Dvůr v 19. století

[mar]

Zdravím, poblíž několik kilometrů od domova stojí na samotě dvůr, ovšem jak je vidno například z III. vojenského mapování, v 19. stol. byly na tomto území dvory tři. Nedávno jsem se byl na jednom z těchto míst podívat a jediné, co z něj zbylo, je stará kamenná studna. Často ovšem přemýšlím, jak takový dvůr tehdy vypadal a jak vypadal běžný život na něm. Je mi jasné, že hlavní starostí byl chov zvěře po celý rok, ale rád bych viděl nějaké staré fotografie ještě z 19., příp. počátku 20. stol., před zavedením elektřiny atd. Také by mě potěšilo, pokud by mi někdo znal knihu z tohoto období, kde je popsán dvůr, a/nebo život v něm. Z muzeí a historických materiálů znám pouze chudé horské chalupy, kde byl veškerý život soustředěn do jedné světnice (izby), ale předpokládám, že život na rozlehlém statku vypadal do jisté míry jinak.
Děkuju předem za vaši ochotu.

PS: Nikde nevidím tlačítko na přidání nového tématu, je chyba pouze u mě?

[Ježek]

Zemědělství se příliš nemuselo lišit v 19. století od toho středověkého - jiné mohlo být postavení sedláka (to ale nemělo vliv na provoz usedlosti), používaly se složitější stroje, ale stále mechanické, možná se víc hnojilo. Mohly se pěstovat jiné plodiny.

K hospodářskému dvoru ve středověku např. tady:
https://www.kosmas.cz/knihy/168227/prom ... tredoveku/" onclick="window.open(this.href);return false;
Nebo Vladimír Nekuda: Středověká vesnice na Moravě

To tlačítko, možná chybí v některém vzhledu, čili je chyba u mne.

[travonah]

pomohly by ti také Dějiny hmotné kultury, národopisné sbírky v muzeích, pokud šlo o šlechtické dvory, v polovině století bylo zrušeno poddanství a robota, takže ve dvorech stoupla potřeba režijních pracovníků. Dvůr může být i selský- svobodný i poddanský, dále církevní a městský. Nutně se musela vyskytovat čeleď, čeledíni a služebné ubytovaní ve dvoře. Pokud vím z místních poměrů, tak čeledíni případně služky byli běžní od deseti ha. Dále se dvory souvisela vrstva deputátníků a nádeníků, případně správce atd. V devatenáctém století již probíhala rozsáhlá osvěta ohledně zem. hospodaření, byly zaváděny parní stroje na orbu, mlácení. Je zřejmé, že právě větší majetky umožňovaly tyto investice. Ohledně života, v neděli kostel ale i častěji, součástí dvora mohla být kaple i případně kostel, draní peří - při něm se vyprávělo či četlo, máti takto ženským četla z knížek, často se zpívalo, byl pestrý spolkový život a častá stranická činnost majitelů a také práce pro českou věc. Jinak tvrdě stavovská společnost, jak píše Petráň, mezi sedlákem a chalupníkem byla daleko hlubší a nepřekročitelnější propast než mezi šlechticem a sedlákem, to ale nebránilo, aby se všichni při výpomoci nenajedli u stejného stolu. Toto uplatňoval i prvorepublikový předseda vlády Švehla, u něj též platilo, že čeleď jí dohromady s rodinou. Pak samozřejmě o velkých svátcích a posvíceních poutě, procesí. A samozřejmě i zcela světské věci, můj praděda, správce u Rohanů např jezdil každou sobotu na partičku karet s knížetem na Sychrov, podle tetičky velcí přátelé. Jinak z příbuzenstva z tohoto prostředí dva dosáhli rektorských hodností.

[mar]

Původně šlo o území biskupského léna, nicméně moc tomu nerozumím - podle kroniky se prodávala společně s blízkým panstvím, s nějakým souhlasem (arci)biskupa. Na počátku 19. stol. byly pozemky odprodány obyvatelstvu s povinností ročních činží. Samotné dvory byly nejspíš šlechtické, a obávám se, že s výkupem z poddanství to v tomto relativně chudém kraji moc slavné nebylo, v okrajových, horských částech panství dokonce lidé robotovali až do počátku 20.(!) stol., proto myslím, že ani jejich vybavení se nedá nazvat vyspělým. Stejně tak jsem dost skeptický ke čtení knížek atd., ale rád bych se mýlil. Dva dvory zanikly na konci 19., příp. na počátku 20. stol. Ještě zápátrám.
S další otázkou mírně odbočím - na III. voj. mapování je docela často k vidění něco, co podle legendy značí kruhovou cihelnu(?). Nachází se na různých místech, myslím, že dnes na těchto místech není vůbec nic. Opravdu byly tyto cihelna tak rozšířené? Na návrší poblíž místa popisovaného zaniklého dvora je trigonometrický bod nazvaný "Kruhy u dvora". Mohlo by se snad jednat o odkaz na takovou cihelnu? Nenapadá mě jinak nic, co by v blízkosti, mohlo označovat kruhy, jedině slovanské mohyly.

PS: Ano, ve všech jiných vzhledech, než v defaultním, jsou tlačítka funkční. Působí to jako blbuvzdornost.

[slavicekvac]

Podívej se ještě do II. mapování, tam by mohly být ty kruhové útvary lépe, můžou to být mohyly, ale i přirozené pahorky. Dnešněí snímky Google earth taky ukážou, jestli tam něco je, či možná bylo, pokud je snímek z období nasychání vlhkosti. GE má snímky ze tří různých roků, zadáš si historii na rozbalovacím menu. Ještě můžeš získat LIDAR modely, ale to jde těžko...

[mar]

Mapy jsem prozkoumal asi všechny, ale mohyly tam vidět nejsou. Vím o nich z dokumentů, byly zde konány archeologické průzkumy ale sám jsem je ještě v tomto lese neviděl. Jen nevím, jestli s nimi souvisí označení "kruhy". Ohledně toho ještě zabádám (v muzeu). Ty LIDAR modely vypadají moc zajímavě, jen je sehnat...