Rok 1125

[Wladislaus]

Poznámky: viewtopic.php?f=12&t=3880

http://pandorinaskrinka.bloger.cz/obraz ... 1125-1.png
http://pandorinaskrinka.bloger.cz/obraz ... 1125-2.png
http://pandorinaskrinka.bloger.cz/obraz ... 1125-3.png
http://pandorinaskrinka.bloger.cz/obraz ... 1125-4.png
http://pandorinaskrinka.bloger.cz/obraz ... 1125-5.png

Pokračování (rok 1126): viewtopic.php?f=12&t=3898&p=70280#p70280

[Wladislaus]

Doplnění k poznámce Konrada III. von Hohenstaufen

Tvrzení, že neznáme žádné německo-ruské sňatky je samozřejmě chybné

Co se týče církevního rámce, žádné překážky tam nebyly, na rozdíl od sňatků do/z pohanského prostředí, které byly naopak striktně zakázány. Kyjevská Rus byla od konce 10. století křesťanská, byť ortodoxního ritu po vzoru Byzantské říše, stále však křesťanská. Tzv. "Velké schizma" roku 1054, kdy došlo k rozdělení křesťanství na ortodoxní/řecké (byzantské) a katolické/latinské (římské) rovněž neměly žádný negativní dopad. Jediný známý projev nesouhlasu představoval kyjevský arcibiskup Ioannes Prodromos (působil v letech 1076/1077-1089), který sňatky mezi věřícími obou křesťanských odnoží neschvaloval. Z jeho strany šlo o obavy z ovlivnění pravé víry (z jeho pohledu) a v rámci pokusu regulace chování ruských princů se dokonce snažil zakázat i společné hodování katoliků s ortodoxními věřícími. Nicméně je očividné, že jeho pohled na věc příslušníci vládnoucí ruské dynastie Rurikovců nesdíleli. Naproti tomu katolické kanonické právo tyto sňatky vůbec neřešilo až do 13. století, kdy roku 1274 proběhl v na koncilu v Lyonu pokus o sjednocení obou věr zpět do jediné, ale selhal poté, co patriarchové ortodoxní církve odmítli přednesené podmínky. Teprve tehdy se těmto sňatků začalo církevní právo věnovat a začalo je odmítat, když se šířili zvěsti o tom, že ženy ze západu přivdané na východ musely procházet konverzí své víry podle víry svého manžela a novým křtem. Závěry moderního bádání však prokázaly, že k ničemu takovému nedocházelo a západní ženy si naopak mohly ponechat svou vlastní kulturní identitu, samozřejmě v závislosti na specifikách prostředí, do kterého přišly. Hlavním zdrojem tohoto nepochopení ze strany západních katolických teologů byl obřad biřmování a přijetí druhého jména.

Co se týče samotných sňatků, poměrně známé jsou sňatkové aliance se skandinávskými a anglickými panovníky, v jednom případě dokonce až s francouzským. Sami Rurikovci byli vikingského původu a právě se skandinávskými zeměmi udržovaly největší kontakty. Tak například jednou z manželek 1. kyjevského velkoknížete Vladimira "Velikého" Svjatoslaviče (*kolem 958 †15.7.1015) byla Ragnhild dcera Ragnvalda (rus. Rohněda dcera Rogvoldova), jejíž otec patřil ke starobylé švédské královské dynastii Ynglingů a usadil se v Polocku (dnešní Bělorusko). Jeden z Vladimirových synů a 3. kyjevský velkokníže Jaroslav "Moudrý" Vladimirovič (*kolem 978 †20.2.1054) byl ženatý s Ingegerd Olofsdotter, jejímž otcem byl švédský král Olaf "Skötkonung" (*kolem 980 †1022) a která přijala jméno Irina. Dcera Jaroslava a Ingegerd Elisaveta Jaroslavna se vdala za norského krále Haralda "Hardrada" (*kolem 1015 †25.9.1066), další dcera Jaroslava a Ingegerd Anna Jaroslavna se vdala za třetího francouzského krále z dynastie Kapetovců Henriho I. (*4.5.1008 †4.8.1060). Jaroslavův levoboček Ilja Jaroslavovič (†1020) byl krátce ženatý s Estrid Margaret, jejímž otcem byl král Dánska, Anglie, Norska a Švédska Knud "Veliký" (*kolem 985 †12.11.1035). Nejznámějším sňatkem bylo první manželství Jaroslavova vnuka Vladimira "Monomacha" (*kolem 1053 †19.5.1125, svoji přezdívku získal až s druhým manželstvím s byzantskou princeznou) s anglickou princeznou Gythou of Wessex (*1053/61 †1098/1108), dcerou posledního anglického krále z anglo-saské dynastie Harolda Godwinsona, která po svatbě přijala jméno Anna. Vladimirův syn Mstislav Vladimirovič (*1.6.1076 †14.2.1132) se oženil s Christinou Ingesdotter (†18.1.1122), jejímž otcem byl švédský král Inge Stenkilsson (†1105/1110). Mstislavova dcera Ingeborg Mstislavna (*1100 †1140) se vdala za dánského prince Knuda "Lavarda" (*12.3.1096 †7.3.1131). Další Mstislavova dcera Malmfrida Mstislavna (*1105) se vdala za norského krále a vůdce Norské křížové výpravy Sirgurda "Jorsalfara" (*1089 †26.3.1130), po jeho smrti za dánského krále Erika II. "Emune" (*kolem 1090 †18.9.1137).

Kontakty na německé prostředí jsou o něco méně četnější, ale o nic méně významné. Syn Jaroslava Moudrého Izjaslav Jaroslavovič (*1024 †3.10.1078) se sice oženil s polskou princeznou Gertrudou (*1025 †4.1.1108), ale její matkou byla Richenza von Lotharingia, původem z mocného rodu Ezzonů, přičemž Richenzinou matkou byla nejmladší dcera císaře Otty II. z dynastie Ottonů (*955 †7.12.983). Syn Izjaslava a Gertrudy Jaropolk Pjotr Izjaslavovič (†1087) se oženil s Kunigunde von Weimar-Orlamünde (*1055 †po 20.3.1117), jejímž otcem byl míšeňský markrabě Otto I. von Weimar-Orlamünde. Dcera Jaropolka a Kunigunde Mechtilda Jaropolkovna se vdala za durynského hraběte Günthera von Schwarzburg (†kolem 1109). Druhou manželkou Izjaslavova mladšího bratra Svjatoslava Jaroslavoviče (*1027 †27.12.1077) byla Oda von Stade (*kolem 1040 †2.7.1087). Dcera Izjaslovova bratra Vsevoloda Jaroslavoviče Euphraxia Vsevolodovna (*1070 †20.7.1109) se vdala za Heinricha von Stade (*1065 †27.6.1087), příbuzného Ody, a po jeho smrti se vdala za císaře Heinricha IV. von Salia (*11.11.1050 †7.8.1106), kdy také přijala druhé jméno Adelheid.

Jak vidno, provdání Konradovy eventuální dcery do Ruska bylo přinejmenším možné, ačkoli okolnosti a případné Konradovy kontakty nám zůstávají skryty.

[Ježek]

Neuvědomil jsem si, že Vladislav umíral na Vyšehradě, kde byl i Ota. Ota Olomoucký ovšem nedokázal zamezit smíření Vladislava se Soběslavem, který se utábořil u Břevnova - a smíření muselo proběhnout spíš na Vyšehradě.

Ještě k těm komorníkům - ta listina k roku 1115 je asi jediná, kde jsou dva komorníci (pozdější dělení na komorníka a podkomořího je věc jiná.