Viola píše:slavicekvac píše:120 volů je právě zřejmě údaj velmi pozdní, který cituje Palacký, a nikdo jiný.
Palacký k tomu nemá odkaz na pramen?
K tributu píše Třeštík ve Vzniku Velké Moravy s. 80-81 a stanovisko přebírá Měřínský v Českých zemích od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II., s. 68.
Z pramenů zmiňuje pouze Kosmas v kapitole II.8., k r. 1040 jako tradici, že Čechům „uložil Pipin, syn Karla Velikého, tribut ve výši 120 vybraných volů a 500 hřiven stříbra“. Problém je, že Palackému nebyl znám pramen o výpravě Pipina proti Čechům.., tažení vojsk Karla Velikého r. 805 vedl jeho syn Karel zvaný Mladší, to skončilo neúspěšným oblehnutím Canburgu a zabitím slovanského vévody Lecha (neví se, zda je Lech jméno či hodnost). Palacký tedy usoudil, že si tradice spletla události a měla se vztahovat na jiný konflikt Čech s Říší, na podrobení se Václava saskému Jindřichu I. r. 929.
Jenomže tribut se nejpravděpodobněji vztahuje na ty války Karla Velikého. Vpád r. 805 vedl jeho syn Karel. Vojensky to skončilo nerozhodně, ale strategie ani nepočítala s drtivou výhrou. Do Čech vešly tři proudy nepřátel, cestou braly úrou a kořist a ničily pole. Dalšího roku vpadli Frankové znova a chovali se stejně. Zpustošená země začala trpět hladem a rozhodla se poddat.
Stejnou strategii použili Frankové při válce se Sámovou říší. Opět vpadly tři proudy, dva vedlejší tvořili podmanění Langobardi a Alamani, jednak měli povinnost vyslat vojska, jednak mohli kořistit, aby nebyli v područí Franků úplně nespokojení a nehrozili povstáním. Alamani i Langobardi protáhli zemí a vrátili se, hlavní franský proud se mimoto pokusil dobýt Vogastisburk, kde teda pohořel.. Strategie spálené země se vyplácela víc nez přímý útok na opevněné hradiště.
Tak se zachovali Frankové, když r. 806 vpadli do Čech znova. Prameny neznají jméno velitele, Karel Mladší to nebyl, ten byl v té době podle pramenů fyzicky účasten jinde, ale dá se důvodně předpokládat, že velel právě Pipin.
V únoru r. 806 provedl Karel Veliký provizorní dělení říše mezi své syny. Franská říše se podle tradice dělila vždy mezi syny, v důsledku čehož vypukaly války a úkladné vraždy mezi sourozenci. Karel rozdělil říši už za svého života, aby se synové stačili v údělech zabydlet. Nejstarší Karel Maldší dostal jádro říše od S Francie k Labi, včetně čerstvě dobytého Saska. Nejmladší Ludvík zvaný později Pobožný dostal Akvitánii a část Burgundska v J Francii. A prostřední Pipin dostal vše jižně od Dunaje, tedy S Itálii, kterou dobyl Karel Veliký na tamních Langobardech (po nich se jmenuje Lombardie), Raetii a Alamnii, tzn. dnešní Rakousko a Švýcarsko, a Bavorsko.
Protože největší délka českých hranic se táhla s Pipinovou částí Říše, dá se předpokládat, že r. 806 zaútočil právě Pipin. Prameny válkdy jsou říšské anály, které jméno velitele neuvádějí, a langobardská Chronicon Gothanum, která popisuje, jak Langobardi v Čechách našli sídlo svého dávného krále, když jejich předkové ještě žili v Čechách (asi viděli keltské oppidum na Závisti). Účast Langobardů, kterým vládnul Pipin, ukazuje na Pipina jako nejvíce pravděpodobného velitele. A i kdyby ne, vojska jeho byla a tribut by ukládal on.
***
Ze zmíněných tří synů přežil Karla Velikého pouze Pudvík Pobožný, který tak zdědil celou říši. Řešil ale stejný problém jako jeho otec a už tři roky po svém nástupu na trůn r. 817 rozdělil svým výnosem zvaným Divisio imperii říši mezi své syny. Přisuzuje jim území pod přímou vládu a k nim území poplatná tributem. K Bavorsku, které dostal Ludvík II. zvaný později Němec, byla počítána úzěmí Čech, Korutan a Avarů (ti měli vymezené území kolem Vídně a brzy stejně zanikli, myslím je to úplně poslední zmínka o nich). Uvedení Čech v této souvislosti mohlo mít význam, že odtud proudil tribut, která by měl Ludvík jako součást dědictví.
***
Při pohledu na hranice kolem r. 805 vychází, jaký tvořily Čechy klín do území ovládaného Franky. Frankové ovládali území jižně od Dunaje, tedy dnešní Rakousko včetně, a na severu se díky podrobení Sasů dostali až k Labi.., pacifikace Čechů byla logickým pokračováním válečné politiky.