https://argo.cz/knihy/kosmas/
Kosmas a jeho kronika se dá pojmout dvěma základními způsoby. Jeden je veden po obsahové stránce, typu co znamená sedm jmen mýtických přemyslovských knížat, jestli jsou některé věci převzaté z antických autorů a z Bible (jak si myslel Sadílek - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... enu-137753 ), nebo z germánských eposů (jak si myslel Karbusický).
Pak je formální stránka, tedy jestli Kosmas měl v plánu napsat jen dvě první knihy a třetí knihu dopsal jaksi nad plán, možná kvůli velkému úspěchu. Na to nasedá, jestli kroniku napsal najednou ke konci života, nebo jestli je psal už jako současník. Pak se dá zkoumat i to, kdo a proč vlastnil opisy kroniky, jestli veřejné mínění ovlivňovala víc kronika Kosmova nebo Hájkova, nebo kdo dělal v moderní době edice Kosmovy kroniky a jak se tu projevil antagonismus Čechů a Němců. Wihoda tu zmiňuje údajné Spytihněvovo vyhnání všech Němců z Čech, což je jistě přehnané Kosmovo tvrzení a pro české Němce to byla ukázka menší věrohodnosti celého díla.
Třeštík šel oběma směry, monografie o Kosmovi je z větší části o tom formálnějším ( https://www.databazeknih.cz/knihy/kosmas-83878 ), kniha Kosmova kronika je o náplni té kroniky ( https://www.databazeknih.cz/knihy/kosmo ... ika-344130 ). Wihoda jde převážně druhým směrem, po těch formálních věcech. První kapitola zmiňuje okolnosti vydání Bretholzovy edice Kosmy, druhá kapitola je o Kosmově životě.
Kosmas studoval v Lutychu a Wihoda si všímá jedné učebnice latinské gramatiky s názvem Dobře naložená loď. Učebnice pro lepší pamatování dávala příklady leckdy jadrné, které měly pobavit. Wihoda tu vidí podobnost s Kosmovým stylem, který také vidí vtipnost v sexuálních narážkách nebo v tom, že Chrabrého Poláci utíkali z Prahy bez kalhot – v té učebnici je ostatně taky příběh mnicha, který bránil své kalhoty před lupiči.
V učebnici jsou i bajky a jedna je o sokolovi, který bude ovládat jiná zvířata – možná tady je vzor pro Libušinu řeč varující před mužskou vládou.
Jako Kosmův záměr pro psaní kroniky vidí Wihoda dodržování jakési společenské smlouvy, kterou uzavřel český kmen s Přemyslem Oráčem. Pokud Kosmas neustále kritizuje Vratislava II., tak právě za porušování tradic apod. To je možné, nebo pokud kněžna Libuše varuje lid, že mužský vládce ho spoutá svou mocí a vezme mu svobodu, není Vratislav právě příkladem takového tyrana?
Wihoda se na jiném místě zamýšlí, jestli je Kosmovo dílo kronikou (jde přeci časově za sebou), nebo více literárním dílem (smyslem je poučení, ne jen předání informací). V případě toho Vratislava tu máme negativní obraz vládce, na němž se má ukázat, jak se nemá vládnout. Vratislavovi je věnována druhá kniha, zatímco třetí popisuje (podle Wihody bez nějaké Kosmovy radosti) neblahé boje knížat o moc. Ta kronika je možná skutečně literárním dílem, které kritizuje poměry, současně ukazuje i vládce dobré. Kosmas pro historiky nabízí kvantum informací, které ve většině ani neznáme odjinud, takže to svádí vidět v Kosmovi protohistorika, ale možná se svým záměrem podobal i tomu Hájkovi z Libočan s tím rozdílem, že stavěl na skutečnosti více.
Z Kosmy se ovšem už ve středověku stal „soubor více či méně užitečných, tedy použitelných zpráv, … Kronika Čechů již nebyl přijímána jako hodnotový celek“, (s. 121) jak to charakterizuje Wihoda na příkladu sedláků ze Stadic, kteří u Karla IV. žádali a dostali svobodu. Sedláci byli Janem Lucemburským prodáni Jindřichovi z Lipé, ale hájili se, že byli odjakživa svobodní. A protože v Kosmově kronice byl jejich předek Přemysl Oráč také svobodný, Karel jim svobodu potvrdil.
Jako sled zpráv měli Kosmu chápat už jeho první pokračovatelé, kteří sami psali trochu ve formě letopisů bez literárních ambicí. Navazovali na třetí Kosmovu knihu, která je nejvíc neuhlazená. Tím se obloukem vrací Wihoda k tomu, že třetí knihu považuje za dopsanou později, protože Kosmas podle něho plánoval knihy dvě, kterým vtiskl od začátku nějaké poselství.
Blízký vztah měl Kosmas k benediktinům a oni k němu. Druhou knihu Kosmas věnoval břevnovskému opatovi Klimentovi, pozdní opis kroniky po husitských válkách udělali benediktini v Třebíči, kteří do něj vložili tzv. třebíčskou vsuvku o založení kláštera r. 1101. Také Bretholzova redakce vychází z 17 opisů, z nichž je 9 je od benediktinů.
Kosmas ale úplně ignoroval sázavský klášter, možná kvůli jeho slovanské liturgii, kterou naopak propagoval Vratislav II., když ji mj. chtěl zavést na Vyšehradě. Přesto jeden z pokračovatelů Kosmy je Mnich sázavský a Wihoda předpokládá, že sázavští mniši svým pokračováním kroniky chtěli prostě připomenout. Ta pokračování vznikala tak, že se vzal opis Kosmovy kroniky a v něm se pokračovalo dál, takže když v kronice chyběla Sázava, na konci opisu jí bylo dost.
Podobně první pokračovatel je obecně označován jako Kanovník vyšehradský (i když možná z Vyšehradu nebyl, Wihoda má pochybnosti). A opět, vyšehradská kapitula je u Kosmy spjatá s neoblíbeným Vratislavem, takže vyšehradský pokračovatel by ukazoval, že kapitula do českého státu patří..
Wihoda si všimnul studie a vypořádal se s ní radikálně: „Ne zcela srozumitelná, na selektivním čtení Kroniky vystavěná spekulace“, což se týká konkrétně Zelenkova názoru, že Kosmas akceptoval Vratislavův královský titul bez protestů. (s. 161, pozn. 290)Simplex píše: ↑31 srp 2024 06:38Tak uvidíme, jestli si toho Zelenka všimneJežek píše: ↑30 srp 2024 11:07Spíš se bude muset vymezovat vůči Zelenkovi. https://asjournals.lib.cas.cz/Ceskycaso ... 69b8ecb67c
Wihoda tvrdí, že kronika vznikla na dvakrát 1.+2. kniha a pak 3., Zelenka to v té studii vyvrací.I když si nemyslím, že lidi co si koupí a možná i přečtou knížku, jsou většinově cílovkou týhle studie.