Páni z Polné

[Laurentius]

Vikard z Polné byl z rodu Markvarticů. Jeho otec Jan z Polné a jeho bratr Záviš z Polné taky. Z Polné se uvádí před Markvartici ještě Jan, syn Zbyslava z Bratčic. Ti by mohli být z rodu Janoviců (orlice), ale není dochovaná žádná pečeť. Je taky možné, že ten první rod vymřel. K převodu Polné na Markvartice došlo zřejmě přes manželky. Konkrétně přes dceru Vikarda z Trnavy. V tom nemám moc jasno.

[Przemysl de Nyestieyky]

...možná to není daleko, ale zmíněný Rubín z Březovice rodu Třmene opravdu byl z Březovice u Hořic.. ale možná se vyplatilo "vyrazit" na menší lup o kousek dál.

Jedná se o dobu, kdy šlechtický konflikt přesahoval široké hranice regionu. V těchto letech měl Vok z Rotštejna problémy se šlechtou vzdálenou s širokého kraje, jejichž místopisná vzdálenost bez potíží dosahovala 40 km.
Přesně o jedno století později pak v podobné situaci vzdálenost přesahovala i několik stovek kilometrů. Rozhodně se to nedá přeměřovat výhodností podle dnešních měřítek, jestli se ještě vyplatí jet do supermarketu o 20km dál než do místního. Taky se často nejednalo o pouhý lup při cestách, ale pojilo se to s dalšími "zájmy" a cíli.

[Ježek]

Taky se často nejednalo o pouhý lup při cestách, ale pojilo se to s dalšími "zájmy" a cíli.

Jakými?

[Laurentius]

No teď mě Przemysl de Nyestieyky úplně naťuknul s tím Rotštejnem. Nebylo náhodou to přepadení Všeně v souvislosti s tzv. "rotštejnskou válkou" až v roce 1318? A ne 1316 jak se tu píše. To šlo o větší konflikt, kterého se účastnila šlechta z většího okolí. Vikart z Polné měl být spojencem Voka z Rotštejna a proto mu právě vyplenili také jeho statky (Příšovice, Olešnice, Všeň). Možná byli i nějak příbuzní. No jako Markvartici určitě.

[Laurentius]

Dívám se na ty půhony. Nevíte někdo proč Vikart z Polné pohání i podlažického opata Artleba a konvent? Ten Pilung ze Žumberka a Bohuněk z Popova Dolu (Popovic ?) jsou klášterní manové? Aspoň já to tak z toho zápisu chápu, že žádá náhradu za nájezd na Nížkov a Sirákov.

Item idem conqueritur super Artlebum, abbatem de Podlazicz, totumque conuentum ibidem, quia quando Pilungus de Zunberk et Bohunek de Popowa dolu fecerunt dampnum per rapinam in Neyzkow, Syrakow, hereditate sua, hoc ipse suscepit et vsus est quis, pecoribus pro quingentis marcis argenti.


A pak taky ty dva předchozí zápisy Vikarta z Polné. Můžou se vázat i k jedné události.
V prvním si stěžuje na Heníka, Alberta, Jana a Hynka z Valštejna za Příšovice a Všeň.
Ve druhém tady probíraném na Rubína z Březovice za Všeň a Olešnici.
To může u Všeně vypadat i na společnou akci bratrů z Valdštejna s Rubínem z Březovice. Ta mohla být i případně lépe bráněná.

[tom.L]

Ten zápis 203 na str 56-57 opravdu vypadá jako jeden společný "soudní" spor. Pokud to chápu ( a nepřehlédl jsem něco v diskuzi) Vikard v 1. odstavci pohání (conqueritur) ještě dalších 7 osob...

V diskusi je sice výše zmíněno " Vikart se ale soudil i s jinými, než jen s Valdštejny a nejspíše s "rotštejnskou válkou" jeho případ neměl nic společného." ..Ale takto 203 a 204 ty vypadá, že to souvisí nebo alespoň navazuje...... (Pozůstatky I. / dostupné mj. na http://books.google.com..).
Není více v knize Přemysla Špráchala / Vok II. z Rotštejna. Války rotštejnské na Boleslavsku a Hradecku, vlastivědné pracovní spisky, sv. 5, 25 str., lat. překl. Stanislav Hlava, vl. náklad, Vysoké nad Jizerou 2004 / ??

[Przemysl de Nyestieyky]

Taky se často nejednalo o pouhý lup při cestách, ale pojilo se to s dalšími "zájmy" a cíli.

Jakými?

Byla to součást vojenských operací s širším politickým pozadím nebo jako v případě rotštejnských válek cílený útok na oslabení Vokovy moci a jeho poškození, mstu. O důvodech se spekuluje, ale nikdo se tím dosud seriosně nezabýval.

Nebylo náhodou to přepadení Všeně v souvislosti s tzv. "rotštejnskou válkou" až v roce 1318? A ne 1316 jak se tu píše.

Někdy se uvádí to, jindy to. Sám počátek rotštejnských válek není úplně jasně daný. Konflikt se táhnul mnoho let, de facto až do roku 1325. Záznamy pochází z Reg.Tab. (Pozůstatků desk zemských), u tohoto sporu začátek půhonů chybí. V případě toho Vikarda z Polné je uvedeno datum 1319.
Ty souvislosti tam budou evidentní, protože se jedná o tutéž oblast, která byla do těchto sporů angažovaná přímo, zvláště pak co se jmenovaných Valdštejnů týče. Jen málo osobností tehdy stálo za Vokem z Rotštejna.

Není více v knize Přemysla Špráchala / Vok II. z Rotštejna. Války rotštejnské...

Jedná se pouze o útlou brožuru v níž je překlad sporu, rejstříky, grafy, popis osad a jen stručné popisy. Nejde o syntézu sporu, ale o pouhou pomůcku ke studiu.
Podle intensity útoků se však zdá, že ani tak nešlo o Rotštejn samotný, jako o jeho statky na Jičínsku. Ale ten obrovský rozsah zapojení široké šlechtické masy dosud nebyl vysvětlen.

[Eva]

Prosím, opravte mě, pokud se mýlím:
Z vaší diskuse (a hledaných odkazů) mi vyplynulo:
Jan z Polné, zakladatel Polné, syn Zbyslava z Bratřic, umírá bez mužských potomků; jeho dcera Anna je sice zasnoubená se Smilem ze Zbraslavi a Obřan, ale ten umírá ještě přes svatbou (1267);
Jan se žení podruhé s Eufemií, dcerou Vikarta z Trnavy, vdovou po Vokovi ze Všeni, do manželství přináší dva syny, Vikarta, který se po otčímovi nazývá z Polné, a Záviše
Vikart z Polné se žení s Alžbětou, levobočkou Přemysla O. II., je 1303 purkrabím Brna a později Vranova
podle odkazu dole se po smrti Jana z Polné (1245) majitelem Polné stává zeť Vikarta z Trnavy Jan z Dobřan a později bratři Vikart a Záviš z Polné (znamená to, že Eufemie se vdává potřetí?)
Vikart snad prodává vypálenou Polnou Jindřichovi z Lipé

http://www.historie.hranet.cz/heraldika ... 40-3-4.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Ale hledám souvislost Jana z Polné a Purkarta z Janovic, purkrabího na Zvíkově, oba mají ve znaku lučanskou orlici, mají být podle Palackého dvěma předky téhož rodu. Prosím, poraďte, kde hledat.

odkaz na Palackého:
http://www.eridanus.cz/Zeme(2/mapa/Evropa/Vy(1chodni(1_Evropa/C(2eska(1_republika/Kultura/Literatura/Palacky(1_Frantis(2ek/De(2jiny_na(1rodu_c(2eske(1ho/Priloha_F.htm#VI" onclick="window.open(this.href);return false;

[Laurentius]

Prosím, opravte mě, pokud se mýlím:
Z vaší diskuse (a hledaných odkazů) mi vyplynulo:
Jan z Polné, zakladatel Polné, syn Zbyslava z Bratřic, umírá bez mužských potomků; jeho dcera Anna je sice zasnoubená se Smilem ze Zbraslavi a Obřan, ale ten umírá ještě přes svatbou (1267);
Jan se žení podruhé s Eufemií, dcerou Vikarta z Trnavy, vdovou po Vokovi ze Všeni, do manželství přináší dva syny, Vikarta, který se po otčímovi nazývá z Polné, a Záviše

Zdravím. Také neznám souvislost a případné příbuzenské vazby mezi Konrádem z Janovic a jeho synem Purkartem a Zbyslavem z Bratčic s Janem. Kromě předpokládaného erbu orlice (u pánů z Janovic a Vimperka doloženo).
Jinak v pánech z Polné je dost zmatek pro nedostatek pramenů a taky zřejmě pro dva nositele jména Jan z Polné za sebou. Prvním byl Jan z Polné, syn Zbyslava z Bratčic (Joannes filius Zbislais de Bratcic). Tím druhým byl Jan z Dobřan (později se psal z Polné), manžel Jutty, dcery Vikarda z Trnavy a Wolfhildy.
Vikard ho označuje jako zetě (Iohannes gener meus de Dobran, v listině Wolfhildy: Wolfhildis relicta vidua de Tyrna, filia quoque mea Ivtta, cum coniuge suo Iohanne, iuri suo). Jan z Polné (Dobřan) pečetil lvem Markvarticů + erbem rakouských pánů z Trnavy (Thürnau). Jeho synem byl zřejmě Záviš (Zavissius filius Joannis de Polna) i Vikard (Wikardus et Zewisius fratres et heredes pie memeorie Iohannis de Polna). U Vikarda jsou určitě pochybnosti, protože 1303 použil jen pečeť Markvarticů. To nic nemusí znamenat.
Eufemii jsem nikde v listinách zatím neobjevil. V závorkách jsem uvedl některé doklady z listin o původu.

[Ježek]

Ježek to píše dobře. Co já vím, tak se Vikard uvádí hlavně u Polné a Všeně.
Panství Polná - Polná, Brzkov, Buková, Česká Jablonná, Dolní Jablonná, Dobroutov, Nížkov, Olešenka, Poděšín, Poříčí, Rosička, Sirákov, Šachotín, Špinov, Věžnice.
Všeň po jeho smrti připadla Vartenberkům. Její význam poklesl, protože sídlo místních Markvarticů bylo na novém hradu Kost.

Odkud je ten rozsah panství?

já se dostal zatím jen k tomu:

Polná
Polná
Kdyby se Jan z Polné nevěnoval tolik svému posmrtnému životu zakládáním klášterů, mohli jeho nástupci zdědit poměrně pěkné panství, o kterém bychom, ale věděli jen pramálo. Díky fundační a donační činnosti lze alespoň v obrysech napsat, co bylo součástí polenského panství.
Zhruba v roce 1232 při pokusu založit klášter v Nížkově mu odevzdává trhovou ves Nížkov s 12 poplužími a 4 mlýny. Královské potvrzení komendy v Drobovicích z roku 1242, kromě majetků v Čechách, uvádí patronát v Polné a dvě vesnice, které se obě nazývají Jankov (dnes poblíž Polné Janovice). Fundace v Drobovicích později od pánů z Polné (Markvarticů) dostává ještě ves Zábornou. Vikart z Polné, zapletený do sporů s východočeskou šlechtou, pohání v roce 1319 podlažický konvert a místní nižší šlechtice, kteří mu učinili škody v Brzkově, Hrbově, Nížkově a Sirákově.
Pouze kusý rozsah panství Jana čítá sídlo v Polné, trhovou ves Nížkov, Brzkov, Hrbov, dvojí Jankov (snad sjednoceno do jedněch Janovic), Sirákov a Zábornou.

[Ježek]

Dívám se na ty půhony. Nevíte někdo proč Vikart z Polné pohání i podlažického opata Artleba a konvent? Ten Pilung ze Žumberka a Bohuněk z Popova Dolu (Popovic ?) jsou klášterní manové? Aspoň já to tak z toho zápisu chápu, že žádá náhradu za nájezd na Nížkov a Sirákov.

Item idem conqueritur super Artlebum, abbatem de Podlazicz, totumque conuentum ibidem, quia quando Pilungus de Zunberk et Bohunek de Popowa dolu fecerunt dampnum per rapinam in Neyzkow, Syrakow, hereditate sua, hoc ipse suscepit et vsus est quis, pecoribus pro quingentis marcis argenti.

Předtim tam má konflikt s místní šlechtou - Moravany, Vlčnov, Řestoky, Zaječice, Nasavrky (už tehdy se tam kradlo), Přestavlky, poslední nevím. Všechno to jsou místa v blízkosti kláštera v Podlažicích. I Žumberk, Popův důl nevím, co je.
nevím, jestli to všechno byli manové kláštera. Souvislost tam bude

[Laurentius]

Panství Polná - Polná, Brzkov, Buková, Česká Jablonná, Dolní Jablonná, Dobroutov, Nížkov, Olešenka, Poděšín, Poříčí, Rosička, Sirákov, Šachotín, Špinov, Věžnice.

Odkud je ten rozsah panství?

Přesně to už nemám, ale měl by to být seznam někdy před 1330 při převodu panství Polná na Jindřicha z Lipé.

[Renegat]

Také jsem se o pány z Polné zajímal...po těch mnoha staletích, spoustě válek a toho co se prostě nedochovalo ani v archivech, je těžké se dopídit důvěryhodných informací. Ale za prokázané lze považovat to, že Jan z Bratčic (z Polné), byl prvním známým vlastníkem Polné. což dokazuje právě ta listina kterou Václav I potvrzuje Janovo obdarování ve prospěch Řádu Německých rytířů...král by se asi tehdy s nějakou "banalitou" neobtěžoval.
Také je z několika listin té doby patrno že Zbislav z Bratčic (a později i jeho syn Jan) patřily mezi šlechtu která měla v té době kontakty až na samotný pražský hrad - minimálně do královské družiny krále a možná i k samotnému králi Václavovi I. Tomu by také napovídala ta potvrzovací listina z července 1242. Jan z Polné proto bez pochyby požíval značné vážnosti, vládl značnými majetky. Uvažuji, že když v létě 1242 provedl to rozsáhlé obdarování, musel pro to mít nějaký podstatný důvod...středověký šlechtic se nevzdával svého značného majetku bezdůvodně...nejspíš ho k tomu mohl vést zhoršující se zdravotní stav a stáří = vědomí brzkého odchodu z tohoto světa. Když se dnes hledá rok Janovi smrti (protože ten dnes neznáme), nesázel bych na to, že přežil rok 1245. Proto si myslím, že vše co je v listinách psáno o Janovi z Polné po roce 1245 už se týká tzv. Jana II. žijícího na Polné - do toho by přesně zapadala ta zmíňka o manželovi Janovi dcery (Janu z Obřan) jak někdo výše napsal. Nakonec, že Jan z Polné (ten první Jan - původem z Bratčic), neměl mužského potomka, ale měl dceru, odkazuje opět ta listina Václava I kde jsou zmiňovány její statky.
Velmi nejistý je také stále vstah Jana z Polně (a Bratčic) s Přibyslavem z Křižanova...někde se o nich píše jako o bratrech, někde zas že byly přáteli...sázel bych spíš na to druhé, protože zde neexistuje žádná doložená souvislost mezi Přibyslavem z Křižanova a Zbislavem z Bratčic (pokud se ví, že Jan byl Zbyslavův syn, vědělo by se to i o Přibyslavovi. U Přibyslava bych zmínil jinou zajímavost... jeho dcera prý byla Zdislava (z Lemberka)...to je ta historie propletená...
Ještě bych se zde chtěl zmínit o samotném Zbislavovi z Bratčic, protože, jestli toho o Janovi z Polné víme málo, pak o Zbislavovi už nevíme skoro nic...dokonce ani správnou formu jeho jména - někde je uváděn jako Zbislav, někde Zbyslav, někde snad dokonce Zbraslav a nebo zas Sbislav. Je také možné, že řadíme pod jednoho velmože několik dalších s podobným jménem...to jméno je prostěě samo o sobě komplikované. Snad se dá věřit alespoň tomu, že Zbislav měl být buď správcem, nebo županem na čáslavském župním hradě...že by tudíš jako správce, byl podřízen přímo králi...to by opět odkazovalo na možné kontakty Zbislava ke královskému dvoru Václava I. Kdysi jsem se někde dočetl zmíňku, že Zbislavovi majetky a moc, byly odměnou krále Václava I za účast v některé křížové výpravě...to by vysvětlovalo rozsáhlé majetky kterými Zbislav (a později Jan z Polné a Bratčic) vládnul. Pak jsem kdysi taky našel zmíňku, že jakýsi Zbislav byl kolem roku 1200 županem na nějakém hradě na severu - na hranici s Polskem. V těch dobách tam probíhali časté boje mezi Ćechy a Poláky. Český panovník přikládal prý obsazení místa źupana tamního hradu veliký význam - jednalo se prý o prestižní, ale velmi zodpovědné "místo". Pokud tedy byl opravdu tím vyvoleným Zbislav z Bratčic, máme co dělat s elitním rytířem královské družiny té doby. Je možné, že se Zbislav z Bratčic "vypracoval" během Křžové výpravy do Palestiny mezi členy královské družiny, službou źupana na hranici s Polskem své kvality potvrdil a "na důchod" ho král pověřil správou čáslavského župního hradu. Kdyby jste někdo měl ještě další, nebo nové informace ohledně Zbislava z Bratčic, tak to sem prosím hned napište - protože mne to moc zajímá

[Ježek]

Není více v knize Přemysla Špráchala / Vok II. z Rotštejna. Války rotštejnské na Boleslavsku a Hradecku, vlastivědné pracovní spisky, sv. 5, 25 str., lat. překl. Stanislav Hlava, vl. náklad, Vysoké nad Jizerou 2004 / ??

Přemek to nahrál na Academii: https://www.academia.edu/98523548/Vok_I ... C5%A1tejna

[Simplex]

Pro dějiny rodu je stále zásadní práce M. Plačka, která vyšla kdysi v Časopisu Matice moravské. Takže sem z něj přídávám rodokmeny. Rod se mohl v oblasti výrazně prosadit až po definitivním pádu Děpolticů a jejich náhlé zbohatnutí s tím patrně přímo souvisí.
Plaček Miroslav: Rakouský rod pánů z trnavy a jejich vztah k Moravě, ČMM 1,1997

z trnavy.jpg

z polné.jpg