KOMOŃ píše:To zni trochu fantastiky, jak píšeš o vymření všech zasvěcených.Akorát jsem si to samé myslel také, ale raději sem nepsal, protože si umím představit jistou osobu, jak by hledala nejmenší prkotinu, kterou by si vzala do úst
Ale ten Týnec...Proč by to táhli až tam?A mohl by někdo zaručit, že tam těm ostatkům bude klidněji?Vždyť by hrozilo reálné nebezpečí, že si pro ně někdo může příjít...V Praze by se to určitě lépe schovalo.
Husitům šlo o církevní památky jako takové.Zničení átd...
Zbraslav by jistě lehla popelem.Ale tam je problém, protože pod Závistí odpočíval Václav IV. kterému zcela jistě dávali částečnou vinu za upálení Jana Husa, ale i za poslední bídná léta.Proto si troufám tvrdit, že znesvěcení jeho hrobu byla msta a jakási odplata.
Takovej Pražský hrad...Mám dojem, že za husitských dob nebyl obýván, nikdo si ho moc nevšímal a o ničení ostatků také nic moc nevím.A věř, že znesvěcovat a ničit tam určitě něco málo bylo...
Zkusím to vysvětlit .
1. Vymření zasvěcených - no normálně by to bylo hodně fantastické, ale v té době šlo v podstatě o dobytí Prahy a útok na všechno církevní - lidi i majetek. Jak to asi vypadalo kolem Prahy je snadno k představení- a někde tam taky seděl Zikmund a jeho vojska , a v podstatě oběma stranám bylo jedno co /koho zabíjejí.
Takže scénář , že se třeba cca 3 jeptiškám na cestách něco stalo , a skončily zabité někde v příkopě není zas tak nerealistický. A víc jich ani třeba nemuselo být , v zájmu utajení celé věci, či ochraně ostatních sester.
2. Týnec, no , kromě současných pramenů, zéjména soustředěných kolem Týnce je přesun klarisek z Františka v roce 1420 považován za hotovou věc. Kde to vzaly nevím, ale je to cekem logické, mniši a jeptišky z rozbořených klášterů, kterým se podařilo uprchnout, odcházely do klášterů své řehole, a Panenský Týnec byl dceřinným klášterem kláštera klarisek na Františku. A další vazba, když ho Žerotínové zakládali, požádali o pomoc právě Anežčin klášter, a z něj jim poslaly do Panenského Týnce první sestry, které pomáhaly klášter "rozjet". Takže pokud by někam utíkaly, Týnec byl logická volba.
Zaručit v té době něco nemohl nikdo, nicméně se uvádí, že se utekly pod ochranu Žerotínů , ten rod byl dostatečně mocný, aby jakous takous ochranu poskytl.
3. Zbraslav popelem lehla, a s tím Václavem, vinu za upálení Mistra Jana dávali jednoznačně Zikmundovi , Václava spíš považovali za "kamaráda" z mokré čtvrti, soudě podle toho, že si s jeho ostatky připíjeli.
Ostatně vydrancováno bylo spousta klášterů a kostelů v poměrně krátké době a některé i víckrát - já jsem to ale dávala do odkazů pár příspěvků výše, jsou to odkazy na Vavřince a Tomka, celý ten rok 1420 je tam dost podrobně popsán - a když si to přečteš, je tam i o pražském hradu, ono to totiž bylo docela komplikované, hrad držela posádka, město husité , měštané mezi tím nějak lavírovali, navzájem proti sobě stříleli nějakými houfnicemi , a upalovali si zajatce, tak aby to ten druhý viděl. Dostat se z města na hrad, a to ještě s truhlou ostatků, myslím dle situace, jak byla vylíčena v kronikách nebylo dost dobře možné.
Ale souhlas, že asi nejjednodušší by bylo ukrýt truhlu někde v klášteře , který pak husité používali jako sklad těžkých zbraní. Je otázka, zda to také bylo nejbezpečnější.
Ale dokud nenajdeme potvrzení o odchodu do Týnce, je to úplně nanic. Já ted jdu psát jednomu člověku, co to píše na svých stránkách, odkud to vzal.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.