Bořivoj II. a další

[Troodon]

Byl to neschopný pasívní ňouma, který sebou nechal manipulovat a spoléhal se na podporu úplatných velmožů vládnoucích jeho prostřednictvím? Trochu to rozvedu a jsem zvědav na reakce. Bořivoj byl dosazen na knížecí stolec uměle svým bratrem Břetislavem II. Je možné, že byl k tomuto činu nějakým způsobem donucen panstvem (Vršovci)? Bořivojovy rysy musely být známé všem bratrům a dalším příbuzným. Proč by tedy někoho takového a ještě proti stařešinskému řádu prosazoval na svoje místo? Připadá mi celkem logické, že oba měli podobnou povahu (sklon k manipulovatelnosti) a Břetislav byl tedy donucen/přemluven šlechtou, snad Vršovci. Pak začal zlobit, takže ho zlikvidoval najatý vrah anebo byl tento krok přímo naplánován už dopředu. Po jeho zavraždění na povel Bořivoj honem honem přispěchal z Moravy jako poslušný pejsek (bylo potřeba mít poskoka na svém místě) a "ujal se vlády". V případě jakýchkoliv problémů měl dostatečné zázemí, aby si každý (Oldřich Brněnský, později Svatopluk Olomoucký) rozmyslel proti němu něco podnikat. Nebylo potřeba zacházet do extrémů jako trestání, odvetné výpravy atd. O peníze z polského tažení se nerozdělil se Svatoplukem právě proto, že je musel poslušně odevzdat skutečně vládnoucí klice (Vršovci a spol.). Postupem času mu to lezlo krkem a začal si vyskakovat. Jelikož schopný a rázný Svatopluk pravděpodobně pravý stav věci znal, tyto problémy vyvolal/podpořil jeho nastrčený agent. Situace se stávala neúnosnou a tudíž musel být loutkový kníže odejit. Druhý atentát by byl moc podezřelý, protože už se leccos šeptalo o Břetislavově smrti. Panstvo si vyjednalo se Svatoplukem zachování postavení/statků a nástupnictví Vladislava (dalšího vhodného trouby, navíc z přímé "legitimnější" pražské větve s vazbou na šlechtu z Čech) po Svatoplukovi. Bořivoj se usilovně snažil uplatit císaře, ale Svatopluk nabídl nerealisticky vyšší sumu a pěkně vyždímal státní "rezervy". Později, po špatné obraně státu za Svatoplukovy nepřítomnosti svedl velmož Vacek veškerou vinu na Mutinu (Vršovce), čemuž samozřejmě Svatopluk uvěřil, protože se dávno vědělo, jaká jsou Vršovci pakáž a stejně už chtěl napjaté vztahy jednou provždy vyřešit. Tudíž zvolil nejrazantnější opatření - vyhladit je do kořene, podobně, jak už se o to pokoušeli jiní předtím. Později za to zaplatil životem. Zbytek šlechty (bývalých spojenců Vršovců) pochopitelně nechtěl za knížete dalšího oprávněného nástupce t.j. Otu II. Olomouckého a trval na smlouvě se Svatoplukem čili oťukaném a (českém t.j. našem) Vladislavovi. Zhrzený Bořivoj II. se posléze vrátil z exilu a domáhal se moci. Vladislav I. si ale mezitím naklonil císaře (za pomoci šlechty) a byl potvrzen. Protože se celá situace nelíbila dalšímu Vladislavovu bratrovi Soběslavovi, který všechny ty čachry pozoroval od začátku a možná měl jediný z bratrů jakýs takýs charakter, Vladislav se ho zbavil, aby měl klid. Jenomže Vladislavovi I. se v čele státu až moc zalíbilo a podezřele se kamarádil s německým císařem (úřad nejvyššího číšníka), což se asi zase nezamlouvalo šlechtě. Takže přestali Vladislava I. podporovat a do vedení si pozvali kajícího se Bořivoje II. Vydrželo to tři roky. Bořivoj II. zřejmě nebyl schopen udržovat s říší ty správné vztahy popř. odříznutý Vladislav I. sehnal někde jinde finance, aby si císaře zase naklonil. Ten zakročil a neschopný kníže definitivně odešel. Těsně před smrtí Vladislav I. na svoje místo prosazoval Otu II. Olomouckého. Pravděpodobně mu bratr už tak moc nevadil, ale chtěl oslabit vliv šlechty z Čech. To by Soběslavovi I. asi taky nevadilo, jenže se zase neměl o koho jiného opřít. Jelikož šlechtu kníže patrně už neposlouchal, protože ji dobře znal, byli nastrčeni vhodnější přemlouvači hrající na city (matka Svatava) a křesťanské ideály (biskup Ota Babemberský). Taky mě napadá možnost, že se v něm hnulo svědomí a chtěl zachovat stařešinský řád nebo mu o to šlo od začátku a naopak byl charakter on v protikladu k Soběslavovi, který se snažil jen získat moc

[Troodon]

To mi k tomu vážně nikdo nic nenapíše? Je to taková pitomost nebo nikdo o tom nechcete diskutovat, protože je možné cokoliv? Rád se nechám poučit, pokud v mé konstrukci něco vyloženě nesedí.

[Ježek]

U Břetislava II. se uvažuje, že by nejraději zavedl primogenituru (a nebo alespoň dosadil svého syna Břetislava +1130, který byl ovšem nezletilý). Bořivoj II. v očích svého bratra byl manipulovatelný (pokorný jako beránek) a snad měl udržet ve svých rukou moc a předat ji (po své smrti) právě Břetislavovi. V tom si myslím, že Vršovci nemuseli mít vůbec žádnou roli, v jejich zájmu bylo udržení mocenských posic (což se dařilo, pokud byl u trůnu někdo z potomků Vratislava).
Svatopluk využil potom nespokojenost v Čechách, např. straníků Vladislava, nebo jednoduše šlechty, která nebyla u moci (funkcí). Bořivoj naopak mohl počítat s podporou stávajících dvorských a hradských úředníkům, kterým hrozilo (a v případě Vršovců se to ukázalo jako reálné), že jejich posice získají Svatoplukovi (a pak Otovi) věrní, šlechta z Moravy.
Vršovci nebyli takový ďáblové, jak je líčí Kosmas, kdoví, jak to bylo třeba s vraždou Břetislava (myslím, že Žemlička ve svém románu snad i spekuluje o tom, že za tím stál Bořivoj), ani samojediní nemohli rozhodovat o tom, kdo bude českým knížetem. Stejně tak těžko musel jakkýkoliv kníže odevzdávat peníze Vršovcům, Bořivoj jednoduše nechtěl dávat peníze svému potencionálnímu (a jak se ukázalo, tak i reálnému) protivníkovi z Olomouce.
Co se týče Vladislava, tak těžko říct, že on byl charakter a Soběslavovi šlo naopak o moc. Vladislav byl hráč, který si všelijak pojišťoval svůj nástup. Věděl, že Bořivoj se bude snažit prosazovat Břetislava mladšího, nebo své syny a nemá šanci nic získat (ani na Moravě), spojil se se Svatoplukem, nabídl své straníky v Čechách (to Svatoplukovi chybělo), za nástupnictví po něm. Ohledně odstupování a zbavování vlády Bořivoje v pozdější době, o tom se neví vůbec nic (stěží, že se to stalo), těžko říct proč. Číšnický titul v Říši, nemusí nic znamenat, mohl existovat již dříve (třeba za Vratislava).
Biskup Ota byl z Bamberku, ne z rodu Babenberků.

[kacuro]

... ale Svatopluk nabídl nerealisticky vyšší sumu a pěkně vyždímal státní "rezervy"...

Svatopluk nevyždímal ani tak státní rezervy, jako spíš obral kde koho včetně kostelů atd., viz FRB II., s. 157: "W skutku nebylo opata, nebylo probošta, ani duchowního, ani laika, ani Žida, ani kupce, ani suken kraječe, ani citarníka, aby nepřispěl nerád nečím knížeti ze swého krámu".

... odříznutý Vladislav I. sehnal někde jinde finance, aby si císaře zase naklonil. ...

Vladislav nemusel bezprostředně žádné peníze pro císaře shánět, neboť jak bylo tehdy častým zvykem, peníze Jindřichu V. pouze slíbil. Ten ostatně vyšel z celé situace finančně ještě mnohem lépe, neboť vyřešil spor biskupa Heřmana a Václava z Grojče, přičemž biskup „pomazal zlatem ruku králowskau.“ Vladislava zaplacení slíbeného obnosu patrně vůbec finančně nezatížilo, neboť si zajistil kompenzaci od Bořivojových přátel, z nichž „jedni zraku a peněz zbaweni, jiní toliko z wěcí ke jmění náležejících olaupeni.“ FRB II., 169.