Fórum zájemců o historii

Místní články k tématu: https://www.e-stredovek.cz/post/dalimil/ https://www.e-stredovek.cz/post/kronika-tak-receneho-dalimila/ Každopádně dočetl jsem studii J. Panáčka o Závišovi ze Stružnice v Bezdězu 31/2022, kdy se vyjadřuje skepticky k jeho ztotožnením s Dalimilem. Tuto teorii vymyslel E. Maur...

Země Koruny české a východní Středomoř í Hledal jsem jeden starší článek a našel jsem celý sborník z roku 2008: https://docplayer.cz/106674719-Zeme-koruny-ceske-a-vychodni-stredomori.html to Není celý sborník, pdf má 65 stran, sborník má stran 191 To jsem ze samé radosti, že tam je zrovna ten můj č...

Podle E. Procházkové vlastnili Rožmberkové ve 13. století ves Bykoš u Prahy, bohužel autorka nevuvedla, kde k této informaci přišla. Jenže já jsem na netu (ani jinde) nenašel další lokalitu tohoto jména, než-li Bykoš ležící na Berounsku, kterou měl asi roku 1170 darovat syn komorníka Vojslava Časta ...

---Ježku, myslím, že se každý bavíme o něčem jiném. Já jsem nereagoval na J. Žemličku, ale na M. Cetwińského. Žemlička to zaprvé řešit nemusel, protože ty Dějiny Kladska vyšly až roku 2009 a předtím nikdo kladského kastelána s Hroznatou Crispem neztotožnil. A zadruhé před tebou nikdo a nic z jeho hr...

Země Koruny české a východní Středomoří
Hledal jsem jeden starší článek a našel jsem celý sborník z roku 2008:
https://docplayer.cz/106674719-Zeme-kor ... omori.html

---V nedávno vydaných Dějinách Kladska byl tamější kastelána Hroznata (1169) ztotožněn s Hroznatou Crispem (SU I, s. 26, č. 43. a 44). Jenže Heinrich Appelt pouze cituje listiny z roku 1169, ve kterých je kastelán Hroznata uveden, avšak bez příjmí (zastarale přízvisko). Takže to v lepším případě můž...

V edice mělnického muzea vyšly tři monografie drobných šlechtických rodů, avšak další práce už nevznikly. Kilián Jan: Kropáčové z Krymlova (2007, 163 s.) Předky rodu byli pražští měšťané, které zachytily prameny koncem 14. s., ale do vladyckého stavu je pozvedly až finanční prostředky Jana Kropáče r...

Slavík Jiří, Bláha Radek: Hrad v Hradci Králové (167 s.) Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2020 Myslím, že si Hradečáci nadělili pěknou knížku, která shrnuje dosavadní poznání a může po ní v klidu sáhnout každý zájemce o nejstarší dějiny města. Mě nalákala recenze v MHB, která tvrdila, že obs...

Asi všichni víme,
kdo je dnes označován jako "kavka", ale proč tak označovali říčanské? Ze studie je zřejmé, že páni z Říčan měli od počátku docela
pestrý repertoár křestních jmen.

Máme tu víc větví, aniž by bylo jasné, kde se vzali. Tím spíše, že Vilém z Pulína nejspíš nebude univerzální předek, když se Bořitové objevují jen krátce později. ---Z časového hlediska by sice mohli být Vilém z Pulína a jeho brácha Oldřich předky všech větví Kouniců, ale nepovažuju to za pravděpod...

Studie o rodu z pera Jána Lukačky je dostupná on-line:
http://www.forumhistoriae.sk/documents/ ... ukacka.pdf

Doba a vývoj pokročily, a tak hledám nějakou čtečku na haldu "domácích" PDF, které mám v compu. Jenže jsem zjistil, že to není tak jednoduché, jak jsem si maloval. Nechci od toho nic jiného, pouze solidní zobrazení PDF, nemáte nějaký tip? Na Heurece jsem sice narazil na jednu levnou a dobř...

Po značné odmlce vyšel další díl hradů F. A. Hebera z Arga: https://argo.cz/knihy/ceske-hrady-zamky-a-tvrze-v/ Po ještě delší odmlce vyšel i další díl Uměleckých památek Moravy a Slezska v Academii: https://www.academia.cz/umelecke-pamatky-moravy-a-slezska-3-o-p-2-svazky--samek-bohumil--academia--20...

Podle medailonku zemřel roku 1992 jako osmdesatiletý a když si přečtu a představím co všechno prožil, tak se zbláznit nebo uchlastat musel. https://www.kosmas.cz/autor/33608/lev-nikolajevic-gumiljov/ Takže ty před nedávnem u nás vydané knížky psal nejpozději v osmdesátkách, jako starší pán a i tak m...

Myslím, že ten erb z roku 1382 hovoří jasně a Hrabiše patřil k rodu z Paběnic.

Když pominu pozdější výskyž jména Hrabiše ve východních Čechách, tak se mohlo k Paběnickýcm dostat i prostřednictvím sňatkového spojení s pány ze Švábenic.

Udělení erbu bylo důsledkem dosazení Mikuláše z Brna (1338-1347) do úřadu tridentského biskupa, který byl podle Z. Hledíkové (Svět české středověké církve, Počátky avignonského papežství a české země) levobočkem krále Jana Lucemburského. To všechno se odehrávalo v době pokusu o vytvoření lucemburské...

Vítkovcům se věnují dvě mimořádná čísla Jihočeského Heroldu z roku 2007, ve kterých naleznete i reprodukce pečetí členů rodu.
http://www.historie.hranet.cz/heraldika ... 007_m1.pdf

Pro zájemce o jižní Čechy je alespoň částečně dostupný Jihočeský Herold.
https://rukovet.cms.flu.cas.cz/cms/caso ... detail/61/
Dvě mimořádná čísla z roku 2007 se věnují Vítkovcům a jejich pečetím.

A o který Týnec tedy jde? Víme to? Z jedné diplomky o šlechtě na Břeclavsku :D měli Sirotkové majetky řekněme v oblasti Pálavy, takže je to Týnec v této oblasti? Ale není to trochu daleko z oblasti zájmu Vítkovců? Zcela jistě Týnec u Břeclavi. Vítkovci, resp. páni z Hradce drží po značnou část 13. ...

Zdrcující recenze ke knize M. Šandery o Pánech z Dobrušky a Opočna je k dispozici on-line. https://docplayer.cz/107402732-Martin-sandera-pani-z-dobrusky-a-z-opocna-kolonizatori-dvorane-a-valecnici.html I když spíše k její horší pvní polovině, protože tu druhou autor převzal ze své předchozí knihy Zi...