Stavba hradů

[slavicekvac]

Nevím, jestli zrovna u Helfenburku, ale účty se dochovaly i u jiných objektů a pár článků, které je zpracovávaly u jsem v ruce měl - podle částečně dochovaných účetních knih je například rekonstruována část stavby katedrály sv. Víta. Není to ovšem tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, obvykle se dají najít jen částky a jména, ale třeba už ne za jakou práci bylo zaplaceno.

V Třeboni jsem viděl účty za rybníkářské práce. Jména, částky a za co. jen top nebylo podvojné účetnictví, to bylo vynalezeno v Italii později. Ale jako přehled výdajů a výnosů to měl pan vladař velmi dobře zavedené. Práce na Helfenburku byly časově krátké a myslím, že by se našlo kolik kamene, povozů etc. na to padlo.

[Zany]

Možná našlo, možná nenašlo, záleží na tom, jestli se ty konkrétní účty dochovaly. I k těmto informacím je ovšem přistupovat s důkladnou znalostí věci, například nemusí zachycovat práce provedené poddanými v rámci jejich povinností, což by zrovna služba s povozem z velké části pokrývala. Pokud měla vrchnost vlastní lom, nemuselo účty projít ani lámání kamene a tak by se dalo pokračovat.

[slavicekvac]

Možná našlo, možná nenašlo, záleží na tom, jestli se ty konkrétní účty dochovaly. I k těmto informacím je ovšem přistupovat s důkladnou znalostí věci, například nemusí zachycovat práce provedené poddanými v rámci jejich povinností, což by zrovna služba s povozem z velké části pokrývala. Pokud měla vrchnost vlastní lom, nemuselo účty projít ani lámání kamene a tak by se dalo pokračovat.

Jo ty poddanské vztahy a povinnosti, to mě taky napadlo. Víceméně by se měla dát vypočítat hmotnost kamene na Helfenburku a odvodit trochu náklad, pokud nejsou urbáře. Určitě nejde přenést naše nákladové poměry na jejich, spousta věcí jim náklady šetřila, monopolní vlastnictví, monopolní trhová práva, monopolizovaná produkce piva, zvěř z vlastnických lesů, ryby etc. Klasická je stížnost služebnictva na příliš časté jídlo - losos.

[Zany]

Jenže tady zase nic přesného nespočítáš, z toho, co Rožmberkové postavili, tam už toho spousta nemusí stát a naopak z toho, co tam stojí, spousta neptří k prvotní Rožmberské stavbě

[slavicekvac]

Jenže tady zase nic přesného nespočítáš, z toho, co Rožmberkové postavili, tam už toho spousta nemusí stát a naopak z toho, co tam stojí, spousta neptří k prvotní Rožmberské stavbě

Na Helfenburku ne, to je bez úprav, tam jen ubývalo či se řítilo. Proto jsem dal ten příklad. Je to jednorázovka, čistě vojenský objekt.

[Zany]

Ale na to zapomeň, stačí nahlédnout do základní literatury a dozvíš se, že přinejmenším na konci 15. století došlo k výrazné přestavbě zaměřené především na fortifikace - teprve z téhle doby pochází vnější hradební okruh, navýšení vnitřní hradby spojené se zazděním cimbuří a další úpravy.

[slavicekvac]

Ale na to zapomeň, stačí nahlédnout do základní literatury a dozvíš se, že přinejmenším na konci 15. století došlo k výrazné přestavbě zaměřené především na fortifikace - teprve z téhle doby pochází vnější hradební okruh, navýšení vnitřní hradby spojené se zazděním cimbuří a další úpravy.

Nejspíš ano, já jsem nečetl literaturu, ale místní ceduli jednorázovka se nejspíš nenajde nikde.

[Ježek]

Zajímavý článek, který se svým způsobem dotýká stavby hradů je v posledním ČČH: ŠIMŮNEK, Robert: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty. IN.: ČČH 108, 2010. Autor zde dovozuje, že mocenská a symbolická funkce hradu mohla zastiňovat fortifikační vlastnosti. Stejně tak i různé tradiční reminiscence, kopírování starších vzorů, měly vliv na to, že některé hrady se stavěly již zastaralé. Rozhodně zajímavý článek.

[Zany]

ale jo, to vychází z celkem známých skutečností běžně popisovaných v castellologické literatuře. Ostatně i od Šimůnka už jsem tuším na toto téma cosi četl v některém ze sborníků.

[Zany]

jinak ten Šimůnkův článek je ke stažení zde:
http://www.hiu.cas.cz/cs/historicky-ust ... likuji.ep/

[Quercvs]

Vzhledem k tomu, že se tu pohybuje hodnì lidí znalých historie, chtìl bych se zeptat, jak se ve støedovìku stavìly hrady. Všude možnì se dozvíte, že hrad postavil ten a ten šlechtic, stavba trvala tak a tak dlouho, úpravy provedl ten a ten. Vidìl jsem i nìkolik obrázkù, kde je vyobrazeno, jaké náøadí popø. stroje se tehdy používaly. Ale nikde jsem nenašel zmínku o tom, kolik lidí bylo na stavbu potøeba a jak byli organizovaní, jak se zpracovával materiál a dopravoval na místo apod. Mohl by mi na to nìkdo odpovìdìt popø. mì odkázat na tehdejší prameny?

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit. Viz http://www.guedelon.fr/. Další možností je osobně se účastnit nějaké rekonstrukce hradu, není to sice stavba od základu, ale opravovat staré je někdy horší než stavět nové. Následně budeš mít více odpovědí, než studovaní teoretikové.

[Ježek]

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit.

V dnešní době se často hrady a skanseny staví dobově takovým způsobem, že se základy vybagrují, dřevo se nařeže motorovou pilou (zahladí dlátem, aby to vypadlo lépe) a zatluče hřebíky v místech, kde to není vidět. Tohle se pochopitelně v propagačních materiálech neobjeví - tam budou fotografie několika lidí v tehdejších oblecích, jak sekají dříví a fotografie hotového projektu. Bohužel.

Říkal jsem, že se u nás staví skansen?

[Dagmar]

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit.

V dnešní době se často hrady a skanseny staví dobově takovým způsobem, že se základy vybagrují, dřevo se nařeže motorovou pilou (zahladí dlátem, aby to vypadlo lépe) a zatluče hřebíky v místech, kde to není vidět. Tohle se pochopitelně v propagačních materiálech neobjeví - tam budou fotografie několika lidí v tehdejších oblecích, jak sekají dříví a fotografie hotového projektu. Bohužel.

Říkal jsem, že se u nás staví skansen?

Dá se to udělat takto: http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredoc ... d/galerie/ a jde z toho hrůza a nebo takto: http://www.repora.cz/index.html

[Ježek]

Dá se to udělat takto: http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredoc ... d/galerie/

Mě se to líbí - jako podnikatelský baroko. Ale sami na stránkách píší, že to je historisující, ne historické.

[Viola]

Jeden drobný dotaz - jak to bylo se sklem v oknech na hradech?

[slavicekvac]

Jeden drobný dotaz - jak to bylo se sklem v oknech na hradech?

Byl jsem velmi překvapen ve Starém Městě v muzeu, kde se z kostela vystavuje střípek docela plochého skla, barveného modře a zlaceného. Pro tothle období jsem nic podobného nečekal. Ale byli zřejmě technologicky velmi zdatní, nebo to obchodovali s orientem. Asi je to poznámka odlehlá od hradů, ale proč ne VM jako předchůdce čehokoliv potom?

[Zany]

Základní souhrn k tématu např. v článku:
J. Škabrada: Přehled vývoje konstrukčního utváření výplní otvorů v historických stavbách, in: Svorník 2/2004, Unicrnis, Praha 2004
K tématu i další články v tomto sborníku, např.
J. Lněničková: Vývoj technik výroby okenního skla od středověku do 20. století

v článku "Svědectví archeologických nálezů okenních skel" uvádí Eva Černá v tabulce nálezy z hradů pro
13. století 1 případ
13.-14. století také 1 případ
14. století 2 případy
14.-15. století 4 případy
14.-16. století 1 případ
15. století již 12 případů
15.-16. století 1 případ
16. století 4 případy
V příloze je i výpis lokalit s nálezy a datací

[Viola]

Díky moc!

[Zany]

ten sborník mám k dispozici, pokud by sis to chtěla načíst podrobněji

[Viola]

ten sborník mám k dispozici, pokud by sis to chtěla načíst podrobněji

Díky, popřemýšlím o tom.