Záhvozd

Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národù, Sámova říše, Velká Morava, Přemyslovské knížecí Čechy, dějiny ostatních států ve stejném období.

Moderator: Ježek

User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re:

Unread post by Ingolf »

Marobud wrote: Záhvozd byl podle map mezi Dìèínem a Èeskou Lípou.
Zřejmě podle této mapy
http://www.google.cz/imgres?q=%C4%8Desk ... eAw&zoom=1

Je to mapa od Rudolfa Turka, kam umisťuje hypotetické české kmeny a Záhvozd jako neosídlené území na severu Čech. Já mám s tou mapou problém. Obecně se kloním k Třeštíkově teorii, že v Čechách operoval jeden český kmen. A negativní situování Záhvozdu prostě tam, kde Turek žádný kmen nepředpokládá, vyvolává jen zmatky. Neosídlené území podle této mapy zasahuje až někam k té České Lípě, podle jiných se za hranice osídlení, a tudíž se za hranice Záhvozdu dá považovat Ještědský hřbet, hranice pak má pokračovat na jihovýchod přes Kozákov u Semil až k hoře Tábor u Jičína, a to už jsou Východní Čechy.. Skutečně doložený Záhvozd se přitom rozkládá v trojmezí dnešních Čech, Polska a Německa, v Čechách zaujímá frýdlantský výběžek.., nezasahuje k Děčínu nebo k Jičínu..
Dále – první doložené pojmenování Záhvozdu pochází z roku 1144.., Turkova mapa má znázorňovat rozvržení kmenů v 8. století, tam zeje propast asi 400 let a to je prostě na mě moc.. Předpokládat, že území z 12. století se přesně stejně jmenovalo ve století osmém, to nejde dokázat.., a ještě z toho udělat základ látky pro učebnice dějepisu pro všechny stupně škol..
Je to asi největší slabina Turkovy teorie, že vezme nějaké jméno a vztáhne ho na starší dobu, kdy ještě není doložené, a navrch to jméno přisoudí kmenu, zatímco to doložené jméno v mladší době se vztahuje třeba k hradu..
Jestli se Záhvozd do Turkovy mapy dostal tak, že vzal o ta století mladší jméno a napasoval na území za hvozdem od českých nížin a pahorkatin, tak to umožňuje klást Záhvozd libovolně od špatně osídlitelných území v prostoru od České Lípy k Jičínu, zatímco listinně, skutečně doložitelný Záhvozd zasahuje do nejsevernějších míst Čech, do Frýdlantského výběžku.. Jak je navíc výše poznamenáno, Záhvozd ve tvaru Zagost je srbské jméno, týká se hvozdu z pohledu polabských Srbů směrem na východ, nikoli hvozdu z pohledu Čech na sever..
***
Jiná možnost vzniku jména je z Kosmovy kroniky a jeho výčtu území pro pražské biskupství k r.973, kniha II., 37 :“Hranice pak její na západ jsou tyto: Tuhošť s krajem, jenž dosahuje řeky Kouby, Sedlec a Lučané a Děčané, Lutoměřici, Lemuzi až na hřbet hvozdu, jímž jsou Čechy ohraničeny. Potom na půlnoc jsou tyto hranice: Pšované, Chorvati a druzí Chorvati, Slezané, Třebované, Bobřané, Dědošané až ke hřbetu hvozdu, kde přicházejí hranice Milčanů“
Tady je dvakrát zmiňován hraniční hvozd, jednou za Pšovany a jedněmi Chorvaty, kam taky mapa Záhvozd lokalizuje.., ale o jménu Záhvozd v Kosmovi ani slovo.., máte někdo od Turka Čechy na úsvitu dějin?, tam by ta teorie měla být a snad i to, jak přišel na to jméno Záhvozd..
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Re:

Unread post by Ježek »

Ingolf wrote: ***
Jiná možnost vzniku jména je z Kosmovy kroniky a jeho výčtu území pro pražské biskupství k r.973, kniha II., 37 :“Hranice pak její na západ jsou tyto: Tuhošť s krajem, jenž dosahuje řeky Kouby, Sedlec a Lučané a Děčané, Lutoměřici, Lemuzi až na hřbet hvozdu, jímž jsou Čechy ohraničeny. Potom na půlnoc jsou tyto hranice: Pšované, Chorvati a druzí Chorvati, Slezané, Třebované, Bobřané, Dědošané až ke hřbetu hvozdu, kde přicházejí hranice Milčanů“
Tady je dvakrát zmiňován hraniční hvozd, jednou za Pšovany a jedněmi Chorvaty, kam taky mapa Záhvozd lokalizuje.., ale o jménu Záhvozd v Kosmovi ani slovo.., máte někdo od Turka Čechy na úsvitu dějin?, tam by ta teorie měla být a snad i to, jak přišel na to jméno Záhvozd..
Tady je ale Tuhošť zřejmě označení (neosídleného) místa, ne "kmenu" (Tuhošťané)
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Záhvozd

Unread post by Ježek »

K Záhvozdu existuje listina z dubna 1241 vydaná Václavem I. na Königsteinu, která zmiňuje hranici mezi Záhvozdem a Budyšínskem
V RBM je zde: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 2&page=488

Marková v Hranicích a hraničení, s. 74-5 to řeší takto:
První, nedokončený úsek odděluje území Záhvozdu a Polska mezi Lužickou Nisou a Kwisou (a Niza contra Poloniam ... inde in ryvum Quiz, ibi distinctio est suspensa propter distinctionem interZahost et Poloniam nondum factam). Jeho druhou část tvoří území míšeňského biskupa na levém břehu Lužické Nisy. Jižní úsek, který je součástí hranice Čech, se táhne od ústí Kamenice (Steinbach) do Nisy směrem na západ k jejímu prameni, horami Grosshennersdorfer Gebirge (Snezniche) k potokům Petersbach (Biskowe maior)
a Biskouue parva k Jelení hoře; taje součástí burgwardu (území hradu) Dolgowitz
Následují území hradů Dolgauiz (Dolgowitz) a Dobrus (Doberschau), patřící míšeňskému biskupovi (tato teritoria nesousedí; oblast mezi nimi byla asi nesporná, takže se jí rozhraničení netýkalo).
Hranice třetího úseku sice obklopuje celé území, ale tak, že mez vychází od Dobrus a postupuje k jihozápadu „do místa, kde žije starý poustevník" (in locum, ubi mansit antiqus heremita). Zde končí a druhá část vede též od Dobrus k poustevně, ale východně od první hranice. Burgward Syzen, který patřil králi, tvoří úzký pás mezi biskupskými okrsky Syzen a Godow. Pokračuje vymezení Godowa a „země krále" (terra regis), území tohoto burgwardu podléhalo Míšni. Text končí vymezením území hradů Prietitz (Priszez) a Kamence (Camenz) proti Budyšínsku (contra terram Budisin). Čech se týká ohraničení pásu ležícího mezi tokem Sebnitz (Sabniza) na jihu a hradem Seitschen (Syzen) na severu. S ním sousedí západní část okrsku Doberschau (Dobrus) a východní a jižní úsek burgwardu Goda (Godow).
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.