Nejděsivější hrad v Čechách

[Przemysl de Nyestieyky]

Každá zemì má nìjakou hradní raritu. Z té krvavé historie napø. Rumunsko HRAD BRAN (a POENARI) a proslulého valašského knížete Vlada III. Tepese zvaného Dracula (1431- +1476), Slovensko HRAD èACHTICE s uherskou hrabìnkou Erszebet Bathory (1560- +1614).
Zná nìkdo podobné šlechtické sídlo v èechách, které proslulo podobnì strašnou historií? Nebo jsme v naší zemi nemìli takovou šlechtu s až tak morbidními deviacemi jako jinde?

[Przemysl de Nyestieyky]

Jak to tak vypadá, asi pøíliš neznáme vlastní dìjiny. A nebo nám chybí nìjaký popularizátor jako Bram Stoker? Okolo výše zmínìných osob dnes existuje taková hysterie, že se po celém svìtì píší knihy, toèí filmy, vznikají fankluby a jiné vzrušené atrakce a v èechách ani neznáme svojí historii a nebo ji pøípadnì neumíme prodat...

O TVRZI PIèÍN se proslýchá, že majitelka tvrze a zároveò manželka karlštejnského purkrabího Jana Bechyòského, Kateøina Pešíková z Komárova na Pièínì (+1534), byla taková menší obdoba èachtické paní. Nemìla sice na svìdomí obìti èítající stovky, ale jejímu zacházení padlo prý nejménì 14 služebných.
Prý se ve svých sadistických sklonech pøíliš neovládala, takže nìkolik služek ubila k smrti. Jednu z obìtí vhodila do záchoda, jinou povìsila pøes bidlo a dalším odírala kùži a sypala jim do ran sùl.
Nakonec byla "zásluhou" Václava Hájka z Liboèan uvržena do vìzení ve vìži Pražského hradu a tam hladem umoøena k smrti. Dva dny po její smrti zemøel i soudce, který jí odsoudil...

[Ježek]

O tom jsem èetl v èasopise Pevnost

[Przemysl de Nyestieyky]

A proè´s to nenapsal? Co to bylo za èíslo?

[Volfštejn]

Je pravdou,že každá ves mìla svùj dvorec s tvrzí a na každém takovém sezení se udávali mnohé pravosti i nepravosti.Regionální badatelé èas od èasu odhalí nìjaké to tajemné a krvavé tajemství z dob minulých.
A nebýt napø.pana Václava Hájka z Liboèan, neznáme napøíklad nic o událostech na vrchu Radynì,v dobách dávných,pøed tím než na tomto kopci,poblíže mìsta Plznì,císaø Karel IV.nechal postravit hrad Karlskronne.
Ve vsi Radouš žil zeman Hrozislav,(pan Hájek mìl smysl pro dramatiènost když uvedl v život tuto povìst),a tomu se narodil syn Radouš ,odporného zjevu,v ústech kanèí kly a oslí uši a celý byl zarostlý èernými chlupy.Jednoho dne se rozhodl odejít s nìkolika služebníky z rodné tvrze a najít si místo na stavbu vlastního stavení.Zeman Radouš pøišel na kopec (dnešní Radynì) a tam mimo jiné od skøítkù získal kouzelnou knihu s jejíž pomocí postavil ,,hrad,,který nazval po sobì Radynì.A když koneènì bylo po kolaudaci,pøišel èas na zabezpeèení rodu.Pøirozenou cestou,toho si byl Radouš vìdom,se k nìmu na hrad nevìsty nepoženou a tak rùznými záminkami vábil k sobì na hrad ženy.Tak pøijela první dívka na hrad.
Když vstoupila do nádvoøí,brána se uzavøela a z dívky se stala nevìsta.Proti své vùli a bez možnosti odmítnutí stala se paní na Radoušovì hradì
a doroka narodil se Radouši syn.Celý tatínek.To hradního pána tak rozlítilo že novorozence mrštil z hradní vìže do nádvoøí,kde na dláždìní nalezl smrt.Jeho matku pak odvlekl do sklepení,kde ji roztrhal na kusy.Tato brutální scéna se odehrávala každý další rok.Ještì dalších pìt žen spatøilo své dítì rozdrcené a zkrvavené na hradním nádvoøí,by pak sami zaživa roztrhány ve sklepení byli.Až teprve sedmá žena dokázala z hradu utéci zavèasu,nebot jednou do sklepení vstoupila a tam našla mrtvoly šesti svých pøedchùdkyò a šesti jejich dìtí.Pochopila co ji èeká a tak z hradu utekla.Radouš uprchlici nikdy nedostihl,co se stalo s jeho synem po narození se v povìsti nepraví.Radouš se po smrti zaèal zjevovat na hradì s koleèkem kolomazi.Jeho zjevení provází silná bouøe a Radouš se na hradì zjevuje netradiènì v pravé poledne.Souèasný hrad Radynì,postavený císaøem Karlem IV.roku 1356,nemá s Radoušovo hradem nic spoleèného.Jen Hájkova povìst pøenesla Radouše pøes propast vìkù na tento hrad.

[Przemysl de Nyestieyky]

O vraždìní na hradì se také zmiòuje lidová povìst z Moravy. Na návrší zvaném DURANA u Úsobrna stál podle povìsti hrad jedné knìžny, která k sobì lákala pocestné rytíøe a vždy pøed ránem je zabila. Povìst odvozuje jméno návrší od toho, že žádný z rytíøù nevydržel "do rána".

Podle historických souvislostí jde o hradištì z 12. stol., funkèní do 2. poloviny následujícího vìku. Pozdìji na jeho místì stál do 15. stol. opevnìný hrádek. Lokalita leží v tìsné blízkosti dùležité obchodní stezky a spekuluje se navíc o celním místì.
Nìkteré teorie sem dokonce umísťují knìžnu Duranu - Durancii (+1172), manželku olomouckého knížete Otty III. Dìtleba (1126-1160). O Durancii je známo pouze to, že se nemilosrdnì pomstila olomouckých mnichùm v klášteøe Hradisko. Má-li nìjakou bližší souvislost s tímto hradištìm, kromì podobnosti jmen, není dosud doloženo.

[Famm-09]

Pro mì je takovýmto hradem, tedy svou tajemností HOUSKA, který v sobì ukrývá bránu do pekla. Všechny Ostatní jsou opøedeny tajemnem a zlem, ale tento má pøímo vchod do hlavních míst s touto náplní.

[Przemysl de Nyestieyky]

Všechny ostatní jsou opøedeny tajemnem a zlem, ale tento má pøímo vchod do hlavních míst s touto náplní.

To je sice pravda, ale støedovìkému vesnièanu tak mohl pøipadat každý hrad, jehož pán mu na poli utýral nìkoho z rodiny (èímž nechci nic zlehèovat).
Ale páchalo se na Housce nìjaké zlo, pøímo ještì za existence hradu, na tomto pozemském svìtì, od fyzických èi bájných majitel?
Sám vchod do pekel myslím ještì nemusí být zlem samotným, stejnì jako špatná kniha nemusí mít zákonitì špatný vliv.

[p(o)sel z budoucnosti]

Problem nasich hradu je ten ,ze ve skutecnosti neni zadnej hrad kde by nebyl zakopanej poklad nebo kde by nestrasilo a to nemluvim ani o cetnych chodeb do zeme nebo rovnou do pekla.Snad na kazdem hrade vam sensibil najde cestu unikovou nebo msto kde se stala ohromna ukrutnost.Ja si vystacim velice cile stim co mame v okoli.Tyhle ruzne povesti sme odvodily v nekolika pripadech jako Slovanskeho puvodu!A ze jich neni malo o tom nema cenu diskutovat.
Ted mi napada ze ceska republika je ve skutecnosti dosti bohata protoze kdyby na kazdem druhem hradu byl poklad jako ze poklad je udajne na kazdem prvnim hradu tak z ceska by se stalo zlate srdce evropy

[Przemysl de Nyestieyky]

...ruzne povesti sme odvodily v nekolika pripadech jako Slovanskeho puvodu!

Nìkteré povìsti mají opravdu reálný základ ještì v pohanství. Tradice a urèité rituální povìdomí existovalo prakticky po celý støedovìk, nehledì na to, že se celá naše kultura dodnes odráží od pohanských a køesťanských zvykù.

.. kdyby na kazdem druhem hradu byl poklad jako ze poklad je udajne na kazdem prvnim hradu tak z ceska by se stalo zlate srdce evropy

Spíše než zlaté srdce, se mluví o tom, že èeši mají zlaté ruce (zvláštì jde-li o to, jak se s nimi pøíliš neunavit ) a i když je srdcem evropy, jsou srdce jejich obyvatel chladné a nepøístupné. Za to (a snad právì pro to) jsou pøeborníci v pøíèinách pro ony dìsivé povìsti, ale nemá je kdo vyprávìt...

[Przemysl de Nyestieyky]

Podaøilo se mi vyštrachat jedno celkem zajímavé místo na Sokolovsku. Tam je jedna hora Krudum opøedena povìstmi. Název prý byl odvozen z keltštiny, ale nìkdy se též komolí do èeského tvaru - Chrudim.
Archeologové zde našli zaniklý kostel s vesnicí z poloviny 13. století.
Podle povìsti zde stál i hrad KRUDUM který vlastnil jakýsi kníže. Jeho syn zavraždil sokolovského hrabìcího syna a v dùsledku toho musel vykonat dlouhou kajícnou pouť do øíma. Když se vrátil, zjistil, že jeho otec již nežije.
Zpoèátku mu ani nebylo umožnìno jej vidìt, ale když si toho násilím pøeci jen domohl, uzøel, že otec, ležící v hrobce, je celý zèernalý po otravì.
Uspoøádal velkolepou oslavu svého návratu a pozval na svùj hrad všechno služebnictvo a sousedy z celého okolí. Když bylo veselí v nejlepším, zatarasil hradní bránu a podpálil hrad. Pomstil se tak na všech pozvaných hostech, které nechal za živa upálit. Pak zapálil i nedaleký klášter s otcovou hrobkou a od té doby jej nikdo nevidìl. Vypráví se jen, že vyhoøelý hrad pohltila zem a od té doby tam straší...

[acoma]

Pro mì je takovýmto hradem, tedy svou tajemností HOUSKA, který v sobì ukrývá bránu do pekla. Všechny Ostatní jsou opøedeny tajemnem a zlem, ale tento má pøímo vchod do hlavních míst s touto náplní.

A byl jste tam nekdo? Pokud ano, jak na Vas ten hrad pusobil? Pry byl zalozen jeste Premyslem Otakarem II. a to drive nez Bezdez, ktery je nedaleko. Pracovala na nem stejna stavebni hut. Tvrdi se, ze misto jeho zalozeni je strategicky nesmyslne, zadna stezka tamtudy nevedla. Zato tam ma byt ve skale "dira" vchod do podsveti a hrad ma byt "zatkou". To tedy predevsim hradni kaple, kde jsou dochovane goticke malby.

[p(o)sel z budoucnosti]

Tvrdi se, ze misto jeho zalozeni je strategicky nesmyslne...

Dovolim si trochu nesouhlasit.Zalezi z jakeho odkazu to ctes.Nekdo pise ze smysl nema zadny a nekdo pise ze smysl ma.Ted je otazka proc by se nekdo drel se stavbou ktera nema smysl...
A paklize tam stavalo psovanske hradiste smysl to urcite muselo mit.Ted jde jen o to jakej

[acoma]

a byls tam?

[Viola]

Vidìli jste tohle? http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/11 ... pekla.html

Ještì teï mi bìhá mráz po zádech...

[p(o)sel z budoucnosti]

a byls tam?

Bohuzel ne.Ale chystam se tam...Nechces me doprovodit?

[acoma]

a byls tam?

Bohuzel ne.Ale chystam se tam...Nechces me doprovodit?

A vis, ze ani ne.

[acoma]

Tak hlasim, ze jsme dneska byli na Housce- je tam strasne pekny okoli, lesiky, skaly, vsi. Jede se tam pres ves Kruh, kde jsou naaadherny chaloupky a je to tam takovy cely peknounky... Vrele doporucuju.

[Ježek]

Tak hlasim, ze jsme dneska byli na Housce- je tam strasne pekny okoli, lesiky, skaly, vsi. Jede se tam pres ves Kruh, kde jsou naaadherny chaloupky a je to tam takovy cely peknounky... Vrele doporucuju.

A vchod do pekla?

[acoma]

Siru jsem necitila, na Housce je moc hezkej vlcak a nevyje hruzou. Vypada spokojene.