vsich, resp. Vsszich, což editor kodexu luští jako Vilém, syn Úže. V následující listině je Vilém zmiňován za hroznatovcem Arnoštem, podobně jako na falzu ostrovského kláštera k roku 1205. Ve falzech zábrdovického kláštera je Vilém uveden za Hroznatou (z Poděbrad), těsně před Oldřichem (bratrem?) a Svatoslavem (synem Viléma z Pulína).
Již zmíněný k roku 1234 Arnošt, syn Viléma, kterého Hosák považoval za syna Viléma z Pulína, byl tedy jedním ze synů tohoto Viléma, v opačném případě by byl označen jako bratr Svatoslava.
Úžice v Posázaví u Rataj je další sídlo jedné z větví rodu dvou listů v červeném poli, nicméně až v 80. Letech (pokud záznam z počátku století neuvádí Viléma z Úžic). Pojmenovávání vesnic podle členů rodu se zdá pro budoucí Kounice typické, v okolí Úžic nicméně chybí Heřmanice, Vilémovice nebo Hroznatín. V tomto případě je možné namítnout, že šlo o oblast, kde již kolonizace neprobíhala a tak nedocházelo ke vzniku nových sídlišť.
Hroznata z Úžic jako švagr Záviše z Falkenštejna patřil k jeho šlechtické klice. Jako takový je na počátku vlády Václava II. uváděn jako pražský purkrabí, od května 1284, v říjnu 1285 (společně se synem Vilémem). V únoru 1286 v Brně svědčí Arnošt, syn pražského purkrabího. Podle věrohodného formuláře je purkrabím ještě v roce 1288. V září 1290 Hroznata a Vilém ze Žichlic, jsou uvedeni na listině vydané před Krumlovem. To už je doba pádu Záviše z Falkenštejna a jeho straníků. Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen. Ten přišel na úkor biskupa o Rataje, Mirošovice, Smilovice, polovinu vsi Úžice, mlýn, rybáře a zemi v Ledči. Proces nebyl veden proti Vilémovi z Žichlic, který se zřejmě bojů proti biskupovi neúčastnil. V roce 1297 je uváděn jako přísedící zemského soudu s predikátem z Talmberka. Zde tedy nejpozději on, v rámci majetkového oddělení, začal budovat kamenný hrad.
Vraťme se ovšem zpátky na Moravu, zde v roce 1234 Budiš z Náměště dosvědčuje, že jeho příbuzný Heřman z Rudíkova s matkou darovali klášteru v Oslavanech patronát v Rudíkově. To o dva roky potvrdil (a prodej vesnice Modlíkov) markrabě Přemysl. Jak dokázala Sáša Duškova, obě listiny jsou falza z 60. let.
Jeho preferování oslavanského kláštera před rodovým v téměř stejně vzdálených Dolních Kounicích, nebo daleko bližším Třebíčem (zde Heřmanovi nemusel vyhovovat řád, ani zeměpanské založení) je zvláštní. Na klášter a jeho zakladatele, pány z Miroslavi a Myslibořic mohl mít určité vazby, Budiš z Náměště jako příbuzný vypovídá o tom, že Heřman byl příbuzný spíše s Tasovci. Pokud pracujeme s hypotézou, že Heřman nepatřil k hlavní rodové linii, přímým potomkům Viléma z Pulína, mohl se takto vymezovat vůči svým příbuzným, kteří na rozdíl od něj ochranu kláštera drželi. Této myšlence nenahrávají toponyma v okolí Rudíkova. Zde se nachází Horní Vilémovice, Hroznatín a Svatoslav, ve větší vzdálenosti Dolní a Horní Heřmanice a až pozdně doložený Pavlínov. V rámci celého rodu tak jde o oblast s největším výskytem rodových toponym.
Na Heřmana z Rudíkova se vzpomíná až v roce 1289, kdy převod patronátu potvrzuje (listina se tváří, že dává poprvé) jeho syn Arnošt, společně s matkou Kunhutou, sestrou Dymudis a bratrem Heřmanem. To stejného dne v další listině olomouckému biskupu Dětřichovi oznamuje moravský podkomoří Matouš z Černé Hory. Celé předání patronátu tak mohlo mít komplikovanější průběh, když proběhlo nadvakrát a muselo být potvrzováno falzy.
Jak u rodiny Hroznaty, tak Heřmana se objevují shodně jména Heřman (to by nebylo tak neobvyklé), ale především „hroznatovský“ Arnošt, který se jinak u ostatních větví rodu podle dochovaných pramenů nenachází. Zde je prostor pro celý vějíř spekulací a variant možného rodokmenu. Hypotetický Úž, bratr Viléma z Pulína (mohl být stejně tak i z nezachycené větve rodu) svého syna pojmenoval podle slavného moravského strýce. Vilém by po sobě zanechal (možná s dcerou některého z Hroznatovců?) nejméně tři syny, Arnošta (ten jediný je jako syn Viléma doložen), Heřmana z Rudíkova a Hroznatu z Úžic (ten má na počátku 80. let již dospělé syny). Heřman držel majetky na Třebíčsku, Hroznata v Posázaví. Nelze ale vyloučit, že Heřman z Rudíkova mohl být synem Oldřicha, tedy synovcem Viléma z Pulína. Podobně mohl být Hroznata synem Arnošta nebo Heřmana z Rudíkova.
Pokud se naopak Vsich bude číst jako nepovedený predikát, mohl být onen Vilém syn Viléma z Pulína, případně jeho bratra Oldřicha a už na počátku 13. století sídlil v Úžicích.
Na Moravě se na počátku 13. století v několika listinách objevuje další Vilém. Zásadní je listina Přemysla I. pro olomoucké biskupství z roku 1207. Zde je na předním místě svědečných řad v originálu Willalmus Vsich, resp. Vsszich, což editor kodexu luští jako Vilém, syn Úže. V následující listině je Vilém zmiňován za hroznatovcem Arnoštem, podobně jako na falzu ostrovského kláštera k roku 1205. Ve falzech zábrdovického kláštera je Vilém uveden za Hroznatou (z Poděbrad), těsně před Oldřichem (bratrem?) a Svatoslavem (synem Viléma z Pulína).
Již zmíněný k roku 1234 Arnošt, syn Viléma, kterého Hosák považoval za syna Viléma z Pulína, byl tedy jedním ze synů tohoto Viléma, v opačném případě by byl označen jako bratr Svatoslava.
Úžice v Posázaví u Rataj je další sídlo jedné z větví rodu dvou listů v červeném poli, nicméně až v 80. Letech (pokud záznam z počátku století neuvádí Viléma z Úžic). Pojmenovávání vesnic podle členů rodu se zdá pro budoucí Kounice typické, v okolí Úžic nicméně chybí Heřmanice, Vilémovice nebo Hroznatín. V tomto případě je možné namítnout, že šlo o oblast, kde již kolonizace neprobíhala a tak nedocházelo ke vzniku nových sídlišť.
Hroznata z Úžic jako švagr Záviše z Falkenštejna patřil k jeho šlechtické klice. Jako takový je na počátku vlády Václava II. uváděn jako pražský purkrabí, od května 1284, v říjnu 1285 (společně se synem Vilémem). V únoru 1286 v Brně svědčí Arnošt, syn pražského purkrabího. Podle věrohodného formuláře je purkrabím ještě v roce 1288. V září 1290 Hroznata a Vilém ze Žichlic, jsou uvedeni na listině vydané před Krumlovem. To už je doba pádu Záviše z Falkenštejna a jeho straníků. Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen. Ten přišel na úkor biskupa o Rataje, Mirošovice, Smilovice, polovinu vsi Úžice, mlýn, rybáře a zemi v Ledči. Proces nebyl veden proti Vilémovi z Žichlic, který se zřejmě bojů proti biskupovi neúčastnil. V roce 1297 je uváděn jako přísedící zemského soudu s predikátem z Talmberka. Zde tedy nejpozději on, v rámci majetkového oddělení, začal budovat kamenný hrad.
Vraťme se ovšem zpátky na Moravu, zde v roce 1234 Budiš z Náměště dosvědčuje, že jeho příbuzný Heřman z Rudíkova s matkou darovali klášteru v Oslavanech patronát v Rudíkově. To o dva roky potvrdil (a prodej vesnice Modlíkov) markrabě Přemysl. Jak dokázala Sáša Duškova, obě listiny jsou falza z 60. let.
Jeho preferování oslavanského kláštera před rodovým v téměř stejně vzdálených Dolních Kounicích, nebo daleko bližším Třebíčem (zde Heřmanovi nemusel vyhovovat řád, ani zeměpanské založení) je zvláštní. Na klášter a jeho zakladatele, pány z Miroslavi a Myslibořic mohl mít určité vazby, Budiš z Náměště jako příbuzný vypovídá o tom, že Heřman byl příbuzný spíše s Tasovci. Pokud pracujeme s hypotézou, že Heřman nepatřil k hlavní rodové linii, přímým potomkům Viléma z Pulína, mohl se takto vymezovat vůči svým příbuzným, kteří na rozdíl od něj ochranu kláštera drželi. Této myšlence nenahrávají toponyma v okolí Rudíkova. Zde se nachází Horní Vilémovice, Hroznatín a Svatoslav, ve větší vzdálenosti Dolní a Horní Heřmanice a až pozdně doložený Pavlínov. V rámci celého rodu tak jde o oblast s největším výskytem rodových toponym.
Na Heřmana z Rudíkova se vzpomíná až v roce 1289, kdy převod patronátu potvrzuje (listina se tváří, že dává poprvé) jeho syn Arnošt, společně s matkou Kunhutou, sestrou Dymudis a bratrem Heřmanem. To stejného dne v další listině olomouckému biskupu Dětřichovi oznamuje moravský podkomoří Matouš z Černé Hory. Celé předání patronátu tak mohlo mít komplikovanější průběh, když proběhlo nadvakrát a muselo být potvrzováno falzy.
Jak u rodiny Hroznaty, tak Heřmana se objevují shodně jména Heřman (to by nebylo tak neobvyklé), ale především „hroznatovský“ Arnošt, který se jinak u ostatních větví rodu podle dochovaných pramenů nenachází. Zde je prostor pro celý vějíř spekulací a variant možného rodokmenu. Hypotetický Úž, bratr Viléma z Pulína (mohl být stejně tak i z nezachycené větve rodu) svého syna pojmenoval podle slavného moravského strýce. Vilém by po sobě zanechal (možná s dcerou některého z Hroznatovců?) nejméně tři syny, Arnošta (ten jediný je jako syn Viléma doložen), Heřmana z Rudíkova a Hroznatu z Úžic (ten má na počátku 80. let již dospělé syny). Heřman držel majetky na Třebíčsku, Hroznata v Posázaví. Nelze ale vyloučit, že Heřman z Rudíkova mohl být synem Oldřicha, tedy synovcem Viléma z Pulína. Podobně mohl být Hroznata synem Arnošta nebo Heřmana z Rudíkova.
Pokud se naopak Vsich bude číst jako nepovedený predikát, mohl být onen Vilém syn Viléma z Pulína, případně jeho bratra Oldřicha a už na počátku 13. století sídlil v Úžicích.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Poddaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 24 led 2016 15:20
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
To: Ježek.
Dobrý den, mám dotaz.
Odkud byla čerpána tato výše uvedená informace? "Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen."
Jde mi o zdroj, kde je uvedeno, že Beřice (Rašovice) byly v majetku Hroznaty resp. jeho synů. Děkuji.
Dobrý den, mám dotaz.
Odkud byla čerpána tato výše uvedená informace? "Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen."
Jde mi o zdroj, kde je uvedeno, že Beřice (Rašovice) byly v majetku Hroznaty resp. jeho synů. Děkuji.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4200
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 141 times
- Been thanked: 36 times
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Listina RBM II, č. 2734, s. 1195-1197.
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... &page=1204" onclick="window.open(this.href);return false;
jako Berici
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... &page=1204" onclick="window.open(this.href);return false;
jako Berici
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Poddaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 24 led 2016 15:20
Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Děkuji. Je to tedy první písemná zmínka o Beřicích (Rašovicích).
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 3 hosti