Načeratici byli významným středověkým rodem, jejich potomstvo tu bylo až do 17. století, přesto se o nich píše téměř to, co o rodech jež známé nejsou vůbec.
Na Stránkách je stručný, obecně popsaný článek, nastiňující hlavní body sporné problematiky.
I zde na foru již proběhla debata ohledně Načeraticů.
KOMOÑ píše:Příbuznost mocných rodů dokazují i skutečné heraldické zdanlivě nepatrné souvislosti (hříva lva,dva ocasy a "pindíci"na pečetích ) A to především Markvarticům,Valdštejnů a Načerticů...Z toho Vladimír Brych z národního muzea vyvozuje příbuznost
Žádnou Brychovu stať na toto téma jsem nečetl, takže to ani nemůžu zhodnotit, ale proti jeho teorii hovoří především znění kronik, kde se výslovně uvádí, jak Načeratici ke svému erbu přišli. V tomto případě by autor musel vyvrátit hodnověrnost tvrzení kronik - tedy dokázat, že lžou... V opačné případě si o tématu něco zjistit, než něco napíšu.
No a teď přijde místo Vítka Witigo, což je taky Vítek...
Ve známé Závišově feldenské listině, v níž se Záviš dohodl na smírčích soudcích, jež měli rozhodnout jeho při s pasovským biskupem ohledně pokut, které byly Závišovi prý neprávem uloženy, byl smírčím soudcem Witigo de Natscharad, uvedený ve vztah k Závišovi "patruum meum Witigonem de Natschrad" (mého strýce Vítka z Načeradce) http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 2&page=325
Ač se mi to zdá nepravděpodobné a přepis jména je jiný. Může Vítek filius Nacherat ( čili ten de Nacherat) nějak souviset se Závišovým strýcem Vítkem z Načeradce??? Co si o tom myslíte?
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
elizabeth píše:Ač se mi to zdá nepravděpodobné a přepis jména je jiný. Může Vítek filius Nacherat ( čili ten de Nacherat) nějak souviset se Závišovým strýcem Vítkem z Načeradce??? Co si o tom myslíte?
Načerat mohl založit vesnici pojmenovanou po sobě (takových příkladů je mnoho - Divišov po předkovi Šternberků) a jeho syn by se teoreticky po té vesnici mohl psát.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
pro elizabeth: V té druhé listině snad Fridericus de Chomutov , syn Načeratův, daruje nějaké opidum (dvorec) bratřím hospitalis Mariae Teutoni...
J.V.Šimák píše: "..potok Úzká dělil Křimovsko a Chomutovsko. Tento kus hvozdu dali, jak se zdá, již ve XII. století mýtiti bratří Načerat a Smil (1188). Po Načeratu, jenž měl, tuším tři syny, převzal toto dědictví syn Fridrich. Fridrich vysadil své sídlo Comotau ( Chomutov ) za městečko a odkázal je pak 28. března 1252 se vším příslušenstvím Řádu německých rytířů Jeruzalémského špitálu P .Marie( Ordo equitum Teutinicorum )..."
Tato darovací listina Fridricha z Chomutova, syna Načeratova ( Fridericus de Chomotaw, filius Nacherati), je prvním dochovaným dokladem o existenci Chomutova. Vůči řádu si Fridrich vyhradil předkupní právo a příležitostné ubytování se svými pacholky.
Původ názvu Chomutov je podle jedné verze v připojení přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Chomút, znamenající Chomútův dvůr.Přemysl Otakar II. v potvrzovací listině z 1.2.1261 k Fridrichově darovací smlouvě nazývá Chomutov villa forensis, tedy tržním místem. (Z. Binterová a spol. Dějiny Chomutova)
Z uvedeného vyplývá, že jméno Načerat je v tomto případě jménem osobním, vztaženým pouze k jedné osobě významného a mocného feudála, a predikátem či příjmením je název opevněného dvorce, používaný i ostatními členy tohoto rodu. Dalším faktem je, že rod žil ve 12. a 13.stol. na svém panství Chomutov, od něhož odvodil i svoje rodové jméno. Není mi z té doby znám jiný případ výskytu tohoto jména. To ale samozřemě nevylučuje pozdější užití téhož jména jako rodového příjmení, ale bude se to asi těžko dokazovat. Nicméně časová blízkost dokumentovaných událostí může naznačit pravděpodobnost totožnosti obou osob Podobně tak i zmínky o vztazích k místům, obcím, kostelům i lidem v okolí. Ještě drobná poznámka. Zmíněný dvůr přestavěl Řád německých rytířů na komendu řádu, později byla komenda změněna pány z Lobkowicz rozsáhlými stavebními úpravami na velký reprezentativní zámek, později jezuitskou kolej a dnes je zde radnice Města Chomutova.
V Cechách je třeba rozlišovat dva rody Načeraticů.První je příbuzný s Ronovici erbu Ostrve a druhý je příbuzný s Vítkovci erbu Růže. První se stali předky Březnických z Náchoda erbu lva adruzí předky minimálně pánů z Brodu n. Teplou erbu růže.
thovtt píše:V Cechách je třeba rozlišovat dva rody Načeraticů.První je příbuzný s Ronovici erbu Ostrve a druhý je příbuzný s Vítkovci erbu Růže. První se stali předky Březnických z Náchoda erbu lva adruzí předky minimálně pánů z Brodu n. Teplou erbu růže.
Příbuzné Vítkovců najdeš v článku Páni z Chomutova v Heraldice a genealogii č.1/2 r.42 s.84 a příbuzné Ronovců v knize Sta
romoravští rodové od J. Pilnáčka.
Pa.
Tak mne napadá, jméno Načerad je zmiňováno v roce 1080, kdy umírá jeden takový jmenovec - syn Tasa a bratr Vznaty. Od těchto lidí se odvozují Tasovci (Páni z Tasova, Březníka a později sídel okolo).
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Páni z Lomnice odvozovali svůj původ od českých velmožů Načerata a Vznaty,synů Tasových,kteří se kolem roku 1080 zúčastnili v průvodu Vratislava II.jízdy do Míšně a oba byli tam Míšn¨'any ubiti.
Hron II. z Náchoda se měl přesunout na Moravu a získat panství Březník a Kraví Hora. Pak už je rodokmen Načeraticů dost zmatený.
Zajímal by mě vztah rodů z Lamberka a Načeraticů. 1396 se objevuje Markéta jako vdova Jaroslava z Knínic a její přibuzní. Uvedeni jsou Ješek Sokol z Lamberka, Léva z Březníka, Jindřich z Kraví Hory a Ješík z Kralic. Léva z Březníka a Jindřich z Kraví Hory budou asi Načeratici. Myslím, že Markéta tak může být také členkou rodu Načeraticů.
Zajímavé, že Ješek použil pečeť (tři kozí hlavy orientované do kruhu) S. Iohannis d Brzilic (Brzilie), což může být Březník.
Předně si nemyslím, že Hron (I.), který je doložen už v 40. letech, by mohl mít syny doložené ještě o 100 let později. V tom bude ten nabízený rodokmen špatně.
Dále tam je opomenuto doložení jména Hron na Moravě v prvním dvacetiletí 13. st (snad je totožný s Gronkem z r. 1185, Jindřicha Načeradice v roce 1196.
Tito mohli být syny (Jindřich určitě) Načerada, který je doložen v letech 1180 - 1188 a měl bratra Smila (nemyslím si, že to je Smil Světlický).
Hron pak mohl vytvořit vlastní větev a majetkové zázemí na Moravě.
Podle podobnosti jmen by šlo hypoteticky rod doložit až do roku 1087, kdy v Srbsku zemřeli Načerad a Vznata, synové Tasa. Odtud by šlo odvodit vzdálené příbuzenství s pány z Lomnice. Tasovci drželi Březník, na počátku 13. století (Záviš z Březníka) - od svých hypotetických příbuzných mohli Načeradici toto místo získat.
Tyto spekulace jsou znázorněny v následujícím rodokmenu:
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
