Dobře, ale to bych moc jako příklad neuváděla, šlo o výjimku, kterou si Karel prosadil.Zany píše:Také mohl být současně korunovaný císař i král, jako tomu bylo např. u Karla IV. a Václava IV. Karel byl už korunován v Římě na císaře a Václavovi zajistil nástupnictví po sobě tím, že ho nechal zvolit a korunovat římským králem ještě za svého života.Walther píše:Paráda, díky, ale korunovaní králové tedy byli v některých případech dva v jednom období?
Volba římskoněmeckého krále, císaře Svaté říše římské
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Král říše římské
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Král říše římské
A lobbingu (nebo lobbyingu? ani nevím, jak se to píše) u papeže.Walther píše:Aha, to je ale podstatná informace, takže ten lobbing u kurfirtu probihal ve fazi voleni krale a pak uz to bylo jenom o penezich, aby dokazal zorganizovat a zaplatit korunovaci v Rime...?Císaře již nikdo nevolil
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Král říše římské
Já to na začátek shrnu - kurfiřti zvolili říšského krále. Ten vládl se vším všudy, ale prestiž vyžadovala získat císařskou korunu, a tu mohl dát pouze papež.
Císařská korunovace se odvíjí od r. 800, kdy dal císařskou korunu papež Karlovi Velikému. Z jeho potomků ve východofranské říši byl posledním císařem myslím Arnulf kolem r. 900. Pak na spojení říše a Říma navázali Otoni, prvním císařem byl Ota I.
Mohlo se stát, že papež odmítl říšského krále korunovat. Pak třeba papež nechal částí kurfiřtů zvolit v říši jiného protikrále, kterého korunoval. Král reagoval tak, že nechal částí kardinálů zvolit vzdoropapeže, a korunovat se nechal od něho..
Kurfiřtský sbor vznikal také postupně. Do té doby se prosazoval nejsilnější, nebo tu byl náběh k dědičnému trůnu, kdy potomek krále měl nejsilnější pozici. To jsou dva odvěké principy známé i z Čech, že kníže nebo král chce zajistit nástupnictví potomkovi a de facto celé dynastii, zatímco sněm svobodného lidu nebo šlechty chce mít stále právo vybírat, který kandidát je nejvhodnější..
V prvním případě to králové právě dělali tak, že ještě zs své vlády nechali zvolit svého syna králem, resp. mladším králem. Přemysl Otakar I. tak nějak nechal zvolit Václava I. mladším králem (taky proti nárokům jiného syna).
Císařská korunovace se odvíjí od r. 800, kdy dal císařskou korunu papež Karlovi Velikému. Z jeho potomků ve východofranské říši byl posledním císařem myslím Arnulf kolem r. 900. Pak na spojení říše a Říma navázali Otoni, prvním císařem byl Ota I.
Mohlo se stát, že papež odmítl říšského krále korunovat. Pak třeba papež nechal částí kurfiřtů zvolit v říši jiného protikrále, kterého korunoval. Král reagoval tak, že nechal částí kardinálů zvolit vzdoropapeže, a korunovat se nechal od něho..
Kurfiřtský sbor vznikal také postupně. Do té doby se prosazoval nejsilnější, nebo tu byl náběh k dědičnému trůnu, kdy potomek krále měl nejsilnější pozici. To jsou dva odvěké principy známé i z Čech, že kníže nebo král chce zajistit nástupnictví potomkovi a de facto celé dynastii, zatímco sněm svobodného lidu nebo šlechty chce mít stále právo vybírat, který kandidát je nejvhodnější..
V prvním případě to králové právě dělali tak, že ještě zs své vlády nechali zvolit svého syna králem, resp. mladším králem. Přemysl Otakar I. tak nějak nechal zvolit Václava I. mladším králem (taky proti nárokům jiného syna).
Re: Král říše římské
OK, já vím že kurfiřti byli klíčoví (viz jak vydrbali s Přemyslem Otakarem II) a že papež do toho moc nevstupoval, jenom mi nebyl jasný ten technikální skok na císaře a flow celého procesu. Díky za poradu.Ingolf píše:Já to na začátek shrnu - kurfiřti zvolili říšského krále. Ten vládl se vším všudy, ale prestiž vyžadovala získat císařskou korunu, a tu mohl dát pouze papež.
Císařská korunovace se odvíjí od r. 800, kdy dal císařskou korunu papež Karlovi Velikému. Z jeho potomků ve východofranské říši byl posledním císařem myslím Arnulf kolem r. 900. Pak na spojení říše a Říma navázali Otoni, prvním císařem byl Ota I.
Mohlo se stát, že papež odmítl říšského krále korunovat. Pak třeba papež nechal částí kurfiřtů zvolit v říši jiného protikrále, kterého korunoval. Král reagoval tak, že nechal částí kardinálů zvolit vzdoropapeže, a korunovat se nechal od něho..
Kurfiřtský sbor vznikal také postupně. Do té doby se prosazoval nejsilnější, nebo tu byl náběh k dědičnému trůnu, kdy potomek krále měl nejsilnější pozici. To jsou dva odvěké principy známé i z Čech, že kníže nebo král chce zajistit nástupnictví potomkovi a de facto celé dynastii, zatímco sněm svobodného lidu nebo šlechty chce mít stále právo vybírat, který kandidát je nejvhodnější..
V prvním případě to králové právě dělali tak, že ještě zs své vlády nechali zvolit svého syna králem, resp. mladším králem. Přemysl Otakar I. tak nějak nechal zvolit Václava I. mladším králem (taky proti nárokům jiného syna).
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2135
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Král říše římské
Tak to zase pr, s Přemyslem nikdo nevydrbal... Přemysl si myslel, že Alfons kastilský vládne regulérně, a tak na nějakou další volbu kašlal. Ostatně, jako někdo s štaufskou krví v žilách neměl nárok ani na zvolení králem, natož na korunování císařem.Walther píše:OK, já vím že kurfiřti byli klíčoví (viz jak vydrbali s Přemyslem Otakarem II) a že papež do toho moc nevstupoval, jenom mi nebyl jasný ten technikální skok na císaře a flow celého procesu. Díky za poradu.Ingolf píše:Já to na začátek shrnu - kurfiřti zvolili říšského krále. Ten vládl se vším všudy, ale prestiž vyžadovala získat císařskou korunu, a tu mohl dát pouze papež.
Císařská korunovace se odvíjí od r. 800, kdy dal císařskou korunu papež Karlovi Velikému. Z jeho potomků ve východofranské říši byl posledním císařem myslím Arnulf kolem r. 900. Pak na spojení říše a Říma navázali Otoni, prvním císařem byl Ota I.
Mohlo se stát, že papež odmítl říšského krále korunovat. Pak třeba papež nechal částí kurfiřtů zvolit v říši jiného protikrále, kterého korunoval. Král reagoval tak, že nechal částí kardinálů zvolit vzdoropapeže, a korunovat se nechal od něho..
Kurfiřtský sbor vznikal také postupně. Do té doby se prosazoval nejsilnější, nebo tu byl náběh k dědičnému trůnu, kdy potomek krále měl nejsilnější pozici. To jsou dva odvěké principy známé i z Čech, že kníže nebo král chce zajistit nástupnictví potomkovi a de facto celé dynastii, zatímco sněm svobodného lidu nebo šlechty chce mít stále právo vybírat, který kandidát je nejvhodnější..
V prvním případě to králové právě dělali tak, že ještě zs své vlády nechali zvolit svého syna králem, resp. mladším králem. Přemysl Otakar I. tak nějak nechal zvolit Václava I. mladším králem (taky proti nárokům jiného syna).
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
- Zany
- Vévoda
- Příspěvky: 1177
- Registrován: 07 říj 2007 19:37
- Bydliště: Praha
- Has thanked: 2 times
- Been thanked: 2 times
Re: Král říše římské
Zase taková výjimka to nebyla, co třeba Fridrich II. a jeho synové Jindřich a Konrád, kteří byli oba římskými králi ještě za Fridrichova života?Viola píše:Dobře, ale to bych moc jako příklad neuváděla, šlo o výjimku, kterou si Karel prosadil.Zany píše:Také mohl být současně korunovaný císař i král, jako tomu bylo např. u Karla IV. a Václava IV. Karel byl už korunován v Římě na císaře a Václavovi zajistil nástupnictví po sobě tím, že ho nechal zvolit a korunovat římským králem ještě za svého života.Walther píše:Paráda, díky, ale korunovaní králové tedy byli v některých případech dva v jednom období?
- Zany
- Vévoda
- Příspěvky: 1177
- Registrován: 07 říj 2007 19:37
- Bydliště: Praha
- Has thanked: 2 times
- Been thanked: 2 times
Re: Král říše římské
tak nárok by asi byl, ale šance v tehdejší protištaufské atmosféře byla miziváelizabeth píše:Ostatně, jako někdo s štaufskou krví v žilách neměl nárok ani na zvolení králem, natož na korunování císařem.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Král říše římské
Hmm, taky pravda. Asi to bylo dost o síle pozice toho konkrétního panovníka.Zany píše: Zase taková výjimka to nebyla, co třeba Fridrich II. a jeho synové Jindřich a Konrád, kteří byli oba římskými králi ještě za Fridrichova života?
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Král říše římské
Akorát že Alfons tu Štaufskou krev měl taky.elizabeth píše:Přemysl si myslel, že Alfons kastilský vládne regulérně, a tak na nějakou další volbu kašlal. Ostatně, jako někdo s štaufskou krví v žilách neměl nárok ani na zvolení králem, natož na korunování císařem.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2135
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Král říše římské
No a proto taky radši zvolili Rudolfa. A kdyby bývali byli věděli, co z toho vyleze - naštvanej Přemysl a silný římský král - tak raději nechali římským králem krále kastilského, který měl celou říši římskou v ... paži.Viola píše:Akorát že Alfons tu Štaufskou krev měl taky.elizabeth píše:Přemysl si myslel, že Alfons kastilský vládne regulérně, a tak na nějakou další volbu kašlal. Ostatně, jako někdo s štaufskou krví v žilách neměl nárok ani na zvolení králem, natož na korunování císařem.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4264
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Volba římskoněmeckého krále, císaře Svaté říše římské
Richental, Kronika kostnického koncilu.
slovenský překlad: "To sú tí, ktorí volia rímskeho kráľ a, ak panovník umrie a treba ho nahradiť, alebo zosadzujú jedného a volia iného kráľ a, ak tamten pochybilv kresťanskej viere alebo iných záležitostiach, ako ich predpisuje právny poriadok." ... (dál popisuje pravomoci a povinnost nejdřív církevních a pak světských kurfiřtů) "Títo šiesti duchovní a svetskí kurfirsti majú moc voliť rímskeho kráľ a, ked' treba, obsadiť rímsky trón, a takisto môžu zosadiťkráľa, ak by sa stalo, že konal nespravodlivosť Môžu sa kedykoľvek a kdekoľvek zísť a navzájom zvolať, a to zakaždým, ak sa domnievajú, že je to pre Rímsku ríšu potrebné. Český kráľ nie je kurfirst, vystupuje ako sprostredkovateľ a rozhodca, ak by sa tí šiesti nedohodli. Ak by sa stalo, že by sa pri voľbe rímskeho kráľ a nezhodli, to znamená, že by traja volili jedného a traja iného, a ani jeden z nich by nezískal väčšinu, vtedy majú poslať po českého kráľ a, ktorý vystupuje ako najvyšší hlavný sudca a sprostredkovateľ, aby ich spor ukončil. A ktorému z tých dvoch, pri ktorých sa nezhodli, dá svoj hlas, ten sa stane rímskym kráľom. Ten má potom prísť do Frankfurtu a tam vyčkať šesť týždňov, či sa mu podarilo presadiť voči svojmu protivníkovi. Ak však tí šiesti dospejú k rozhodnutiu s väčšinou, tak českého kráľ a nepotrebujú. Takýto poriadok a pravidlá nariadil svätý pán a knieža, cisár Karol, rímsky cisár, český kráľ, dedičný francúzsky kráľ, na radu a odporúčanie svojich kniežat a pánov, ktorý vzal Rímsku ríšu Rimanom a dal ju Nemcom."
slovenský překlad: "To sú tí, ktorí volia rímskeho kráľ a, ak panovník umrie a treba ho nahradiť, alebo zosadzujú jedného a volia iného kráľ a, ak tamten pochybilv kresťanskej viere alebo iných záležitostiach, ako ich predpisuje právny poriadok." ... (dál popisuje pravomoci a povinnost nejdřív církevních a pak světských kurfiřtů) "Títo šiesti duchovní a svetskí kurfirsti majú moc voliť rímskeho kráľ a, ked' treba, obsadiť rímsky trón, a takisto môžu zosadiťkráľa, ak by sa stalo, že konal nespravodlivosť Môžu sa kedykoľvek a kdekoľvek zísť a navzájom zvolať, a to zakaždým, ak sa domnievajú, že je to pre Rímsku ríšu potrebné. Český kráľ nie je kurfirst, vystupuje ako sprostredkovateľ a rozhodca, ak by sa tí šiesti nedohodli. Ak by sa stalo, že by sa pri voľbe rímskeho kráľ a nezhodli, to znamená, že by traja volili jedného a traja iného, a ani jeden z nich by nezískal väčšinu, vtedy majú poslať po českého kráľ a, ktorý vystupuje ako najvyšší hlavný sudca a sprostredkovateľ, aby ich spor ukončil. A ktorému z tých dvoch, pri ktorých sa nezhodli, dá svoj hlas, ten sa stane rímskym kráľom. Ten má potom prísť do Frankfurtu a tam vyčkať šesť týždňov, či sa mu podarilo presadiť voči svojmu protivníkovi. Ak však tí šiesti dospejú k rozhodnutiu s väčšinou, tak českého kráľ a nepotrebujú. Takýto poriadok a pravidlá nariadil svätý pán a knieža, cisár Karol, rímsky cisár, český kráľ, dedičný francúzsky kráľ, na radu a odporúčanie svojich kniežat a pánov, ktorý vzal Rímsku ríšu Rimanom a dal ju Nemcom."
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů