elizabeth wrote:...Muze nekdo, to odbocime od Rudolfa, nastinit historii prvnich Habsburku? ...
Na poè. poslední tøetiny 14. st. se evropskými panovnickými dvory a mezi magnátskými kruhy zaèala šíøit podivuhodná novina. Spadla jako by z èistého nebe. Habsburský archiv vydal svìdectví o pùvodu rodu sahajícímu až k antice, trojským hrdinùm a starovìkému Øímu. Tyto listiny byly vyhotoveny patrnì na objednávku v klášteøe
Viktrinku u Klagenfurtu kronikáøem
Janem z Viktrinku. Jednalo se o prùhledný padìlek. Císaø Karel IV. se tomuto køeèovitému úsilí Habsburkù shovívavì usmíval a bral ho jako bzukot dotìrné mouchy. Pøesto listiny, které zmátly i slavného Petrarcu, dal pøezkoumat. Po uskuteènìné odborné expertíze uèenci jeho dvora byl císaø rád, že prozíravì a dodateènì nezaøadil do øíšského zákoníku Zlaté buly Habsburka jako dalšího kurfiøta. V té chvíli mu musel kámen spadnout ze srdce.
Rakouskému vévodovi Rudolfovi se alespoò na èas podaøilo zamotat hlavy (já bych øekl spíš kebule) mnohým evropským mocipánùm. Tyto praktiky patøily totiž do bìžného genealogicko-politického arzenálu tohoto rodu, který se poèínal etablovat v evropském a poté i transatlantickém prostoru.
Jak to tedy bylo doopravdy s jejich pùvodem? Rozhodnì ho nelze odvozovat od øímských císaøù, leda tak od Nerona, èi Caliguly.

I odvození pùvodu od jakéhosi vévody
Eticha nebylo moc vìrohodné, protože také není historicky doložen, i když Habsburci tomu vìøili, nebo spíš chtìli vìøit, ještì na poè. 19. st.
Pøesto pùvod tohoto rodu sahá s velkou mírou pravdìpodobnosti až ke Karlu Velikému a jeho synu Ludvíku Pobožnému, kteøí vládli v dobách, kdy se nepøetržitì válèilo o územní zisky. Zde nìkde hledejme „praotce“ Habsburka, který získává nevelké panství v Alsasku a Švýcarsku. A z této doby se vynoøuje jakýsi právì zmiòovaný
Guntram Bohatý, který byl však „bohatý“ spíše v uvozovkách. Mìl o jednu kravku nebo kozu víc, než jeho soused. Neví se však s urèitostí, zda to byl Habsburk. V r. 952 bylo jakési hrabátko Guntram zbaveno svých statkù v Alsasku, protože pøestalo být vìrným leníkem císaøe Oty I. I guntramovská legenda stojí na vodì, protože pokud by se jednalo o prvního historicky doloženého Habsburka, musel by mu poté zase císaø jeho statky vrátit. To je málo pravdìpodobné. Vìrohodnìjší je ovšem hypotéza, že tyto zabavené statky po Guntramovi získal nìkterý již doložený Habsburk a staly se tak základem rodového jmìní, které bylo prodáno, èi vymìnìno za jiné zboží. No a tak se dostáváme až k r. 1020, kdy vzniká sídlo Habichtsburg ve švýcarském kantonu Aargau a tuto historii již známe.
Pozdìjší kronikáøi dokládají rùzné sòatky lotrinských, alsaských, švábských aj. drobných šlechticù, mezi nimi pravdìpodobnì i Habsburky, èímž pomalu ale jistì zaèínal tento rod stoupat po stupíncích spoleèenského žebøíèku. Do této doby spadá i údajné založení kláštera Muri ve výše uvedeném kantonu. Z tìchto velice mlhavých nejranìjších dìjin rodu, které se mísí s legendami, vystupuje v plném jasu slunce, jehož záø rozptyluje tyto mlhy, až øímský král
Rudolf I. Habsburský…
acoma wrote:...Habsburkové mìli být zakladateli kláštera Muri nìkdy v polovinì 12. století a tamìjší mniši napsali genealogii rodu, na jejímž základì lze habsburský rod odvozovat od jistého Guntrama, zvaného Bohaty, ...