Zřejmě podle této mapyMarobud píše: Záhvozd byl podle map mezi Děčínem a Českou Lípou.
http://www.google.cz/imgres?q=%C4%8Desk ... eAw&zoom=1
Je to mapa od Rudolfa Turka, kam umisťuje hypotetické české kmeny a Záhvozd jako neosídlené území na severu Čech. Já mám s tou mapou problém. Obecně se kloním k Třeštíkově teorii, že v Čechách operoval jeden český kmen. A negativní situování Záhvozdu prostě tam, kde Turek žádný kmen nepředpokládá, vyvolává jen zmatky. Neosídlené území podle této mapy zasahuje až někam k té České Lípě, podle jiných se za hranice osídlení, a tudíž se za hranice Záhvozdu dá považovat Ještědský hřbet, hranice pak má pokračovat na jihovýchod přes Kozákov u Semil až k hoře Tábor u Jičína, a to už jsou Východní Čechy.. Skutečně doložený Záhvozd se přitom rozkládá v trojmezí dnešních Čech, Polska a Německa, v Čechách zaujímá frýdlantský výběžek.., nezasahuje k Děčínu nebo k Jičínu..
Dále – první doložené pojmenování Záhvozdu pochází z roku 1144.., Turkova mapa má znázorňovat rozvržení kmenů v 8. století, tam zeje propast asi 400 let a to je prostě na mě moc.. Předpokládat, že území z 12. století se přesně stejně jmenovalo ve století osmém, to nejde dokázat.., a ještě z toho udělat základ látky pro učebnice dějepisu pro všechny stupně škol..
Je to asi největší slabina Turkovy teorie, že vezme nějaké jméno a vztáhne ho na starší dobu, kdy ještě není doložené, a navrch to jméno přisoudí kmenu, zatímco to doložené jméno v mladší době se vztahuje třeba k hradu..
Jestli se Záhvozd do Turkovy mapy dostal tak, že vzal o ta století mladší jméno a napasoval na území za hvozdem od českých nížin a pahorkatin, tak to umožňuje klást Záhvozd libovolně od špatně osídlitelných území v prostoru od České Lípy k Jičínu, zatímco listinně, skutečně doložitelný Záhvozd zasahuje do nejsevernějších míst Čech, do Frýdlantského výběžku.. Jak je navíc výše poznamenáno, Záhvozd ve tvaru Zagost je srbské jméno, týká se hvozdu z pohledu polabských Srbů směrem na východ, nikoli hvozdu z pohledu Čech na sever..
***
Jiná možnost vzniku jména je z Kosmovy kroniky a jeho výčtu území pro pražské biskupství k r.973, kniha II., 37 :“Hranice pak její na západ jsou tyto: Tuhošť s krajem, jenž dosahuje řeky Kouby, Sedlec a Lučané a Děčané, Lutoměřici, Lemuzi až na hřbet hvozdu, jímž jsou Čechy ohraničeny. Potom na půlnoc jsou tyto hranice: Pšované, Chorvati a druzí Chorvati, Slezané, Třebované, Bobřané, Dědošané až ke hřbetu hvozdu, kde přicházejí hranice Milčanů“
Tady je dvakrát zmiňován hraniční hvozd, jednou za Pšovany a jedněmi Chorvaty, kam taky mapa Záhvozd lokalizuje.., ale o jménu Záhvozd v Kosmovi ani slovo.., máte někdo od Turka Čechy na úsvitu dějin?, tam by ta teorie měla být a snad i to, jak přišel na to jméno Záhvozd..
