Strážní hrady

[KOMOŃ]

Co o nich vime a co o nich nevime...?
Nedilnou soucasti nasďch dejin sou ony strazni hrady presto o nich vime jen velmi malo.Skoro nic teda ...

[Ježek]

Co o nich vime a co o nich nevime...?
Nedilnou soucasti nasďch dejin sou ony strazni hrady presto o nich vime jen velmi malo.Skoro nic teda ...

Musím se přiznat, že já skoro nic

[p(o)sel z budoucnosti]

No vidis.A to je prave velka skoda.

[Przemysl de Nyestieyky]

Co o nich vime...Skoro nic teda ...

Částečně opravdu nic, ale zas je to jen na schopnosti archeologů dané oblasti. Pro východní Krkonše se dají jmenovat jména, která udělala v posledních desetiletích obrovský přínos pro historiografii kraje.
Pokud by se to dalo zjednodušit, tak o strážních hradech toho víme nepříliš, protože často neměly jména (tudíž absence v pramenech), nemívaly správní nebo sídelní funkci (takže nebylo tolik dbáno o bytelnost výstavby a dnes je lze identifikovat víceméně archeologickým výzkumem) a pak, ...tento pojem se užívá často i dodnes v nepochopitelných (z neznalosti) souvislostech.
Řada sídelních (residentních) hradů také často mívala strážní funkci, ale ne vždy. Nejstarší strážně-sídelní hrady vlastně od 13. století nahrazovaly tzv. ostraží (do 12.st. strážná místa s kouřovo-ohnivými signály) podél zemských stezek a poblíž zemských bran.

[p(o)sel z budoucnosti]

Nejstarší strážně-sídelní hrady vlastně od 13. století nahrazovaly tzv. ostraží...

Prave ze az na par pokusu v minulosti(a zdarnych pokusu) udelat vtom poradek se mi nepovedlo nic.A to z toho duvodu ze Mnoho hradu vyrostlo na miste straznich mist.Dale komplikuje praci i to ze kdejakka tvrz nebo vladycke sidlo byla proseta jako na potvoru snad vsema vesnicema .O mnohych tvrzich se treba vubec nevi a tak doufam ze tu co sem nasel bude pripsana do seznamu .Ale i tak je to prace moc slozita ale zaroven zajimava.To neni jako vlezt do archivu a vyhrabat tam neco na nekoho.
Nekdy mam chut to vzdat uplne

[acoma]

např. Landštejn? U něj přeci byli pohraniční záseky.

[Przemysl de Nyestieyky]

např. Landštejn? U něj přeci byli pohraniční záseky.

Ale Landštejn byl především sídelně-správní a rodový hrad ne? Zpočátku i u takových hradů byla strážní funkce, ale hlavní úlohu měl jinou... přiznám se však, že neznám příliš jeho historii natož okolnosti založení.

[Viola]

Landštejn byl původně strážní, resp. oba Landštejny Původně byli totiž dva, tenhle náš je ten "druhý". No a měl hlídat hranici s Rakouskem.

[p(o)sel z budoucnosti]

Landštejn byl původně strážní, resp. oba Landštejny Původně byli totiž dva, tenhle náš je ten "druhý". No a měl hlídat hranici s Rakouskem.

O takovejch kouskach jako je Landstejn se da zjistit bohuzel mnoho.Jenze ja patram po tech o kterych neni vetsinou ani jedinej pisemnej pramen.Tim je to horsi ze jedine co nam zbejva je jen pomistne jmeno a to jeste kolikrat tezce zavadi...

[Przemysl de Nyestieyky]

..Jenze ja patram po tech o kterych neni vetsinou ani jedinej pisemnej pramen...

O to víc se musíš opírat o povědomosti kolonizace kraje, archeologii, trasy středověkých cest a o nejstarší členění panství...

[p(o)sel z budoucnosti]

..Jenze ja patram po tech o kterych neni vetsinou ani jedinej pisemnej pramen...

O to víc se musíš opírat o povědomosti kolonizace kraje, archeologii, trasy středověkých cest a o nejstarší členění panství...

Souhlasim.A proto se zamereim na vase(nase)okoli.Ted sem si precetl nejake pojednani a nalezl sem nekolik zavaznejch nedostatku.A ty dostatky potvrzuji akorat to o cem uz vim dlouho.Zatimco teda panove museli patrat ja na to prisel behem 4 dnu(byl sem zadany ).
jak ja to jen tehdy jenom delal

[Przemysl de Nyestieyky]

..patram po tech o kterych neni vetsinou ani jedinej pisemnej pramen...

O to víc se musíš opírat o povědomosti kolonizace kraje, archeologii, trasy středověkých cest a o nejstarší členění panství...

Souhlasim.A proto se zamereim na vase(nase)okoli.

Doporučuji se seznámit především s vynikajícím dílem J.V.Šimáka: Pronikání Němců do Čech kolonisací ve 13 a 14. století., 1938. (Vyšla i verse v díle České dějiny I./5, pod názvem Středověká kolonisace v zemích českých.)
Nebo dnes již klasická práce J.K.Hraše Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách, 1885. (K této práci se však i přes zajímavou syntézu odborníci nechtějí moc znát.)
Ale v obou případech je nutné (ač vycházejí z faktů a nebojí se odkazů na prameny) srovnávat s novými poznatky a současnými pracemi!

[acoma]

např. Landštejn? U něj přeci byli pohraniční záseky.

Ale Landštejn byl především sídelně-správní a rodový hrad ne? Zpočátku i u takových hradů byla strážní funkce, ale hlavní úlohu měl jinou... přiznám se však, že neznám příliš jeho historii natož okolnosti založení.

Původně prý patřil rakouským Zöbingenům...

[Przemysl de Nyestieyky]

Landštejn byl původně strážní, resp. oba Landštejny...

Obecně se to dá zjednodušit tak, že většina starých hradů v pohraničí byla strážních nebo s částečnou strážní funkcí.
U většiny strážních hradů dnes ovšem není známé jejich jméno (měly-li někdy nějaké?) a z většiny nezbyly ani výraznější ruiny. Mnoho takových hradů bylo právě těch tzv. "skalních" a nebo provizorně stavěných.

Jedna z nejlepších prací, zkoumajících vztah takovýchto hradů v souvislosti se stezkami, podružnými cestami, zkratkami a průběhem panství, je dle mého, kniha F.Němečka-R.Klose: Skalní hrady v Českém Švýcarsku, 1977.
Autoři podrobně rozebírají situaci česko-saského švýcarska v souvislosti s panstvími Berků z Dubé, pánů z Michalovic, Vartemberků. Zvláště jde sice o hrady - Šaunštejn, Falkenštejn, Chřibský hrádek, Kyjovský hrad, Vlčí hrádek a Brtnický hrádek, ale lze říci, že záběr je od Tolštejna k saským Wintersteinu, Arnsteinu atd.
Tam autoři dokázali "z ničeho" vytvořit bohatý historiografický popis! Některé současné odborné práce toho popíšou sice mnohem více, ale neřeknou v podstatě nic podstatného, jakoby tím sledovaly rozložení výsledků bádání do mnoha odborných pojednání na mnoho let dopředu, což není příkladem této knihy...

[petr]

Vážení
tenhle poslední příspěvek o knížce Skalní hrady je o dílu, které je vytvořeno jakoby na zakázku a historie se tu otáčí, aby dokázala záměry autorů a dala neznámým místům historii. Pro vysvětlenou upozorňuji, že archeologický průzkum (PhDr. František Gabriel) dokázal, že hrádky po roce 1319 (dobytí Krásného Buku) přestaly exstovat.
Mám k tomu i svůj poznatek - když husiti dobyli 1422 hrad Pihel, císař Zikmund napsal Žitavským, aby si chránili tvrz Kalov (přibližné znění z knihy) a autoři to samozřejmě stáhli na Kyjov podle podoby jména (asi 30 km daleko) a na historicy naprosto jinou oblast. Začal jsem se tím zabývat a po delším čase pátrání (i v NM) jsem dospěl k závěru, že jde o 1 km vzdálené Chotovice (1455 Kotwitz), české slovo KAL se dá totiž přeložit i jako der Kot. A pak jsem tvrz objevil včetně středověké keramiky, asi 100 metrů pod hospodou, popis www.randus.wz.cz na Českolipsko, vlastivěda, tvrze - Chotovice.
Jinak ke strážním hrádkům - je těžké je nějak oddělit, každý majitel či správce musel mít ke své obživě nějaký úděl, tedy majetek s lidmi, aby se mohli uživit. A tím pádem se dá o takovém hradu mluvit jako o meměpanském.
Panovník uděloval léna někde v pustinách na hranicích země, aby tam šlechtici přinesli civilizaci, ale současně i zemi chránili. Takových hradů je známých vícero - na Dyji, na severu atd. Velmi dobrým příkladem je Karlsfreed v Německu nedaleko českých hranic u Jablonného v P., kde je celé údolí přepaženo přikopem a kdysi zdí (dnes val), aby cestující museli kolem hradu přes mýtnici. Podobná situace je u hradu Šprymberku - není ti sice hraniční hrad, ale cesta vede chráněou zóou. A ještě Fredewald (Pustý zámek) u Prysku, okr. ČL, kde je cesta do příkopu hradu.
Zajímavou myšlenku jsem převzal ze zápisu z výpovědi ducha pi seanci, a byl to duch jednoho z jablonských mnichů (Jablonné v Podještědí), kde hovořil o stezkách a ochranných hradech. Věřte-nevěte, hovořil o věcech, o kterých laický současník neměl ani páru, např. dva kláštery v tomto městě.
Tohle byla připomínka k tomu, k čemu mířil asi zadavetel tématu, ale máme skutečně strážní hrádky, a to několika druhů - obléhací (viz okruh pevnůstek kolem Nového hradu u Brna a i snad Rousínovský hrádek). Pak tu jsou hrádky v blízkém okolí jiných hradů, např. bych uvedl Hlásku u Sloupu v Čechách a třeba Pustý zámek u Kašperku, kdy to nebylo sídlo, ale jenajen ochrana buď cesty nebo alespoň lepší výhled.