Viola píše:A na druhé straně Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic a jeho žena Polyxena... Pravověrní katolíci, kteří sice stáli věrně po boku Habsburků, úpo Bílé Hoře však rozhodně nepatřili k "supům" pasoucím se na zkonfiskovaném majetku, Zdeněk byl nakonec zhrzen Obnoveným zřízením zemským...
Ano! Lobkovic byl na rozdíl od mnoha jiných v první řadě Čech a až potom katolický přívrženec Habsburka...
Viola píše:... Známé jsou také dopisy Karla st. ze Žerotína Polyxeně, kterou dost uznával.
A není divu, protože tato distingovaná a vzdělaná dáma směle mohla reprezentovat něžné pohlaví na úrovni mužského protějšku Žerotínova kalibru.
Já bych si s ní taky dopisoval. Ale nejsem si jist, zda by ona o to stála...
Marobud píše:...Proč asi české obyvatelstvo českým pánům ve válce nepomohlo? Jak to, že český národ za třicetileté války "mlčí"?...
Zajímavá otázka často v souvislosti s bělohorskou katastrofou kladená. Marxistická historiografie ve svém ideologickém výkladu s „třídním pohledem“ na věc to vysvětlovala hlavně tím, že povstání bylo od samého počátku „třídně omezené“, tzn., že jeho protagonisté a lídři ze sobeckých důvodů předem z něho vyloučili „městský a venkovský lid“ a tím zabránili přeměnu povstání v celonárodní revoluci „podobně“, jako tomu bylo za husitské revoluce.
Zkusme se odpoutat od tohoto „třídního“ pohledu. Je evidentní, že české stavovské povstání se lišilo od raně novověkých buržoazních revolucí v Anglii a Nizozemí. Mělo nepochybně stále ještě feudální charakter, přesněji řečeno bylo zápasem za zájmy především nekatolické vysoké šlechty, a to té „nejvyšší“. A pod pláštíkem náboženských svobod, náboženské tolerance a konfesionalizace tehdejší společnosti to bylo vlastně fatální střetnutí s panovníkem o politické zájmy a o podíl na vládě. By to střet „protestantského“ dualistického systému pojetí vládnutí proti habsburskému absolutismu. V tomto zápase týkajícího se boje o urvání si co největšího podílu na moci „prostý lid“ prostě neměl místo! I začlenění rytířů a městského stavu v direktoriu bylo jen zastíracím manévrem pro to, aby povstání mělo zdání všestavovské opozice. Hegemonem povstání však po celou jeho dobu zůstala velice úzká skupina příslušníků z řad vysoké šlechty, protestantské oligarchie. Jak by mohl být do této arény vysoké politiky vpuštěn lid, jehož jedinou výhodou by byla konfesijní spřízněnost. A ta nestačila. Byly potřeba taky prachy a politická podpora ze zahraničí ze zemí protestantské Evropy. Tyto dva aspekty nedostatečně ekonomicky a diplomaticky dotažené ke zdárnému konci byly mj. hlavními příčinami porážky povstání. Je třeba si uvědomit, že došlo také k velkému raně novověkému posunu v oblasti válečnictví. Ta tam je doba „selských“ armád, božích bojovníků, protože armády jsou především žoldnéřské a ty stojí velké peníze. Tyto armády nejsou úspěšné tím, jakého mají bojového ducha a za co bojují, ale tím, jak jsou zaplaceny, mají-li včas vyplacen žold, disponují-li dostatkem proviantu a výzbroje. Éra okovaných cepů a bojových vozů je v nenávratnu.
V poslední fázi povstání stavovská armáda nedostávala po dlouhé měsíce výplatu žoldu. Tito žoldáci bez peněz a proviantu se často uchylovali k plenění malých měst a vesnic. Tím docházelo ke ztrátě zbytku sympatií prostých obyvatel k povstalecké vládě a docházelo často k paradoxním situacím (např. na Prácheňsku, Žatecku, Bechyňsku, etc.), kdy tento lid musí se zbraní v ruce bránit své majetky proti této vojenské sběři. Protože při tom docházelo i k likvidaci celých malých oddílů bezcílně se pohybujících krajinou, lid tak „kontraproduktivně“ oslaboval bojeschopnost vojenských sil povstalců, jejichž cíle a záměry mu byly od samého počátku naprosto cizí.
Existují autentická svědectví Čechů z období třicetileté války? Já znám skvělé svědectví německého žoldnéře Simplissimus, neznám ale žádné podobné autentické svědectví Čecha. Simplissimus se vyznačoval především tím, že mu bylo úplně jedno, za jakého pána bojoval, víru opravdu neřešil, šel tu za penězmi, tu za zajímavou osobností - když byl velitel věhlasný, hlásili se mu žoldnéři sami, a bez ohledu na víru, prostě přeběhli, protože si pod ním chtěli zabojovat!!! Protivníci se přitom často osobně znali, a třeba i navzájem obdivovali.
Přitom Simplissimus měl národní cítění, považoval se za Švába a zároveň jakéhosi "Němce" (dáno jazykově), odlišoval Čechy nebo Holanďany.
A mimochodem, už Simplissimus tvrdil, že "Češi, nekrást tady" - je to zjevně staletý tradovaný předsudek
Mě připadá velmi zvláštní, že Češi jako národ za třicetileté války "mlčí" - nebo jsou ta svědectví jen nepohodlná a tak se raději veřejně moc neprobírají? Existovala třeba nějaká česká vojenská jednotka, a už císařská nebo protestantská (pokud vím , tak některé Rakousko-Uherské pluky v Čechách byly vlastně založeny za třicetileté války, třeba plzeňští pětatřicátníci, pokud si to dobře pamatuju)? - tak málo o tom vím!!!
Naposledy upravil(a) Marobud dne 21 kvě 2007 22:39, celkem upraveno 1 x.
Marobud píše:...Mě připadá velmi zvláštní, že Češi jako národ za třicetileté války "mlčí" - ...
Mně ne! Proč by měl evidentní partikulární zájmy sobeckého Thurna a jemu podobných podpořit celý "národ". Nota bene, když čelní představitelé stavovské opozice o to programově ani nestáli. Taky bych se nikam necpal, ty jó?...
V ĎaSu 11/2007 v cyklu České mýty - díl VI. je publikován článek od Víta Vlnase na téma Bílá hora pod názvem "Médea to česká s dítek vraždou".
V tomto zamyšlení pan docent dějin raného novověku na PF UK Praha mj. píše, cituji:
"Jen smírnounadsázkou lze říci, že baroko by v Čechách nakonec triumfovalo dokonce i tehdy,kdybykalvinisté na Bílé hoře vyhráli a po mariánských motlitbičkách a papežských encyklikách (pašovaných z bavorského exilu) by v domácnostech tajných katolíků slídili nelítostní evangeličtí špehové vyslaní biskupem Komenským..." (zvýraznění autor příspěvku)
Nejprve bych si dovolil pana docenta upřesnit, či doplnit. Na Bílé hoře vedle kalvinistů bojovali i luteráni (novoutrakvisti), příslušníci Jednoty bratrské a starokališníci. Prohráli zkrátka protestanti. Důrazně bych chtěl rovněž panu docentovi připomenout, že "učitel národů" byl biskupem Jednoty bratrské, která byť přijala kalvínskou konfesi, tak jejím prazákladem stále zůstalo učení velkého pozdně středověkého humanisty Petra Chelčického. Tudíž představa jakéhosi koniáše vyslaného Komenským, aby "slídil" po katolických knihách ukrytých pod podlahami stavení a budov jejich tajných katolických majitelů je naprosto absurdní.
Souhlasím pouze s tím, že baroko by si jistě proklestilo cestu do Čech i na Moravu bez ohledu na vítěze bitvy z 8. listopadu 1620. Barokem se však stále a křečovitě zaštiťují všichni ti, kteří se snaží za každou cenu nalézti aspoň něco pozitivního na době temna. Ale žádný, byť sebekrásnější umělecký styl, či kulturní epocha nemohou být náhražkou svobody svědomí a svobody vůbec. V tomto případě náboženské...
No, a nyní k věci. Pominu zcela to, že renomovaný historik, profesionál ve svém zamyšlení a bořitelském úsilí jednoho z našich mýtů použije spojku "kdyby", slůvko často kritizované v různých souvislostech i na tomto neprofesionálním fóru o historii. Kdybych však přece jenom a čirou náhodou připustil Vlnasovo "kdyby", jsem pevně přesvědčen, že výše uvedený citát neplatí ani s VELKOU nadsázkou. Je to totiž názor možná podvědomě, ale naprosto evidentně "katolicky" podbarvený a tím pádem ho nemohu při nejlepší vůli považovat za objektivní...
Naposledy upravil(a) Jiří Motyčka dne 10 říj 2009 12:04, celkem upraveno 4 x.
Na mne to dělá trochu jiný dojem/ale nečetl jsem kompletní článek/.Myslím,že jde o zdůraznění,že nešlo o konflikt národostní ale náb. vyznání,které sloužilo jako prostředek uchopení moci.A dějiny by šli dál.Alekdyby,zkusme přeci jen připustit,co by následovalo.Likvidována by byla katolická šlechta/česká a cizí/.A proti Habsburkům by se muselo najít spojence.Kde asi?
Nicméně dopadlo to, jak dopadlo a co dál.Pominu-li některé hlášky dějepisců ZŠ o tom,že česká šlechta byla vyvražděna Habsburkem na Star. náměstí a v zemi začali vládnout cizáci,zajímá mne osud této katolické šlechty.Záměrně nečiním národ.rozdíly,nebo vyvlastněna byla i německá evang. šlechta.
V době pobělohorské byla vládnoucí šlechta zemských úřadů pevně česká (ve smyslu zemském), jmenujme například Lobkovice, Valdštejny, Černíny, Slavaty, Martinice, Kinské, Kolowraty, Šternberky, kteří tvořili českou vládní elitu.Dle doc. K.Kučery nezastával žádný cizinec nejdůležitější úřady v zemi: nejvyššího pražského purkrabího, českého kancléře, nejvyššího hofmistra, soudce, maršálka, komořího, prezidenta české komory a prezidenta apelačního dvora. Kromě toho příslušníci české šlechty zastávali vysoké funkce v císařských radách ve Vídni; česká šlechta byla na rozdíl od uherské zčásti šlechtou dvorskou (uherská šlechta neměla zástupce u dvora). A to až do tereziánských reforem.Je pravda, že v té době cizí šlechta do českých zemí přišla, tak jako přicházela i předtím, ale nezískala politickou moc; česká šlechta ji z rukou nepustila, navzdory tomu, že se někteří císaři o to snažili .Zemské sněmy se scházely jednou do roka. I z toho plyne, že veškerá absolutistická opatření musela být schválena a uvedena v život šlechtou českou. Ona se svým sněmem byla nástrojem absolutismu v Čechách a ne šlechta cizí, jak namlouvá Čechům většina českých historiků. Je pravda, že se po bitvě na Bílé hoře části majetku po protestantské šlechtě zmocnili i cizí vojenští dobrodruzi, avšak zdaleka největší část majetku si však přisvojila šlechta česká [Kučera, R.].
Dal jsem si práci, abych prohlédl X stránek z obcí a měst,které cizí šlechta získala.Nenarazil jsem na jedinou,kde by si kronikář stěžoval.Na rozdíl od krotovládců Redernů,které jsme si dali do Znaku lib. kraje.Rozvoj stavitelství,podpora řemeslům,podpora zemědělství,ovocnářství,zelinářství.Tak nevím,zas ta teorie a praxe navzájem pokulhávají.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Georg píše:...Myslím,že jde o zdůraznění,že nešlo o konflikt národostní...
Tak to myslím opravdu neměl na mysli ani Vlnas, natož moje maličkost.
Georg píše:...Myslím,že jde o zdůraznění,že nešlo o konflikt národostní...Alekdyby,zkusme přeci jen připustit,co by následovalo.Likvidována by byla katolická šlechta/česká a cizí/...
... a biskup Komenský by nechal pronásledovat tajné katolíky a spalovat jejich knihy. (...dodávám ještě pro úplnost parafrázi Vlnase)
Víš, Georgi, tohle právě nikdy(!) a za žádných okolností nemůžeš tvrdit s absolutní jistotou. To jsou opravdu úvahy jen a pouze do té paralelní historie. To je právě ta velká ošidnost použití slůvka "kdyby" v seriózní úvaze o jakékoli historické události. Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby...
Georg píše:...V době pobělohorské byla vládnoucí šlechta zemských úřadů pevně česká...
Ano, ale jen a pouze katolická. To je takový "drobný detail".
Georg píše:...Je pravda, že se po bitvě na Bílé hoře části majetku po protestantské šlechtě zmocnili i cizí vojenští dobrodruzi, avšak zdaleka největší část majetku si však přisvojila šlechta česká...
Dejme tomu. Ale je třeba si taky uvědomit konsekvence vlády oněch cizáků. Krutě potlačená povstání poddaných se odehrávala v převážné většině případů právě na oněch panstvích cizáků. Proč asi? No, už jsem o tom taky psal, tady...
Pojďme se ještě ve stručnosti podívat po té hlavní prapříčině, která obrazně řečeno přiložila k ústům polnici tzv. české války vrcholící Bílou horou a jež se stala prologem 30ti leté války.
Jedná se o události v městech Hrobu na Teplicku a v Broumově. Tato roznětka, která vedla nakonec až k pražské defenestraci, docela názorně dokumentuje poměry v náboženské oblasti krátce před Bílou horou. Toto bývá také velice často dezinterpretováno, bagatelizováno a tendenčně vykládáno...
Shodou okolností se jednalo o panství s katolickou vrchností, kde mezi poddanými převládala luteránská víra. Po vydání Majestátu Rudolfa II. v r. 1909 si mohli broumovští a hrobští obyvatelé postavit protestantské kostely. Do hry však vstupují dva fundamentalističtí a sveřepí zastánci rekatolizace Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic a arcibiskup Jan Lohelius. První z nich jako šéf české královské kanceláře vydal r. 1614 nařízení o uzavření obou kostelů. Na svém panství v Hrobu se tohoto „bohulibého“ úkolu ujal sám Lohelius. Zcela neúspěšně, nebo arcibiskup se svým doprovodem byl rozhořčenými měšany zahnán sprškou kamení. V Broumově byl rovněž kostel odmítnut k vydání opatu místních benediktinů Wolfgangu Selendrovi.
Tyto události však měly dohru. Po potvrzení nástupnictví rigidního katolíka Ferdinanda II. v r. 1617 Lohelius přinutil hrobské, aby vlastníma rukama svůj svatostánek rozbořili. Broumovským se naopak podařilo před zničením svůj kostel uchránit, ale za cenu postavení se královské komisi. Množí se další stížnosti proti porušování Majestátu, které jsou českou královskou kanceláří, jež si je vědoma změny v Habsburském domu, ostentativně přehlíženy.
Čeští defensoři víry podali na základě událostí v Hrobu a Broumově stížnost císaři (ještě Matyášovi) z března 1618 a žádali ho o svolání sněmu protestantských stavů na květen 1618. Na soudobé poměry velice rychlá odpověď, která vešla do dějin jak tzv. těžké psaní, nejenže sněm zakázala, ale přísnými tresty vyhrožovala všem těm, kteří by neuposlechli tohoto zákazu. Z dikce dopisu je zjevné, že ve Vídni se sešla rodinná rada Habsburského klanu, která ve vzácné shodě diktovala odpověď, čímž předurčila další akt počínajícího dramatu. K „ohavné rebeli“ bylo tímto prostřeno...
Jedná se o události v městech Hrobu na Teplicku a v Broumově. Tato roznětka, která vedla nakonec až k pražské defenestraci, docela názorně dokumentuje poměry v náboženské oblasti krátce před Bílou horou. Toto bývá také velice často dezinterpretováno, bagatelizováno a tendenčně vykládáno...
No právě.platil sice majestát,ale také říšský zákon,tzv augspurský mír z r.1555/na který se majestát odvolával/,koho panství toho víra.,V Hrobech u Duchcova (v Krušnohoří) došlo ke stržení evangelického kostela, který byl postaven německými nekatolíky na arcibiskupském pozemku. To společně se sporem o kostel v Broumově (postaven na klášterním "zboží vyvolávalo rozpory ,co vlastně platíí.Navíc Hrob je právě ukázkou pronikání germanizace prostřednictvím evangelických osidlovatelů do čech.
A pokud budu objektivní,musím připomenout i vraždu umučením Jana Sankandera za účasti stavovských komisařů v olomoucké kobce v březnu 1620.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Georg píše:…platil sice majestát,ale také říšský zákon,tzv augspurský mír z r.1555/na který se majestát odvolával/,koho panství toho víra.,V Hrobech u Duchcova (v Krušnohoří) došlo ke stržení evangelického kostela, který byl postaven německými nekatolíky na arcibiskupském pozemku. To společně se sporem o kostel v Broumově (postaven na klášterním "zboží) vyvolávalo rozpory,co vlastně platí.
Nechci se vůbec pouštět do analýzy soudobých právních norem, tj. který konfesně-právní dokument byl nadřazen kterému. Bylo by to na velmi dlouhé povídání. O to však, jak z následujícího vyplyne, v konečném důsledku vůbec nešlo.
Je totiž třeba s plnou vahou poukázat na zcela jiný aspekt těchto dvou událostí. Jak už tady několikrát bylo připomenuto, poměr nekatolíků a katolíků byl v této době 90 ku 10. Je snad všem jasné, že při tomto rozdělení muselo být velké množství katolických kostelů v nekatolických lokalitách. Nejsem si však vědom, že by na některé z nich byl katolický svatostánek pobořen. V tom je totiž meritum věci, v němž vůbec nejde o to, na koho pozemcích byl kostel postaven, nebo kostel už stál. Pokud by byla dobrá vůle, vždy by se nějaké řešení nepochybně našlo. Fatálním řešením tedy rozhodně nemohlo být rozboření kostela a to ještě rukama těch, jimž kostel patřil. Jaká to potupa a smrtelný hřích! Tyto praktiky známe z jiné doby, ale v přesně obráceném gardu, jak je obecně známo, že...
Georg píše:...Před Bílou horou pak vypukají sel. povstání,nejvíce na Žatecku,7000 lidí pálí plení v bývalé baště husitů...
V září 1619 byli na Žatecku ubytováni vojáci vyslaní z Nizozemí. Chovali se v cizí zemi, pro kterou byli vyzbrojeni ku pomoci, tak nehorázným a nesnesitelným způsobem, že to místní poddaní nevydrželi a takřka do jednoho tuto vojenskou sběř pobili. O rok později, nedlouho před fatální bitvou poddaní vyplenili panská sídla na zámcích v Jimlíně a Postoloprtech. Obě uvedené akce měly jedno společné. Byly motivovány spontánním odporem proti chování žoldnéřských armád bez ohledu na to, ke které z válčících stran patřily, měly lokální charakter a nebyly nijak koordinovány...
Pozn.: Ty máš patrně na mysli velké nevolnické povstání až z r. 1680, které zasáhlo spoustu lokalit v Čechách i na Moravě a při němž bylo sedm selských vůdců ze Žatce popraveno. Podobný osud potkal ještě např. Žlutice, kde bylo rovněž popraveno 5 povstalců, etc., viz také tady.
Myslím právě povstání selská proti rabování cizími žoldáky,pozvanými stavy.Proháněla se tu vojska Hohenloha,Anhalta,Mansfelda.Pravdou je,že tato vojska nedostávala žold ,oblečení,potravu.A tak není divu,že propukala místní revolta,mnohdy namířená proti stavům.Loupilo se na už tak málu co bylo.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Ještě doplním k době před BH.Našel jsem soupis nových pražských měšanů před a po BH.V r. 1618-19 se jenom v tzv.malém městě přihlásilo/původ a v jakém jazyce/ 13 čechů česky z toho 6 změnilo bydliště v Praze,8 čechů německy +jeden polák a jeden slovák německy,69!!!němců německy,7 italů a 3 francouzi latinsky.To nám to ti protestanté pěkně s těmi cizáky zavařili
Dále ale původ a jazyk neuvádí tak jsem vzal Nové město 1651-2
66 čechů česky,3 češi německy,4!!!němci německy,1polák německy,2 italové latinsky.ZLATEJ HABSBURK!
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Nejsem si úplně jistý, zda jsem vůbec pochopil, cos tímto příspěvkem chtěl naznačit, ale jsem přesvědčen, že z pár statistických čísel jedné městské části raněnovověké metropole nelze dělat relevantní sociologické závěry pro všechny země Koruny. A už vůbec bych z těchto čísílek nevyvozoval spekulace, co kdo komu "zavařil", nebo dokonce za koho se měli Češi líp...
Georg píše:...Našel jsem soupis nových pražských měšanů před a po BH...
z pár statistických čísel jedné městské části raněnovověké metropole nelze dělat relevantní sociologické závěry pro všechny země Koruny
Jistě ne pro všechny.Ale již jsem narazil na článek čes.časopisu historického,věnující se problematice přistěhovalectví před r. 1620,zvláště něm. živlu.Vezmuli údaje z Wintra,který s fakty pracuje přesně uvádí.... Zvláště když vešlo do Čech z Němec protestantství a nastala tím mezi Němci, bývalými pro víru nepřáteli, a mezi Čechy přátelská srovnalost, vzrostlo stěhování Němců do Čech nad bývalou míru. Tak se stalo, že od r. 1549 až po r. 1621, tedy v 72 letech, do jediného Starého Města přijati 1694 němečtí měšané z 2574, tedy skoro dvě třetiny! Přírůstek německý i v městech venkovských touž dobou všude byl značný.
Dále vypočítává řemesla v nichž cizinci,převážně němci ,získávali převahu V rukou čechů zůstalo prakticky jen zvonařství,ze 144 dílen jen 20německých.
Závěrem dodává,že.. některé venkovské město, jmenovitě na severu českém, právě tehdáž osazeno německými měšany a řemesly tak mocně, že Čechové potištěni. Tak ztracen právě za onoho času český Most, Ústí Labské, Teplice aj. Bylo z toho všeho zděšení ....kterak víc a více do země cizinců přibývá, kteříž se zde osazují, své živnosti vedou, statků docházejí, a v městech do rady dosazeni bývají mnozí, neumějíce ani tří slov českých.....bitva bělohorská učinila konec zlaté době, jejíž zlato arci bledlo již léta předtím.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Já tohle vidím jako totální selhání stavovské šlechty, neschopnost udržet jednotu a co víc, neschopnost vytvořit silnou koalici z měšany.
Ano sama Bílá hora nemusela znamenat vůbec nic, Praha se mohla celkem snadno ubránit a Habsburk Fricek by utřel nos a nezbylo by mu, než se zbičovat, masochistovi jednomu. Sami stavové si to pak bohužel vyžrali a zbytek národa s nimi.
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"
Michal píše:Já tohle vidím jako totální selhání stavovské šlechty, neschopnost udržet jednotu a co víc, neschopnost vytvořit silnou koalici z měšany.
Ano sama Bílá hora nemusela znamenat vůbec nic, Praha se mohla celkem snadno ubránit a Habsburk Fricek by utřel nos a nezbylo by mu, než se zbičovat, masochistovi jednomu. Sami stavové si to pak bohužel vyžrali a zbytek národa s nimi.
Praha se ubránit určitě nemohla.Hradby města měli tak velké díry,že i koňský povoz by jima projel.Rudolf zrovna na válčení tenkrát nebyl,proto se není čemu divit,proč obranyschopnost města byla skutečně nulová.
Problém vidím ale především v nedůslednosti stavů.Nejen že se podařilo Buqoi-e nejméně dvakrát obklíčit a on sám celou Habsburskou armádu zachránil jen zázrakem ale především v nedůslednosti,kdy se Češi probojovali dvakrát do Vídně.Lepší příležitost už se bohužel neobjevila a díky volnomyšlenkářství to stálo celou válku...
Michal píše:Já tohle vidím jako totální selhání stavovské šlechty, neschopnost udržet jednotu a co víc, neschopnost vytvořit silnou koalici z měšany.
Ano sama Bílá hora nemusela znamenat vůbec nic, Praha se mohla celkem snadno ubránit a Habsburk Fricek by utřel nos a nezbylo by mu, než se zbičovat, masochistovi jednomu. Sami stavové si to pak bohužel vyžrali a zbytek národa s nimi.
Habsburk nebyl Fricek, Habsburk byl Ferda. Fricek byl ten z Falce.
Jinak - dobře jim tak. Čechy měly ekonomický potenciál skoro jako to Nizozemí, které se (alespoň z poloviny) Habsburkům ubránilo. Jenže ti slavní povstalci se (jako obvykle) plně soustředili na systematické tunelování státu, takže jim už na válčení jaksi nezbýval čas.
Příklad? Co třeba výběr daní nebo kontrola početních stavů údajně najatých žoldnéřů?
Jiří Motyčka píše:V ĎaSu 11/2007 v cyklu České mýty - díl VI. je publikován článek od Víta Vlnase na téma Bílá hora pod názvem "Médea to česká s dítek vraždou".
V tomto zamyšlení pan docent dějin raného novověku na PF UK Praha mj. píše, cituji:
"Jen smírnounadsázkou lze říci, že baroko by v Čechách nakonec triumfovalo dokonce i tehdy,kdybykalvinisté na Bílé hoře vyhráli a po mariánských motlitbičkách a papežských encyklikách (pašovaných z bavorského exilu) by v domácnostech tajných katolíků slídili nelítostní evangeličtí špehové vyslaní biskupem Komenským..." (zvýraznění autor příspěvku)
Nejstarší pražskou barokní stavbou byl přece luteránský kostel na místě kostela P.Marie Vítězné v Karmelitské ulici na Malé Straně (vystavěn 1611-13).
(...dodávám ještě pro úplnost parafrázi Vlnase)
Broumovským se naopak podařilo před zničením svůj kostel uchránit, ale za cenu postavení se královské komisi. Množí se další stížnosti proti porušování Majestátu, které jsou českou královskou kanceláří, jež si je vědoma změny v Habsburském domu, ostentativně přehlíženy.