...je to spíše příspěvek o Hynkovi Poděbradském v dobových souvislostech, který byl tady také zmiňován...JM píše:...Pokračování...
Přeskočím úmyslně Hynkovo působení za života svého otce a začnu až r. 1486, kdy Matyáš Korvín postoupil Kolín králi Vladislavovi a vyplatil za něj Hynkovi 20.000 zlatých. Kníže Münsternberský Hynek jakoby úplně zapomněl na otcovy potíže s Korvíny, na naléhání matky Johanky z Rožmitáluna i na to, že se otec vyslovil pro Jagelloncovu kandidaturu, byl nejprve příznivcem Matyášovým a s Vladislavem se usmířil teprve až r. 1478, 3 roky po matčině smrti.Georg píše:...To co si pisatelé/překladatelé/ článku udělali z Hynka Poděbradského-prušáka...
10 let poté v r. 1488 Hynek stojí rozhodně na straně protikorvínovské, tentokrát už i vojensky, kdy Hynek s Jindřichem (+ Viktorinem?) se rozhodli pomoci Janovi Zaháňskému a 5 července Matyášovi, který se necitlivě vměšoval do života i politiky slezských knížat, poslali opovědné listy. Dne 28. července 1488 došlo k velké a krvavé bitvě, kdy šla zase „archa proti arše“, protože na obou nepřátelských stranách se bili profesionální žoldáci s husitským způsobem vedení boje vč. vozové hradby. Palacký tuto 3 hodiny trvající bitvu lokalizuje k Thomaswaldu nedaleko Boles³awi a Hajnowa (nejsem si jistý, kde to přesně je; z názvu vsi by se snad dalo usuzovat, že šlo o oblasti Slezska s německy mluvícím obyvatelstvem sousedícím s Opavským vévodstvím). Výsledek bitvy byl v podstatě nerozhodný, i když se každá ze stran domnívala, že zvítězila. V boji se vyznamenali zvláště Rácové, kteří 2x pronikli do vozové hradby Poděbradů a uloupili údajně z Hynkových vozů mnoho cenností.
Bitva velkou měrou přispěla k opětovné roztržce mezi Vladislavem a Matyášem Korvínem, který trestal. Hynek přišel nejen o knížectví Münsternberské, ale Matyášovi musel postoupit i Kostomlaty a Poděbrady, kde sice mohl pobývat, ale Matyášem tam byl pouze trpěn s tím, že smlouva zaručovala Hynkovi jakousi „ochranu“. Toto mj. svědčí i o neskutečné slabosti Jagellonce, který se nedokázal zastat syna svého přívržence a navrhovatele. Vše nakonec dořešila Matyášova smrt v dubnu r. 1490...
BTW.
Ano, přesně tak. A v r. 1485 byl v Kutné Hoře podepsán náboženský smír. Tuto významnou událost a nepřehlédnutelný milník v dějinách polipanského husitizmu si vynutili hlavně utrakvisti. Husitství v českých zemích totož nekončí Lipany, jak se mnozí "historici" naivně domnívají, ale v podstatě až Bílou Horou...Georg píše:...R.1483 v září proběhla defenestrace na pražském městě. Husité se nedali tak snadno...