Hostin Hradec - poslední hrad Soběslava I.

[Przemysl de Nyestieyky]

Hostin Hradec Soběslava I. má se Skálou Soběslava II. společné kromě toho, že jsou oba ze XII. věku, také to, že se přes jedno století historici "přou" o jeho lokalisaci.
Soběslav I. kromě posílení obrany Pražského hradu, opevňoval i své pomezní hrady. Hostin Hradec byl jednou z takových pevností, na pokraji pohraničního hvozdu.

Můžem sice polemisovat o významnosti této fortifikace, ale hrad vešel do povědomí spíše díky kronikářskému zápisu... nebo údajně o Vánocích na konci roku 1139 zde pobýval český kníže Soběslav I., který zde osobně dohlížel na opevňovací stavební práce. Pobyl tu (vlivem těžké nemoci?) až do sv. Valentýna, kdy r. 1140 zemřel.
V souvislosti s touto událostí se zmiňuje i nedaleký dvůr Chvojno. Po několika měsících, téhož roku, zemřela (žalem?) i jeho manželka, uherská kněžna Adléta / Adelheid.

V literatuře se nachází celá řada tezí lokalisujících toto hradiště...

[Przemysl de Nyestieyky]

Hostin Hradec Soběslava I....V literatuře se nachází celá řada tezí lokalisujících toto hradiště...

Tak se toho ujmu zase já, i když jsem to založil, přestože to není "moje" období... Pro začátek je jistě zajímavá i informace následující:

Aug. Sedláček: Místopisný slovník historický, 1909
Hostín hradec, n. knížecí hrad, kterýž založil l. 1139 kníže Soběslav přebývaje na dvoře svém Chvojně (Dvoru králové).
Ve Chvojně postižen jest nemocí smrtelnou, pročež nesli ho do nově vystavěného hradu, kdežto s pobožnou důvěrou připravoval se ke smrti a dne 14. února l. 1140 zemřel.
H. h. vykládá se obyčejně na Hostinný, v jehož okolí se l. 1400 Burgberg připomíná.

Tento názor je velice rozšířeným, ale ne jedinou teorií, která se zabývala lokalizací hradu. Zajímavou informací je zvláště to, že se podle prof. Sedláčka jednalo o novostavbu hradu. Podle jiných se mohlo jednat jen o nové opevňování již stojícího hradu...

K tomuto by mohl mít někdo víc, kdo zná citaci kroniky...

Soběslav I. na vyobrazení ve znojemské rotundě (první zprava).

[Ježek]

Kanovník Vyšehradský k tomu píše: Potom odjel kníže na svůj dvůr, jenž se nazývá Chvojno a tam přebývaje, jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec. Pomýšlel totiž na to, že kdyby se Bohu chtělo způsobit nesvár mezi ním a knížaty polskými, mohl by je snad částečně podrobit pod své panství, a proto opevňoval ty hrady, které jsou z jejich strany. Ale božská prozřetelnost usoudila jinak. ...

Žemlička píše, že by Chvojno byl Dvůr Králové, ovšem Vysoké Chvojno u Holic a Hostín Hradec Hostinné, ale Hradec Králové. To je názor Šimákův z Počátků Dvora králové nad Labem, ČSPS 44.
Uvažovalo se také o Bradlu u Hostinného - V. Wolf: Počátky Dvora Králové a Hostinného 1963; J. Sigl: K počátkům města Hostinného 1977

[Przemysl de Nyestieyky]

...jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec.

Z toho tedy opravdu vyplývá, že hrad už stál předtím...!

Chvojno=Vysoké Chvojno u Holic a Hostín Hradec=Hradec Králové.

Ano, to je jedna z dalších versí... K tomu nutno dodat, že Wolf se Siglem jsou archeologicko-historické špičky východočeského regionu!
I když se občas dodnes oficiálně presentuje možnost situování Hostín Hradce do Hostinného, tak tato verse mi připadá trochu překonaná.
A zcela nutno zamítnout spojitost H.Hradce/Hostinným na základě výšezmíněného >Burgbergu< jako dokladu k tomuto tvrzení. Tímto si někteří (zvláště J.Pekař 1889, 1892) kdysi také vysvětlovali spojitost Zdeňka z Valdštejna sezením na Kopci s Hostinným v 1.pol. 14.stol. Ve skutečnosti jeho jmenovci Hostinné patřilo až o dvě staletí později!
Ale v Hostinným byla tvrz, občas nazývaná i hradem, jako sídlo samostatného panství a to bude nejspíš i jediný důvod, pro pojmenování Burgbergu, který s někdejším Hostin Hradcem nemá nejmenší společné a stejně jako u zmiňovaného Zd. z Valdštejna (1335), půjde jen o "teoretické střílení od boku..."

[Ježek]

...jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec.

Z toho tedy opravdu vyplývá, že hrad už stál předtím...!

Jestli se budeme držet toho Hradce nad Labem, tak to bylo jedno z důležitých hradských center, Hradec byl i předán jako úděl Přemyslovci (Břetislav získal Hradecko na sklonku vlády Vratislava; pak Oldřich syn Soběslavův za vlády Vladislava II.).
Jenže opěvňovat Hradec nad Labem není přímo strategicky geniální. Z východu byl hrad v Kladsku - potom, co v roce 1114 dřevěný vypálil, tak zde v roce 1129 nový kamenný postavil, ten byl tedy relativně nový.
Já bych opevňoval spíš severní Čechy (Hostinné), tady je otázka, jak hodně Soběslav důvěřoval krkonošskému hvozdu (víme, že to šlo i nešlo).
Ale říkám, nemám ty práce, ani cokoli o archeologii Hradce/Hostinného, takže to nemůžu nijak dobře rozsoudit.

[KOMOŃ]

Kanovník Vyšehradský k tomu píše: PTo je názor Šimákův z Počátků Dvora králové nad Labem, ČSPS 44.
Uvažovalo se také o Bradlu u Hostinného - V. Wolf: Počátky Dvora Králové a Hostinného 1963; J. Sigl: K počátkům města Hostinného 1977

O hradu Bradlo pochybuju uz od začátku a proto ho vylučuju.Vzhledem k tomu že měl "pouze"strážní funkci a také to že byl skoro určitě postaven na jeden "zátah" a proto logicky se to nekreje stím co už je zde napsáno.
Navíc jeho velice chudé budovy (1 obytná, a další nejspíše kovárna a dílna a ještě jedna velmi úsporna budova neznámého určení)To je velice málo i pro šlechtice tehdejší doby.A pro představeného naší země by to byl skutečně nedůstojný odchod... Ale pro strážní účel velice vhodný a bezpečný.

Spíše bych viděl reálné na kterékoli město s vlastním hradem které postupně srůstaly s městy a proto dnes nemáme o nich nejmenší představu...

Ale Hostinné taky nevidím reálně protože pokud vím tohle město bylo stavěno pro německé kolonizátory proto jako hostující město se jmenovalo Hostinné.A to sme letopočtem trochu jinde...

Takže co zbejvá?

[Przemysl de Nyestieyky]

O hradu Bradlo pochybuju uz od začátku

Do hradu Bradlo u Hostinného jsem celkem vkládal nějaké "naděje", jelikož to je výhodná poloha, na středověké poměry celkem prostorný hrad, ale máš pravdu, že zjištěná obytná zástavba hradu vylučuje větší nárok než na strážní funkci...

Rekonstrukce hradu Bradlo podle T.Durdíka na Hradech.cz

[Przemysl de Nyestieyky]

Spíše bych viděl reálné na kterékoli město s vlastním hradem...Takže co zbejvá?

Jestli se nemýlím, tak se taky přikláníš k Hradci Králové nebo jinému královskému městu...? Já jsem k této variantě poněkud skeptický i když spojitost Hostín Hradce s Hradcem Králové se jeví poměrně reálně... Moje pochyby pramení z prostého důvodu a tím je existence onoho dvora Chvojna. Pokud by se jednalo o městský hrad (kupř. v HK), jistě by kníže sídlil přímo na tomto hradě. Ale on byl na chvojenském dvoře, odkud hrad spravoval - z toho vyplývá, že šlo o samostatný objekt, mimo příslušenství hradu, mimo území města, ale ne tolik vzdálený od samotného hradu. A pokud by se jednalo o městský (příměstský) hrad, jistě by v poměrně důležitém městě nebyl v tak zdevastovaném stavu aby byl neobyvatelný a nejspíš by přebýval přímo v některé jeho obyvatelné části a ne mimo město.
Já tedy Hradec Králové vylučuji, i když se mohu mýlit...

[Ježek]

Moje pochyby pramení z prostého důvodu a tím je existence onoho dvora Chvojna. Pokud by se jednalo o městský hrad (kupř. v HK), jistě by kníže sídlil přímo na tomto hradě. Ale on byl na chvojenském dvoře, odkud hrad spravoval - z toho vyplývá, že šlo o samostatný objekt, mimo příslušenství hradu, mimo území města, ale ne tolik vzdálený od samotného hradu. A pokud by se jednalo o městský (příměstský) hrad, jistě by v poměrně důležitém městě nebyl v tak zdevastovaném stavu aby byl neobyvatelný a nejspíš by přebýval přímo v některé jeho obyvatelné části a ne mimo město.

Dvůr milejší knížeti než město, proč ne? Knížata často zajížděla na svoje dvory, občas tam trávili i Vánoce v klidu a ústraní od vladařských starostí. Tohle nám taky vychází celkem na zimu.
Do dvorců se shromaždovaly dávky z vesnic, které patřily přímo knížeti (tedy mimo hradskou soustavu) a bylo zde blízko k oblíbené kratochvíli - lovu.

[KOMOŃ]

....Dvůr milejší knížeti než město, proč ne? Knížata často zajížděla na svoje dvory, občas tam trávili i Vánoce v klidu a ústraní od vladařských starostí. Tohle nám taky vychází celkem na zimu.
Do dvorců se shromaždovaly dávky z vesnic, které patřily přímo knížeti (tedy mimo hradskou soustavu) a bylo zde blízko k oblíbené kratochvíli - lovu.

U Soběslava ale podobné odchylky nebyli asi ničím vyjímečným.
Viz.Skála

[Przemysl de Nyestieyky]

Včera jsem se díval na některé materiály ohledně BRADLA u Hostinného napsané nedlouho před výzkumem hradu a krátce po archeologických zjištěních... a teorie sloučení Bradla/Hostín Hradce definitivně padá. (Tato teorie vzešla snad na konci 19.stol. ze statě Strážiště na Pradelbergu od Píče). Vyloučil to již archeologický výzkum v 60tých letech, kde bylo doslovně citováno, že nemůže jít o hrad z doby Soběslava I.!
Jak už Komoñ řekl, hrad byl spoře zastavěn, navíc jeho konstrukce byla z větší části jen lehčí (dřevěné, sucho-kladené kamenné) kostrukce (což by se pro tuto dobu ještě dalo pochopit).
Výzkum ale prokázal, že hrad vznikl až ve druhé polovině XIII.století - v souvislosti s kolonisací tzv. Olešnického újezdu Řádem německých rytířů - a zanikl pravděpodobně již za vlády Jana Lucemburského.
Tolik jenom pro doplnění...

[Przemysl de Nyestieyky]

Můj soukromý tip na lokalisaci je Choustníkovo HRADIŠTÌ!
Podle písemných zmínek patřilo pánům z Turgova, kteří se poddali v léno králi Janu na poč. XIV.st. Připouští se i domněnka, že byl hrad postaven na místě někdejšího hradiště, jelikož se zdejší hrad nazýval jen >Hradiště<.
Podle archeologických nálezů byl katastr této obce osídlen nepřetržitě ode dávna - včetně raného středověku i pravěkých období.
Název hradu byl ve středověku značně proměnlivý (Hradiště, Heřmanův Choustník, Choustníkovo Hradiště).
A hned vedle (asi 3 km) leží město Dvůr Králové, jedno z někdejších věnných měst českých královen - nazývané i jako Chvojno, Chvojen.
Pro mě je to ideální kombinace... ale ještě jsem nezkoumal, jestli se tím vůbec někdo zabýval, potažmo to někdy dřív už zamítnul?

Romantická představa podoby hradu Choustníkova Hradiště, (prý z roku 1712)

[Ježek]

ale ještě jsem nezkoumal, jestli se tím vůbec někdo zabýval, potažmo to někdy dřív už zamítnul?

Asi jsi první, takže musíš shrnout všechny dostupné informace, provést archeologický průzkum a sepsat o tom práci.

[KOMOŃ]

ale ještě jsem nezkoumal, jestli se tím vůbec někdo zabýval, potažmo to někdy dřív už zamítnul?

Asi jsi první, takže musíš shrnout všechny dostupné informace, provést archeologický průzkum a sepsat o tom práci.

Velmi významné hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

[Przemysl de Nyestieyky]

...hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

Dnes existují celkem tři Hostíny, dva Hostimi, a pak Hostinka, Hostinné, Hostínov a Hostinova Lhota.
Jinak farní ves Hostín-Hostyně v okrese velvarském, již r. 1088 patřila vyšehradské kapitule...

[KOMOŃ]

...hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

Dnes existují celkem tři Hostíny, dva Hostimi, a pak Hostinka, Hostinné, Hostínov a Hostinova Lhota.
Jinak farní ves Hostín-Hostyně v okrese velvarském, již r. 1088 patřila vyšehradské kapitule...

Ale hradiště Hostím je jenom jedno.

[Przemysl de Nyestieyky]

Ale hradiště Hostím je jenom jedno.

Fajn, ale tak k tomu zkus napsat víc - v které době existovalo, jak dlouho trvalo, jakou funkci mělo... cokoliv.

[Ježek]

František Musil píše v příspěvku Informace o nekterých archeologických výzkumech na méne známých hradech a tvrzích ve východních Cechách v knize Seminář Život na středověkém hradě ve 14. století. Předklášteří 3. června 2002 o výzkumu Vysokého Chvojna. Archeologicky je doložen dvorec v době Soběslava I. (další pomůckou je zasvěcení sv. Gothardovi). Hostin Hradec pak vidí v Hradci Králové.

Jinou lokalizaci navrhuje Jaroslav Teplý a to lokalitu Na Hradcích v obci Ostřetín (také na Pardubicku). Zde ale chybí archeologické nálezy, písemně je tvrz doložena až v 14. století: https://www.hrady.cz/tvrz-hradce-pardubice" onclick="window.open(this.href);return false;