Páni z Krumlova

[Ježek]

2) Zjistit nějaké spojení Perchty a Šternberků. Kde se například vzala informace, že jejím prvním manželem byl Jaroslav ze Šternberka. Já na nic takového nenarazil.

Ale, známe případ, kdy by vdova (dvojnásobná) měla v pečeti znaky obou svých manželů? Podle mne to je hloupost, normální je půlená pečeť - po otci a manželovi. Proto bych odmítl versi, že byla manželkou Šternberka.

[Laurentius]

Také bych to rád odmítnul. To Thovtt přišel s tím, že první manžel Perchty byl Jaroslav ze Šternberka. Zajímalo by mě z čeho je ta informace. A tím spojením se Šternberky myslím i to, že přímo ona byla z tohoto rodu.
Chtěl jsem udělat nějaké srovnání pečetí u žen, ale je jich velice málo. Guta z Valtic použila na své pečeti erb svého rodu (tj. Seefeldové). Anežka (sestra Gerharda z Obřan a první manželka Vítka ze Švábenic) klasickou půlenou s erbem svého rodu.

[F.Krampl]

Já se zase domnívám,že Perchta mohla být klidně sestra Záviše z Falkenštejna.A že její první manžel byl opravdu Jaroslav ze Šternberka.
1. Nasvědčuje tomu skutečnost,že,když Záviš z F. sesadil Tobiášovi stoupence z vysokých zemských úřadů,stal se Jaroslav ze Šternberka nej.číšníkem.
2. Při nesváru Habsburků s uherským králem Ladislavem IV.,potřeboval Záviš z F. na rakouské hranici své nejvěrnější.Závišův bratr se stal purkrabí ve Znojmě a Jaroslav ze Šternberka purkrabí Bítova.
3. Nenašel Jsem kdo by mohl být onen Záviš, jehož to byla sestra.
Co se týká vyobrazení osmicípé hvězdy z r.1321 a 1326,tak se domnívám,že Perchta nepoužívala pečeť pětilisté růže,jednak,že rod dávno vymřel a jednak,že rod byl v nemilosti.

[elizabeth]

Já se zase domnívám,že Perchta mohla být klidně sestra Záviše z Falkenštejna.A že její první manžel byl opravdu Jaroslav ze Šternberka.
1. Nasvědčuje tomu skutečnost,že,když Záviš z F. sesadil Tobiášovi stoupence z vysokých zemských úřadů,stal se Jaroslav ze Šternberka nej.číšníkem.
2. Při nesváru Habsburků s uherským králem Ladislavem IV.,potřeboval Záviš z F. na rakouské hranici své nejvěrnější.Závišův bratr se stal purkrabí ve Znojmě a Jaroslav ze Šternberka purkrabí Bítova.
3. Nenašel Jsem kdo by mohl být onen Záviš, jehož to byla sestra.
Co se týká vyobrazení osmicípé hvězdy z r.1321 a 1326,tak se domnívám,že Perchta nepoužívala pečeť pětilisté růže,jednak,že rod dávno vymřel a jednak,že rod byl v nemilosti.

Takže to pouze vychází z oblíbených úvah o tom, že Záviše podporovali jen ti, jenž s ním byli spřízněni (ať už přímo nebo přes sňatek sester) a naopak on věřil jen jim... Nemohl mít žádné přátele nic. (Možná ty hranice bych brala, člověk na vrcholu moci přátele mít nemusí, ale v době střídání lidí Purkarta z Janovic, bych to ještě jako argument nebrala, mladí muži obvykle nějaké kamarády či přátele mají).
Něco víc, čím by se to mohlo potvrdit není? Třeba, že by byla na nějaké listině nebo někde uvedena jako manželka Jaroslava ze Š.? Zatím neříkám, že to tak nemůže být, ale brala bych raději nějaké jasnější důkazy.

S bodem tři souhlasím, ani mně se to nepodařilo, ale nevěnovala jsem tomu zatím mnoho času.

Dívala jsem se do Rožmberských kronik, Březan mi na takovou informaci připadal jako ideální kandidát, ale neuspěla jsem. Vyšlo v poslední době něco o Šternbercích?

[F.Krampl]

Je to pouze moje logická úvaha.
Ještě dovávám,že pokud by ves Počátky chtěl získat za života (Perchty a Vítka ze Š.) Perchtin syn Jan,musí odevzdat 500 hřiven Jindřichovi z Rožmberka a Vítkovi z Loučky.
I z tohoto se lze domnívat,že Perchta pocházela z rodu Vítkovců.Co se týká nové literatuře o šternberkách,tak o ničem nevím

[elizabeth]

Je to pouze moje logická úvaha.
Ještě dovávám,že pokud by ves Počátky chtěl získat za života (Perchty a Vítka ze Š.) Perchtin syn Jan,musí odevzdat 500 hřiven Jindřichovi z Rožmberka a Vítkovi z Loučky.
I z tohoto se lze domnívat,že Perchta pocházela z rodu Vítkovců.Co se týká nové literatuře o šternberkách,tak o ničem nevím

Jj, jak říkám, může být správná (ono, bohužel, ne vše, co je logické, je i správné, na to je na světě příliš mnoho nelogičností ). Na tu listinu s vsí Počátky se musím řádně podívat. A taky se podívám na argumenty těch, co Perchtu považují za Vítkovnu (teda z toho, co mám doma, takže především na Proces se Závišem od L. Jana).

[Laurentius]

Prosím o překlad „Johannes, priuignus noster“ z té listiny z roku 1303. Hlavně ten význam slova „priuignus“. Koho je teda Jan syn? Já myslím, že Vítka ze Švábenic. Četl jsem totiž od několika autorů, že byl syn Perchty z předchozího manželství.

Pro mě ta listina z roku 1303 není zase tak dobrý důkaz pro Vítkovce. Mezi svědky je celá řada hodnostářů z předních rodů. Vítek z Loučky byl moravský šlechtic z rodu pánů z Deblína a Dubna.
Je tu Jindřich z Rožmberka jako nejvyšší český komorník, maršálek Tobiáš z Bechyně, Oldřich z Hradce, Filip z Pernštejna, Vikard z Polné, Protiva z Doubravice, Smil z Nových Hradů.

[F.Krampl]

Myslím,že tam mají chybu.Místo priuignus má být privignus.Johannes, privignus noster = Jan,nevlastní dítě naše.

[Ježek]

Oldřich z Hradce, Filip z Pernštejna, Vikard z Polné, Protiva z Doubravice, Smil z Nových Hradů.

Přední moravští šlechtici a dva Vítkovci, kteří se na Moravě zrovna angažují. Oldřich z Hradce je v této době (v průběhu několika let) správce lucké provincie, kastelán v Bzenci a Brumově, Smil z Nových Hradů je v roce 1303 purkrabí ve Znojmě.

[Laurentius]

Myslím,že tam mají chybu.Místo priuignus má být privignus.Johannes, privignus noster = Jan,nevlastní dítě naše.

Díky za upřesnění. Stejně si myslím, že se tu jedná v kontextu o Jana ze Švábenic. Jan byl určitě synem Vítka ze Švábenic, ale jeho matkou nebyla Perchta. Proto asi bylo použito to "privignus". V té době už asi nežili ostatní synové Vítka a to: Boček, Erhard, Všebor (oprava: Gerhard i Všebor určitě také žili). To je zvláštní, že nepřežili otce. Budu si muset asi koupit tu knihu Švábenici od Papajíka.

Zajímavé listiny k tématu:

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-M ... 14/charter
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-M ... 08/charter
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-M ... 04/charter

Ta pečeť Tobiáše z Bechyně a především Jindřicha z Rožmberka, to je kvalita Pečeť Jana ze Švábenic je jasná - čtyři střely Švábeniců. Perchty také - hvězda Šternberků.

[Laurentius]

Taky kdyby někdo našel naskenovanou listinu z roku 1311 (CDM VII, č. 184), kde je to "ego Berchta, soror olim domini Zauisii". Tak prosím o odkaz. Já ji nenašel. Asi na stránkách MOM vůbec není. Chtěl jsem prověřit, jestli je tam opravdu psáno Záviš .

[elizabeth]

Myslím,že tam mají chybu.Místo priuignus má být privignus.Johannes, privignus noster = Jan,nevlastní dítě naše.

Priuignus není chyba, jen se v tý době občas psalo v jako u takže to je regulerně privignus neboli nevlastní syn, jak už správně bylo uvedeno.

Taky kdyby někdo našel naskenovanou listinu z roku 1311 (CDM VII, č. 184), kde je to "ego Berchta, soror olim domini Zauisii". Tak prosím o odkaz. Já ji nenašel. Asi na stránkách MOM vůbec není. Chtěl jsem prověřit, jestli je tam opravdu psáno Záviš

Tu listinu CDM VII. č. 184 na monasteriu rovněž nevidím, Česko tam, kromě Vyšáku, je nekompletní. Já zase hledala nějakou listinu ze Vallis St. Mariae a taky bezúspěšně. Co myslíš, že by tam mohlo být jiného?

[Laurentius]

Asi by se tam nic nenašlo, ale podezřelé okolnosti raději prověřuji až k originálům listin. Pro jistotu
Snad ty listiny budou časem doplňovat. Taky by to chtělo dávat k těm naskenovaným listinám i originální text. Jak to má třeba velká část listin z Rakouska a u nás hlavně chválím Vyšší Brod.

[elizabeth]

Prosím, kdyby kdokoli cokoli věděl nebo našel k majetkům krumlovských Vítkovců, jestli někde měli nějaký kostel nebo někde manipulovali s patronátním právem ke kostelu, ozvěte se mi, pls. Zatím jsem dohledala, že kostel v Sepekově byl založen až 1321 Janem z Dražic, Skalice byla tvrz, tak asi taky nic, v Krumlově byl první kostel před 1334, takže taky až za Rožmberků. Pokoušela jsem se hledat pomocí vesnic, které požadoval po Václavu III. Hynek K. z Lichtemburka, ale neuspěla jsem. Teď se vrtám v Sommerovi (Co můj kostel má) a v Klápštěho Proměně č. z. ve stř., ale bez úspěchu.

[elizabeth]

Nelezeno CDB V-1 č. 157, s. 249 http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-S ... irchschlag kterou pražský biskup Jan z Dražic klášteru ve Schläglu (hm, Drkolné) na žádost Vítka z Krumlova potvrzuje držbu kostela ve Světlíku, kterou jim (Vítek) přenechal.
...in qua idem W. ius obtinet patronatus... - ..."ve kterém týž V. drží patronátní právo"...

[elizabeth]

Než napíšu něco rozumného ohledně majetkových poměrů krumlovské větve Vítkovců, jedna zajímavost, pokud už to tady nepadlo. Už vím odkud pochází informace, že manželka Budivoje z Krumlova byla Perchta z Griessbachu, je to dle Dobroslava Menclová, České hrady I., Odeon, Praha 1972. Stranu, číslo zatím nevím.

Elaboráty ke třem věcem - zmiňovaným majetkům krumlovských Vítkovců, co si myslím o sjezdech (spoluzakladatelství a podíl krumlovských Vítkovců na VB klášteře; patronátní právo. to předávání nebylo až tak obvyklé ani u Rožmberků, ač byl Vok maršálkem a štýrským hejtmanem a vlastnil Raabs) a konečně nějaký chronologický přehled o Falkensteinech budou během tohoto týdne.

[F.Krampl]

Netýká se to přímo pánů z Krumlova,ale našel Jsem na internetu nějaké zajímavosti pro Elizabeth,týkající se rodu pánů z Falkenštejna.
http://www.manfredhiebl.de/Genealogien/ ... nstein.htm

[elizabeth]

Netýká se to přímo pánů z Krumlova,ale našel Jsem na internetu nějaké zajímavosti pro Elizabeth,týkající se rodu pánů z Falkenštejna.
http://www.manfredhiebl.de/Genealogien/ ... nstein.htm

Děkuju, tohle jsou ale ta bavorská hrabata z údolí Innu, jak obdrželi podle Elisabeth NOICHL, Codex Falkensteinensis, die Rechtsaufzeichnungen der Grafen von Falkenstein, 1978, č. 2, s. 4 místodržitelská práva od Sulzbachů,, viz téma rod Hornorakouských Falkensteinů, jestli se v tom chlívku ještě někdo vyzná. Pokud bys znal nějaký možný spojitosti mezi těmi bavorskými z údolí Innu a rakouskými z údolí Mühelu sem s nimi. My jsme ale žádné nenašli. Ještě jsem teď vyšťourala něco v heraldikách ohledně erbů Budivoje a Záviše, tak to sem taky připojím. Zatím překládám listinu o dohodě Voka z R. a pasovského biskupa Otty ohledně hradu Heichenbach, který stál nejblíže cca 1.5 km vzdáleným hradům Rannarieglu a Falkensteinu nad Rannou.

[F.Krampl]

Bylo by tedy možné předložit tu listinu o dohodě Voka z R. a pasovského biskupa Otty ohledně hradu Heichenbach?
Děkuji

[elizabeth]

Bylo by tedy možné předložit tu listinu o dohodě Voka z R. a pasovského biskupa Otty ohledně hradu Heichenbach?
Děkuji

Je tady.