Bedřich ze Strážnice

[Ježek]

Přívrženec reformního programu snad mohl být vysvěcen knězem na Lipnici v roce 1417, zcela jistě se účastnil až vítězné bitvy u Sudoměře v roce 1420. O rok později, společně s dalším Moravanem, Tomášem z Vizovic založil "Nový Tábor" u Nedakonic. Husitská obec byla po neústálých útocích katolíků poražena v bitvě u Uherského Ostrohu v říjnu 1421 a rozprášena. Bedřich ze Strážnice se poté přidává k východočeským orebitům a sirotkům. S nimi se účastní spanilých jízd do Slezska, je hejmanem slezského města Němčí.

K Lipanům Bedřich ze Strážnice dorazil, ale když nevyšel jeho plán usmíření obou vojsk, bojiště opustil a vrátil se do Slezska, kde byl po zbytek roku 1434 zajat.

V roce 1435 je zmiňovaný jako husitský hejtman Kolína. Toto místo se mu stane na další roky jeho základnou, buduje zde na troskách zničeného kláštera hrad (Lapis refugii - Kámen útočiště). Právě Kolín mu spolu s 23 vesnicemi v roce 1436 zapisuje král Zikmund. Po smrti českého krále se Bedřich staví na polskou stranu, podporuje kandidaturu Jagellonců proti Habsburkům - odráží útok Jakoubka z Vřesovic na Louny.

V roce 1440 se Bedřich společně s Koldou ze Žampachu a Benešem z Mokrovous pokusili neúspěšně dobýt Prahu. Později se usmiřuje se zemským správcem Jiřím z Poděbrad a bojuje proti bývalému husitovi Ondřeji Keřskému (1446). Po dobytí Prahy Poděbradem (1448) mění stranu, spojí se s Oldřichem z Rožmberka a městem Tábor - útok sil Jiřího na Kolín se mu podaří odrazit. V roce 1450 je podepsán mír.

O Kolín, který mu potvrdí i Ladislav Pohrobek, nakonec přichází v rámci revizí královských zástav v roce 1454. Kolín si nechá zapsat jiří z Poděbrad, který Bedřichovi snad jako odškodné poskytuje hrad Potštejn. Právě sem se Bedřich s rodinou (jako husitský kněz měl rodinu) stěhuje a v 22. října 1459 umírá.

Literatura:
Martin Čapský: Bedřich ze Strážnice a husitské posádky ve Slezsku. In: Theatrum historiae / Pardubice : Univerzita Pardubice č. 26 (2020), s. 9-23.
Adolf Krejčík: Konec táborského hejtmana kněze Bedřicha ze Strážnice. Časopis Matice moravské Roč. 40, (1916), s. 119-121
Filip Martinek: Bedřich ze Strážnice jako evropská osobnost husitství. Malovaný kraj : národopisný a vlastivědný časopis Slovácka Roč. 55, č. 5 (2019), s. 8-9
Martin Musílek: "Žaloba kněze Bedřichova i páně Jiříkova s odpory" Unikátní pramen k politické realitě a každodennosti poděbradské éry. In: Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu / Brno : Matice moravská, 2020 s. 543-559.
Martin Šandera: Bedřich ze Strážnice a spojené východočeské landfrýdy 1440-1453. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity : řada společenských věd / Brno : Masarykova univerzita Roč. 31, č. 1 (2017), s. 3-12.

[boukaljan]

Doplnil bych ještě k té literatuře knihu Amadea Molnára "Na rozhraní věků. Cesty reformace" z roku 1985, což osobně dosud považuji za nejlepší text o Bedřichovi ze Strážnice - kapitola o něm zabírá téměř celou 1/4 knihy. Bohužel v novém vydání nakladatelství Kalich z roku 2007 byla tato kapitola záměrně vynechána, protože člověk jako Bedřich se evangelickému nakladatelství asi úplně nehodil do krámu ...