Bitva u Kressenbrunnu

[acoma]

Zajímalo by mì, kdo všechno se této významné bitvy zúèastnil. Zatím jsem objevila Boreše z Rýzmburka a Smila z Lichtenburka.

[Viola]

Já si pomùžu Vaníèkem , který uvádí nìkteré svìdky z listiny vyhotovené "ve stanech u øeky Moravy" (Reg. II. 262). Kromì Filipa Sponheimského, Bruna Olomouckého, Oty Braniborského, Oldøicha Sponheimského, Jindøicha Vratislavského jsou to:
Wenhard a Jindøich ze Schaumburku (!), Jindøich purkr. na Dìvínì (?), Ojíø z Friedberka, Jaroš z Podìhús nebo ze Slivna (o nìm se jako o jediném zmiòuje i Druhé pokraèování Kosmovo), Smil z Lichtemburka, Ratmír purkr. na Pøimdì, Heøman z Rychnova, Bavor ze Strakonic, Oldøich øeè. Lepus (zøejmì Zajíc), Vilém z Podìbrad, Purkart z Janovic (tady jako z Klinkenberka, tedy ze Zvíkova), Zdeslav ze Šternberka, Budivoj ze Skalice, Ojíø ze Svin, Oldøich z Hradce, Jindøich z Lichtenštejna, Ota z Meissova, Ota z Haslova, Sigfrid Sirotek... Oldøich z Kapellu (a ještì další Rakušané).

Problémem je, že Vaníèkovi nìkteøí pánové chybìjí, nìkteøí pøebývají, navíc je má trochu pøeházené (tohle jsem vypsala pøímo z listiny). Nevím, kdo mùže být onen purkr. na Dìvínì (když je uveden ještì pøed Jarošem nebo Smilem), nevíte nìkdo? Mìl by to snad být Dìvín u Stráže pod Ralskem, ale kdo (staviteli mohli být Markvartici, ale v roce 1260 už šlo o hrad královský...)? Á propos, v tom výètu mi opravdu nìjak chybí Markvartici...

[Viola]

Spíš bych tu otázku položila jinak - víme o nìkom, kdo tam mìl být, ale nebyl? A totéž ohlednì Moravského pole?

[floriš]

Spíš bych tu otázku položila jinak - víme o nìkom, kdo tam mìl být, ale nebyl? A totéž ohlednì Moravského pole?

Nìjak bych tam oèekával nìkoho z Drslavicù z Risenburku

[Borso]

No rozhodnì tam byl již zmiòovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrù a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Køtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku. Tento klátšer byl vlastnì soukromou donací rodu a jeho bratr Slavek byl zde opatem.
Tento Boreš (II.) z Rýzmburka byl synem nejvyššího komoøího Bohuslava (I.) a se poprvé pøipomíná roku 1331. Patrøil mezi nejmocnìjší šlechtice té doby a za krále Václava I. zastával po otci funkci nejvyššího komoøího(1249-1253) a daále i nejvyššího maršálka (1238). Byl to on kteryý porazil tehdy kralevice Pøemysla Otakara II. roku 1249 v bitvì u Mostu ( jen mimochodem není to pøíliš daleko od rodového hradu Rýzmburku èi Oseka a zboží kolem pozdìjšího hradu Most èi jak se tehdy nazýval Landeswarte býval pøedtím také v majetku v té dobì již vymøelé vìtve rodu).

[Viola]

No rozhodnì tam byl již zmiòovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrù a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Køtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku.

Stejnì je zajímavé, že nesvìdèí v té výše uvedené listinì... Odkudpak máš tu informaci o tom slavném prstu?

[floriš]

No rozhodnì tam byl již zmiòovaný Boreš z Rýzmburka, který dlekronik se svým oddílem první pronikl až do tábora Uhrù a zde krom jiného získal velice cennou relikvii - prst sv. Jana Køtitele, který pak daroval cisterciánskému klášteru v Oseku.

Stejnì je zajímavé, že nesvìdèí v té výše uvedené listinì... Odkudpak máš tu informaci o tom slavném prstu?

Odpuste nedouku - proè se tahá relikvie do války, když ji tam mùže nìkdo šlohnout?

[Borso]

Pro Violu - takže zdroje :

Josef ŽEMLIÈKA - Století posledních Pøemyslovcù (str.115),
Tomáš VELÍMSKÝ - HRABIŠICI - páni z Rýzmburka( str. 71-73)
Navíc se v Oseckém klášteøe traduje, že tato vzácná relikvie byla od doby získání až do roku 1945 a zmizela až koncem II. svìtové války.
On Osecký klášter byl opravdu moc bohatý a významný a tak se odhadnout, že zlodìji šlo spíše o schránku než o ten prst. Ta schránka byla ve formì vzyèené paže se støíbra a se zlatým podstavcem - je vyobrazena na rytinì M. Vogta z roku 1712 spolu s klášterem.

Pro Floriše !
Ve støedovìku se takovým relikviím pøikládala velká moc a schopnost tvoøit zázraky a tak se nejspíše Uherský král Bela toho jména IV. domníval, že mu pomùže porazit vojsko Pøemysla Otakara II. - no holt to nevyšlo a relikvie zmìnila majitele.
Myslím že o významu a moci Boreše z Rýzmburka svìdèilo, že si tutu významou relikvii mohl ponechat. Kdybych si mìl trochu rýpnout, tak za vlády Karla IV. by o ni urèitì - vzhledem k vášni císaøe ke sbírání takováchto vìcí - pøišel.

[Borso]

Ještì pro Violu !

Tak by mne zajímalo, zda oni Wenhard a Jindøich ze Schaumburku byli zpøíznìní s Olomouckým biskupem Brunem èi šlo o pøíslušníky rodu pánù ze Šumburka -ti byli pozdìji také v Èechách usedlí.
Rozdíl byl v erbu Olomoucký biskup mìl v erbu kopøivový list a Šumburkové pruhy. Pokud by šlo o druhou rodinu, tak ti byli spøíznìni s Borešem z Rýzmburka a byla by to zajímavá situace, kdy podporovali krále, který nechal popravit jejich pøíbuzného - Agáta ze Šumburka byla snacha Boreše.
I když si vezmeme, že bratr Miloty z Dìdic Beneš ze Cvilína byl také na pokyn Pøemysla Otakara II. popraven a nebyl to jediný pøípad.

[Michal]

Zajímalo by mì, kdo byl vlastnì údajnì napaden kumánskou jízdou? Rakouské køídlo nebo Vítkovci? Nebo oba? Bitvu údajnì rozhodl protiútok tìžké jízdy Jaroše z Podìhús proti protiútoku Uhrù, kteøí byli pøedtím tlaèeni do øeky. Útoèící vojsko vedl král Štìpán, zranìný pozdìji v bitvì, podle nìkterých pramenù se støetl se samotným Pøemyslem, ale není potvrzeno. Jisté je, že Pøemysla potom nenávidìl a bojoval s ním až skoro do smrti.
Neví se dodnes, kdo vlastnì bitvu zaèal. Vùbec bych se nedivil, kdyby Èeši na nic neèekali, když je zaèali obklièovat, ale spíš zaèali Kumáni, bylo by to na nì historicky podobné, byl to jejich styl boje, najíždìt ve skupinách a støílet šípy. Je to napadení a rovná se to v podstatì zahájení boje. Øíkalo se, že nìkteøí bojovníci se ani nedostali na bojištì, nepoèítalo se tem den s bitvou. To znamená, že ani nebyli v ležení nebo nebyli pøipravení do boje a na druhé stranì byla èást vojska ještì ve vodì. Logicky zní i to, že se s Pøemyslem domluvil Bela a ne Štìpán, tak se ten nemusel cítit zavázaný. Uhøi si stìžovali do Øíma na nedodržení podmínek, ale co èekali, když zaèali z chodu v podstatì svými manévry na obklíèení zahajovat bitvu? Ke Štìpánovi se nedodržení podmínek hodí víc, když i jeho otec Bela nakonec ve své závìti poslal èást šlechtické elity a Annu dokonce s korunovaèními klenoty pod Pøemyslovu ochranu.
Poètem vojsk na obou stranách pravdìpodobnì šlo o nejvìtší bitvu 13. století v Evropì.

[Borso]

Budu tak trochu rejpal a navodím hypotézu (není z mé hlavy-zmiòuje se o ní Jan Urban v knize Slavné bitvy naší historie) :
Je 12. èervence Léta Pánì 1260, na bøehu øeky Moravy poblíže vesnice Kressenbrunn se pøes øeku zvolna pøesouvá vojsko Uherského krále, aby se dle dohody mezi panovníky Pøemyslem Otakarem II. a Belou IV. zaujalo pozice pøed pøedem naplánovanou bitvou. Vojsko je roztaženo, èást je již na bøehu, èást se brodí vodou a zbytek vèetnì trénu zatím stojí v pochodovém proudu na druhém bøehu.
Lehká jízda se pohybuje na "èeském bøehu" a zajištuje poøádek. Na vyvýšenine pøepravu sleduje èást vojska Pøemysla Otakara II.
Náhle se pøiøítí skupina ozbrojených jezdcù ( možná pøíbuzných tìch, kteøí byli 26. èervna 1260 pobiti pøi Uherském pøepadu tábora u Lavy ) a udeøí na pøekvapené a nepøipravené Maïary.
Dojde k boji, do nìhož se zapojí i další jednotky. Boj se stává nepøehledným a zapojují se do nìho další jezdi, vyjíždìjící z vody.
To už nevydrží skupina "železných pánù" pøihlížet, ozve se rytíøská krev a tak s patøiènou a známou razancí, získanou tìžší zbrojí, koní a navíc jízdou z kopce rozrazí øady Uhrù. nastává zmetek a do boje se rychle zapojují další rytíøi, kteøí dorazí z tábora Pøemyslova, zburcování zprávou o boji a úskoèném jednání Kumánù . A dál.....

[Michal]

Tu povídku znám, je to blábol, nikdo z užšího okruhu velitelù by nìco takového nepøipustil, bylo by to porušení králova slova. Mì se to jeví spíš buï jako typickoá nekázneò Kumánské lehké jízdy, navíc nejprve byli Kumáni zatlaèeni zpátky k øece, pak se Uhøi pokusili o protiútok a ten byl teprve pøeválcován tìžkou jízdou, která
zasáhla až teprve teï, èili se z bitvou nepoèítalo, ono to chvíli trvalo, než se do brnìní oblékli. Nìkteré prameny jednoznaènì tvrdí, že Uhøi zaèali z chodu smìøovat èást vojska na køídlo a to znamená jednoznaènì bitvu.
No a Štìpán úplnì normální nebyl, co si budeme povídat.

[Michal]

Satelitní snímek bojiště:
http://www.maplandia.com/austria/nieder ... ssenbrunn/

[Laurentius]

Nevím, kdo mùže být onen purkr. na Dìvínì (když je uveden ještì pøed Jarošem nebo Smilem), nevíte nìkdo? Mìl by to snad být Dìvín u Stráže pod Ralskem, ale kdo (staviteli mohli být Markvartici, ale v roce 1260 už šlo o hrad královský...)? Á propos, v tom výètu mi opravdu nìjak chybí Markvartici...

Zapojím se do debaty o Kressenbrunnu a zodpovím dotaz Violy po dvou letech
Heinrich von Dewin by měl být snad Jindřich, purkrabí na Děvičkách. Jestli ovšem je Dewin totožný s hradem Děvičky nevím. Hrad Děvičky (Dewiczky, Dívčí hrady, Maidberk, Maidenburg) leží na kopci jménem Děvín! Hrad byl kolem poloviny 13. století královský a známe pár purkrabí: Štěpán z Medlova, Lipolt z Hardekku ! a Crha z Ceblovic.
Také se někdy uvádí, že Jindřich byl durynský hrabě (jestli to není chybná záměna s dalším manželem Wilburgy durynským hrabětem Bertholdem z Rabenswalde). Během bojů 1260 (u Stožce) vymřel rod hrabat z Plain-Hardegg. Vdovu Wilbirgu měl provdat Přemysl Otakar II. právě za tohoto Jindřicha. 1261 se už tituloval Heinrich comes de Hardecke. 1265 byl jmenován fojtem kláštera Lilienfelden. Zemřel 1270. Určitě to byla významná osoba na úrovni hrabat!

[Laurentius]

Ještě k účastníkům. S Jindřichem Vratislavským tu možná měl být ještě Konrád Hlohovský a Vladislav Opolský.
Taky by tu měl být i zemský mistr německých rytířů Ludwig z Baldersheimu, protože po bitvě vedl za Přemysla Otakara II. diplomatická jednání spolu s maršálkem Vokem z Rožmberka a Jarošem ze Slivna.
Co tu chybí jsou přední moravští velmoži. Moravský kontingent sice vedl olomoucký biskup Bruno, ale účast předních moravských pánů už doloženu nemáme. Prý měli na starost obranu hranic.

[Laurentius]

Tak jsem ještě prověřoval toho purkrabího Jindřicha z Devina a spíš mám z toho ještě větší zmatek V Rakousku je považován za člena rodu z pánů z Tybein (Devin, dnes Duino), kteří byli leníky akvilejských patriarchů a gorických hrabat. Hrad Tybein se nachází na břehu Jadranu v oblasti Terstu v dnešní Itálii. Ani pečeť Jindřicha k přesné identifikaci příliš nepomůže. Zajímavé je, že důsledně používal v listinách a na pečetích titul purkrabí "de Dewin".

[Viola]

Ve Velkých dějinách III. jsem na straně 88 našla informaci, že po bitvě u Kressenbrunnu Béla odškodnil Přemysla jak Štýrskem, tak předáním Ptujska. Nemáte prosím někdo pramen?

Mno, takže RBM II. č. 316, CDM III. č. 318 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=311), Mon. Boica http://books.google.com/books?id=UNozAA ... &lr=&hl=de, nicméně o Ptuji a Štýrsku ani slovo.

[Michal]

Ve Velkých dějinách III. jsem na straně 88 našla informaci, že po bitvě u Kressenbrunnu Béla odškodnil Přemysla jak Štýrskem, tak předáním Ptujska. Nemáte prosím někdo pramen?

Mno, takže RBM II. č. 316, CDM III. č. 318 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=311), Mon. Boica http://books.google.com/books?id=UNozAA ... &lr=&hl=de, nicméně o Ptuji a Štýrsku ani slovo.

Ptuj měla být s námi spojena už přes Cyrila a Metoděje, které zde hostil v roce 867 věrozvěsty Kocel, syn Pribiny, kterému to v rámci Blatenského knížectví patřilo. Přemysl II. zde měl roku 1260 dosadit Německé rytíře. Že mu to patřilo, lze odvodit taky třeba z toho, že to musel odevzdat roku 1276 Rudolfovi. Jinak Ptujsko bylo lénem Salcburského arcibiskupství.
Předání Ptujska Přemyslovi bylo potvrzeno Vídeňským mírem 31.3.1261. Podmínky potvrzeny Olomoucký, Pražským a Pasovským biskupem.

[Viola]

Předání Ptujska Přemyslovi bylo potvrzeno Vídeňským mírem 31.3.1261. Podmínky potvrzeny Olomoucký, Pražským a Pasovským biskupem.

V tom je právě ten problém - ta listina, kterou jsem sem vložila, je právě vídeňský mír, jenže v ní jsem nic o Ptujsku nenašla.

[Laurentius]

Latinsky moc nerozumím a o Pettau toho taky moc nevím. Tak vám do toho nechci moc mluvit, ale proč by bylo potřeba to tak podrobně jmenovat. To už by se tam muselo vyjmenovávat každé menší panství. Stačí, že je tam uveden jako vévoda Rakouska a Štýrska. Z toho pak plyne vlastnictví Pettau.