SMIŘIČTÍ ze SMIŘIC
Původně zemanský rod, jehož počátky nejsou jasné. První zmínka je z roku 1406, kdy zeman Václav kupuje vesnici Smiřice ve východních Čechách. Od té doby používá přídomek ze Smiřic a stává se zakladatelem rodu, jehož příslušníci se dokážou prosadit do nejvyšších pozic.
V předbělohorské době Smiřičtí jsou již nejbohatším rodem v Čechách.
Syn Václava – Jan ze Smiřic se v r. 1420 přidává k vojsku, které spěchá na pomoc Praze, ohrožené Zikmundovými křižáky. Krátkou dobu bojuje v řadách Žižkova vojka, pak přechází na stranu konzervativní husitské šlechty a v roce 1421 se stává mělnickým hejtmanem. Konrád z Vetchy mu zastavuje Roudnici a Helfenburk, kde Jan ze Smiřic buduje mocenskou základnu. Svoji diplomatickou dráhu zahajuje r.1422 , kdy se aktivně účastní řešení sporů Pražanů s Janem Želivským. Následující rok je na svatohavelském sněmu zvolen do prozatímní vlády.
Jan Smiřický bojuje ještě v r.1426 u Ústí nad Labem na straně Pražanů, ale už při přípravě další kruciády nabízí spolupráci braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi a poskytuje mu cenné informace .Patří také k přívržencům Zikmunda Korybuta, uchazeče o český trůn . Korybutovič se pokouší r.1427 násilím odstranit své odpůrce v Praze a po nezdařeném převratu končí ve vězení . Uvězněn byl i Jan Smiřický .
Byl mu zabrán majetek a je zbaven funkce mělnického hejtmana. Po útěku z vězení se přidává na stranu Zikmunda Lucemburského, který po zvolení českým králem r.1436 odmění Jana ze Smiřic rozsáhlými statky a potvrzuje mu držbu Roudnice.V držení má Housku , později i Bezděz, Jestřebí a Lysou nad Labem.
Své společenské postavení Jan ze Smiřic posiluje i sňatkem s dcerou jednoho z nejvýznamnějších panských rodů Markétou z Michalovic.
V roce 1437 ho Zikmund jmenuje jedním ze zemským hejtmanů, kteří mají řídit zemi po dobu jeho nepřítomnosti. Po smrti posledního Lucemburka Jan Smiřický usiluje o zvolení jeho zetě Albrechta Habsburského. Je členem poselstva katolíků a umírněných husitů, které odjíždí k Albrechtovi vyjednat podmínky jeho přijetí . Král je korunován v červnu 1438 a vzápětí odjíždí do Uher , které jsou ohrožovány tureckou expanzí. Během tohoto tažení pasuje král Jana ze Smiřic na rytíře.
Po smrti Albrechta Habsburka jsou zřízeny regionální spolky , tzv. landfrýdy v čele s hejtmany. Roku 1440 se Jan ze Smiřic stává hejtmanem boleslavského ( spolu s Jiříkem z Poděbrad) a litoměřického kraje.Na svěřením území likviduje v roce 1445 lidové hnutí, ke kterému došlo u Stadic. Pomatený starý sedlák Jakub o sobě prohlašuje, že je bohem vyvolený král. Smiřický Jakuba i jeho přívržence zajme, potupně jim oholí hlavy a propustí.
Po zvolení Jiříka z Poděbrad r.1452 zemským správcem zasedá ve správčí radě také Jan ze Smiřic.
V nepřítomnosti zemského správce v Čechách se intrikující opozice, ke které se přidá i Jan Smiřický , rozhodne tajně varovat mladého krále Ladislava Pohrobka před údajným nebezpečím, jež mu hrozí ze strany Jiřího z Poděbrad. Dopis byl poručníkem krále , Oldřichem Celským, předán přímo Jiřímu z Poděbrad . Dne 6.9.1453 na zasedání správčí rady byl autor dopisu radou jednomyslně prohlášen za zrádce země a odsouzen k trestu smrti. Jan Smiřický byl usvědčen a další den 7.9.1453 byl v Praze na Starém Městě popraven.ZDE
Poručníkem svých 2 synů ,Václava a Jindřicha, ustanovil Zdeňka ze Šternberka.
Víme ještě něco k osobě Jana ze Smiřic?
zato Kolštejn to díky jednomu chcípákovi nepřežil 
(kronikář Hájek Smiřického osvobození ještě trochu jinak překroutil).
