Jan z Jenštejna - 3. pražský arcibiskup

[slavicekvac]

konkrétně v těchto příkladech žádné vesnice od krále prostě nebyly.Žádné jim nedal.

Jedině že o tom nemáš papíry, což je po husitské revoluci běžné. Jakékoliv církevní provozy byly vždy zabezpečeny přiděleným majetkem. Což nekritizuji, ale rozsah této zátěže ano. Prostě se v té době církev měnila na vyžírku vesnic. A to je nepochybně velmi špatně, a byl to jeden ze zdrojů husitské revoluce. Na majetkové poměry se podívej do desk zemských, třebaže to je taky velmi pozdější, ale praxe je doby karlovy a dřívější a pozdější. Prostě to tak bylo, argumenty, že na to dnes nemáme doklad je sice pravdivý, ale na věci samé nic nemění. Apropo, znám velmi dobře současnou ekonomii, vládní církevní, podnikovou, zemědělskou především. Tak mi nevyprávěj pohádky, jak kláštery za Karla IV a jím postavené kostely na Novém Městě pražském byly bez hospodářského zázemí. To je asi tak, jako bys řekl, že postavil Karlštejn bez peněz

[Rubáš z Hrádku]

To není o chybějících dokladech, ale o chybějících větších darech pozemkového majetku Karla těmto institucím
Prostě nebyly, i když už vím, že tě nepřesvědčím, tak toho radši necháme.

Jinak Karel IV. měl v Čechách relativně málo kapitul ( do personálního obsazení klášterů moc zasahovat nemohl), takže prebendy pro členy své kanceláře sháněl kde mohl. Jako císař měl právo, aby jím podané supliky papeži o církevní prebendy byly vyřízeny bez poplatků, takže o ně často papeže žádal.
A tak svoji vlastní kancelář - notáře a sekretáře, kteří fungovali i jako jeho poslové či diplomati, si Karel IV. vydržoval na úkor církevních prebend - tedy kapitul a bohatých far, čímž v Čechách přispěl k rozvoji mnohoobročnictví.
Tedy opět příklad jeho "úsporného" vztahu k církvi.