Zdeněk Pokluda: Moravští Šternberkové

[Ježek]

Autor už v úvodu své knihy resignuje na snahu zachytit celý šternberský rod, tedy i na větve, které sídlily na Českém Šternberku, Holicích nebo Konopišti, ale zabývá se pouze moravskými větvěmi (původem, nebo těmi, které na Moravu přišly z Čech).

Z. Pokluda nejprve na příkladu Šternberků ukazuje vlastnosti šlechty (a nebo obráceně), jako je starobylost, účast na správě země, držba, rodové jméno.

Kapitoly na počátku knihy jsou psány jinak, autor nejdříve shrne dosavadní bádání (třeba o Šternbercích před Divišem z Divišova) a všechny prameny v přehledné tabulce, nechává tak nahlédnout do "kuchyně" historika a poté se k danému problému vyjádří. Takto postupuje do Zdeslava (posl. zmínka 1263), kdy také došlo k rozdělení na českou a moravskou větev rodu, poté už píše "klasicky".

I přes rozsáhlou genealogickou a místopisnou rozvětvenost rodu se autorovi daří rod popisovat jasně a zřetelně a do jisté míry i čtivě (hodně udělá, když se rodopisná knížka nepíše s rejstříkem v ruce).

Závěrem autor řeší problémy "lidové tradice" - Jaroslava z Šternberka, který porazil Tatary u Olomouce a podíl Albrechta ze Šternberka na vraždě Václava III. - vynálezce této teorie je označován jako „zručný stylista Ivanov“. viz zde: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 450#p58450 Poslední tesi, kterou Pokluda vyvrací, je to, že Zdeněk Konopištský z Šternberka byl švagrem Jiřího z Poděbrad.

Co vytknout? Maličkosti. Jako nejstaršího doloženého předka Valdštejnů bych neviděl Markvarta, doloženého v r. 1197, gener bych nepovažoval za syna (Diwis gener Benessonis - CDB II, č. 187) a naposledy bych nepovažoval založení Lukova králem na základě toho, že tam bylo krajské landfojtství v roce 1371. Jinak knihu doporučuji těm, které zajímá tato tematika.