Staroměstská exekuce a její oběti

[Jiří Motyčka]

Po "konspirativní" domluvě s acomou zakládám(e) toto zajímavé, i když strašně smutné téma. Toto téma by se nemělo týkat jen vlastního aktu poprav, ale především těch, kteří zaplatili daní nejvyšší, svým životem za to, že chtěli žít ve své rodné zemi, kde by byla důsledně uplatňovaná náboženská svoboda a tolerance i nekatolických konfesí...

Je pondělí 21. června 1621, den letního slunovratu. Před staroměstskou radnicí na náměstí začíná první dějství strašlivého představení, na nějž ještě dlouho s hrůzou vzpomínala celá tehdejší Evropa. Tento den se tak po 8. listopadu 1620 zapsal tím nejčernějším písmem do prvních kapitol raně novověkých dějin našeho, po Bílé hoře tak zkoušeného národa.
Jako první na popravčí špalek kata Jana Mydláře sklonil svoji hlavu dvaapadesátiletý Jáchym Ondřej Šlik. Mistrnou ranou svého popravčího nástroje kat Mydlář oddělil jeho hlavu od těla. Jeho nebohá hlava se údajně zakutálela daleko od popravčího špalku a vystříknuvší krev zasáhla kříž na samém okraji černým suknem potaženého tohoto děsivého jeviště bez opony a forbíny...

P.S. Omlouvám se za surové líčení této dobové scény i za jistou dávku patosu, ale u této události dle mého názoru nelze jinak.

[Jiří Motyčka]

...Jako první na popravčí špalek kata Jana Mydláře sklonil svoji hlavu dvaapadesátiletý Jáchym Ondřej Šlik...

Hned za Šlikem, druhý v pořadí šel vstříc svému poslednímu pozemskému účinkování Václav Budovec z Budova, kterému do sedmého křížku mnoho nechybělo a za 68 dní by slavil své životní jubileum. Ani tento věk bohužel nepohnul svědomím Ferdinanda II., tohoto nesmiřitelného Habsburka.
Budovec byl velice vzdělaným a zbožným členem Jednoty bratrské, která přijala mnoho podnětů z přísné kalvínské reformace, čímž navázala na genezi z doby pohusitské. Svého vzdělání na vitemberské univerzitě využíval jako vyšší úředník u apelačního soudu mj. také k právní obraně Jednoty v dobách nastupující předbělohorské rekatolizace. Tím si velice pohoršil v očích Rudolfa II., u něhož byl hodně neoblíben za kritiku vládních opatření proti Jednotě, dokonce mu hrozil exemplární trest. Budovec má velké zásluhy na prosazení Rudolfova Majestátu (viz http://www.psp.cz/eknih/snemy/majestat.htm a téma http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=136 ). Jeho angažmá ve stavovském povstání, kdy byl členem 30ti členné opoziční vlády, tzv. direktoria i to, že jako jeden z mála byl konspirativně zasvěcen do utajované (třetí) pražské defenestrace, mu dláždilo trnitou cestu na staroměstské popraviště.
Mezi jeho nejznámější a zároveň nejrozsáhlejší dílo patří Antialkoran z r. 1593, které zajímavým způsobem pojednává o církevní i státní správě, armádě a o postavení Osmanské říše v dobových politických souvislostech tehdejší Evropy. Události z let 1603 - 1610, události týkající se vydání Majestátu popsal Václav Budovec ve svém spisku Akta a příběhové... Mezi zajímavé dobové dokumenty náleží i jeho obsáhlá korespondence především s čelním představitelem moravských stavů a jeho přítelem Karlem starším ze Žerotína. Tato korespondence je významným dokladem myšlení a názorového zrání těchto velkých mužů, členů Jednoty a aktérů tragických událostí první poloviny 17. st.

[Viola]

Poprava 27 českých pánů byla tématem historického magazínu http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10 ... ml?from=40

I v tomto pořadu upozorňují, že pojem "27 pánů" je poněkud zavádějící. Jednalo se o
3 pány (Šlik, Budovec, Harant)
7 rytířů (Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Bohuslav z Michalovic, Vilém Konecchlumský z Konecchlumí, Diviš Černín z Chudenic)
17 m칝anů (mezi nimi i Jan Jesenius)

Ještě před popravou zemřel m칝an Martin Fruwein, staroměstský prokurátor.

Jediným katolíkem mezi popravenými měl být Diviš Černín. Tři radní českobratrského vyznání měli být oběšeni - víte o tom něco víc, hlavně proč?.

Všech dvanáct hlav největších provinilců, tří českých pánů, sedmi rytířů a také hlavy dvou m칝anů, právníka Jiřího Hauenschilda z Furstenfeldu a lékaře Jana Jesenského, mělo být veřejně vystaveno.

Kat Jan Mydlář vynesl těchto dvanáct hlav hned odpoledne po vykonané exekuci, tak jak mu bylo nařízeno, na Staroměstskou mosteckou věž a tam je z horního ochozu jednu po druhé vystrčil nabodnuté na dlouhých železných prutech v drátěných koších, aby byly všechny zdola dobře viditelné. Šest jich pak trčelo z věže na staroměstskou stranu a šest na opačnou stranu směrem k Menšímu Městu pražskému, právě nad vstupem na vlastní most. Prudký d隝 příštího jara zviklal některé železnépruty s drátěnými koši natolik, že 11. března roku 1622 spadla i s košem na mostní stranu věže hlava Prokopa Dvořeckého z Olbramovic a brzy nato ještě další hlava. Obě spadlé hlavy však musely být na příkaz císaře znovu umístěny na ochoz věže a vystaveny nadále s ostatními pro výstrahu.

[Katerina]

Hlavy neštástných pánů tam zůstaly deset let, až do roku 1631, kdy saská vojska dobyla na nějakou dobu Prahu a tehdy byly sundány.

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještě před popravou. Nicméně i jeho ostatky stejně potom zhanobili při exekuci.


O nějaké shovívavosti nemůže být ani řeči. Byla to opravdu exemplární výstraha se vší krutostí.

[KOMOŃ]

Hlavy neštástných pánů tam zůstaly deset let, až do roku 1631, kdy saská vojska dobyla na nějakou dobu Prahu a tehdy byly sundány.

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještě před popravou. Nicméně i jeho ostatky stejně potom zhanobili při exekuci.


O nějaké shovívavosti nemůže být ani řeči. Byla to opravdu exemplární výstraha se vší krutostí.

O mohlo to bejt úplně jinak.Dokonce si myslím že pánové značně podcenily situaci.
1)Především chladný způsob války která měla být od samého počátku vedena energicky kdežto tito "pánové"dovolily rakouské protistraně konsolidovat svoje síly až do samé převahy.Dokonce se jim dvakrát povedlo obklíčit Videň ale nebylo vše dotaženo do konce...Velká škoda zvláště při prvním obklíčeni Vídně.

2)O další velké naivnosti stavů svědčí mimo jiné i to že po Bílé hoře nikdo nepředpokládal tak důslednou mstu.
Uvedu jeden příklad. Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestě nebyl vrchním velitelem)...Nejenže Harant nečekal že si pro něj vůbec kdo přijde ale ani on sám nepodniknul žádné protiopatření.
Podle pověsti prý Harantovi který nic netušíc vydal se s Valdštejnem do Prahy sfouknul vitr klobouk.Jeho manželka ještě na něj stačila zvolat aby si dával pozor na svoji hlavu...(no trochu morbidní pověst...) Pak jeho popravě přihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Černín)

3)Že toto období bylo plné naivních činů dokládá i fakt že všichni popravení (údajně)očekávali milost od cisaře a tohle je jenom fraška která má ukázat sílu Cisařeké moci. Tohle už taky nejde ověřit.- (nevím a zeptám se jestli se někdo z popravených pokusil odprosit cisařže???)

Zato sám císař byl poněkud zaskočen tím že celá věc proběhla lehce jako po másle.Dokonce kvůli tomu prodělala Praha vojenské manévry protože se oprávněně domnívali že eksekuovaným přijde někdo na pomoc.-Kdo to už přesně nevím.Je to už velmi dávno co sem si o tom čet.

V této souvislosti bych se ještě rád zeptal na 2 Pražskou defenestraci.Údajně když šli vyházet z oken tři vážené pány tak alespoñ jednomu vysoce postavenému člověku nebylo prozrazeno s jakým účelem tam skutečně jdou.Ten důvod měla bejt jeho silná omezenost a neschopnost držeti jazyk za zuby.Já mám podezření na Jáchyma Ondřeje Šlika.Ale fakt to nevím protože jak sem psal četl sem o tom už velice dávno.Proto kdyby to náhodou někdo věděl tak by to sem laskavě mohl napsat.
Děkuju.

[Viola]

Podle pověsti prý Harantovi který nic netušíc vydal se s Valdštejnem do Prahy sfouknul vitr klobouk.Jeho manželka ještě na něj stačila zvolat aby si dával pozor na svoji hlavu...(no trochu morbidní pověst...) Pak jeho popravě přihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Černín)

Jeho manželka se jmenovala Salomena, rozená z Hořovic, nejprve přestoupila ke katolictví a poté se vdala za Heřmana Černína z Chudenic.
Její příběh je docela čtivě zpracován v knize J. Janáčka "Ženy české renesance".

[acoma]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještě před popravou. Nicméně i jeho ostatky stejně potom zhanobili při exekuci.

Ten se prý radší dokonce oběsil sám.

[Viola]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještě před popravou. Nicméně i jeho ostatky stejně potom zhanobili při exekuci.

Ten se prý radší dokonce oběsil sám.

Já četla, že skočil do Jeleního příkopu...

[acoma]

Jediným katolíkem mezi popravenými měl být Diviš Černín. Tři radní českobratrského vyznání měli být oběšeni - víte o tom něco víc, hlavně proč?.

ti tři oběšení byli:
Nathanaél Vodňanský z Uračova byl primátorem Starého města pražského , který pro urážku císaře zažil výhružky šibenicí již v r. 1615. V r. 1605 vydal volně přeložené francouzského humanismu "Theatrum mundi minoris" ("Široký plac nebo zrcadlo světa") od Pierra Boaistuaua , které bylo předzvěstí Komenského díla "Labyrint světa a ráj srdce".
Jan Kutnauer ze Sonenštejna
Simeon Sušický ze Sonenštejna
Ale víc nevím.

[Viola]

Mohlo by to souviset s jejich vyznáním?

[acoma]

Mistr Mydlář si za popravu všech pánů naúčtoval 584 kop míšeňských pro sebe a svou čeládku. Za tuto sumu se v tu dobu dal koupit dům. Zemský místodržící Karel z Lichtenštejna byl velkorysý - dal mu dokonce 634 kop míšeňských. Konfiskace majetku obětí nebyly zanedbatelné....

[Dagmar]

Suma za popravu byla sice pěkná, ale kat Mydlář dostal jen zálohu a zbytek
musel na císaři vymáhat.

[Viola]

Mistr Mydlář si za popravu všech pánů naúčtoval 584 kop míšeňských pro sebe a svou čeládku. Za tuto sumu se v tu dobu dal koupit dům. Zemský místodržící Karel z Lichtenštejna byl velkorysý - dal mu dokonce 634 kop míšeňských. Konfiskace majetku obětí nebyly zanedbatelné....

No, upřímně, ani mu ty peníze nezávidím... Dobře, tak ještě jsem schopná pochopit, že si zvykl na popravy, ale 27 lidí, navíc potom to čtvrcení a řezání hlav...

[acoma]

No, upřímně, ani mu ty peníze nezávidím... Dobře, tak ještě jsem schopná pochopit, že si zvykl na popravy, ale 27 lidí, navíc potom to čtvrcení a řezání hlav...

A řezání Jeseniova jazyka... Prý druhý den ještě Mikuláše Diviše za jazyk přibil hřebem k šibenici na dvě hodiny. To je fakt šílený...

[Jiří Motyčka]

...V této souvislosti bych se ještě rád zeptal na 2. Pražskou defenestraci.Údajně když šli vyházet z oken tři vážené pány tak alespoñ jednomu vysoce postavenému člověku nebylo prozrazeno s jakým účelem tam skutečně jdou.Ten důvod měla bejt jeho silná omezenost a neschopnost držeti jazyk za zuby.Já mám podezření na Jáchyma Ondřeje Šlika...

Nejprve bych si dovolil „drobátko“ upřesnit. Spiklenci šli defenestrovat pouze 2 "vážené pány", písař Fabricius byl vyhozen jaksi neplánovaně, protože ve vyhrocené atmosféře zjitřených myslí strašně provokoval aktéry, kteří přišli vykonat ortel nad Slavatou a Martinicem.
No a nyní k věci. Ano, Šlik byl známý tím, že opravdu neuměl držet zobák. Údajně se o defenestraci dozvěděl od Thurna až ráno v den defenestrace. Věděl tedy, co se bude odehrávat v kanceláři místodržících, než tam dokráčel spolu s ostatními. Těch lidí, kteří do spiknutí nebyli zasvěceni, bylo daleko více. Proto je jednodušší spočítat ty, kteří o tom věděli. Hodně napovídá konspirativní schůzka v domě Smiřických na Malé straně v den před defenestrací. Této schůzky se zúčastnili Thurn, Budovec, Vchynský a pochopitelně Smiřický. Nejistá, ale velice pravděpodobná je ještě účast Colonny z Felsu a Roupovcova...

B.T.W. Defenestrace 23. května 1618 byla defenestrací v pořadí už třetí. Tou druhou byla ta, ke které došlo v září 1483, kdy také při předem připraveném povstání v Praze byli vyhození z oken radnice na Novém Městě konšelé a na Starém Městě rovnou jeho purkmistr. Při těchto krvavých událostech byla prolita krev i na Malé straně.

[Viola]

B.T.W. Defenestrace 23. května 1618 byla defenestrací v pořadí už třetí. Tou druhou byla ta, ke které došlo v září 1483, kdy také při předem připraveném povstání v Praze byli vyhození z oken radnice na Novém Městě konšelé a na Starém Městě rovnou jeho purkmistr. Při těchto krvavých událostech byla prolita krev i na Malé straně.

No dobře, ale standardně se počítá se dvěma... Ono jde taky o to, kolik by jich bylo celkem, kdybychom začali počítat i ty ostatní

[Jiří Motyčka]

...Tři radní českobratrského vyznání měli být oběšeni - víte o tom něco víc, hlavně proč?...

Rozsudek s hrdelními tresty obsahoval 43 jmen! Tento seznam byl rozdělen na 2 části (15 + 28). 15 byla nakonec udělena milost.
Mezi těmito 15 byla jména:
Kašpar Uzlar z Kranzberku
Lukáš Karban z Olšan, oba radní Nového Města
a znýmý MUDr. Matyáš Borbonius, obecní starší Nového Města
(ty jsi měla pravděpodobně na mysli; m칝ané měli být většinou oběšeni)
...
a z druhého seznamu byl omilostněn pouze jeden:
Eliáš st. Rozýn z Javorníka, obecní starší z Nového Města. Měl být sat, ale nakonec mu byl darován život...

Do této podoby nakonec rozsudky upravil Ferdinand II. po probdělé noci z 15. na 16. června. V květnu císař sepsal svoji závět a pokrytecky se rozhodl, aby očistil své hříchy, že vykoná pou k Panně Marii, která prý v Mariazellu konala zázraky ...

[Katerina]

Mohlo by to souviset s jejich vyznáním?

Podle mě nemohlo, protože jediný katolík mezi nimi byl rytíř Diviš Černín z Chuděnic a ten prý dokonce kněze odmítl před popravou.

Myslela jsem si spíš , že by to mohlo souviset s jejich stavem, protože šlechtici se normálně nevěšeli, měli "nárok" na popravu mečem, na rozdíl od měštanů, ale to v případě Staroměstské exekuce taky neplatilo, protože i někteří měštané byli st¡ati.
JInak jich bylo 22 Čechů a 5 Němců , z pánů byl Němec akorát Jáchym Ondřej Šlik.

[Katerina]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještě před popravou. Nicméně i jeho ostatky stejně potom zhanobili při exekuci.

Ten se prý radší dokonce oběsil sám.

Já četla, že skočil do Jeleního příkopu...

Ano, prý skočil z Bílé věže, to jsem četla taky.

[Viola]

Špatně jsem se vyjádřila... Mělo se jednat o pány Jana Kuttnaura ze Sonnenšteina, Šimona Sušického ze Sonnenšteina a Nathanaela Vodňanského z Uračova. Ti snad oběšeni byli - víš ale, proč se mezi odsouzenými dělaly takové rozdíly, tedy ve způsobu popravy?