Moderátor: Ježek
nebo se (Ježek) či já zeptáme. Nevím, zda u nás jsou fóra na diskusi o latině, v Německu - tedy v němčině jsem jich našla několik, dám sem pak odkazy, těch několik málo odkazů v češtině, co jsou k něčemu, sem vložím později rovněž.
Zachová to má jen Patruus, i, m strýc.Viola píše:Měla bych dotaz k termínu "patruus" - jedná se o strýce z otcovy strany. Kteří příbuzní by připadali v úvahu? Jistě jde o otcova bratra, ale může jít třeba o manžela otcovy sestry? Nebo o otcova bratrance? Nebo třeba o prastrýce?
Děkuji.
Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.
Ve Strukturách? Já se po příchodu domů podívám...Ježek píše:Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.
Ve Správěelizabeth píše:Ve Strukturách? Já se po příchodu domů podívám...Ježek píše:Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.
Jestli tady: Libor Jan, Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy, tak se podívám také...Ježek píše:Ježek píše:Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?...Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.
Ve Správě
Pojem vyšší je oktáv, neboli osm dní oslav velké slavnosti, např. narození Páně. Poslední den z těchto osmi se vesměs nazývá oktávem v hantýrce, nebo obráceně - počet dnů oslav by měl být oktáva, a jejich poslední den oktáv. Vyber sielizabeth píše:Jak je to s překladem slova octava? Octava je běžně osmá od trojv. adjektiva osmý (octavus, octava, octavum). Ale ve spojení s Pascha nebo Pentecostes bych řekla, že se jedná o velikonoční a svatodušní neděli. Zase ale s přihlédnutím k tomu, že feria quarta je středa neboli den čtvrtý by neděle měla být feria prima. Takže jsem lehce zmatená. Může mi někdo pomoci, třeba jen vhodným odkazem k nastudování...
Spojení tohoto dne osmého s nedělí je možné, jestliže se bere např osm dní od Bílé soboty, neboli vigilie Zmrtvýchvstání, tak ten osmý den vyjde na neděli. Ale té se teď říká první velikonoční. Oktáv se tak dnes užívá prakticky jen o Vánocích, v ostatních srovnatelných případech je to relikt. V historii se to ale dá hledat, vždy prakticky tak jak jsem popsal. Osm dní oslav události, slavnosti, svátku. Nehldej v tom ferie, to je označení všedních dní, kdežto oktáv je vždy spojen se slavností. Tak povyšuje všední dny po slavnosti na ještě sváteční. To je už ta událost sama. Moc děkuju. Ve slovníku od Novotného a Sedláčka v doplňcích neklas. latiny jsem našla oktáv. Jenže jsem nevěděla, co to je.slavicekvac píše:Pojem vyšší je oktáv, neboli osm dní oslav velké slavnosti, např. narození Páně. Poslední den z těchto osmi se vesměs nazývá oktávem v hantýrce, nebo obráceně - počet dnů oslav by měl být oktáva, a jejich poslední den oktáv. Vyber sielizabeth píše:Jak je to s překladem slova octava? Octava je běžně osmá od trojv. adjektiva osmý (octavus, octava, octavum). Ale ve spojení s Pascha nebo Pentecostes bych řekla, že se jedná o velikonoční a svatodušní neděli. Zase ale s přihlédnutím k tomu, že feria quarta je středa neboli den čtvrtý by neděle měla být feria prima. Takže jsem lehce zmatená. Může mi někdo pomoci, třeba jen vhodným odkazem k nastudování...
Krom toho máme ještě novénu, devítidenní přípravu na něco, např. svátek nějakého světce, svatodušní svátky, svěcení osoby etc. To je devět dní předem, jako oktáv osm dní po události, slavnosti. Tam ale neříkáme poslednímu dni novén
Myslím, že teď už to, s Tvými výše uvedenými informacemi dám dohromady. Nebralielizabeth píše:
Jeden dotaz k Ježkovi - vy jste brali konjunktiv rozvažovací a potenciální?
V podstatě stejnou větu Quem laudem? (s konj. přítomným) a Quem laudarem? (s konj. minulým) můžeš přeložit jako Koho bych mohl pochválit? nebo Koho bych měl pochválit? resp. Koho bych byl mohl pochválit? a Koho bych byl měl pochválit?
Ne, to se používá podle kontextu a cca tak, jak to píšu výše. Přihodila jsem tam ještě dva další příklady. Jen mě zajímalo, jestli jsem to v těch skriptech nepřehlédla. Jinak ve středověku to asi příliš nepoužívali a v právnických textech jako jsou listiny tím tuplem ne, leda by chtěli udělat záměrně nějakou nejdnoznačnost v textu. Víc už asi sz odpoledne (nebudu tady pruditJežek píše:Nebralielizabeth píše:
Jeden dotaz k Ježkovi - vy jste brali konjunktiv rozvažovací a potenciální?
V podstatě stejnou větu Quem laudem? (s konj. přítomným) a Quem laudarem? (s konj. minulým) můžeš přeložit jako Koho bych mohl pochválit? nebo Koho bych měl pochválit? resp. Koho bych byl mohl pochválit? a Koho bych byl měl pochválit?
Ptáš se na to, kdy se používá moci a kdy mít?
) Ten konjunktiv je velmi dobře udělán tady http://ktf.cuni.cz/~simandl/Syntax08/Konj08b.pdf jen pokud by člověk studoval jen podle toho, musel by chodit na ty přednášky a doplňovat si to vytečkované a i závěrečný překlad. Ten jsem mimochodem udělala, ale ještě jsem si ho nezkontrolovala s Biblí. Ač tedy vím, že překlad Vulgaty ještě nemusí být totožný s překladem v mé Studijní Bibli...Ježek píše:Na složitější věci jsme měli vlastní skripta, papíry, materiály. tam to není. V Bartoňkovi nevím, ale jestli si nenašla ...
Jinak tenhle kurs se mi opravdu líbí moc... Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ingolf a 0 hostů