Templáři

[Zany]

Jen doplním, že jde o zfilmovaný první díl románové trilogie Jana Guillou "Cesta do Jeruzaléma"

[Ježek]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

[elizabeth]

Včera na Nova Cinema byl film Ern. Slušná romantika o švédském templáři Erne Magnussonovi. Řekl bych, že romantika neškodila historickému kabátu filmu. Jak zasazení do skutečné historie, tak reálií oblečení, zbroje a boje. Asi ta poznámka patří také do pokecu o filmu.

a

Jen doplním, že jde o zfilmovaný první díl románové trilogie Jana Guillou "Cesta do Jeruzaléma"

A má to ještě další verzi:
Arn - templársky rytier
Bohužel jsem ani jednu ještě neviděla. Ale snad na to taky jednou dojde...

Pak to přesunu do Pokecu o filmech, ať nezanikne to důležité, např. Ježkův dotaz

[Zany]

A má to ještě další verzi: Arn - templársky rytier

To není další verze, ale plynule navazující druhý díl, ostatně i originální název koresponduje s názvem druhého dílu knižní trilogie "Království na konci cesty"

[Ingolf]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

Automaticky ne, ten vývoj byl složitější. Zatýkání proběhlo r. 1307 ve Francii, jinde z rozličných důvodů neproběhlo vůbec nebo se templáři stačili schovat. R. 1311 začal koncil ve Vienne, papež formálně pozval i všechny templáře, pokud chtěli řád hájit; devět se jich skutečně dostavilo a byli hned zatčeni, samozřejmě. Část účastníků koncilu pak požadovala, aby se templáři mohli hájit, francouzští účastníci to odmítali, až po pár měsících r. 1312 přijel i fr. král Filip. Ten požadoval po papeži, aby řád i s majetkem byl převeden na Filipa nebo jeho syna. To by znamenalo zisk velkého bohatství a mnoha válečníků, papež to jen tak nechtěl nechat a navrhoval sloučení templářů s johanity, aby všechno templářské dědictví zůstalo pod kontrolou Vatikánu. Z tohoto sporu získal papež nakonec víc než král.
3. dubna 1312 vyšla bula Vox in excelso, kterou byl templářský řád rozpuštěn. Důvod nebyl nijak rozpitváván, prostě byl stanoven konec řádu. Rytíři tak počítám měli možnost vstoupit do jiného řádu nebo jít "do civilu" - pokud odešli do ústraní, tak se o nich ani nemusely zachovat další zprávy, protože by byli mimo zájem psaných pramenů.
Další bula Ad providum z 2. května 1312 převedla templářský majetek na johanity. O přechodu rytířů k johanitům nebylo v bule nic arbitrátně určeno, co vím. Malá část templářů takové možnosti využila, ale většina ne.

[slavicekvac]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

[Ježek]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

[slavicekvac]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

Srdečné díky. To je jak historická freska. Při přehledu o Ekkovi stále před sebou vidím Čejkovický don john a sloupy v nádvoří. Parádní historie. Sklepy a víno stále pokračují. Jsem rád, že jsem k tomu přispěl podílem na obnovení vinařského družstva, které to drží dodnes.

[Brenon]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

Automaticky ne, ten vývoj byl složitější. Zatýkání proběhlo r. 1307 ve Francii, jinde z rozličných důvodů neproběhlo vůbec nebo se templáři stačili schovat. R. 1311 začal koncil ve Vienne, papež formálně pozval i všechny templáře, pokud chtěli řád hájit; devět se jich skutečně dostavilo a byli hned zatčeni, samozřejmě. Část účastníků koncilu pak požadovala, aby se templáři mohli hájit, francouzští účastníci to odmítali, až po pár měsících r. 1312 přijel i fr. král Filip. Ten požadoval po papeži, aby řád i s majetkem byl převeden na Filipa nebo jeho syna. To by znamenalo zisk velkého bohatství a mnoha válečníků, papež to jen tak nechtěl nechat a navrhoval sloučení templářů s johanity, aby všechno templářské dědictví zůstalo pod kontrolou Vatikánu. Z tohoto sporu získal papež nakonec víc než král.
3. dubna 1312 vyšla bula Vox in excelso, kterou byl templářský řád rozpuštěn. Důvod nebyl nijak rozpitváván, prostě byl stanoven konec řádu. Rytíři tak počítám měli možnost vstoupit do jiného řádu nebo jít "do civilu" - pokud odešli do ústraní, tak se o nich ani nemusely zachovat další zprávy, protože by byli mimo zájem psaných pramenů.
Další bula Ad providum z 2. května 1312 převedla templářský majetek na johanity. O přechodu rytířů k johanitům nebylo v bule nic arbitrátně určeno, co vím. Malá část templářů takové možnosti využila, ale většina ne.

Mě na tom udivuje jedna věc. O Templářích se skoro vždycky píše jako o velmi mocném řádu, přičemž slovo "mocný" je ve spojení s Templáři už docela otravné klišé. Kam se tedy poděla ta ohromná moc, když Filip Sličný rozdrtil celý řád obratem ruky? Šlo to opravdu jako po másle, úplně hladce. Nikde jsem nezaznamenal zmínku o jakékoliv formě sebeobrany Templářů, a to ani náznakem. Všichni šli na hranici jako stádo ovcí a spousta z nich byla ochotna dosvědčit cokoliv, jen aby si zachránili život. Já to neodsuzuju, smrt na hranici je jistě strašlivá, ale to odevzdání se a ten rychlý rozpad celého řádu je skutečně zarážející. Měli to být elitní a nejstatečnější bojovníci. A zbyla po nich jen kletba velmistra vůči králi.

[Ingolf]

Jedna věc bude legitimita řádu, když papež rozpustí řád, je to asi podobné, jako když soud rozpustí politickou stranu. I kdyby byla největší ve státě, nikdo jí nedovolí působit dál.
Templáři šli na hranici po hanebném mučení, to umí odpor zlomit.
Řád včetně rytířů a majetku byl pak převeden do jiných řádů, nejvíce si polepšili johaniti; Jaku de Molay ještě stihl sloučení řádů odmítnout, protože johaniti byli víc špitálníci, kdežto templáři válečníci. Na Iberském poloostrově se za templáře postavili monarchové, nechtěli přijít o elitní rytíře, když měli za hranicemi muslimské státy. Tady templáři přešli do Kristova řádu.
Někde v říši, myslím ve Frankfurtu, mělo dojít k odsouzení templářů, tak tam templáři napochodovali včetně tamějšího velmistra, který prohlásil, že řád je nevinen a kdo něco namítá, toho vyzývá na Boží souboj - nikdo se nepřihlásil.
A pak je ta možnost, že templáři přešli do ilegality. V Anglii, která byla s Francií tehdy na kordy, došlo k represi proti templářům pozdě a když k ní došlo, tak templáři nebyli k nalezení.


Narazil jsem na to, že templáři byli řád světský, tedy to nebyli mniši s mečem. Jakou tedy měl mít nad nim moc papež, resp. kdo ještě jiný? A známe jiný takový světský řád?

[Brenon]

Jedna věc bude legitimita řádu, když papež rozpustí řád, je to asi podobné, jako když soud rozpustí politickou stranu. I kdyby byla největší ve státě, nikdo jí nedovolí působit dál.
Templáři šli na hranici po hanebném mučení, to umí odpor zlomit.
Řád včetně rytířů a majetku byl pak převeden do jiných řádů, nejvíce si polepšili johaniti; Jaku de Molay ještě stihl sloučení řádů odmítnout, protože johaniti byli víc špitálníci, kdežto templáři válečníci. Na Iberském poloostrově se za templáře postavili monarchové, nechtěli přijít o elitní rytíře, když měli za hranicemi muslimské státy. Tady templáři přešli do Kristova řádu.
Někde v říši, myslím ve Frankfurtu, mělo dojít k odsouzení templářů, tak tam templáři napochodovali včetně tamějšího velmistra, který prohlásil, že řád je nevinen a kdo něco namítá, toho vyzývá na Boží souboj - nikdo se nepřihlásil.
A pak je ta možnost, že templáři přešli do ilegality. V Anglii, která byla s Francií tehdy na kordy, došlo k represi proti templářům pozdě a když k ní došlo, tak templáři nebyli k nalezení.


Narazil jsem na to, že templáři byli řád světský, tedy to nebyli mniši s mečem. Jakou tedy měl mít nad nim moc papež, resp. kdo ještě jiný? A známe jiný takový světský řád?

Díky za vysvětlení, určitě se tím spousta věcí osvětluje, jen bych si dovolil lehce polemizovat s přirovnáním Templářů k politické straně (i když chápu, že jsi to použil spíš jako metaforu). Nicméně když se rozpustí politická strana, založí si členové novou, nebo přejdou do jiné, nebo se na politiku vybodnou, ale ŽIJOU DÁL. Templářům šlo o život, či spíše o velice krutou smrt, a stejně se nebránili.

[Ingolf]

Ale bránili se, ve Francii se bránili u soudu, Molay sám ve finále nevypovídal, protože doufal v papežův úsudek, a když došel zklamání, tak všechny obvinění vůči řádu odvolal.
Jiní templáři, myslím jich bylo 54, se pokoušeli bránit řád, byli odsouzeni k upálení.

v jiných zemích přešli k jiným řádům, mohli se vrátit k původnímu životu nebo jinému a zmizet u dosahu pramenů. Ve Svaté zemi našel v 14. stol. jeden německý cestovatel dva bývalé templáře, asi u Akkonu, musel bych to dohledat, A takových lidí určitě bylo víc, určitě jich dost žilo dál, jen v jiném řádu nebo jinde.

Bránit se vojensky asi nemělo cenu, celé evropské monarchie porazit nemohli.

To srovnání s politickou stranou nebyla ani tak metafora, jako ukázka, že kde není obecně uznávaný rámec, tam ta organizace nemá šanci prorazit. Jiný příklad, když fotbalová asociace vyloučí fotbalový klub z ligy, tak ten nemá šanci si v ní kopnout..

[Brenon]

Ale bránili se, ve Francii se bránili u soudu, Molay sám ve finále nevypovídal, protože doufal v papežův úsudek, a když došel zklamání, tak všechny obvinění vůči řádu odvolal.
Jiní templáři, myslím jich bylo 54, se pokoušeli bránit řád, byli odsouzeni k upálení.

v jiných zemích přešli k jiným řádům, mohli se vrátit k původnímu životu nebo jinému a zmizet u dosahu pramenů. Ve Svaté zemi našel v 14. stol. jeden německý cestovatel dva bývalé templáře, asi u Akkonu, musel bych to dohledat, A takových lidí určitě bylo víc, určitě jich dost žilo dál, jen v jiném řádu nebo jinde.

Bránit se vojensky asi nemělo cenu, celé evropské monarchie porazit nemohli.

To srovnání s politickou stranou nebyla ani tak metafora, jako ukázka, že kde není obecně uznávaný rámec, tam ta organizace nemá šanci prorazit. Jiný příklad, když fotbalová asociace vyloučí fotbalový klub z ligy, tak ten nemá šanci si v ní kopnout..

Máš pravdu, uznávám. Čekal bych od nich ozbrojenou obranu, ale to by byl určitě ztracený boj.

[Ingolf]

Ozbrojený odpor musí mít definované nějaké cíle. Pokud by to měla být obnova řádu, tak by to znamenalo vytáhnout proti celé francouzské armádě, sesadit Filipa IV., nechat dosadit nového krále, podobně pohrozit papeži.

Jiné řády se vydaly logickou cestou, když si udělaly nějakou územní základnu (náhradou za ztracené území v Palestině). Němečtí rytíři rozšiřovali svůj řádový stát v dnešním Polsku, johaniti soustředili boje na Rhodos a ovládli, takže nesli nějakou dobu název rhodští rytíři (a po obraně Malty proti Turkům nesou dodnes název Maltézští rytíři).
Další rytíři se vrátili ke kořenům, kdy i johanité byli původně řádem špitálním, a začali provozovat nemocniční péči. Poutník potřebuje ubytovat, poskytnout jídlo a pití, alespoň základní ošetření, nějaké duchovní potřeby (takto dodnes fungují ubytovny na cestě do Compostely). Poutník do Svaté země tehdy potřeboval i vojenský doprovod na ochranu před lupiči nebo muslimy. Tak se ke špitální péči přidala funkce vojenská, která v mírových podmínkách zase mizela.
Co ale přetrvalo, bylo to, že špitálnictví vedly osoby urozené, rytíři, i když ta jejich vojenská funkce už pominula. Takže když svatá Anežka Česká, dcera Václava I. a zakladatelka anežského kláštera, založila špitální řád Křižovníků s červenou hvězdou (je to jediný český katolický řád), mohli se členy řádu věnujícímu se péči o nemocné stát zase jen rytíři. Tak autor Zbraslavské kroniky cituje jednoho mnicha: "Tu do středu přichází řád válečníků, jež pocta světská provází - řád křižovníků." (kap. 87)

V moderní době se rytířské řády věnují té špitální a dále charitativní činnosti. Johaniti dělají v podstatě pečovatelskou a asistenční pomoc - https://maltezskapomoc.cz/ . Mezinárodně mají johaniti podobně jako Červený kříž nebo Červený půlměsíc tzv. mezinárodní právní subjektivitu, to znamená, že mohou uzavírat mezistátní smlouvy jako běžný stát.
Lazariáni, plným jménem Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, se jmenují podle Lazara, kterého Kristus vzkřísil z mrtvých. V Palestině vedli lazariáni špitál pro malomocné, dnes provozují mj. hospic v bohnické léčebně, mají od ní pronajatou budovu. To slovo hospic stejně jako špitál pochází z lat. hospitium, a to od slova hospes - hosté, z toho pak i ang. hospital. Ten hospic zase odráží dobu, kdy špitál napůl léčil a napůl chystal člověka na odchod k Bohu.

Templáři vlastní územní základnu neměli, po vyhnání z Palestiny živořili na Kypru, s jehož dynastií měli už dlouho napjaté vztahy. Jakub de Molay byl zvolen velmistrem právě v tomto kyperském vyhnanství a jeho plány spočívaly v obnovené kruciátě proti muslimům, ne v defenzivním pojetí, kde by si dobyli vlastní územní základnu a za kterou by stálo za to bojovat.
Špitály templáři neměli, poukazoval na to i Molay, když odmítl návrhy na sloučené johanitů a templářů do jednoho řádu: "Templáři vyslýchaní ohledně charitativní činnosti řádu upozorňovali na skutečnost, že jejich úkolem nebylo zajišťovat špitální péči po vzoru johanitů. Neboť, jak píše Jakub de Molay ve svém pojednání o spojení řádů, "jeden byl založen na pohostinství, druhý na vojenské službě"." ( https://argo.cz/knihy/jakub-z-molay/ , s. 128)

Ta templářská moc vycházela z bohatství a feudálního vlastnictví - buď přímo pozemků, nebo dávek z vybraných cel nebo mlýnů apod., které odkázal ten který šlechtic. Pokud byli templáři prohlášeni za zrušené, nikdo jim nemusel dávky dál poskytovat, nikdo jim taky nemusel platit dluhy (včetně Filipa IV.). Nikdo se k templářům nemohl přidat, to už by se chápalo i jako zločin. I kdyby měli vlastní území, kdo jim v tu chvíli poskytl majetek.. Jestli templáři mohli za něco bojovat, tak za vlastní život, a to porůznu dělali.
Ve Francii proběhlo zatčení templářů v jeden den, v nešťastný pátek třináctého, odneslo to 1500 templářů. Ale i tak z přístavu La Rochelle odplula templářská flotila o 18 lodích a její osudy jsou neznámé, resp. předmětem všelijakých konspiračních teorií. V jiných zemích zatýkání neproběhlo, resp. proběhly soudy, které uznaly templáře za nevinné.
---
Co bylo trestuhodné, byla Molayho naivita a nedbání informací, že se něco chystá. Templáři přitom měli odjakživa dobrou výzvědnou síť, věděli třeba o egyptském plánu na dobytí posledních křižáckých území na pobřeží Palestiny a zařizovali se podle toho. Ve Francii také věděli o nebezpečí, ale Molay důvěřoval v postavení řádu.

[Brenon]

Ta templářská moc vycházela z bohatství a feudálního vlastnictví - buď přímo pozemků, nebo dávek z vybraných cel nebo mlýnů apod., které odkázal ten který šlechtic. Pokud byli templáři prohlášeni za zrušené, nikdo jim nemusel dávky dál poskytovat, nikdo jim taky nemusel platit dluhy (včetně Filipa IV.). Nikdo se k templářům nemohl přidat, to už by se chápalo i jako zločin. I kdyby měli vlastní území, kdo jim v tu chvíli poskytl majetek.. Jestli templáři mohli za něco bojovat, tak za vlastní život, a to porůznu dělali.
Ve Francii proběhlo zatčení templářů v jeden den, v nešťastný pátek třináctého, odneslo to 1500 templářů. Ale i tak z přístavu La Rochelle odplula templářská flotila o 18 lodích a její osudy jsou neznámé, resp. předmětem všelijakých konspiračních teorií. V jiných zemích zatýkání neproběhlo, resp. proběhly soudy, které uznaly templáře za nevinné.
---
Co bylo trestuhodné, byla Molayho naivita a nedbání informací, že se něco chystá. Templáři přitom měli odjakživa dobrou výzvědnou síť, věděli třeba o egyptském plánu na dobytí posledních křižáckých území na pobřeží Palestiny a zařizovali se podle toho. Ve Francii také věděli o nebezpečí, ale Molay důvěřoval v postavení řádu.

Díky za informačně mimořádně nabitou odpověď, včetně informace o 18 templářských lodí, která byla pro mě skutečnou novinkou (a taky, to, že úder dopadl v pátek 13.). Když mluvíme o Templářích - viděl jsem poněkud senzaciózní video o působení Templářů v Čechách, kde autor dává jejich činnost (trochu krkolomně) do souvislosti s nejasnými znaky v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Co si o tom myslíš?

[Ingolf]

Ona to je právě hlavní teorie, proč má být pátek třináctého nešťastný
Ta templářská flotila ukazuje, kam se mohli taky templáři ztratit, na mořích bylo místa dost a Středomoří znali výborně. Kdo ztotožňuje templáře se zednáři, tak na to může vztahovat slova při zasvěcení zednářského mistra, že se stává "bratrem korzárů a pirátů".


V Jindřichově Hradci jsou ty malby v kostele sv. Jana Křtitele při klášteře františkánů. Fotogalerie těch obrazců ja na mapách.cz - https://mapy.cz/zakladni?q=Kostel%20sv. ... 45762&z=19 Na stránkách muzea k tomu píší, že to františkáni dostali k r. 1320, do té doby nic bližšího.
Teoreticky to templářské mohlo být nebo tam přetrvat, časově to dostali františkáni po zrušení řádu. To zasvěcení je taky návodné, protože sv. Jana Křtitele mívali za patrona heretické skupiny nebo i zednáři (zednáři vyšli na denní světlo založením velkolóže také na svátek sv. Jana Křtitele, 24. 6. 1717). U templářů o zvýšené úctě nevím, naopak templářům bylo při procesu vnucováno přiznat uctívání vousaté hlavy Baphometa, a protože Jan Křtitel taky skončil s uříznutou hlavou, může jít o pozdější vnějškové ztotožnění.
Ale doklady o templářích zrovna v Jindřichově Hradci neznám žádné.

Do jižních Čech pronikaly hereze z Rakous, o Jindřichově Hradci jsem koukal do něčeho od jednoho regionálního historika, ale odložil jsem to, on tam mixoval všechny možné hereze do jednoho pytle jen kvůli tomu, že byly pronásledované církví. Asi to bylo v nějakém úvodu té knihy, ale co si vybavuju, tak třeba dával dohromady katary a valdenské, když přitom valdenští chodili naschvál na území katarů, aby kázala proti jejich nauce.

Ty obrazce jsou originální, nejen ty potvory, ale i geometrické, nepravidelné tvary na dalších obrazcích. Gotika sama o sobě takové věci ale taky používala, viz chrliče katedrál. Podobné potvory zpracovával Jurgis Baltrušaitis, ale ten hledal fantaskní motivy, které gotika převzala z antiky nebo z Asie - https://www.databazeknih.cz/knihy/fanta ... vek-115123 Podobné obrazce jako v JH tam nemá, co si vybavuju.

***

Narazil jsem na to, že templáři byli řád světský, tedy to nebyli mniši s mečem. Jakou tedy měl mít nad nim moc papež, resp. kdo ještě jiný? A známe jiný takový světský řád?

To už jsem si našel, řád byl světský při založení, u zrodu stáli rytíři. velmistr Hugo de Payens se v letech 1127-29 pohyboval v Evropě, s doporučením od jeruzalémského krále Balduina II. byl vítán a obdarováván ve Francii, Anglii a Skotsku.
R- 1129 se konal synod v Troyes, což je centrum kraje Champagne. Tamním hrabětem byl i Hugo ze Champagne, jehož vazalem byl mj. Hugo z Payens a jenž sám r. 1125 vstoupil k templářům. R. 1116 daroval Hugo ze Champagne pozemky pro stavbu kláštera v Clairvaux, dceřinnmé klášteru cisterciáckého Citeaux, pod vedením opata Bernarda z Clairvaux. Bernardův strýc z matčiny strany, André z Montbardu, patřil k devíti zakládajícím členům templářů.
A tak právě Bernard z Clairvaux fakticky vedl synodu v Troyes a vypracoval pro templáře řeholi o 72 článcích, která vychází svojí přísností z řehole cisterciácké. Bernard byl natolik realistou, že odmítal poslat do Palestiny cisterciáky s tím, že tam jsou potřeba válečníci, a ne "lkající mniši". Ta řehole z jeho pera je ale stejně víc propracovaná tam, kde se řeší otázky disciplíny a čistoty, než kde se řeší vojenství. Nicméně ta řehole zařazuje templáře mezi mnišské řády, přijal to tak papež Honorius II. Papež Innocenc II. bulou Omne datum optimum z r. 1139 uznal řád za stálý a nezávislý a podřízený pouze papeži. Řád měl vlastní kněze, aby v něm nesloužili kněží podřízení biskupovi, a tím případně nenastal střet zájmů.

[Brenon]

Díky moc za odpověď!

[Ingolf]

Když mluvíme o Templářích - viděl jsem poněkud senzaciózní video o působení Templářů v Čechách, kde autor dává jejich činnost (trochu krkolomně) do souvislosti s nejasnými znaky v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Co si o tom myslíš?

V Nových rytířích od Malcolma Barbera - https://argo.cz/knihy/novi-rytiri/ je dovětek Libora Jana o působení templářů v českých zemích a Jindřichův Hradec je tam zmíněn: "Za vrchol nekritického přístupu pak lze označit příspěvek Jana Jůny, kde je kombinací listin s účastí příslušníků rodu z Hradce s nespolehlivými údaji starší literatury "stvořen" hradecký templářský dům. tento příspěvek jasně ukazuje, že bádání o templářích, stejně jako o jiných, a nejen středověkých, rytířských řádech a společnostech je třeba ponechat na odborně školených historicích." (s. 416)
Jůnova práce se jmenuje Zapomenutá komenda templářů v Jindřichově Hradci, in: Heraldika a genealogie 38/2005, č. 1-2, s. 43-46.

Ten Jůna je myslím tentýž člověk, který psal i o valdenských v Jindřichově Hradci.

[Ježek]

Ten Jůna je myslím tentýž člověk, který psal i o valdenských v Jindřichově Hradci.

Tady na fóru @thovtt

[Ingolf]

Ten Jůna je myslím tentýž člověk, který psal i o valdenských v Jindřichově Hradci.

Tady na fóru @thovtt

Jo, to sedí.


K templářům a českým zemím ještě dva kontexty.
Jakub z Molay byl zatčen po pohřbu Kateřiny z Courtney, manželky Karla z Valois, což byl bratr krále Filipa IV. Karel si hned r. 1308 vzal Mahaut ze Chatillonu, a s ní měl dceru Blanku z Valois, první manželku Karla IV.

Procesy s templáři probíhaly i mimo Francii, ale řád se úspěšně hájil, resp. nikdo nedokázal vinu, která mu byla přičítána. V říši proběhlo sezení v Magdeburku, kde proti templářům vystoupil arcibiskup Burchard, arcibiskup v Trevíru naopak nenašel jediný důkaz a v Mohuči se na sezení objevila templářská delegace v čele s Hugem ze Salmu, kteří hájili řád a případné oponenty vyzvali na souboj. Místní koncil tedy uznal nevinu templářů a tomuto koncilu zasedal místní arcibiskup Petr z Aspeltu, bývalý rádce Václava II., pak rádce Jana Lucemburského, když se zabydloval v českých zemích, a arcibiskup mohučský, pod kterého spadalo i biskupství české.