pøímo u nosu a je jeden z mála, na nìmž bývám velmi èastým a velmi pravidelným hostem. Seøadila jsem informace, které jsem zatím rùzným zpùsobem nalezla. Od vás uvítám další informace, které víte o hradì samotném i jeho majitelích. Tìším se zde s vámi nìkdy na vidìnou.
Poloha Hradu:
5 km JZ od Nového Jièína. Zbytky hradu stojí v Moravské bránì na Starojickém kopci, vysokém 486 m, který je oddìlen od ostatního pøedhùøí Beskyd.
Historie osídlení:
Území obce a její okolí lákalo k osídlení již v pravìku. Procházela tudy prastará spojnice od Jadranu k Baltskému moøi, známá též jako jantarová cesta. Výrazná poloha Starojického kopce s možností pøehledné kontroly širokého okolí pøitahovala pøíslušníky rùzných pravìkých kultur. Svìdèí o tom èetné archeologické nálezy (pazourkové nástroje, ozdoby, keramika, žárové i kostrové hroby) z doby bronzové a laténské, které se vyskytují na kopci i v jeho okolí.
Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém poèátku 13. století se strážisko mìní v pohranièní hrad støežící cestu do Polska. Hrad mìl funkci vojenskou, z malé èásti snad i správní a odpoèinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradèanù nynìjší Starý Jièín, který byl asi po nìjakou dobu nejzazším trvale osídleným místem pøi stezce. Nasvìdèuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvìcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nespornì jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý èlovìk, divokých mravù, divoèák. Dotvoøen pøíponou -ín znamená Dikùv /majetek/.
Historie Hradu
Starý Jièín se stal již na poèátku 13. století tržní vsí. Pøi spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizaèní osady. Tyto se stávají souèástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jièín. Patrnì již kolem r. 1230 získal Starý Jièín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družinì Pøemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu (postaveném v místì pùvodní døevìné tvrze) pochází ze 14.7.1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v "Ditschin" darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Po svém založení mìl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavnì vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány.Poèátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánù z Kravaø, kteøí hrad rozšíøili pøistavìním paláce pøi západní hradbì. Po nìkolika zmìnách majitelù po husitských válkách získává panství na poèátku 16. století rod pánù ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když pøistavìli renesanèní palác a renesanèní dìlové bašty. Za úèast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedøich ze Žerotína ètyøi pìtiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jièín. 1624 bylo panství pøiøèeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v prùbìhu tøicetileté války obsazován vojsky obou táborù. Po válce se v držení Starého Jièína se v prùbìhu 17. a 18. století vystøídala øada rodù. V roce 1727 postavili tehdejší majitelé panství Zenonové z Dannhousen v mìsteèku nový malý zámek pod kostelem, který byl v následujícím století prodán obci k umístìní školy.
Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetkù rodù Seilernù, kteøí jej drželi do roku 1906. Vzhledem k nezájmu majitelù hrad rychle podléhal rozkladu Ovšem majitelé už nemìli o hrad zájem, ten rychle chátral. Posledními majiteli se po roce 1906 stává dr. Bedøich hrabì Deym ze Støíteže a po nìm jeho pìt dcer.
Bohužel ani jeho snaha o úpravu hradu na poèátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu èasu a z kdysi mohutného hradu se stala zøícenina
Do dnešních èasù se zachovaly èásti hradeb, hranolová vìž se vstupní branou, zdivo renesanèního paláce a dìlové bašty. Nejlépe zachovalou èástí je vnitøní hrad, jehož vnìjší obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé vìže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní vìž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístìna expozice historie hradu. V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní vìž. V pøízemí vìže se nachází stylová restaurace. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentù o hradì a panství Starý Jièín.
A bez obrázku by to nebylo ono:
a zámek z roku 1727, v nìmž pozdìji byla škola:
další pak zde a zde
Zdroji informací byly:
http://www.zsstjicin.edunet.cz/stjicin.html
http://www.stary-jicin.cz/hrad.asp?NCTS ... 7305555556
http://www.hrady.cz/index.php?OID=292
http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsk ... ary-jicin/
ale to same muze byt zas na severu, kde nikdo nebude znat me sidelni hrady
