Albigenská křížová výprava

[Laurentius]

Zítra tu máme výročí vyplenění Béziers 21. - 22. července 1209! První cíl křižácké výpravy.

„Tuez-les tous, Dieu reconnaîtra les Siens!“ Arnaud Amaury
(„Zabijte je všechny! Bůh pozná své!“ Arnald Amalrich)

21. července 1209 dorazila obrovská armáda křížové výpravy k městu Béziers a oblehla ho. Obyvatelstvo a městští zbrojnoši se však dobře připravili na dlouhé obléhání. Obranu povede Bernard de Servian.
Výpravu oficiálně vede papežský legát Arnald Amaury (opat ze Citeaux). V čele je vévoda Eudes Burgundský a hrabata Guillaume Ženevský, Pierre de Courtenay, Gaucher de Chatillon (hrabě Saint-Pol), Raymond de Toulouse !, Hugues de Lacy, Milon de Bar, Jean de Brienne (není plně doložen), Hervé de Donzy (hrabě de Nevers), Adhémar de Poitiers. Už na počátku mezi křižáky dochází k hádkám. Zejména dva hlavní vůdce výpravy musí Amaury krotit. Je to vévoda Eudes II. Burgundský a hrabě Hervé de Nevers.
Hned na počátku o den později se stane pro město fatální událost a město padne okamžitě. Jeden z křižáků měl sbírat u hradeb klestí a bojovně naladění městští zbrojnoši na něho zaútočil. To si nenechají líbit podobně naladění tzv. ribaldi (chátra, holota, trén, špatně vyzbrojený mohutný dav). Ten pronikne otevřenou bránou do Béziers a nastvává obrovský masakr. Vůdci výpravy jsou překvapenější než obránci Béziers a už nedokážou rozvášněný dav zvládnout. Vyvražděno a vypáleno je celé město. Později je to nazváno jako „gran mazel“ – velká jatka.

[Robert]

Také bych rád vyjádřil velkou úctu k vikomtovi Raimondovi Rogerovi Trencavel. Ačkoliv byl velmi maldý (stejně jako já 24 let) tak se zachoval jako správný rytíř a bráníl své země a lid proti přesile. A to i v případě, že se proti němu postavil i jeho strýc a věčný ryval Raymond de Saint-Giles hrabě z Toulouse. Simon de Montfort se také podle toho k němu zachoval. IKdyž jej uvěznil tak Raimondovi nic nescházelo a zacházelo se s ním z úctou.
Král Pedro byl podle mého názoru ,,chudák" (tím nemyslím nic špatného). Na jednu stranu mohl volit mezi loajalitou s jeho vazaly či příbuznými a nebo papežem. Bohužel si vybrál špatně a to jej stálo život.

No Raimond Roger de Trencavel bol naozaj sympaťák. Čo sa týka účasti Rajmonda VI de Saint-Giles grófa z Toulouse, nemal veľmi na výber, ťaženia sa zúčastniť musel. Inou alternatívou by bola výprava voči jeho panstvám. Vo výprave podľa mojich zdrojov veľmi aktívny nebol. Treba ešte dodať, že to nebol žiadny vojvodca, bol skôr diplomatom. Keby aspoň (neskôr) zveril velenie Rajmondovi Rogerovi de Foix, možno by napokon juh uhral lepší mier, Rajmond Roger de Foix sa totiž ako rytier i veliteľ Šimonovi minimálne vyrovnal....
K obliehaniu Carasscony - nuž Šimon najprv garantoval Rajmond Roger de Trencavelovi slobodu, potom ho ale dal uväzniť. To nesvedčí zrovna o rytierskom prístupe, hoci možno bol k tomu dotlačený okolnosťami. Podľa južanov ho potom vo väzení severania otrávili, podľa severských križiakov zomrel na úplavicu.
Pedro II...podľa mňa v období bitky pri Muret už mal podporu pápeža. Po bitke Las Navas de Tolosa sa hrdil menom "katolík" a pápež ho mal evidentne v obľube. Lenže prehral bitku a dokonca v nej padol, a pápež Inocent III. musel skloniť hlavu pred skutočnosťou, že nevyhral jeho šampión.

[Michal]

Tak jsem si stáhnul tu francouzskou knížku Massacre at Montségur a počet obránců Montséguru je tam také uveden tento: 120-150 členů posádky (včetně manželek rytířů a zbrojnošů) plus 200 katharů. To máme cca. 350 lidí. Tento počet je uváděn skoro ve všech knížkách co jsem o obléhání Montséguru četl. Tak nevím Michale.

Já vím, že je uváděn počet takový a makový, ale například u Kressenbrunnu je uváděna srážka téměř čtvrtmilionu lidí.
Kronikám se věřit nedá, zejména ne v počtech lidí a z nich tyto knihy vycházejí, většinou se jimi zaklínají asi tak jako křesťani evangeliem. Podívej se na ten kopec a uvažuj. Na středověkém hradu jako byl Montsegur mohlo přímo v jeho jádru nastálo žít tak 10 lidí max. V době obléhání včetně předhradí mohly počty obránců stoupnout tak na těch 25 lidí. V "předhradí", tedy srubech, či chatrčích mohlo žít dalších pár lidí. Tak do těch 50 i s ženami a dětmi a to už hódně přeháním. Podle mě tito ale před obléháním opustili kopec a nahoře se bránili je ti co byli platní. Nemohlo jich nakonec být víc než 30 a to jich drtivá většina spala mimo jádro hradu.

[Laurentius]

Keby aspoň (neskôr) zveril velenie Rajmondovi Rogerovi de Foix, možno by napokon juh uhral lepší mier, Rajmond Roger de Foix sa totiž ako rytier i veliteľ Šimonovi minimálne vyrovnal....

No spíš, kdyby aspoň trochu Raymond z Toulouse spolupracoval. Příkladem jsou boje okolo Castelnaudry v roce 1211. De Foix dělá co může a zatím Raymond vyčkává v ležení. Už tam mohl být Montfort poražen. U Muret 1213 znovu musím označit šik Raymonda z Toulouse taky snad za vůbec nejhorší. Vojensky tedy Raymond VI. žádná sláva. Naštěstí se synem to už bylo lepší.
Raymond-Roger de Foix byl také zapleten (sám se snad hlásil, že ho zabil s Bertrandem z Perelly) ve vraždě Raymondova bratra Balduina. Ten bojoval na straně křižáků a byl brán za kolaboranta. Sám Raymond z Toulouse ho označoval za levobočka.

Jinak hrad Foix leží v nádherném údolí. Tomu říkám idilka:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... u_Foix.jpg

[Robert]

Keby aspoň (neskôr) zveril velenie Rajmondovi Rogerovi de Foix, možno by napokon juh uhral lepší mier, Rajmond Roger de Foix sa totiž ako rytier i veliteľ Šimonovi minimálne vyrovnal....

No spíš, kdyby aspoň trochu Raymond z Toulouse spolupracoval. Příkladem jsou boje okolo Castelnaudry v roce 1211. De Foix dělá co může a zatím Raymond vyčkává v ležení. Už tam mohl být Montfort poražen. U Muret 1213 znovu musím označit šik Raymonda z Toulouse taky snad za vůbec nejhorší. Vojensky tedy Raymond VI. žádná sláva. Naštěstí se synem to už bylo lepší.
Raymond-Roger de Foix byl také zapleten (sám se snad hlásil, že ho zabil s Bertrandem z Perelly) ve vraždě Raymondova bratra Balduina. Ten bojoval na straně křižáků a byl brán za kolaboranta. Sám Raymond z Toulouse ho označoval za levobočka.

Rajmond VI de Toulouse bol ako veliteľ kôpka nešťastia, a pre svojich verných chodiaca pohroma... Aspoň čo sa vojenstva týka. To Rajmond Roger de Foix....rytier, trubadúr a mecenáš trubadúrov, známy milovník krásnych žien...Severských votrelcov z tej duše neznášal. Po bitke pri Murete sa v 1215 v Lateráne konala audiencia u pápeža... Prítomná bola aj celá južanská smotánka. Keď Fulk, Toulouský biskup obvinil v prítomnost pápeža, že Rajmond Roger de Foix dal zajatých križiakov rozhrhať koňmi, Rajmond Roger vybuchol, že ľutuje, že do horúcich pekiel ich neposlal viac... A tiež, že pod krížom sa nedá skryť vrah, lupič a násilník. Keď mu Fulk zasa vyčítal, že jeho sestra Esklarmonde na svojom panstve sústavne opevňuje Montségur, R.R. len sklopil oči a povedal, že nie je zodpovedný za to, čo robí na svojom panstve jeho setra....
Pekná je aj jeho smrť. Starý pán sa v 1223 venoval obľúbenej pasii - dobýjal hrad nejakého nešťastného Montfortovského križiaka. Náhle mu prišlo zle, odniesli ho do stanu, kde zomrel. Pomerne ironicky bol pochovaný v cisterciánskom kláštore.

[Laurentius]

Ještě je jeden dobrý příběh s Balduinem, bratrem Raymonda z Toulouse. Znovu upozorňuji, že bojoval na straně křižáků a byl přítelem Simona z Montfortu. Balduin vyvolal během tažení několik slavných zmatků a také se mu snad podařilo dobýt asi nechtěně hrad Lagrave. O co šlo. Používal totiž úplně stejné rodové znaky (zlatý toulouský kříž na červeném poli) jako jeho bratr hrabě Raymond a tím mátl zejména jižanské protivníky. Tak se prý stalo, že mu na hradě Lagrave otevřeli bránu v domnění, že je navštívil sám hrabě Raymond Toulouský

[Amaury de Montfort]

No Raimond Roger de Trencavel bol naozaj sympaťák. Čo sa týka účasti Rajmonda VI de Saint-Giles grófa z Toulouse, nemal veľmi na výber, ťaženia sa zúčastniť musel. Inou alternatívou by bola výprava voči jeho panstvám. Vo výprave podľa mojich zdrojov veľmi aktívny nebol. Treba ešte dodať, že to nebol žiadny vojvodca, bol skôr diplomatom. Keby aspoň (neskôr) zveril velenie Rajmondovi Rogerovi de Foix, možno by napokon juh uhral lepší mier, Rajmond Roger de Foix sa totiž ako rytier i veliteľ Šimonovi minimálne vyrovnal....
K obliehaniu Carasscony - nuž Šimon najprv garantoval Rajmond Roger de Trencavelovi slobodu, potom ho ale dal uväzniť. To nesvedčí zrovna o rytierskom prístupe, hoci možno bol k tomu dotlačený okolnosťami. Podľa južanov ho potom vo väzení severania otrávili, podľa severských križiakov zomrel na úplavicu.
Pedro II...podľa mňa v období bitky pri Muret už mal podporu pápeža. Po bitke Las Navas de Tolosa sa hrdil menom "katolík" a pápež ho mal evidentne v obľube. Lenže prehral bitku a dokonca v nej padol, a pápež Inocent III. musel skloniť hlavu pred skutočnosťou, že nevyhral jeho šampión.

Raymond měl stát po boku Raimonda Rogera. Je však pravda, že když hrabě z Toulouse přišel za Trencavelem žádat o klid zbraní a spojenectví proti seveřanům, tak hrdý Raimond Roger odmítl a to neudělal dobře. Ovšem Raymond de Saint-Gilles hrabě z Toulouse byl podle mne člověk, který pouze kličkoval mezi problémy, které svým jednámím způsobil. A když se na něj hnaly křižácká vojska, tak prosil o milost. Převlíkal kabáty jak se mu to hodilo a to se na rytíře jeho postavení nesluší. Proto jsou mými oblibenými osobnostmi právě Simon de Montfort a Raimond Roger de Tranceval, kteří se dokázali bít za svou pravdu až do své smrti.
O vzdání Carcasonne a samotném složení zbraní Trencavela nerozhodoval Simon de Montfort, ale Arnald Amaury a také právě Arnald Amaury pozval Raimonda Rogera do jejích ležení před městem, kde jej měli zajmout. Myslím, že Simon s tím neměl co dělat. Arnald Amaury byl fanatik, který narušoval všechny mírové jednání a to i když přijel jednat o míru král Pedro a dával jižanům taková ultimáta, která se nedala splnit. Prostě chtěl všechny jižany, ať již se jednalo o katary nebo katolíky vyvraždit (viz. Beziers).
Hraba de Foix byly skutečně asi nejzarputilejšími nepřáteli Montforta a dokázali mu pěkně zatopit.
Přesně nevím jak Pedro uvažoval a nebo kde můžeme hledat pravdu, ale četl jsem, že měl obrovské dylema před Maretem, jestli se má postavit na stranu jižanů, jeho vazalů a nebo se distancovat, před obavami s papeže.

[Robert]

Hraba de Foix byly skutečně asi nejzarputilejšími nepřáteli Montforta a dokázali mu pěkně zatopit.
Přesně nevím jak Pedro uvažoval a nebo kde můžeme hledat pravdu, ale četl jsem, že měl obrovské dylema před Maretem, jestli se má postavit na stranu jižanů, jeho vazalů a nebo se distancovat, před obavami s papeže.

Kráľ Pedro II. Aragónsky bol typický okcitánec. Katarov veľmi v láske nemal, ale ani ich nejak neprenasledoval. Čo langedockej cirkvi, teda hlavne ľuďom ako Arnald Amaury a Fulk, biskup z Toulouse nevyhovovalo, bola tolerancia katarov.
Ešte aj sv. Bernard z Clairvoix, po neúspešnej misii z Langedocu (z ktorej bol v podstate vyhnaný) o kataroch vyhlásil, že "nevidí na ich učení nič škodlivé", a pomermi cirkvi v oblasti bol zhrozený. Pravda, vtedy ešte neboli vyhlásení za heretikov. Problém bol však v tom, že od katolíckej cirkvi sa ľudia húfne odvracali pre jej skorumpovanosť.
Pedro II. nepomohol de Trencavelovi, ale pri Murete už grófovi de Toulouse pomôcť chcel. Ak by však aj vyhral, musel by následne aj on riešiť "katarskú otázku" a je zrejmé, že tolerancia sa za riešenie už nepovažovala. Bol to horúci zemiak.
Mimochodom, dosť veľa pôvodne juhofrancúzkych rodov po konflikte našlo uplatnenie práve k kráľovstvách Iberského poloostrova, napr. aj rod de Pereilla, z ktorého bol aj pán hradu Montségur.

[Laurentius]

Mimochodom, dosť veľa pôvodne juhofrancúzkych rodov po konflikte našlo uplatnenie práve k kráľovstvách Iberského poloostrova, napr. aj rod de Pereilla, z ktorého bol aj pán hradu Montségur.

Pro tyto jihofrancouzské rytíře připravené křížáky o majetky a léna se vžil výraz faidits . Někdy se to překládá romanticky jako bludní rytíři nebo vyděděnci.
Jinak bych někomu nerad bral iluze, ale za fanatika je někdy označován i Simon z Montfortu.

[acoma]

To Rajmond Roger de Foix....

Máš ještě nějaké historky o tomhle chlapíkovi?:) Vypadá sympaticky.

[acoma]

Jinak hrad Foix leží v nádherném údolí. Tomu říkám idilka:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... u_Foix.jpg

Z tohodle hradu jsem byla značně zklamaná, v podstatě zbyly jen ty věže, co jsou vidět na obrázku a vysoké vstupné za nic..

[Laurentius]

Jinak hrad Foix leží v nádherném údolí. Tomu říkám idilka:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... u_Foix.jpg

Z tohodle hradu jsem byla značně zklamaná, v podstatě zbyly jen ty věže, co jsou vidět na obrázku a vysoké vstupné za nic..

I tak ti závidím návštěvu jižní Francie. Já ve Francii ještě nikdy nebyl. Navštívit takové hrady jako Lastours - Cabaret, Peyrepertuse nebo Puilaurens musí být velký zážitek.

[Amaury de Montfort]

Jinak bych někomu nerad bral iluze, ale za fanatika je někdy označován i Simon z Montfortu.

Já si nedělám žádné iluze . Simon de Montfort byl podle mě zásadový člověk. To nám může dokládat účast na jeho IV. křížové výpravy. Odmítal jeho účast na dobývání Zary a Cařihradu, protože nešlo o o křesťanskou věc a bojovalo se proti jeho církevním bratřím. Z několika rytíři, kteří byli stejného názoru jako on se vydali na vlastní pěst do Svaté země, kde bojoval cca rok...?
Simon byl fanatické katolíkem a lidé často Simona znají jen jako fanatického psychopata, který upaloval lidi. Jenže v té temné době to bylo ,,v normální". Myslím, že právě jižanští velmoži v něm probudili jeho nenásit ke katarům, ale možna spíše k samotným jižanským velmožům, kteří stáli proti němu. Určitě jedním z prvních incidentů, který Simona rozpálil do červena bylo když jižané dohodli jedním z jeho hradů kapitulaci a vyloupali oči, uřezali nosy a uši Simonovým rytířům. Pak jižany čekalo to samé.

[Robert]

To Rajmond Roger de Foix....

Máš ještě nějaké historky o tomhle chlapíkovi?:) Vypadá sympaticky.

No Otto Rahn, neokatar, na neho nedá dopustiť. Foixsovci boli vôbec podarená rodinka, ktorá napriek tomu, že z veľmožov katarizovali najviac, boli najaktívnejší "antikrižiaci" v podstate z celého vyviazli najlepšie. O Rajmondovi Rogerovi sa ešte traduje, že si nerobil veľmi problémy ani s kňazmi. Keď sa mu podarilo rozprášiť tuším v 1211 nemeckých križiakov, ktorý tiahli na pomoc Monfortovi pri dobíjaní mesta Lavaur, priviedli k nemu kňaza výpravy. Ten, aby dokázal, že je "svätý muž", odhalil tonzúru. Rajmond Roger nezaváhal a.....rozťal ju mečom....
Rajmond Roger de Foix bol "extratrieda" aj v mladosti medzi "zlatou mládežou juhu". Medzi iným sa práve jemu podarilo získať srdce vychýrenej južanskej krásky, "vlčice", "Loby", Etiennette de Pennautier, ktorú ospieval trubadúr Peire Vidal ...

[Robert]

Mimochodom, dosť veľa pôvodne juhofrancúzkych rodov po konflikte našlo uplatnenie práve k kráľovstvách Iberského poloostrova, napr. aj rod de Pereilla, z ktorého bol aj pán hradu Montségur.

Pro tyto jihofrancouzské rytíře připravené křížáky o majetky a léna se vžil výraz faidits . Někdy se to překládá romanticky jako bludní rytíři nebo vyděděnci.
Jinak bych někomu nerad bral iluze, ale za fanatika je někdy označován i Simon z Montfortu.

Faidits museli byť pre severanov nočnou morou. Podobný proces s "vydedením" sa odohrával za Habsburgov aj v Uhorsku, a tí z takýchto "týpkov" nočné mory mali celkom určite....
K Šimonovi de Montfort asi toľko, že sa dá súhlasiť z Amaurym. Až takým fanatikom celkom určite nebol, jeho syn, Šimon II. sa medzi iným zúčastnil komplotu proti Francúzkej korune, ktorý zosnoval Rajmond VII de Toulouse v 1241,čo bolo napokon príčinou aj pádu hradu Montségur. Šimon II. viedol malý kontingent anglických rytierov, ktorý bol však Francúzmi rýchlo zneškodnený.
Šimon I. z Montfortu bol vojak, preto je prirodzené, že sa zameral hlavne na mocenské centá oblasti.(Mestá a hrady). Napriek všetkému medzi jeho česťou a "česťou" inkvizície bol viac než priepastný rozdiel. Napríklad v tom, že Šimon dohody dodržiaval.

[acoma]

I tak ti závidím návštěvu jižní Francie. Já ve Francii ještě nikdy nebyl. ..

Tak tam jed a budes ztracen... je to zavislost na cely zivot.

[Laurentius]

Tak tam jed a budes ztracen... je to zavislost na cely zivot.

A právě proto už radši nikam nejezdím . Je pak těžké se vracet do drsné pracovní reality

Rajmond Roger de Foix bol "extratrieda" aj v mladosti medzi "zlatou mládežou juhu".

Jinak jsem ještě četl, že se možná Raymond-Roger de Foix účastnil 3. křížové výpravy. Přesně doloženo to asi není.
No zrovna právě obléhání Lavaur 1211 ukončil Simon dost drsně pokud vím. Hradní paní hozená do studny.

[Robert]

Jinak jsem ještě četl, že se možná Raymond-Roger de Foix účastnil 3. křížové výpravy. Přesně doloženo to asi není.
No zrovna právě obléhání Lavaur 1211 ukončil Simon dost drsně pokud vím. Hradní paní hozená do studny.

No Lavaur bolo asi to naj,- čo sa v krutosti Montfortovi podarilo. Hoci opätovne možno ani to napokon nebola jeho vina. Ktovie ? (Možno Amaury... ). Mne sa zdá že rod de Beárn a de Foix boli v blízkom príbuzenskom vzťahu, snáď ako dva rozrody toho istého rodu, ale celkom nie som si istý.
S tou 3. výpravou je to celkom možné.Gaskoňsko bolo vazalom Anglicka a Richard bol obklopený južanskými šľachticmi. Ešte aj William Marchall v mladosti hovoril iba occitánsky !
Ja mám rád aj výpravu č.7 alebo ako ju volám, výpravu "prekliatych" : Oliver de Termes, Rajmond de Trencavel ml., + Ondrej "bezzemok" Uhorský (viď môj článok o západných Árpádovcoch.) a určite aj iní....
P.S. Vieš ten "žartík" ktorý si z Oliverom(v resp. jeho otcom) zahrala inkvizícia ?

[Laurentius]

Povídej Roberte. Já nevím skoro nic Zemřel nějak ve vězení po dobytí Termesu.

Raymond-Roger de Foix měl za manželku Filipu, sestru dvojčat Gastona de Béarna a Williama de Montcada. Ještě měli slavnějšího bratra Williama-Raymonda de Montcada. Ten měl za manželku dceru Pedra Aragonského a byl jeho senešalem Katalánska.

[Robert]

Povídej Roberte. Já nevím skoro nic Zemřel nějak ve vězení po dobytí Termesu.

Myslím, že sa tato Olivera volal Ramón, čiže aká náhoda tiež Rajmond. Bránil svoj hrad Termes (1210) proti Montfortovcom, a držal ho pomerne dlho. Napokon myslím pre vypuknutie epidémie v hrade kapituloval. Bol väznený v Carasscone. Po dosť dlhej dobe vraj inkvizícia odkázala Oliverovi, že jeho otec dostal milosť, môže si po neho prísť.... V kobke našiel však iba otcovu kostru... Možno je to trocha prifarbené - jeden z mojich zdrojov je knižka Otta Rahna : Crusade against the grail. Hoci opisuje fakty, občas sa v ňom nezaprie literát. ( Horšie je, že som to mal iba požičané... ) Na druhej strane všetky príbehy ktoré podáva, majú základ aj v serióznej literatúre faktu.