Sudetoněmecká otázka - fakta bez emocí

[Ingolf]

Sory,
asi jsem zabruslil trochu někam, co je u mne podloženo pouze intuitivně.

Není důvod k omlouvání se, fórum je od toho, aby se člověk dozvídal i ptal.., mně taky hned nenaskočilo hrázděné zdivo..

[slavicekvac]

No jo, jenže hrázděné zdivo se v našich městech vyskytuje dost sporadicky, ať už v Sudetech nebo jinde... a pokud, rovnou zapomeň na středověk a artefakty z té doby. Hrázděné zdivo se používalo bezpečně až do konce 19. století, lokálně (a záměrně) ještě později - do té doby stačila historická (středověká) jádra většiny našich měst už alespoň 3x vyhořet, případně být zgruntu přestavěna, takže úvahy o pozůstatcích německé kolonizace jsou zde xmíchu. Mimochodem, je jen velmi málo konstrukčních systémů staveb, které by byly tak náchylné k destrukci a rekonstrukci, jako hrázděné zdivo... tedy trámová konstrukce s proutěnou/klackovou výplní a zatažená jílovou mazaninou vyfutrovanou pazdeřím nebo plevami.

Omyl, v SRN jsou i nejstarší hrázděné baráky velmi dobře zachovány. Byl jsem v Bad Hersfeld v létě a projel jsem Duryňsko. Jsou místa, kde jsou zcela neporušená městská jádra. Ani nebudu k tomu dávat fotky, každý si najde sám.

...chjo. Jediným omylem tu je tvoje reakce. Patrně sis nevšiml, že já se vyjadřuju k situaci v NAŠICH (rozuměj českých) městech. Mimochodem, troufneš si odhadnout, jaká je trvanlivost dřevěných vnějších konstrukcí ve středoevropském klimatu (byť preparovaných volskou krví nebo fermeží)? Já jen, kde bereš jistotu, že se jedná o echt středověké stavby... Takové baráky klidně mohly být za posledních 700 let třeba 5x rekonstruovány v +/- stejné podobě, anebo také vráceny po 80 letech zděné podoby do hrázděného vzhledu podle fotek.

Ne tyhle jsou prostě původní. Nejsem technik a je mi to odlehlé, nebudu k tomu nic říkat, jen co jsem projel a viděl. Že jde o česká města nebylo až tak zřejmé. ale budiž. Německá jsou na tom technicky stejně jako česká, klimaticky, jak jsi se zmínil.

[floriš]

Ne tyhle jsou prostě původní. Nejsem technik a je mi to odlehlé, nebudu k tomu nic říkat, jen co jsem projel a viděl. Že jde o česká města nebylo až tak zřejmé. ale budiž. Německá jsou na tom technicky stejně jako česká, klimaticky, jak jsi se zmínil.

Tak ještě jednou: diskuse tu šla o zastoupení tradičně německé stavební technologie v oblasti Sudet, potažmo možný výskyt pozůstatků středověké, německým živlem silně ovlivněné kolonizace a rozvoje měst. Proč jsi do toho nacpal své, jistě bohaté zkušenosti s hrázděnými stavbami z Německa, to víš jen ty sám, nikdo ti je nebere, ale jsi zcela mimo téma a diskusi... Abys nemohl tvrdit, že utíkám z polemiky s tebou, věz:

1) Jak víš, že ty stavby jsou původní středověké, když o stavební technologii a materiálech nevíš nic moc (tvrdíš, že ti to je odlehlé)?
2) Že se jedná o česká města, se dá zjistit pouhým přečtením jednotlivých replik - pokud ti to uniklo, není problémem nikoho jiného, než tebe.
3) Německá města nejsou ve stejné situaci jako česká v Sudetech, protože německý stavební styl/technologie je pro ně zcela běžná, zatímco v českém pohraničí se po 2. svět. válce šmahem rušilo, bouralo, pálilo a jinak likvidovalo kde-co, co mělo německé nápisy, charakter, tradici apod. A hrázděné stavby, kterých tu ještě zbylo, nikdo ani pořádně neuměl opravovat, takže postupně zmizely, ať už přestavěny, nebo zlikvidovány.

[slavicekvac]

Ne tyhle jsou prostě původní. Nejsem technik a je mi to odlehlé, nebudu k tomu nic říkat, jen co jsem projel a viděl. Že jde o česká města nebylo až tak zřejmé. ale budiž. Německá jsou na tom technicky stejně jako česká, klimaticky, jak jsi se zmínil.

Tak ještě jednou: diskuse tu šla o zastoupení tradičně německé stavební technologie v oblasti Sudet, potažmo možný výskyt pozůstatků středověké, německým živlem silně ovlivněné kolonizace a rozvoje měst. Proč jsi do toho nacpal své, jistě bohaté zkušenosti s hrázděnými stavbami z Německa, to víš jen ty sám, nikdo ti je nebere, ale jsi zcela mimo téma a diskusi... Abys nemohl tvrdit, že utíkám z polemiky s tebou, věz:

1) Jak víš, že ty stavby jsou původní středověké, když o stavební technologii a materiálech nevíš nic moc (tvrdíš, že ti to je odlehlé)?
2) Že se jedná o česká města, se dá zjistit pouhým přečtením jednotlivých replik - pokud ti to uniklo, není problémem nikoho jiného, než tebe.
3) Německá města nejsou ve stejné situaci jako česká v Sudetech, protože německý stavební styl/technologie je pro ně zcela běžná, zatímco v českém pohraničí se po 2. svět. válce šmahem rušilo, bouralo, pálilo a jinak likvidovalo kde-co, co mělo německé nápisy, charakter, tradici apod. A hrázděné stavby, kterých tu ještě zbylo, nikdo ani pořádně neuměl opravovat, takže postupně zmizely, ať už přestavěny, nebo zlikvidovány.

No nejspíš to vědí místní historici, kteří na ty baráky píší cedule. Jinak je mi to jedno, jen jsi pronesl své kategorické soudy, jak ty baráky nemůžou být původní. prostě v SRN je jasné že můžou. A dost.

[floriš]

No nejspíš to vědí místní historici, kteří na ty baráky píší cedule. Jinak je mi to jedno, jen jsi pronesl své kategorické soudy, jak ty baráky nemůžou být původní. prostě v SRN je jasné že můžou. A dost.

Na tvé argumenty jsem reagoval pouze věcnými otázkami, které měly tvou bezbřehou důvěru v nespornou originalitu údajně středovékých konstrukcí posunout do poněkud realističtější polohy. Mimochodem, není tak úplně neznámá řada případů, kdy se vědomě a účelově přehlížela fakta, případně byli pochybovači pranýřováni a osočováni z nedostatku kupř. národního cítění... a míru neexistence německého nacionalismu si jistě leckdo z nás umí představit.

[KOMOŃ]

No nejspíš to vědí místní historici, kteří na ty baráky píší cedule. Jinak je mi to jedno, jen jsi pronesl své kategorické soudy, jak ty baráky nemůžou být původní. prostě v SRN je jasné že můžou. A dost.

Pravda.
Domy ze dřeva, hrázděného zdiva a podobných variací mají velmi dlouhou životnost-za předpokladu, že stavitel dodrží všechny technologické postupy, které tohle dílo vyžaduje.Mluvil jsem s člověkem, který se školil ve Finsku-země jezer a dřevostaveb, kde jejich domy drží bez problémů celé generace bez vážných problémů.A jaké jsou klimatické podmínky ve Finsku nebo na Aljašce v porovnání se střední Evropou?
Takže to jde a není potřeba to napouštět volskou krví a jinýma hovadinama, které radí pan "ABC".

[floriš]

...A jaké jsou klimatické podmínky ve Finsku nebo na Aljašce v porovnání se střední Evropou?

Rozhodujícím faktorem pro trvanlivost staveb je trvanlivost nosných konstrukčních prvků (v případě hrázděného zdiva tedy dřevěného trámového roštu).Tu nejvíce limituje odolnost proti vlhkosti, resp. hnilobě, plísni, rozměrovým změnám.
Ve Finsku se pohybují roční srážkové průměry většinou kolem 500 mm (mezi 350-650 mm, cca třetinu tvoří sněhové srážky) - to odpovídá našim vinařským oblastem na jihu Moravy, naše nejsušší oblast srážkového stínu na Žatecku má průměr 450mm...
Diskutovaná oblast Sudet (Šumava, Český les, Krušné hory, Č-S Švýcarsko, Lužické hory, Jizerky, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky) a jejich podhůří vykazují 600-1200 mm, podíl sněhu 5-15%...

Teploty jsou +/- zanedbatelné

[Ježek]

Konference vm. k tomuto tématu:

XX. Česko-německá konference – Dialog uprostřed Evropy
„Co vede evropské společnosti k sobě a co je drží pohromadě?“
15.–17. dubna 2011
Brno

Pátek, 15. dubna 2011
od 14.30 hod. Příjezd, ubytování
18.00 hod. Večeře
19.00 hod. Zahájení konference
Dr. Petr Pithart (místopředseda Senátu PČR, předseda Společnosti Bernarda Bolzana, Praha)
Martin Kastler (spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, poslanec EP, Mnichov)
Zástupci města Brna, Jihomoravského kraje a diplomatického sboru
19.45 hod. Zlom v Česko-německých vztazích? Příběh vzniku a dopady česko-německé deklarace z roku 1997.
Úvodní slovo: Jiří Gruša (spisovatel a diplomat, český vyjednavač o česko-německé deklaraci, Praha); Moderátor: Dr. Petr Pithart (předseda Společnosti Bernarda Bolzana, Praha)
navazuje diskuse
Sobota, 16. dubna 2011
09.00 hod. Ztracené příležitosti a tabu – co brání rozvoji česko-německých vztahů
Dr. Miroslav Kunštát (historik, Praha), Dr. Peter Becher (literární historik, Mnichov)
09.30 hod. Středoevropské sousedství – známe se doopravdy?
Prezentace výsledků evropské esejistické soutěže.
10.30 hod. Zbavili se Češi svých obav ze silného Německa? Je to zkušenost i pro Evropu?
Úvodní slovo: Bavorsko – páteř živého česko-německého soužití?
Markus Sackmann (státní sekretář bavorského ministerstva sociálních věcí, Mnichov)
Diskuse: Dr. Peter Becher (literární historik, Mnichov), Jan Březina (poslanec EP, Olomouc), Martin Kastler (poslanec EP, Spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, Mnichov), Dr. Miroslav Kunštát (historik, Praha), Markus Sackmann (státní sekretář bavorského ministerstva sociálních věcí, Mnichov), N.N. (vítězové esejistické soutěže)
Moderátorka: Barbora Procházková (novinářka, Praha)
12.00 hod. Přestávka na oběd
14.30 hod. Co drží střední Evropu pohromadě?
Přednáška: Michael Spindelegger (ministr zahraničí, Vídeň)
Diskuse: Dr. Laszlo Szigeti (vydavatel, ředitel maďarsko-slovenského vydavatelství Kalligram, Bratislava), Michael Spindelegger (ministr, Vídeň), Martin Muránsky (filosof, Bratislava), Dr. Rudolf Chmel (ministr, Bratislava), Karl-Markus Gauß (spisovatel, Salzburg)
Moderátor: Ondřej Matějka (Antikomplex, Praha)
17.00 hod. Co k sobě vede Čechy a Němce a co je drží pohromadě? Reflexe 20 let česko-
-německých konferencí v Jihlavě a v Brně.
(moderovaný rozhovor s osobnostmi předešlých ročníků jihlavských/brněnských konferencí) Dr. Jaroslav Šabata (bývalý předseda Společnosti Bernarda Bolzana, Brno), Msgr. Anton Otte (Ackermann-Gemeinde, Praha), Dr. Walter Rzepka (bývalý Spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, Vaterstetten), Dr. Petr Prouza (bývalý jednatel Společnosti Bernarda Bolzana, Praha)
Moderátor: Jan Šícha (Collegium Bohemicum, Ústí nad Labem)
19.00 hod. Mše svatá v katedrále sv. Petra a Pavla, Mons. Vojtěch Cikrle; sbor Kantiléna
20.30 hod. raut v křížové chodbě Nové radnice
Neděle, 17. dubna 2011
09.30 hod. Konec emocionální debaty? Věcný příspěvek k tématu nucené migrace
Uvedení: Dr. Andrian von Arburg (historik, Brno)
Komentáře: Dr. Matěj Spurný (historik, Praha), Dr. Otfrid Pustejovsky (historik, Waakirchen)
10.00 hod. Spojování místo rozdělování: Směrem ke společné historické paměti ve střední Evropě?
Uvedení: Prof. Dr. Manfred Kittel (ředitel nadace Útěk, vyhnání, smíření, Berlín)
Diskuse: Laszlo Szarka (historik, bývalý ředitel Etnologického ústavu Maďarské akademie věd, Budapešť), Dr. Michal Kopeček (historik, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha), Prof. Dr. Manfred Kittel (ředitel nadace Útěk, vyhnání, smíření, Berlín), Blanka Mouralová (Collegium Bohemicum, Ústí nad Labem)
Moderátor: Klaus Brill (Süddeutsche Zeitung, Praha)
12.00 hod. Oběd, odjezd

[Ježek]

Přednáška Adriana von Arburga

Vyhnání, vysídlení, etnická čistka?
Nové pohledy na rozchod
Čechů a Němců po roce 1945

2. května 2011 v 17.30 hodin
v Moravské zemské knihovně v Brně (konferenční sál), Kounicova 65 a

Přednáška se koná u příležitosti vydání dokumentace Vysídlení Němců a proměny
českého pohraničí 1945-1951. Jedinečná edice rozvržená do 8 svazků prezentuje
více než 3 000 většinou nezveřejněných dokumentů z 60 českých archivů. (Vydání
připraveno pod vedením švýcarského historika Adriana von Arburga a českého
historika Tomáše Staňka.) Dílo bylo valnou měrou zpracováno v Historickém ústavu
při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Následuje pódiová diskuse s referentem a historiky
Martinem Markelem, Tomášem Dvořákem, Jiřím Němcem (Historický ústav FF MU) a
Davidem Kovaříkem (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
Moderuje Roman Kopřiva, Ústav germanistiky

Vydané svazky edice bude možné zakoupit na místě.

Adrian von Arburg (nar. 1974) – švýcarský historik žijící v České republice.
Autor četných vědeckých příspěvků a dvou monografií k znovuosídlení Sudet po
roce 1945 a k československé státní politice vůči německému obyvatelstvu po tzv.
organizovaném vysídlení. Studium historie a politologie v Bernu, Vídni a Praze.
(Disertace na Fakultě sociálních studií Karlovy univerzity, Praha 2004.)
Přednáší a bádá na Historickém ústavu FF MU. Spolu s Tomášem Staňkem editorem
první systematické dokumentace k tématům „Vysídlení Němců z českých zemí“ a
„Proměna Sudet po roce 1945“, jejíž první 3 svazky vyšly koncem roku 2010 a v
březnu 2011.

[floriš]

Konference vm. k tomuto tématu:

XX. Česko-německá konference – Dialog uprostřed Evropy
„Co vede evropské společnosti k sobě a co je drží pohromadě?“

Nevis nahodou, zda se zucastni take prof. Kurt Krolop - znamy germanista z FF UK Praha /rodak z Kravar u CL, absolvoval odsun jako 15lety jinoch, kvuli pronasledovani STAZI odejel do Prahy, pak ho komunisti vystvali zpet do NDR a po revoluci se vratil zase do Prahy/?

[Ježek]

Konference vm. k tomuto tématu:

XX. Česko-německá konference – Dialog uprostřed Evropy
„Co vede evropské společnosti k sobě a co je drží pohromadě?“

Nevis nahodou, zda se zucastni take prof. Kurt Krolop - znamy germanista z FF UK Praha /rodak z Kravar u CL, absolvoval odsun jako 15lety jinoch, kvuli pronasledovani STAZI odejel do Prahy, pak ho komunisti vystvali zpet do NDR a po revoluci se vratil zase do Prahy/?

Ono to proběhlo, nebyl jsem, ale můžu se zeptat ...

[Ježek]

Konference vm. k tomuto tématu:

XX. Česko-německá konference – Dialog uprostřed Evropy
„Co vede evropské společnosti k sobě a co je drží pohromadě?“

Nevis nahodou, zda se zucastni take prof. Kurt Krolop - znamy germanista z FF UK Praha /rodak z Kravar u CL, absolvoval odsun jako 15lety jinoch, kvuli pronasledovani STAZI odejel do Prahy, pak ho komunisti vystvali zpet do NDR a po revoluci se vratil zase do Prahy/?

Prý ne.

[floriš]

Konference vm. k tomuto tématu:

XX. Česko-německá konference – Dialog uprostřed Evropy
„Co vede evropské společnosti k sobě a co je drží pohromadě?“

Nevis nahodou, zda se zucastni take prof. Kurt Krolop - znamy germanista z FF UK Praha /rodak z Kravar u CL, absolvoval odsun jako 15lety jinoch, kvuli pronasledovani STAZI odejel do Prahy, pak ho komunisti vystvali zpet do NDR a po revoluci se vratil zase do Prahy/?

Prý ne.

dík

[Ježek]

Přednáška Adriana von Arburga

Přednáška byla velmi zajímavá, spíše než presentaci publikace, která zpřístupňuje dokumenty k vyhnání Němců (http://www.vnpcp.cz/) se věnovala spíš možnostem dalšího bádání, vývoje č - n vztahů. Snad jen pár zajímavých postřehů: Často je velmi nesmyslná diskuse o terminologii, která je zástupným problémem. Bádání by nemělo být zaměřeno etnocentricky a také ne bilaterálně (koneckonců vznikají práce i např. v USA). Stejně tak je třeba měnit pohled na celou událost - za hranicemi ČR nečekají bandy sudeťáků, kteří čekají na zrušení dekretů, aby pak vpadli do Sudet a vzali si, co je jejich (jak líčí dnešní komunistická a fašistická propaganda).

Přednášku strašně shodila následná diskuse kvůli důchodcům, kteří se potřebovali vypovídat a radikálům (Šinágl), kteří měli zase potřebu všem tlačit svoje názory. Zvlášť začátek byl kvalitní tragikomedií (v záplavě nedotazů na přednášejícího mi chyběla už jen nějaká básnička).

[floriš]

...Stejně tak je třeba měnit pohled na celou událost - za hranicemi ČR nečekají bandy sudeťáků, kteří čekají na zrušení dekretů, aby pak vpadli do Sudet a vzali si, co je jejich (jak líčí dnešní komunistická a fašistická propaganda)...

Dovoluji si upřesnit: s tímhle strašákem tady rudoši otravují už minimálně od 70. roku - v TV se tehdy vytasili s pořadem, kde m.j. zpovídali tehdejšího předsedu Landsmannschaftu Johana Bechera a celkové vyznění té tendenční slátaniny potvrdil JB odsouhlasením podsunuté hlášky „...takže vstup spojeneckých vojsk do ČSSR vlastně překazil vaše plány?“

...a pojem „rušení dekretů“ je vůbec pitomost, kterou by si měli ujasnit hlavně lidi z médií (stejně jako vztah „globální oteplování vers. Klaus“). Kdejaký mamlas o tom publikuje, ale neví, co to vlastně je.

[slavicekvac]

...Stejně tak je třeba měnit pohled na celou událost - za hranicemi ČR nečekají bandy sudeťáků, kteří čekají na zrušení dekretů, aby pak vpadli do Sudet a vzali si, co je jejich (jak líčí dnešní komunistická a fašistická propaganda)...

Dovoluji si upřesnit: s tímhle strašákem tady rudoši otravují už minimálně od 70. roku - v TV se tehdy vytasili s pořadem, kde m.j. zpovídali tehdejšího předsedu Landsmannschaftu Johana Bechera a celkové vyznění té tendenční slátaniny potvrdil JB odsouhlasením podsunuté hlášky „...takže vstup spojeneckých vojsk do ČSSR vlastně překazil vaše plány?“

...a pojem „rušení dekretů“ je vůbec pitomost, kterou by si měli ujasnit hlavně lidi z médií (stejně jako vztah „globální oteplování vers. Klaus“). Kdejaký mamlas o tom publikuje, ale neví, co to vlastně je.

Kdysi jsem byl aktivním politikem. A moje strana KDU-ČSL se vytasila s prohlášením, že jsme zásadně proti zrušení dekretů, které jsou zásadní součástí našeho právního řádu. Prohlášení se nekonalo, protože jsem vznesl dotaz na všechny poslace a členy grémií, zda skutečně četli Benešovy dekrety.
Byl to jediný člověk a to Ing. Pavel Jajtner. Nečetl je ani Cyril Svoboda ! Měli dost slušnosti, že o návrhu nehlasovali.
Tak je to ale nejen s dekrety, politiku tvoří lidé, kteří fakta neznají, a ani nehodlají znát.
Malý test - kdo z účastníků tohoto vlákna diskuse dekrety četl? Já se hlásím, že ano. Doufám, že tady nejsem jediný...

[Viola]

Byl to jediný člověk a to Ing. Pavel Jajtner. Nečetl je ani Cyril Svoboda ! Měli dost slušnosti, že o návrhu nehlasovali.
Tak je to ale nejen s dekrety, politiku tvoří lidé, kteří fakta neznají, a ani nehodlají znát.
Malý test - kdo z účastníků tohoto vlákna diskuse dekrety četl? Já se hlásím, že ano. Doufám, že tady nejsem jediný...

Obávám se, že to není jediný příklad - ostatně těch paskvilů, kdy poslanci změnili připravený návrh zákona zcela nesystémovou chybou, známe hodně. Překvapuje mě, že zrovna Cyril Svoboda je nečetl, když je právník, a navíc svého času přednášel (možná ještě přednáší) na PF UK.
Já se hlásím, že jsem je četla - byla to jedna z otázek v ústavním právu.

[slavicekvac]

Byl to jediný člověk a to Ing. Pavel Jajtner. Nečetl je ani Cyril Svoboda ! Měli dost slušnosti, že o návrhu nehlasovali.
Tak je to ale nejen s dekrety, politiku tvoří lidé, kteří fakta neznají, a ani nehodlají znát.
Malý test - kdo z účastníků tohoto vlákna diskuse dekrety četl? Já se hlásím, že ano. Doufám, že tady nejsem jediný...

Obávám se, že to není jediný příklad - ostatně těch paskvilů, kdy poslanci změnili připravený návrh zákona zcela nesystémovou chybou, známe hodně. Překvapuje mě, že zrovna Cyril Svoboda je nečetl, když je právník, a navíc svého času přednášel (možná ještě přednáší) na PF UK.
Já se hlásím, že jsem je četla - byla to jedna z otázek v ústavním právu.

Jsi dobrá. Cyril se za to styděl a řekl, že to napraví

[floriš]

...Já se hlásím, že jsem je četla - byla to jedna z otázek v ústavním právu.

Jsi dobrá. Cyril se za to styděl a řekl, že to napraví

Pozoruhodné - to by pak znamenalo, že obecně používaná přezdívka "Cyrda Retarda" není tak úplně a bezezbytku platná.

[Ingolf]

Přednáška Adriana von Arburga

Přednáška byla velmi zajímavá, spíše než presentaci publikace, která zpřístupňuje dokumenty k vyhnání Němců (http://www.vnpcp.cz/) se věnovala spíš možnostem dalšího bádání, vývoje č - n vztahů. Snad jen pár zajímavých postřehů: Často je velmi nesmyslná diskuse o terminologii, která je zástupným problémem. Bádání by nemělo být zaměřeno etnocentricky a také ne bilaterálně (koneckonců vznikají práce i např. v USA).
Přednášku strašně shodila následná diskuse kvůli důchodcům, kteří se potřebovali vypovídat a radikálům (Šinágl), kteří měli zase potřebu všem tlačit svoje názory.

Tohle odráží podle mě docela věrně situaci, jak je, i kam se bude hýbat. Dosavadní bilaterálnost má svoje výhody i nevýhody. O Sudetech se do Listopadu ´89 příliš nebádalo, Češi končili Mnichovskou Dohodou, odstoupením Sudet, pak maximálně vyhnáním Čechů do vnitrozemí nebo Křišťálovou nocí. Od odstoupení Sudet to už ale bylo chápáno jako cizí území, jako Německo, a důraz se kladl na dějiny Protektorátu, na Lidice, Terezín, zavření vysokých škol apod.
Německá strana studovala v rámci vlastních dějin ještě širší období, od nástupu Hitlera k moci r. 1933, koncentráky a zločiny taky, v rámci zahraničních dějin expanzi Německa, války s Francií, Británií, Sovětským svazem, na Balkáně a v Africe, na mořích.., v obojím případě je malé, nesouvislé horské území Sudet logicky na okraji zájmu, neovlivnilo ničím nic (vyjma plánu Hitlera udělat ze Sudet vzorovou župu, experiment, který by pak přenesl na starší župy Říše).
Po Listopadu se obnovily styky Československa a Německa, a to se týkalo i spolupráce v bádání. Oběma stranám se rozšířila pramenná základna, protože za železné opony nebylo možné využít prameny z druhé strany hranici - základna i tak fragmentovaná (nacisti ničili důkazy, z české strany se někdy ničilo vše německé, včetně celých obcí). Navázala se diskuse a hledala nová témata.
Motivace byla samozřejmě daná s nutností vyrovnat se s minulostí, aby se mohly navázat kontakty bez pocitů křivd. Ale tady právě začaly ty terminologické spory, jestli odsun nebo vyhnání, jestli je místo s ostatky pěti zabitých Němců z doby divokého odsunu masovým hrobem nebo ne. Protože vládnout jazykem, "diskursem", znamená podle některých sociologů víc, než vládnout penězi nebo zbraněmi. Kdo přistoupí na můj výklad slov, ten přistoupí na můj výklad dějin a toho, jak má společnost vypadat.. Z tématu Sudet je pořád politikum, projevuje se to tím, jak pamětníci přicházejí na téma o Sudetech jen křičet, že Němci můžou za Lidice a proč se s nima vůbec bavit, všichni jsou to nacisti..
Pohled odjinud je prostě nutný, při vší snaze o naši objektivitu budeme chtě nechtě v něčem dopředu zaujatí. Arburg je Švýcar, žije v Čechách, má přístup k pramenům, studie jsou psány v USA, je to moc potřeba..