Stavba hradů

[slavicekvac]

Možná našlo, možná nenašlo, záleží na tom, jestli se ty konkrétní účty dochovaly. I k těmto informacím je ovšem přistupovat s důkladnou znalostí věci, například nemusí zachycovat práce provedené poddanými v rámci jejich povinností, což by zrovna služba s povozem z velké části pokrývala. Pokud měla vrchnost vlastní lom, nemuselo účty projít ani lámání kamene a tak by se dalo pokračovat.

Jo ty poddanské vztahy a povinnosti, to mě taky napadlo. Víceméně by se měla dát vypočítat hmotnost kamene na Helfenburku a odvodit trochu náklad, pokud nejsou urbáře. Určitě nejde přenést naše nákladové poměry na jejich, spousta věcí jim náklady šetřila, monopolní vlastnictví, monopolní trhová práva, monopolizovaná produkce piva, zvěř z vlastnických lesů, ryby etc. Klasická je stížnost služebnictva na příliš časté jídlo - losos.

[Zany]

Jenže tady zase nic přesného nespočítáš, z toho, co Rožmberkové postavili, tam už toho spousta nemusí stát a naopak z toho, co tam stojí, spousta neptří k prvotní Rožmberské stavbě

[slavicekvac]

Jenže tady zase nic přesného nespočítáš, z toho, co Rožmberkové postavili, tam už toho spousta nemusí stát a naopak z toho, co tam stojí, spousta neptří k prvotní Rožmberské stavbě

Na Helfenburku ne, to je bez úprav, tam jen ubývalo či se řítilo. Proto jsem dal ten příklad. Je to jednorázovka, čistě vojenský objekt.

[Zany]

Ale na to zapomeň, stačí nahlédnout do základní literatury a dozvíš se, že přinejmenším na konci 15. století došlo k výrazné přestavbě zaměřené především na fortifikace - teprve z téhle doby pochází vnější hradební okruh, navýšení vnitřní hradby spojené se zazděním cimbuří a další úpravy.

[slavicekvac]

Ale na to zapomeň, stačí nahlédnout do základní literatury a dozvíš se, že přinejmenším na konci 15. století došlo k výrazné přestavbě zaměřené především na fortifikace - teprve z téhle doby pochází vnější hradební okruh, navýšení vnitřní hradby spojené se zazděním cimbuří a další úpravy.

Nejspíš ano, já jsem nečetl literaturu, ale místní ceduli jednorázovka se nejspíš nenajde nikde.

[Ježek]

Zajímavý článek, který se svým způsobem dotýká stavby hradů je v posledním ČČH: ŠIMŮNEK, Robert: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty. IN.: ČČH 108, 2010. Autor zde dovozuje, že mocenská a symbolická funkce hradu mohla zastiňovat fortifikační vlastnosti. Stejně tak i různé tradiční reminiscence, kopírování starších vzorů, měly vliv na to, že některé hrady se stavěly již zastaralé. Rozhodně zajímavý článek.

[Zany]

ale jo, to vychází z celkem známých skutečností běžně popisovaných v castellologické literatuře. Ostatně i od Šimůnka už jsem tuším na toto téma cosi četl v některém ze sborníků.

[Zany]

jinak ten Šimůnkův článek je ke stažení zde:
http://www.hiu.cas.cz/cs/historicky-ust ... likuji.ep/

[Quercvs]

Vzhledem k tomu, že se tu pohybuje hodně lidí znalých historie, chtěl bych se zeptat, jak se ve středověku stavěly hrady. Všude možně se dozvíte, že hrad postavil ten a ten šlechtic, stavba trvala tak a tak dlouho, úpravy provedl ten a ten. Viděl jsem i několik obrázků, kde je vyobrazeno, jaké nářadí popř. stroje se tehdy používaly. Ale nikde jsem nenašel zmínku o tom, kolik lidí bylo na stavbu potřeba a jak byli organizovaní, jak se zpracovával materiál a dopravoval na místo apod. Mohl by mi na to někdo odpovědět popř. mě odkázat na tehdejší prameny?

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit. Viz http://www.guedelon.fr/. Další možností je osobně se účastnit nějaké rekonstrukce hradu, není to sice stavba od základu, ale opravovat staré je někdy horší než stavět nové. Následně budeš mít více odpovědí, než studovaní teoretikové.

[Ježek]

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit.

V dnešní době se často hrady a skanseny staví dobově takovým způsobem, že se základy vybagrují, dřevo se nařeže motorovou pilou (zahladí dlátem, aby to vypadlo lépe) a zatluče hřebíky v místech, kde to není vidět. Tohle se pochopitelně v propagačních materiálech neobjeví - tam budou fotografie několika lidí v tehdejších oblecích, jak sekají dříví a fotografie hotového projektu. Bohužel.

Říkal jsem, že se u nás staví skansen?

[Dagmar]

Nejlepší odpověď je takový hrad postavit.

V dnešní době se často hrady a skanseny staví dobově takovým způsobem, že se základy vybagrují, dřevo se nařeže motorovou pilou (zahladí dlátem, aby to vypadlo lépe) a zatluče hřebíky v místech, kde to není vidět. Tohle se pochopitelně v propagačních materiálech neobjeví - tam budou fotografie několika lidí v tehdejších oblecích, jak sekají dříví a fotografie hotového projektu. Bohužel.

Říkal jsem, že se u nás staví skansen?

Dá se to udělat takto: http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredoc ... d/galerie/ a jde z toho hrůza a nebo takto: http://www.repora.cz/index.html

[Ježek]

Dá se to udělat takto: http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredoc ... d/galerie/

Mě se to líbí - jako podnikatelský baroko. Ale sami na stránkách píší, že to je historisující, ne historické.

[Viola]

Jeden drobný dotaz - jak to bylo se sklem v oknech na hradech?

[slavicekvac]

Jeden drobný dotaz - jak to bylo se sklem v oknech na hradech?

Byl jsem velmi překvapen ve Starém Městě v muzeu, kde se z kostela vystavuje střípek docela plochého skla, barveného modře a zlaceného. Pro tothle období jsem nic podobného nečekal. Ale byli zřejmě technologicky velmi zdatní, nebo to obchodovali s orientem. Asi je to poznámka odlehlá od hradů, ale proč ne VM jako předchůdce čehokoliv potom?

[Zany]

Základní souhrn k tématu např. v článku:
J. Škabrada: Přehled vývoje konstrukčního utváření výplní otvorů v historických stavbách, in: Svorník 2/2004, Unicrnis, Praha 2004
K tématu i další články v tomto sborníku, např.
J. Lněničková: Vývoj technik výroby okenního skla od středověku do 20. století

v článku "Svědectví archeologických nálezů okenních skel" uvádí Eva Černá v tabulce nálezy z hradů pro
13. století 1 případ
13.-14. století také 1 případ
14. století 2 případy
14.-15. století 4 případy
14.-16. století 1 případ
15. století již 12 případů
15.-16. století 1 případ
16. století 4 případy
V příloze je i výpis lokalit s nálezy a datací

[Viola]

Mám zase pár inteligentních dotazů na hradní odborníky a budu ráda, když mi poradíte.
1. Jak to bylo s tím topením na hradech, opravdu tam byla taková kosa? Někde jsem četla, že se vytápělo z černé kuchyně nějakým důmyslným rozvodem a že to nebylo tak tragický, jak se všeobecně myslí. Nicméně to asi platilo jen někdy - a odkdy se užívají třeba dýmníky? Konkrétně mi jde o dobu řekněme vlády Václava II.

2. Jak spali jednotliví členové rodiny? Po kolika lidech třeba? S. Penmanová má například ve svých knihách i tyto praktické věci poměrně podrobně popsány, zřejmě vychází z nějakých studií; jsme samozřejmě v Anglii, Walesu a příp. Francii 12. století. Uvádí třeba, že standardem byla velká postel s nebesy a závěsy, v níž spali pán s paní, služebnictvo, příp. i pážata často spali v té samé ložnici.

3. Jak to bylo s těmi záchody? Jasně, prevéty byly, ale asi na ně nechodilo třeba služebnictvo.

[Zany]

Tyhle detaily běžného života se u nás nijak zvlášť nestudují, nevybavuji si ani žádnou literaturu k tématu, stručně snad v úvodu k Durdíkově encyklopedii. Pokud jde o topení, důmyslné systémy teplovzdušného topení sice existovaly, nicméně v našich končinách to byly ojedinělé, doložené případy se dají spočítat asi na prstech jedné ruky. Určitě to ale nebylo propojeno s komíny černých kuchyní, už jen proto, že kuchyně bývaly obyčejně docela daleko od obytných místností. Doložené topeniště teplovzdušného vytápění je z hlavy na Žebráku, pak tuším na Dražicích a víc si z hlavy nevzpomenu. Od 14. století se pak rozšiřovala kachlová kamna, a to asi poměrně výrazně a i na méně výstavných sídlech, kachle se našly dokonce i ve velitelských pevnůstkách obléhacích táborů.
Jinak se topení řešilo krby, koši s dřevem a podobně. Kosa tam asi obvykle bývala, navíc nejspíš i slušně vlhko. Pro tepelnou izolaci byla do interiérů místností vkládána roubená komora případně v honosnějších sídlech se používalo táflování - rekonstrukce je např. v císařském paláci na Karlštejně, jinak je po literatuře dost obrázků. Komora se poměrně jednoznačně projevuje otiskem trámů či kuláčů v maltě, takže se stopy po ní dají pěkně identifikovat, ze známějších míst je to krásně vidět např. na Borotíně či na Kamýku.
Tolik jen stručně, zkus nahlédnout do toho Durdíka, tam je o životě na hradech v úvodu cca 20 stránek, jako základní info by to asi mohlo stačit

[Viola]

Díky moc!
Ten Durdík mě taky napadl, ale říkala jsem si, jestli tohle není zrovna věc, o kterou se vedly mezi archeology spory...?

[Rubáš z Hrádku]

Ono se to bohužel moc u nás studovat nedá, protože spousta věcí se nezachovala, takže často není co studovat

Pár postelí z pařížského zlomku Dalimilovy kroniky





Maciejowski Bible:

[Rubáš z Hrádku]

Postele na hradech byly z důvodu soukromí ale hlavně zateplení kryty závěsy. Občas nabývaly i podoby jakýchsi dřevěných "truhel" nebo "domečků".

Postel na hradě Eltz: