Olomoucký hrad v době vraždy Václava III.

[Przemysl de Nyestieyky]

Otevírám trochu kontroversní otázku, jak vypadal hrad v Olomouci v době zavraždění posledního Přemyslovce - Václava III., přestože si jsem vědom, že nejsme na tak odborné úrovni, abychom se o tom mohli nějak hodnotně bavit.
Ale jde jen o přiblížení představy, kterou je myslím zbytečné rozebírat přímo v kapitole Vrazi Václava III.
Vlastně tuto kapitolu neotevírám já, ale dávám prostor otázce vyřčené už Maršálkem...

Neznáme obvyklý způsob stráže – můžeme se jenom dohadovat, jak bychom to udělali dnes (kdybychom znali tehdejší podobu děkanského domu, podobu přilehlých ulic a okolí…). ..nevíme nic o tehdejším děkanství, ani o tom, zda bezpečnost zajišoval v duchu tradic hostitel, či zda se o ni rozdělil s panovníkovým dveřníkem..
..Nevíme ani, zda se o stráž dělili konkrétní pánové se svými družinami, či zda ji držel toliko jeden jediný a ostatní byli nablízku, atd. Nevíme, kdo měl do děkanství volný přístup, případně zda a jaká byla stanovena omezení kvůli bezpečnosti...

Rekonstrukce románské podoby olomouckého hradu pro dobu kolem roku 1220
(Beatris 2005)

[Viola]

Znáte někdo tuhle knihu?

Pohled na budovu dnešního Arcidiecézního muzea, býv. děkanství:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arc ... muzeum.jpg
Václav III. se ubytoval v domě kapitulního děkana Budislava v areálu hradu. Dům nebyl obýván děkanem, ale měl ho pronajatý Albert ze Šternberka již od předchozího děkana Bartoloměje. Nevíte někdo, proč se ubytoval zrovna tam?

[Przemysl de Nyestieyky]

Pohled na budovu dnešního Arcidiecézního muzea, býv. děkanství..

To je velice pěkný pohled!
Zcela napravo od věže je barokně přestavěná a snížená původní věž hradu.
Na ní navazují další tři budovy: kdysi palác a purkrabství.
A přímo proti věžím sv. Václava je trojkřídlá uzavřená budova kapitulního děkanství (ale ne toho, kde přebýval Václav III.).

(Ta brožura by mohla být zajímavá!
Ale pokud se jedná o raný středověk, asi nám to moc nepomůže v otázce k době přelomu 13/14. století.)

[Jiří Motyčka]

A taky zde:


I když na tomto modelu z arcidiecézního muzea ta "kokořínská" věž z tvého obrázku Přemku, chybí...

[Viola]

Ale pokud se jedná o raný středověk, asi nám to moc nepomůže v otázce k době přelomu 13/14. století.

Já nevím, jaké tam byly gotické přestavby a případně jak byly zásadní - nevíte někdo? My jsme se v OC snažili si to aspoň představit, kudy mohl Konrád vyběhnout ven apod., ale už si to moc nevybavuju. Bohužel v pražský knihovně to nemají .

[Przemysl de Nyestieyky]

My jsme se v OC snažili si to aspoň představit, kudy mohl Konrád vyběhnout ven ...

A čí pak to byl nápad, zhmotňovat takovéto představy na vodě?
Ono to dnes vypadá úplně jinak než před 700 lety a už nestojí ani ta budova, kde byl král zavražděn.

Velký požár zasáhl hrad hned zkraje 13. století, další pak později (1265?, tehdy byla z románského slohu přestavěna "katedrála") a znovu pak po dalších sto letech.
Ve druhé polovině 13. století docházelo k poměrně zásadním vlastnickým změnám. Církev získávala čím dál větší vládu nad celým hradem, že pak, když přijel Václav III. do Olomouce, nezbylo mu než se ubytovat v církevním. Přemyslovským sídlem olomoucký hrad přestal být vlastně už od r. 1253, kdy se stal Přemysl II. českým králem.
Do té doby existovala silná rivalita mezi církevní a zeměpanskou mocí na olomouckém hradě.

[Viola]

Našla jsem tenhle popis hradu na Pamětihodnostech:

Celý hradní areál obklopila silná kamenná zeď. Ze střediska světské moci se stalo postupně sídlo církevní. Již koncem 12. století vymřela olomoucká větev Přemyslovců a markrabě Vladislav Jindřich (bratr Přemysla Otakara I.) postoupil počátkem 13. století řadu svých práv na hradě biskupovi, přesídlil do Brna a pro svůj občasný pobyt v Olomouci si zbudoval tzv. Nový hrádek v areálu Předhradí (asi nároží dnešní třídy 1. máje a Wurmovy ulice). V bývalém knížecím paláci sídlil pak již jen královský úředník - purkrabí. V letech 1204 a 1265 poškodily hrad požáry. V roce 1267 daroval král Přemysl Otakar II. dům vedle paláce kapitulnímu děkanovi. Při své cestě do Polska se v domě purkrabího zastavil král Václav III. a byl zde 4. 8. 1306 úkladně zavražděn, čímž rod Přemyslovců vymřel po meči. Od konce 13. století se hrad postupně začleňoval do městského, nyní už gotického opevnění. V polovině 14. století byl opuštěn románský kapitulní palác a přestavěn na vrcholně gotickou křížovou chodbu, na jejíž stěnách zůstala zachována část původní románské výzdoby paláce...

Tam je samozřejmě chyba v tom domě purkrabího, ale aspoň máme nějaký popis. Z toho mi nevyplývá, že by na hradu probíhaly během 13. století zásadní gotické přestavby...

[KOMOŃ]

Skutečně zajmavej pohled i když na něm zcela MARRNÌ hledám tu "zvíkovskou věž".

[Przemysl de Nyestieyky]

..."kokořínská" věž... "zvíkovskou věž"..

Na Jirkově obrázku nemůže být vidět "umělecké" zpracování hradní věže, protože model zabírá jen katedrální část a ne hradní. (Ledaže by měl Jirka ještě fotku celého modelového prostoru hradu...?)

Je hezké, jak olomoucká věž každému asociuje nějakou představu jiné, dochované gotické věže. Ale tyto válcové věže, tzv. bergfrity, byly v této (a pozdější) době poměrně dost moderní a jistě také velice podobné.
Zakončení však mohlo být různorodé.
Pochybuji ale, že na přemyslovském hradě byla prostá zděná kuželovitá helmice nebo dřevěné podsebití, jako na kdejakém šlechtickém nevýznamném hradě. Na druhou stranu je dnes jen pouze hypotetický i zděný předsazený ochoz na konzolách. (Ale tomu bych na královském hradě opravdu věřil víc).
Jen drobná poznámka... v případě hradu v Olomouci se nejednalo o bergfrit (útočištnou věž), ale o donjon (věž obytnou)!

Věž hradu v Olomouci byla snížena a barokně přestavěná na soukromou kapli kapitulního děkana na poč. 18. století a zasvěcena sv. Barboře.
Pohled z vnějšku přes městské opevnění.

Z toho mi nevyplývá, že by na hradu probíhaly během 13. století zásadní gotické přestavby...

Tak si ještě jednou zkus přečíst, co´s psala nebo Ti napovím...
Právě ten druhý velký požár z r. 1265 byl takového rozsahu, že olomoucký biskup Bruno z Schauenburku (1245-1281) nechal celý románský kostel sv. Václava, zničený požárem, přestavět v gotickém slohu.
Má se za to, že při tom vzal za své i knížecí palác.

[floriš]

I když na tomto modelu z arcidiecézního muzea ta "kokořínská" věž z tvého obrázku Přemku, chybí...

...a tím pádem i na ní vyrostlá břízka co péro za kloboukem loupežníka, jak praví básník z nejmilejších

[Viola]

Právě ten druhý velký požár z r. 1265 byl takového rozsahu, že olomoucký biskup Bruno z Schauenburku (1245-1281) nechal celý románský kostel sv. Václava, zničený požárem, přestavět v gotickém slohu.

Nojo, jenže pak se dál píše, že v polovině 14. stol. byl opuštěn románský (!) kapitulní palác...

[Jiří Motyčka]

...Ledaže by měl Jirka ještě fotku celého modelového prostoru hradu...

Žádnou jinou fotku nemohu nabídnout, protože tam jiný model, pokud jsem si dobře všímal, nemají.

...Na Jirkově obrázku nemůže být vidět "umělecké" zpracování hradní věže, protože model zabírá jen katedrální část a ne hradní...

Měl bych možná jiné vysvětlení. Ten mnou nafocený model z arcidiecézního muzea znázorňuje ranější podobu lokality, tj. pouze kostel a přilehlé církevní budovy. Ten "tvůj" obrázek je podoba z pozdější doby...

[Katerina]

Ač jsem v Olomouci s ostatními byla a model s nimi poctivě studovala, pořád mám v hlavě zmatek, kde že přesně ten původní hrad stál.
Nicméně díky Přemku za objadsnění pojmu bergfrit - na který jsem ted parkrát při četbě narazila, a věděla jsem jen , že jde o nějakou vež.
Tak ted už vím o jakou .

[Przemysl de Nyestieyky]

..v polovině 14. stol. byl opuštěn románský (!) kapitulní palác...

Ale myslím si, že nejde v tomto případě o slohový popis budovy, jako o archeologický pohled, a znamená to > že i ten kapitulní palác "z románského období" (tedy starší než gotický, z 12. století?) ...byl opuštěn.

..model z arcidiecézního muzea znázorňuje ranější podobu lokality..Ten "tvůj" obrázek je podoba z pozdější doby...

Už tomu rozumím... Ten obrázek trochu zkresluje....
Na celkové rekonstrukci lokality je totiž vidět hrad s románským kostelem, ale ne hrana, která by znázorňovala, že hradní budova je předsunutá té kostelní a tedy ne zároveň s kostelem.
Oba objekty byly oddělené, ...za nedlouho přiložím i půdorys hradu, aby bylo z čeho vycházet...

[Przemysl de Nyestieyky]

Půdorys hradu v Olomouci s vyznačením nejdůležitějších středověkých situací a objektů.

[Jiří Motyčka]

...Na celkové rekonstrukci lokality je totiž vidět hrad s románským kostelem, ale ne hrana, která by znázorňovala, že hradní budova je předsunutá té kostelní a tedy ne zároveň s kostelem.
Oba objekty byly oddělené, ...za nedlouho přiložím i půdorys hradu, aby bylo z čeho vycházet...

K tomu není, co dodat (proto píšu jednu tečku a né 3).
Z půdorysu je to evidentní.

[Przemysl de Nyestieyky]

Rekonstrukce hradu v Olomouci podle R. Vojkovského 2006

*** Hrad v Olomouci byl od města i okolního terénu oddělen hlubokým a širokým příkopem napuštěným vodou.
*** Obě části hradu - církevní a hradská - byly odděleny hradbou, že vznikaly i třenice ohledně vstupu do hradu. Zvláště kněží měli problém projít ke svému kostelu.
*** Václav III. byl zavražděn pravděpodobně v některé z budov nalevo od věže. (Na půdoryse znázorněno touto barvou.)

[Jiří Motyčka]

...Rekonstrukce hradu v Olomouci podle R. Vojkovského 2006...

Toto je ještě zajímavější a názornější obrázek než ten půdorys.

Ano těmito prostorami kráčely dějiny, tudy někudy prchal vrah Václavův, nebo se naopak někde schoval a pak byl spuštěn za kuropění ve dvoušním proutěném koši přes hradby za kostelem, v místě přesně protilehlém proti vstupnímu mostu. To je přece nasnadě ...

[Przemysl de Nyestieyky]

Několik nejdůležitějších úřadů na olomouckém hradě a jejich obsazení v době zavraždění krále Václava III.

biskupové:

1245 - 1281 Bruno z Schauenburka
1281 - 1302 Dětřich /Theodorus/
1302 - 1311 Jan VI. Holý z Valdštejna
1311 - 1316 Petr II. Bradavice z Lomnice
********

(kapitulní) děkan:

1295 - 1306 Budislav
1316 Jenčo
********

purkrabí:

1286 - 1287 Albert ze Šternberka
1287 - 1303 Blud z Jičína
1306 Diviš ze Šternberka
1314 - 1322 Diviš ze Šternberka
*******

komorník:

1295 - 1299 Albert ze Šternberka
1286 - 1287 Oneš ze Šumvaldu
1301 - 1305 Oneš ze Šumvaldu
1307 Vítek ze Švábenic (+1311)
1322 - 1323 Zdeslav ml. ze Šternberka
*******

hradský sudí:

do 1287 Předbor z Bolelouce
1303 Vítek ze Švábenic > moravský sudí
1305 Jan
1314 Heřman
1318 - 1322 Štěpán
1323 Diviš ze Šternberka
*******

[Przemysl de Nyestieyky]

vraždu měli pravděpodobně na svědomí Šternberci.

Nejspíš věděli kde bude král ubytován a dobrá znalost "terénu"jim rozhodně chybět nemohla.Jaká náhoda že to bylo v Olomouci...

K místě činu...
Není pochybností, že se vražda krále stala v Olomouci (na hradě) a s určitostí to podle historických pramenů bylo přímo v děkanském domě!
Potvrzují to i historické prameny:

• * první zápis v olomouckém nekrologiu uvádí prostě jen "in palacio" (v paláci)
  * další tamtéž jmenuje už, že se to stalo v domě pana děkana Budislava "in domo domini Budislai decani."
  * Petr Žitavský uvádí, že král "bydlel v domě děkana hlavního chrámu."
  * Přibík Pulkava se shodně zmiňuje o tom, že "meškal v domě olomouckého děkana."
  * František Pražský taktéž "byl tam v domě olomouckého děkana."

O místě činu tedy není pochyb a ani nebylo.
Ví se také to, že tento děkanský palác měl v zástavě Albert ze Šternberka!
Obecně se tedy také se samozřejmostí hovoří o tom, že to bylo u Alberta v jeho příbytku. Albert ze Šternberka byl v letech 1286-1287 purkrabím a mezi lety 1295-1299 komorníkem.
Je tedy jisté, že hlavním podezřelým bude právě on, jelikož se to stalo u něj doma a je všeobecně známo, že šternberské stráže jediného svědka vraždy zmasakrovali k nepoznání!

M. Ivanov v několika případech (Český pitaval na str. 102, 113) analysuje, proč šternberské stráže "rozsekali" svědka vraždy před doznáním a proč v nekrologiu bylo zatajeno, že dům nebyl v té době děkanův, ale Šternberkův...?

Ivanov se sám sebe v knize ptá: "Nekřivdím Albertovi ze Šternberka?"
Má odpověď by zněla... "ano."

• Olomoucký komorník Albert ze Šternberka sice získal r. 1295 do zástavy sídlo olomouckého kapitulního děkana Budislava. (Ivanov sice uvádí že to bylo až o rok později, ale to nehraje žádnou roli.)
  Mnohem vážnější je věcí je, že se děkanovi jeho sídlo vrátilo zpátky r. 1299(!) Albert ze Šternberka totiž toho roku zemřel!
  Paprocký (1593) sice podle společných šternberských náhrobních tabulí z olomouckého kláštera sv. Františka uvádí, že Anno 1301. obijt Dominus Albertus de Sternbergk, ale ani v tomto případě nerozhoduje, zda zemřel r. 1299 nebo 1301, pokud se vražda stala r. 1306.
  
  Z toho tedy vyplývá, že se vražda nestala v domě Albertově, ale několik let po jeho smrti a že děkanský dům byl opět v držení Budislavově, který pravděpodobně napsal i první ze zápisů o vraždě do zmiňovaného nekrologia.
  A z toho vyplývá také to, že stráže, jež se postarali o odstranění svědků, nebyli šternberskými!

To k otázce místa činu a spojitostí s Albertem ze Šternberka a jeho strážemi. Rozvíjení teorií, týkajících se vraždy, připisujte do kapitoly Vrazi Václava III. sem pouze věci týkající se hradu....