Stanislav Bárta: Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420–1437)

[Ježek]

Stanislav Bárta: Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420–1437)

Kniha je rozšířenou disertací, která se věnuje zástavám církevních majetků Zikmunda Lucemburského. Ty proběhly především ve dvou vlnách, nejdříve v letech 1420-1421 (první zástava na konci srpna, boom v říjnu), kdy Zikmund doufal ve zvrat válečné situace a obsazení husitských Čech. Bárta dokládá, že myšlenka zástavy církevních majetků (místo běžné zástavy berně) byla v rozporu s říšským a církevním právem (zcizování církevního majetku) a neobešla se bez kontroverzí - kritikou církevních hodnostářů a roztržkou s kancléřem (Zikmund tak nepečetil majestátní, ale sekretní nebo uherskou pečetí). Samotný nápad zástav vzešel ze strany českých pánů. Zikmund zástavami řešil umoření dluhů, především žoldu, v řadě případů si předplácel vojenskou službu jednotlivých šlechticů. Císař podle všeho na podzim 1420 bere zástavy jako krátkodobé provizorium, které po obratu válečného štěstí vyplatí z kořisti případně konfiskací majetků nepřátel.

Zikmund první vlnu zástav odvolal v Norimberku na sněmu v srpnu 1422, většina z nich byla změněna na zástavu berně z církevního majetku. Kláštery si taky mohly určit ochránce, který by jim pomohl s vyplacením zástavy.

Druhá vlna zástav v letech 1436-1437 měla už jiný charakter, nový český král odměňoval své straníky (posádku Karlštejna), ale především si zavazoval kališnickou šlechtu. Zároveň ještě za vlády Zikmunda docházelo k přezkumu zástavních listin, což mělo daleko úplnější pokračování během zasedání revizní komise v letech 1453 a 1454.

Stanislav Bárta na 140 stranách dopodrobna analyzuje dílčí fenomén husitského věku, která bude těžko určená pro běžného čtenáře. Součástí knihy je úplný seznam (tabulka) zástav a nová edice několika zástavních listin

Kniha je dostupná on-line: https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/ ... lib/136914