Alžběta Lucemburská (*1409)

[Ježek]

Alžběta byla jedinou dcerou a dítětem římského císaře Zikmunda Lucemburského a jeho druhé manželky Barbory z Celje. Narodila se 28. února 1409 a její osud byl už od dětství spojen s Habsburky. Už ve svých dvou letech byla zasnoubena s Albrechtem Habsburským (*1397), svatba proběhla v roce 1422 ve Vídni. V té době už bylo jasné, že bude jedinou dědičkou svého otce, tudíř jeho nástupcem se stane rakouský vévoda, jemuž byla v roce 1423 svěřena i správa Moravy. Po smrti otce se skutečná stává římskou, českou a uherskou královnou.

V té době byla dvojnásobnou matkou, prvorozená dcera Anna se narodila v roce 1432 (jejím manželem byl Vilém Saský) a druhá Alžběta v roce 1436 (Kazimír Jagellonský). Prvorozený syn Jiří zemřel krátce po narození v roce 1435. Poslední potomek, Ladislav, se narodil až v únoru 1440, po smrti svého otce Albrechta. Odtud přízvisko Pohrobek (latinsky Posthumus).

27. října 1439 Albrecht umírá na úplavici behem tažení proti Turkům a pro Alžbětu se vše mění. Hlavním cílem jejích snah, je zajištění dědických nároků jejího syna Ladislava. V Uhrách je trojměsíční Ladislav korunován králem, většina šlechty ovšem jako svého krále přijme Jagellonce Vladislava.

Podobně úspěšná byla v Čechách, zde i přes podporu části šlechty nebyl v červnu 1440 zvolen Ladislav, ale dospělý Albrecht III. Bavorský. I přes Albrechtovo odmítnuté českého trůnu se další volba nekonala. Nástupu svého syna na královský trůn se Alžběta nedožila, umírá zřejmě přirozenou smrtí 19. prosince 1442 v uherském Rábu (Győr). Pohřbena je v svatoštěpánské bazilice v Stoličném Bělehradu (Székesfehérvár).